státní rozpočet, veřejný dluh, legislativa, novelizace zákonů, EU, ČNB, ECB, MMF, reformy, sociální dávky, jak ovlivňují politická rozhodnutí tuzemskou ekonomiku?
Zlepšování výběru daní je jistě během na delší trať, nicméně např. inkaso DPH se za první rok vládnutí středolevé koalice zhoršilo. I proto je stále ve hře zavedení sektorové daně pro banky, pojišťovny, energetiku, telekomunikace a automobilový průmysl.
Po vítězství levice v Řecku následovala silná prohlášení nové tamější vlády o plánu neplatit své dluhy. Voliči tleskají. Věřitelé za těchto okolností odmítají Řecku dále půjčovat a bankám docházejí peníze. Hrozí run na banky a ztráta úspor.
Vláda Bohuslava Sobotky se chystá zrušit druhý pilíř důchodové reformy zavedený teprve před rokem a půl (přesně 1/1/2013). Přestože tento pilíř příliš populární není a účastní se ho zatím méně než 100 000 lidí, jeho rušení s sebou pravděpodobně přinese jisté komplikace.
Česká pošta požaduje po konkurenci skrz Český telekomunikační úřad úhradu své ztráty 1,7 mld. Kč za provoz tzv. univerzální poštovní služby (provoz ztrátových poboček). Povinné ručení vlivem novelizace zákonů zdražuje, zejména díky novému odvodu 3% z každého zaplaceného pojistného hasičům.
Během prosince přišel pan Okamura (Úsvit přímé demokracie) s návrhem na speciální právní ochranu seniorů nad 70 let. V praxi by to znamenalo, že lidé nad 70 let by nebyli za své činy zcela právně odpovědní (nemohli by podepisovat kupní smlouvy či by je šlo kdykoliv anulovat), což by mělo seniory uchránit nejen před tzv. „Šmejdy“ (prodejci kastrolů za desetitisíce), ale i jinými podomními a pouličními prodejci všeho druhu (elektřina, plyn, telefon, zdravotní pojištění, atd.). Čím dál tím častěji totiž dochází k situaci, kdy senioři platí za identický produkt mnohem více než jiní členové populace.
Česká republika má za sebou předčasné volby do poslanecké sněmovny, které přinesly mnohem více překvapení a nečekaných zvratů než kdy jindy. Do sněmovny se dostalo rekordních 7 stran. Pojďme se podívat na nejzajímavější momenty z volebního víkendu.
Pan Sobotka v minulých týdnech pohovořil o povolebních ambicích ČSSD v sektoru bankovnictví. Chtěl by vytvořit novou státem vlastněnou komerční banku (rozšířením Českomoravské záruční a rozvojové banky), která by byla silnou konkurencí ostatním komerčním bankám vlastněných soukromými subjekty, na čemž by dle jeho názoru měli vydělat především občané. Pojďme si shrnout přínosy a negativa budování nové komerční banky za státní peníze.
Mezi směsicí v poslední době do kin uváděných průměrných až podprůměrných filmů na plátno zavítal i jeden skutečný klenot – český film Šmejdi. Snímek pojednávající o tzv. nakupovacích zájezdech pro důchodce, resp. o všechny meze přesahujících obchodních praktikách pořadatelů těchto zájezdů má značnou informační a osvětovou hodnotu. Zdali se aspoň částečně dostaví efekt procitnutí zejména starších lidí, coby potenciálních obětí těchto podvodů, ukáže čas. Mezitím se již stihnul dostavit zcela jiný a nevyžádaný efekt – Bohuslav Sobotka začal objíždět domy seniorů a za použití stejných „mez přesahujících obchodních praktik“ lidem nutí místo vysavačů a nádobí přímo ČSSD a KSČM.
Důvěra lidí v jižní Evropě v bankovní domy klesá na samotné dno. Vůbec poprvé v novodobé historii západního světa totiž někoho napadlo začít brát peníze lidem přímo z bankovních účtů jednorázovou srážkovou daní, což v mnohém může připomínat měnovou reformu provedenou v Československu roku 1953, dodnes považovanou za jednu z největších nespravedlností komunistického režimu. Jaké dopady bude mít nynější kyperská krize na důvěru obyvatel EU? Zkrachuje západní civilizace už zítra?
Ministerstvo práce a sociálních věcí dokončilo malou reformu v konsolidaci a vyplácení sociálních dávek. Cílem této reformy bylo v některých oblastech sloučit několik menších dílčích dávek do jedné větší (zdravotně postižení) a zároveň zefektivnit systém výplaty dávek přesunutím této agendy na externího partnera – banku – a změnou výplaty dávek od její fyzické podoby (poštovní poukázky) k elektronické (výplata na technický účet k platební kartě). Je tento nový systém výplaty výhodný pro všechny zainteresované subjekty (stát, příjemci dávek, banka)?