Aktuální a historický vývoj inflace 2020 - 2025

Inflace je významný makroekonomický jev, který má přímý dopad na finance domácností i firem. Když se mluví o inflaci, znamená to, že dochází k vzestupu cen zboží a služeb v ekonomice, tedy průměrné cenové úrovně. Míra inflace se měří pomocí cenových indexů (pozn. index spotřebitelských cen) a je vyjádřena v procentech. Vždy se vztahuje k určitému časovému období. Statistici sledují například meziměsíční, meziroční či průměrnou roční inflaci.

„Pro zdravý vývoj ekonomiky je důležitá stabilita cenové hladiny. Inflace by měla kopírovat růst ekonomiky. Extrémní inflace s sebou přináší spoustu problémů. Kupní síla peněz rychle klesá a lidé i firmy zaplatí za zboží a služby nominálně více, znehodnocují se úspory uložené na bankovních účtech, rostou úrokové sazby úvěrů, zvyšuje se tlak na růst platů…,“ vyjmenovává některé negativní dopady inflace Petr Jermář, specialista na finance portálu Banky.cz.

Aktuální vývoj inflace v roce 2025

Oproti předchozímu roku odstartovala inflace v roce 2025 na vyšší úrovni – konkrétně na hladině 2,8 %. Cílem České národní banky přitom zůstává udržet meziroční růst cen na 2 %.

„Do jaké míry se to centrální bance podaří, záleží i na dalším vývoji mezinárodní situace. Pokud bude stabilní, dá se předpokládat, že se inflace bude pohybovat v podobných limitech jako v předchozím roce. Tehdy se držela pod 3 %,“ upozorňuje Petr Jermář.

Informace o vývoji inflace Český statistický úřad zveřejňuje na měsíční bázi. Poslední dostupná data byla zveřejněna 12. února 2025.

Vývoj inflace v únoru 2025

Meziroční růst cen v únoru opět zpomalil. Zatímco v prosinci byla inflace 3 % a v lednu 2,8 %, v únoru se snížila na 2,7 %.

„Růst cen byl přitom zaznamenán ve všech oddílech spotřebního koše, kromě oddílu odívání a obuv. Zde ceny již pátý měsíc po sobě meziročně klesly. V únoru o zhruba 2 %,“ uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen Českého statistického úřadu.

Oproti únoru 2024 si lidé nejvíc připlatili za:

• máslo – zdražení o 41,6 %;
• čokoládu – zdražení o 30,5 %,
• vejce – zdražení o 18,6 %;
• trvanlivé mléko – zdražení o 12,3 %.

Nejvíc zlevnil:

• zemní plyn – o 7,9 %;
• elektřina – o 4,8 %;
• pohonné hmoty – o 3,9 %.

Vývoj inflace v lednu 2025

V lednu se inflace vrátila na úroveň z podzimu 2024 – konkrétně na hodnotu 2,8 %. Oproti prosinci 2024 tak byla o 0,2 procentního bodu nižší.

K poklesu inflace přispěl zejména pomalejší růst cen za bydlení a zlevnění některých potravin.

Další potraviny však pokračovaly v prudkém zdražování z posledních měsíců. To se nejvýrazněji dotklo:

• másla – cena stoupla o 40,5 %;
• čokolády – cena stoupla o 27,8 %
• a vajec – cena stoupla o 24,7 %.

Významné zlevnění naopak statistici zaznamenali u:

• cukru – o 21,6 %;
• zemního plynu – o 7,7 %;
• mouky – o 5,8 %
• nebo u elektřiny – o 4,7 %.

Vývoj inflace v roce 2024

Oproti předchozím letům inflace výrazně klesla. Její průměrná míra za celý rok byla 2,4 % – v roce 2023 přitom přesáhla 10 % a v roce 2022 dokonce 15 %.

„Po dvou výjimečných letech se situace vrátila k normálu. V letech 2020 a 2021 se totiž průměrná míra inflace pohybovala vždy pod 4 %,“ upozorňuje Petr Jermář.

