Na nejen bankovním trhu je dnes k dispozici nepřeberné množství všelijakých půjček a úvěrů, od drobných kontokorentů, kreditek, spotřebitelských úvěrů a leasingů až po velké hypotéky, a reklamami jsme neustále pobízeni, abychom po nějaké té půjčce sáhli a žili na dluh. Jaké dluhy jsou dobré a jaké špatné? Je lepší si vzít půjčku nebo hypotéku a od koho je nejlépe si půjčovat? Pojďme se na problematiku dluhů podívat podrobněji.
Život na dluh není nikterak moderní záležitostí, dluhy a půjčky všeho druhu tu byly téměř od nepaměti. Vždy na trhu existovaly přebytkové subjekty, které chtěly své prostředky zhodnotit a byly svolné za úplatu své peníze půjčit, a deficitní subjekty mající akutní potřebu peněz, které se jim momentálně nedostávaly a proto byly ochotné za dočasné zapůjčení peněz adekvátně zaplatit. Moderní na půjčkách je pouze široká dostupnost téměř každému a pozorovatelná zvrácenost plynoucí z malicherných důvodů, pro které se zadlužujeme.
Prvním a vůbec nejdůležitějším pravidlem odpovědného půjčování si je účel dluhu, který nemůže být spotřební ale výhradně investiční. Investice nám přináší užitek především v budoucnu, spotřeba okamžitě v současnosti. Dluh představuje budoucí závazek, tedy vyplatí se být někomu do budoucna zavázán pouze v případě, že za to v budoucnu můžeme očekávat z investice plynoucí adekvátní užitek. Naopak pro užitek, který zkonzumujeme ihned v současnosti, se nám rozhodně nevyplatí se někomu do budoucna zavazovat, neboť bychom tzv. projídali svou budoucnost. Chceme-li jet v létě na dovolenou, je lepší předem na jaro šetřit než následně na podzim splácet dluh. Při šetření se těšíme na očekávané finále, při splácení dluhu už jen proklínáme věřitele a divíme se, proč chce vlastně své peníze zpět a navíc ještě navýšené o úroky. Navíc se při šetření vyvarujeme typického rizika pro splácení v podobě neočekávané události, kdy nebudeme mít na splátky a staneme se nesolventními. Sečteno podtrženo, dovolená, nová televize, vánoční dárky ale i (nové) auto, které nepotřebujeme k výkonu svého povolání - zkrátka veškerá spotřeba by měla být financována pouze z úspor a nikoliv z dluhů. Když na to nemáme, tak si nepůjčujeme a počkáme až do momentu, kdy na to mít budeme.
Investice nebo ještě lépe nezbytné investice v podobě nemovitosti na bydlení, auta nutného pro výkon povolání, vzdělání zabezpečující lepší uplatnitelnost na trhu práce, etc. – toto vše může být vhodné i pro financování dluhem a občas i je ona vhodnost přebita nutností. Nahradíme-li nájemní bydlení za nemovitost v osobním vlastnictví, byť zakoupenou na dluh, je to naprosto v pořádku, neboť po celou dobu splácení úvěru budeme čerpat užitek v podobě úspory nájemného a po uhrazení dluhu nám stále zůstává hodnotné aktivum. Stejně tak, potřebujeme-li auto pro výkon svého povolání, je rozumnější si ho pořídit na dluh a začít vydělávat ihned, než čekat, dokud na něj nenašetříme a přijít mezitím o výdělek. Na hraně rozumného dluhu se nachází investice do modernizace nemovitosti (přestavba umakartového jádra v paneláku či nová kuchyň). Investice to v pravém slova smyslu je, neboť tím zhodnocujeme svoji nemovitost, ale dodatečný užitek oproti poměrně vysokým úrokům ze spotřebitelských úvěrů (na hypotéku takto malý objem půjčených peněz není) může být sporný – viz následující dva odstavce o rostoucích úrocích.
