Listopad uplynul jako voda a máme tu další vydání našeho bankovního zpravodaje. Tentokráte se podíváme na vývoj úrokových sazeb u spořicích účtů, situaci kolem družstevních záložen blokovaných ČNB a stavební spoření. V samotném závěru ještě přiblížíme aktuální vývoj situace ohledně vymáhání bankovních poplatků za hypoteční úvěry.
Platební karta je silným nástrojem a hlavně jakousi finanční jistotou při cestování do zahraničí. Ale jakou kartu zvolit? Platit v zahraničí raději kartou přímo v obchodě anebo raději vybrat peníze v bankomatu? Jaký typ účtu karty při výběru zvolit? Na co si dát v cizině pozor? To jsou jen některé z otázek a problémů, které nám mohou použití naší karty v cizině znepříjemnit. Pokusím se na tyto otázky alespoň trošku odpovědět v následujícím seriálu.
Hlavním hostem druhé poloviny Otázek Václava Moravce tuto neděli byl viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík. Jak jsme již blíže popsali v našem minulém článku Intervence ČNB a zvyšování inflace, Česká národní banka depreciovala kurz na 27 Kč/EUR s cílem zvýšit inflaci na 2%.
Banky investují každoročně desítky milionů korun na zabezpečení všech účtů tak, aby byly maximálně chráněny před kriminálními aktivitami. I když je krajně nepravděpodobné, že přijdete o peníze vinou podvodného jednání banky, stále můžete být zranitelný jinak. Pak do značné míry záleží na vás, jak moc vás může podvodník poškodit. Tento článek má upozornit na několik jednoduchých opatření, kterými můžete ztížit práci kriminálníkům a ušetřit si nervy – nehledě na ztrátu finanční.
ČNB se začátkem listopadu rozhodla přikročit k intervencím na devizovém trhu a depreciovat korunu až na úroveň 27 Kč/EUR. Naposledy se takto bojovalo proti apreciaci koruny v roce 2002. Nyní je hlavním cílem zvýšit inflaci až k hranici 2% (zpět na inflační cíl ČNB). Pomůže umělé zvýšení inflace české ekonomice? A pokud ano, převýší přínos následky morálního hazardu s běžnými občany?
V minulém díle našeho pravidelného měsíčního zpravodaje Banky.cz jsme se blíže podívali na běžné účty a spořicí produkty (spořicí účet, terminovaný vklad, vkladní knížka a stavební spoření). Tento měsíc podrobně prozkoumáme úvěrové produkty a to konkrétně kreditní karty, spotřebitelské úvěry a hypotéky. Zaměříme se především na úroky a poplatky s úvěry spojené.
Česká republika má za sebou předčasné volby do poslanecké sněmovny, které přinesly mnohem více překvapení a nečekaných zvratů než kdy jindy. Do sněmovny se dostalo rekordních 7 stran. Pojďme se podívat na nejzajímavější momenty z volebního víkendu.
Na českém retailovém bankovním trhu je přes 30 institucí, které nabízejí různě široká portfolia produktů. Od úzce specializovaných bank nabízející pouze spořicí účty či hypoteční úvěry až po banky s kompletním portfoliem, kde nechybí ani jistotní účty pro bezpečné vypořádání transakcí.
Optimální je se v životě obejít bez spotřebitelských úvěrů. Když už jsme ale přece jen nuceni si půjčit, je dobré prostudovat nabídky co možná nejvíce bank a dalších poskytovatelů úvěrů.
Jak se bezpečně orientovat v bankovních sazebnících? Redakce Banky.cz Vám přináší kompletní přehled klíčových bankovních pojmů.
Hledáte běžný účet bez poplatků, levný platební styk se zahraničím, spořicí účet s nejvyšším úrokem, dobrý termínovaný vklad či stavební spoření?
S neustále rostoucí chutí lidí si půjčovat přicházejí i nové nápady, jak si půjčit co nejlevněji. Hypoteční úvěr v řádu milionů korun je i přes svůj hrozivý absolutní objem vcelku levnou záležitostí, na úrocích nezaplatíme obvykle více než 2,5-4%. Půjčit si řádově desetitisíce až statisíce přes klasický spotřebitelský úvěr je výrazně dražší, úroky činí zpravidla 15-20%. Studentům však banky dávají rády výrazné slevy a tzv. úvěr na výdaje se studiem spojené je možné pořídit za 8-10%. Vychytralí rodinní příslušníci si tedy začínají půjčovat na své potřeby pomocí studenta v rodině a dosahují tak na nižší úrok. Je to moudré?