Že se inflace vrací k výsledkům z doby před ruskou invazí na Ukrajinu, ukázal už konec roku 2023.

Tehdy meziroční nárůst cen výrazně zpomalil. A na začátku roku 2024 se dostal dokonce k dvouprocentnímu inflačnímu cíli České národní banky – v únoru totiž inflace klesla na rovná 2 %.

V průběhu roku se pak pohybovala mezi 2 % a 3 %. 

Vývoj inflace 2023

Průměrná roční míra inflace dosáhla v roce 2023 hodnoty 10,7 procenta, což bylo o 4,4 procentního bodu méně než v roce 2022. Tato hodnota je stále velmi vysoká, což potvrzuje i fakt, že se jednalo o třetí nejvyšší hodnotu v dějinách samostatné České republiky.

„Kromě průměrné roční míry inflace stojí za pozornosti i kumulativní inflace za roky 2022 a 2023. Cenová hladina se za toto období zvýšila o více než 27 procent. Kupní síla peněz tedy klesla zhruba o třetinu,“ doplňuje Petr Jermář z portálu Banky.cz.

Vývoj inflace 2022

„Rekordní inflace. Druhá nejvyšší inflace od roku 1993.“ Novinové titulky v tomto a podobném znění v roce 2022 přímo zaplavily internet. Oproti roku 2021 totiž došlo v roce 2022 k prudkému nárůstu meziroční inflace z 3,8 % na 15,1 %. A to se bavíme o průměrném nárůstu ceny v celém spotřebitelském koši. Některé položky koše ovšem zdražily i o desítky procent, jiné dokonce až násobně (o více než 100 %). Připomeňme, že nejvíce podražily energie, potraviny a pohonné hmoty. Pomalu se zdražovalo naopak ve službách, ale o to déle u nich inflace vydržela: ještě i v roce 2024 se ČNB ohlížela právě na rostoucí ceny ve službách, když se rozhodovala o postupném snižování 2t repo sazby.

Vývoj inflace 2021

Zpětně by se dal vývoj inflace v tomto roce označit jako klid před bouří. Průměrná roční míra inflace v roce 2021 byla 3,8 procenta. Oproti roku 2020 došlo k navýšení o 0,6 procentního bodu.

V posledním čtvrtletí roku 2021 meziročně rostly zejména ceny v oddílech bydlení a doprava. Vyšší byly například ceny za dodávky tepla a teplé vody, vodného a stočného. Dopravu prodražily rostoucí ceny pohonných hmot.

Vývoj inflace 2020

Průměrná roční míra inflace byla v roce 2020 3,2 procenta. Oproti roku 2019 došlo ke zvýšení o 0,4 procentního bodu. Nejvíce tento vývoj ovlivnil nárůst cen potravin, nealkoholických nápojů a bydlení.

Jaká bude inflace v roce 2025?

Jaký názor mají experti na budoucí vývoj inflace v roce 2025? Podle nejnovějších odhadů ekonomů z měnové sekce České národní banky by se měla inflace v prvním čtvrtletí roku 2025 pohybovat na úrovni 1,7 % a v období následujícího čtvrtletí by měl tento ukazatel mírně vzrůst na 1,9 %.

Výpočet inflace

Vývoj inflace v ČR sleduje Český statistický úřad. Statistici při měření inflace vycházejí z měření čistých cenových změn pomocí indexů spotřebitelských cen. Cenové indexy poměřují úroveň cen vybraného spotřebního koše reprezentativních výrobků a služeb (pozn. více než 700 položek) ve dvou srovnávacích obdobích. Mírou inflace je procentní přírůstek indexů spotřebitelských cen.

Spotřební koš obsahuje následující položky

• Potravinářské zboží: potraviny, nápoje a tabák.
• Nepotravinářské zboží: odívání, nábytek, potřeby pro domácnost, drogistické a drobné zboží, zboží pro dopravu a volný čas, zboží pro osobní péči aj.
• Služby: opravárenské, z oblasti bydlení, provozu domácnosti, zdravotnictví, sociální péče, dopravy, volného času, vzdělávání, stravování a ubytování, osobní péče a služby finanční.