Základní pravidlo finanční matematiky říká, že s růstem rizika roste i úrok. Stejně jako investice do nemovitosti k pronájmu generující výnos cca. 5% je méně riziková záležitost oproti investici do akcií, od které ale očekáváme výnosy nad 10%, tak i věřitel (banka) musí půjčované peníze zatěžovat různě vysokými úroky dle rizikovosti půjčky. Hypotéka poskytnutá solventnímu třicátníkovi bez závazků s měsíčným nadprůměrným příjmem krytá pojištěnou nemovitostí je téměř bezriziková oproti půjčce svobodné dvacetileté matce, která žije pouze z brigádních přivýdělků a sociálních dávek a nemá, čím by ručila. První úvěr tedy může být úročen sazbou např. 2,5-4% zatímco úvěr druhý se bude pohybovat spíše v oblasti sazeb na 15%. Banka při poskytování úvěru zvažuje u žadatele především výši čistého měsíčního příjmu, ostatní závazky, záruky a předchozí úvěrovou historii. Čím je klient bonitnější, tím získává nižší úrokové sazby. Úroky u kreditní karty bývají fixní a nezohledňují bonitu žadatele.
Mimo bonity klienta je úrok také závislý na administrativní náročnosti spojené se zřízením a správou úvěru a to tentokráte nepřímo úměrně. Půjčit jedním úvěrem několik milionů korun na desítky let s jasně definovaným splátkovým kalendářem je nepoměrně administrativně méně náročné než spravovat stovky drobných úvěrů v řádech deseti až sta-tisíců Kč s délkou trvání několika měsíců až let. Proto jsou spotřebitelské úvěry dražší než hypotéky. Možnost mimořádných splátek můžou úvěr taktéž prodražit, neboť klesá predikovatelnost přesného splácení a bance roste práce s managementem očekávané potřeby peněz.
Provedený scoring klienta bankou vede ke třem možným výsledkům:
První výsledek je jednoznačný. Pokud nám dává půjčka smysl, půjčujeme si za velmi příznivý úrok, jehož náklady by měl převýšit mnohem větší užitek z investice na dluh pořízené. Druhý výsledek by měl vést k hlubšímu zamyšlení se, neboť banka nám dává najevo, že u nás může existovat zvýšené riziko nesplácení, které je vhodné eliminovat. Zároveň si budeme půjčovat za adekvátně vyšší úrok, čili užitek z investice by již nemusel přebít dodatečné úrokové náklady. V tomto případě bývá vhodnější s úvěrem pár měsíců počkat, dokud se bonita nezvýší či případně zažádat o úvěr nižší, kde by dosažená bonita mohla být vyšší.
Třetí výsledek je taktéž jednoznačný. Banka nám v našem a jejím zájmu radši nepůjčí, neboť silně pochybuje, že úvěr splatíme. Tím nás chrání před rizikem osobního bankrotu. Pokud o nějaké půjčené peníze přesto stojíme, je třeba žádost o úvěr ponížit a tím si zvýšit bonitu, která by mohla být poté již dostačující. Úrok však rozhodně nebude příznivý, a proto je třeba půjčování si za takovýchto podmínek pořádně rozmyslet.
Vůbec nejhorší možnou volbou v případě zamítnutí úvěru u banky je vydat se za nebankovní institucí. Business nebankovních institucí je velmi rizikový, neboť jejich klientela má nejhorší možnou bonitu (kdyby neměla, půjčily by jim banky za lepších podmínek). Úrok adekvátní bonitě klientely a veškeré další náklady s půjčkou spojené (často obratně skryté) se nikdy nemůžou nikomu vyplatit a to ani v krajně nouzových situacích. Podnikání většiny nebankovních institucí má poměrně značně pochroumaný morální rozměr, neboť cílem těchto firem často nebývá na rozdíl od bank úspěšné splacení dluhu klienta, ale naopak jeho nesplacení a následné parazitování na klientovi po co nejdelší dobu, během které je klient doslova vysáván v podobě smluvních pokut a penále, což často vede až k osobnímu bankrotu (v lepším případě – trpíte max. 5 let) či doživotní exekuci na veškerý majetek a příjmy nad hranicí životního minima (v horším případě – trpíte až do smrti).
