Politika - strana 3

Během prosince přišel pan Okamura (Úsvit přímé demokracie) s návrhem na speciální právní ochranu seniorů nad 70 let. V praxi by to znamenalo, že lidé nad 70 let by nebyli za své činy zcela právně odpovědní (nemohli by podepisovat kupní smlouvy či by je šlo kdykoliv anulovat), což by mělo seniory uchránit nejen před tzv. „Šmejdy“ (prodejci kastrolů za desetitisíce), ale i jinými podomními a pouličními prodejci všeho druhu (elektřina, plyn, telefon, zdravotní pojištění, atd.). Čím dál tím častěji totiž dochází k situaci, kdy senioři platí za identický produkt mnohem více než jiní členové populace.

Česká republika má za sebou předčasné volby do poslanecké sněmovny, které přinesly mnohem více překvapení a nečekaných zvratů než kdy jindy. Do sněmovny se dostalo rekordních 7 stran. Pojďme se podívat na nejzajímavější momenty z volebního víkendu.

Pan Sobotka v minulých týdnech pohovořil o povolebních ambicích ČSSD v sektoru bankovnictví. Chtěl by vytvořit novou státem vlastněnou komerční banku (rozšířením Českomoravské záruční a rozvojové banky), která by byla silnou konkurencí ostatním komerčním bankám vlastněných soukromými subjekty, na čemž by dle jeho názoru měli vydělat především občané. Pojďme si shrnout přínosy a negativa budování nové komerční banky za státní peníze.

Mezi směsicí v poslední době do kin uváděných průměrných až podprůměrných filmů na plátno zavítal i jeden skutečný klenot – český film Šmejdi. Snímek pojednávající o tzv. nakupovacích zájezdech pro důchodce, resp. o všechny meze přesahujících obchodních praktikách pořadatelů těchto zájezdů má značnou informační a osvětovou hodnotu. Zdali se aspoň částečně dostaví efekt procitnutí zejména starších lidí, coby potenciálních obětí těchto podvodů, ukáže čas. Mezitím se již stihnul dostavit zcela jiný a nevyžádaný efekt – Bohuslav Sobotka začal objíždět domy seniorů a za použití stejných „mez přesahujících obchodních praktik“ lidem nutí místo vysavačů a nádobí přímo ČSSD a KSČM.   

Důvěra lidí v jižní Evropě v bankovní domy klesá na samotné dno. Vůbec poprvé v novodobé historii západního světa totiž někoho napadlo začít brát peníze lidem přímo z bankovních účtů jednorázovou srážkovou daní, což v mnohém může připomínat měnovou reformu provedenou v Československu roku 1953, dodnes považovanou za jednu z největších nespravedlností komunistického režimu. Jaké dopady bude mít nynější kyperská krize na důvěru obyvatel EU? Zkrachuje západní civilizace už zítra?

Ministerstvo práce a sociálních věcí dokončilo malou reformu v konsolidaci a vyplácení sociálních dávek. Cílem této reformy bylo v některých oblastech sloučit několik menších dílčích dávek do jedné větší (zdravotně postižení) a zároveň zefektivnit systém výplaty dávek přesunutím této agendy na externího partnera – banku – a změnou výplaty dávek od její fyzické podoby (poštovní poukázky) k elektronické (výplata na technický účet k platební kartě). Je tento nový systém výplaty výhodný pro všechny zainteresované subjekty (stát, příjemci dávek, banka)?

Během posledních dní se v Čechách naplno rozjela bouřlivá diskuze na téma půjčky 90 mld. Kč z devizových rezerv České národní banky pro Mezinárodní měnový fond. Diskuze neprobíhá pouze v médiích, ale doslova na každém rohu – je jedno, jestli sedíte v práci, v parku na lavičce nebo v hospodě – všude se lidé chytají za hlavu a bojí se nenulové pravděpodobnosti poskytnutí úvěrů. A že je čeho se bát! Pokud by půjčka (skoro jistě nevratná) poskytnuta přece jen byla, jednalo by se o akt, který je v přímém rozporu se zájmy České republiky.

Stavební spoření lze dnes bezesporu prohlásit za jeden z největších podvodů na lidech (podobně jako kapitálové či investiční životní pojištění, spořící produkty pro kojence, etc., ale o tom jindy). Ze všech stran neustále slýcháme, že se jedná o nejvýhodnější spořící produkt na trhu. Stokrát opakovaná lež se stává pravdou a lidé tomu po dvaceti letech bohužel i skutečně věří. Jenže on to zas tak výhodný produkt není.