Váhy jednotlivých položek ve spotřebním koši jsou stanoveny podle zastoupení konkrétního zboží či služby na celkové spotřebě domácností.

Aktuální složení spotřebního koše naleznete na stránkách ČSÚ.

K čemu se údaj o inflaci využívá?

Data o inflaci mohou sloužit k mnoha účelům. Například stát na základě údajů o inflaci provádí pravidelnou valorizaci mezd, důchodů a řady dalších sociálních příjmů.

Inflace je velmi důležitý údaj také pro Českou národní banku. Jejím hlavním posláním je pečovat o cenovou stabilitu. ČNB na základě vývoje inflace nastavuje základní úrokové sazby v ekonomice.

Centrální banka usiluje o to, aby se inflace nacházela na 2 % (pozn. inflační cíl). Skutečná inflace se může od tohoto inflačního cíle odchylovat, a to především v důsledku nepředvídatelných šoků. Pokud se inflace vychýlí z tolerančního pásma, centrální banka úrokové sazby zvýší.

Na změnu základních úrokových sazeb velmi rychle reagují i banky. Zdražují úvěry a také zvyšují úročení vkladů. „Růst základních úrokových sazeb se v letech 2022 a 2023 výrazně podepsal například na úročení hypotečních úvěrů. Sazby se dostaly až nad hranici šesti procent. Financování bydlení na hypotéku se prodražilo jak novým zájemcům o bydlení, tak i domácnostem, které v tomto období čekala refixace sazeb,“ doplňuje Miroslav Majer, CEO fintech startupu hyponamíru.cz.

Na vývoj inflace jsou navázány i různé smlouvy. Typickým příkladem jsou nájemní smlouvy. Vývoj inflace se promítá i do výše mezd a platů. Při růstu cen usilují pracující o zvýšení svých výdělků.

Srovnání spořicích účtů

Spoření a inflace

Inflace má zásadní vliv i na úspory. Peníze uložené na běžných účtech bank jsou zpravidla zhodnocovány jen minimálně. O něco vyšší úrokové sazby nabízí spořicí účty a termínované vklady. Ani zde ovšem úroky v uplynulých letech nepřekonaly roční míru inflace. Úspory tedy postupem času částečně ztratily na hodnotě.

TIP: Kam si ukládat peníze? Peníze na každodenní potřebu ukládejte do banky na běžný účet. Finanční rezervu na horší časy si držte na spořicím účtu či termínovaném vkladu. Pokud spoříte na důchod, dětem na studia nebo máte jiný dlouhodobý cíl, vyplatí se volné peníze pravidelně investovat. Využít můžete například akcie, dluhopisy, podílové fondy, ETF či kryptoměny.

Co ovlivňuje výši inflace

Existují dva základní typy inflace, a to poptávková a nabídková. K poptávkové inflaci dochází tehdy, když je v oběhu (ekonomice) více volných peněz než dostupného zboží, za které mohou domácnosti a firmy své finance utratit.

Nabídková inflace (pozn. označována také jako nákladová) je vyvolána růstem nákladů. Zvyšuje se tedy cena vstupů potřebných k výrobě (např. mzdy, energie, suroviny apod.). Firmy jsou v této situaci ochotny vyrábět a nabízet stejný objem produktů pouze za vyšší ceny.

Kdy byla nejvyšší inflace?

Při pohledu do statistik dosáhla inflace historicky nejvyšší hodnoty v roce 1991. Míra inflace byla v tu dobu 56,6 procenta. V tomto roce byla zahájena ekonomická reforma, která postupně proměnila centrálně řízenou ekonomiku v ekonomiku tržní. Jednorázová liberalizace cen stála za prudkým růstem cenové hladiny. Druhá historicky nejvyšší inflace byla zaznamenána v roce 1993. Míra inflace dosáhla hodnoty 20,8 procenta.