Hypoteční kalkulačka - snadno a rychle si spočítejte svoji hypotéku!
Nejste si jisti, kde a jak si půjčit? Přijde Vám nabídka banky podezřelá? Pak je tu pro Vás naše bezplatná finanční poradna, kde Vám specialista z týmu Banky.cz zodpoví rychle a zcela zdarma libovolný dotaz.
Jak funguje vymáhání dluhů v praxi? Od první upomínky, přes soud, až po exekuci vede dlouhá cesta, během které máte více možností, než si možná myslíte. Nezaplacená splátka ještě neznamená exekuci na účtu nebo zabavený majetek. Naopak: při správném postupu můžete i vážné finanční problémy vyřešit s minimem následků. Připravili jsme pro vás přehledného průvodce vymáháním dluhů, včetně praktických tipů, jak se bránit a na co máte právo.
Firemní úvěr se stal nepostradatelným nástrojem pro rozvoj a růst společností s ručením omezeným. Podnikatelský úvěr pomáhá firmám překlenout období nedostatku hotovosti, financovat investice nebo rozšiřovat podnikání. Ne každá společnost však dokáže úvěr získat snadno. Zde najdete vše důležité, co potřebujete vědět o úvěrech pro s.r.o.
Protiúčet je atraktivní způsob, jakým řidiči mohou snadno vyměnit starý vůz za nový. Zákazníci tak mohou získat výkupní hodnotu svého stávajícího vozu automaticky odečtenou z ceny nového automobilu, často s dodatečnými slevami či bonusem. Pro mnohé je to příležitost, jak se vyhnout komplikacím spojeným s přímým prodejem starého auta.
Půjčka od soukromé osoby, ale též půjčka od soukromého investora, nebo také P2P (peer-to-peer) půjčka. Oba názvy půjčky říkají, že nejde o úvěr od banky, ale ani od licencované nebankovní společnosti. Už tento fakt samotný by ve vás měl vzbudit zvýšenou opatrnost. Může se půjčka od soukromníka vyplatit? A co si tento typ půjčky vyžádá za svou často značnou shovívavost ohledně nižší bonity a příjmů?
Plánujete si vzít úvěr a zajímá vás, jaká bude vaše měsíční splátka? Bez porozumění faktorům ovlivňujícím výši splátky se v rozhodování o půjčce neobejdete. V tomto článku vám krok za krokem vysvětlíme, jak se splátka úvěru počítá, jaké typy splátek se u půjček aplikují nebo jak si splátku jednoduše snížit. Po přečtení budete přesně vědět, co se promítá do výsledného výpočtu každé splátky.
KOMENTÁŘE k článku Půjčujeme si odpovědně
Nebanka - cesta do pekel?, Komentoval(a): Milan
jak je tedy možné, že u některých nebankovních společností jsou podmínky úvěru výhodnější než u bank?? Velmi nevyvážený článek...
Re: Nebanka - cesta do pekel, Komentoval(a): Petr Jermář
Dobrý den,
neváhejte a jmenujte min. jednu:)
Z podstaty věci nemůže nebankovní společnosti nabídnout výhodnější podmínky než banky, neboť mají dražší zdroje kapitálu. Banka půjčuje z vkladů jiných, které jsou minimálně úročené, řekněme 1-3%. Nebankovní společnost nemá licenci pro vybírání vkladů od lidí, tedy kapitál musí být zajištěn jinými zdroj a jakýkoliv jiný zdroj je nutně dražší než bankovní vklady, řádově min 6% a výše, spíše 10% a výše pro tento typ businessu. Za menší úrok nebankovní společnost kapitál nesežene, neboť investice do tohoto sektoru podnikání je rizikovější oproti běžným bankovním vkladům (za určitých podmínek bezrizikové) či např. pronájmu nemovitostí (opět za určitých podmínek téměř bezrizikové).