Aktuální a historický vývoj inflace

Inflace je významný makroekonomický jev, který má přímý dopad na finance domácností i firem. Když se mluví o inflaci, znamená to, že dochází k vzestupu cen zboží a služeb v ekonomice, tedy průměrné cenové úrovně. Míra inflace se měří pomocí cenových indexů (pozn. index spotřebitelských cen) a je vyjádřena v procentech. Vždy se vztahuje k určitému časovému období. Statistici sledují například meziměsíční, meziroční či průměrnou roční inflaci.

„Pro zdravý vývoj ekonomiky je důležitá stabilita cenové hladiny. Inflace by měla kopírovat růst ekonomiky. Extrémní inflace s sebou přináší spoustu problémů. Kupní síla peněz rychle klesá a lidé i firmy zaplatí za zboží a služby nominálně více, znehodnocují se úspory uložené na bankovních účtech, rostou úrokové sazby úvěrů, zvyšuje se tlak na růst platů…,“ vyjmenovává některé negativní dopady inflace Petr Jermář, specialista na finance portálu Banky.cz.

Aktuální vývoj inflace v roce 2024

Od počátku roku jsme svědky nadějného vývoje inflace. V lednu se inflace ustálila na 2,3 %, a měsíc poté se projevila další pozitivní změna, když inflace poklesla o 0,3 procentního bodu přímo k dvouprocentnímu inflačnímu cíli stanovenému Českou národní bankou.

Tyto údaje z prvního čtvrtletí roku 2024 ukazují, že se v Česku daří obnovit cenovou stabilitu.

Informace o vývoji inflace zveřejňuje Český statistický úřad na měsíční bázi. Poslední dostupná data byla zveřejněna 10. října 2024.

Vývoj inflace v září 2024

Zářijový vývoj spotřebitelských cen byl výrazně ovlivněný poklesem inflace z minulého roku. Kvůli tomu se snížila srovnávací základna pro letošní data. Navíc se přidalo i zdražování některých potravin, když například za máslo lidé zaplatili skoro o polovinu víc než loni.

Celkovou situaci korigovalo meziroční zlevnění pohonných hmot, přesto se meziroční inflace dostala na hodnotu 2,6 %. Tedy o 0,4 procentního bodu výš než v srpnu.

Letos byla vyšší pouze v dubnu, kdy vystoupala dokonce na 2,9 %.

Meziročně přitom nejvíc zdražilo:

• máslo – o 42,5 %;
• čokoládové výrobky – o 22 %;
• trvanlivé mléko – o 20,3 %;
• stočné – o 13,4 %;
• vodné – o 10,9 %.

Inflaci naopak zmírnilo zlevnění:

• pohonných hmot a olejů – o 11,2 %;
• zemního plynu – o 4,2 %;
• vína – o 4,1 %.

Vývoj inflace v srpnu 2024

Že je vývoj spotřebitelských cen stabilní, potvrdila i srpnová data. Meziroční inflace totiž byla pouze 2,2 % – stejně jako o měsíc dřív.

Pomohl tomu zejména fakt, že zatímco se zvyšovaly ceny některých potravin a výdajů na bydlení, zlevňovaly pohonné hmoty. „Benzín Natural 95 se na čerpacích stanicích v průměru prodával za 37,65 Kč/l, což byla nejnižší cena od letošního ledna. Nafta se prodávala za 36,08 Kč/l, což bylo nejméně od července loňského roku,“ uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen Českého statistického úřadu.

Naopak nejvýrazněji zdražily:

• máslo – o 22,4 %;
• čokoládové výrobky – o 18,6 %;
• stočné – o 13,4 %;
• vodné – o 10,9 %;
• ubytovací služby – o 8,5 %.

Nejvíc klesly ceny:

• mouky – o 10,6 %;
• zemního plynu – o 7,2 %;
• pohonných hmot – o 4,1 %.

Vývoj inflace v červenci 2024

Také v červenci se inflace pohybovala okolo 2% cíle centrální banky. V porovnání s předchozím měsícem ale stoupla o 0,7 % a meziroční růst dosáhl hodnoty 2,2 %.

Podepsalo se na tom zejména zdražování ubytovacích a stravovacích služeb – ceny za ubytování vzrostly o 8,8 % a za stravovací služby lidé dali o 7,1 % víc než v červenci 2023.

Výrazně stoupla také cena:

• čokoládových výrobků – o 16 %;
• másla – o 15,2 %;
• stočného  – o 13,4 %;
• vodného – o 10,9 %;
• elektřiny – o 8,9 %.

Naopak zlevnily:

• vejce – o 17,2 %;
• mouka – o 15,4 %;
• drůbeží maso – o 5,8 %.

Vývoj inflace v červnu 2024

Po dvou měsících, kdy se držela nad 2,5 %, klesla inflace opět na 2 %. Tedy na cílovou hladinu stanovenou ČNB.

Meziroční cenový růst byl v červnu dokonce o 0,4 procentního bodu nižší, než centrální banka na jaře předpokládala.

Přispělo k tomu hlavně pomalejší zdražování pohonných hmot. Jejich ceny meziročně stouply o 6,1 %, zatímco v květnu byl meziroční nárůst 10,8 %.

Oproti červnu 2023 tak nejvíc zdražilo:

• stočné - o 13,4 %,
• vodné - o 10,9 %,
• elektřina - o 10,6 %.

Největší zlevnění naopak zaznamenaly:

• mouka – o 20,9 %,
• vejce – o 20,4 %,
• cukr – o 20,4 %.

Vývoj inflace v květnu 2024

Po rychlejším dubnovém zdražování v květnu růst inflace opět zpomalil. Spotřebitelské ceny se totiž meziročně zvýšily o 2,6 %.

K růstu cen nejvýrazněji přispělo zdražení:

• elektřiny o 11,1 %;
• vodného o 10,9 %;
• pohonných hmot a olejů o 10,8 %;
• stočného o 10,5 %;
• ubytovacích služeb o 10,2 %;
• stravovacích služeb o 7,5 %;
• tabákových výrobků o 7,3 %
• a nájemného o 7,2 %.

Nejvýrazněji naopak zlevnila:

• mouka o 23,5 %;
• vejce o 23,5 %;
• ovoce o 6,7 %;
• zemní plyn o 6,6 %
• a maso o 5,8 %.

Vývoj inflace v dubnu 2024

V dubnu se situace mírně změnila, když inflace poprvé od října 2023 stoupla. A to až na 2,9 %. Je tak na nejvyšší úrovni od začátku roku 2024.

Nejvýrazněji se na tom podílely rostoucí ceny alkoholu, potravin a pohonných hmot, kdy zdražily:

• lihoviny – o 10,4 %;

• čokoláda – o 9,2 %;

• pohonné hmoty a oleje – o 8,4 %;

• tabákové výrobky – o 7,1 %;

• pivo – o 6,5 %

• a víno – o 5,5 %.

Lidé si připlatili také za:

• vodné – 10,9 %

• a stočné – 10,5 %.

Zároveň se zmírnilo zlevňování řady potravin, jak vyplývá z následující tabulky:

Vývoj inflace v březnu 2024

Stejně jako v únoru, také v březnu vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2 %. Podílelo se na tom zejména zdražení:

• elektřiny – o 13,1 %;
• vodného – o 10,9 %;
• stočného – o 10,5 %,
• nájemného – o 7,1 %;
• pohonných hmot – o 4,8 %;
• a dálniční známky, kde cena poskočila dokonce o 53,3 %.

Naopak výrazně klesly ceny:

• mouky – o 27,8 %;
• vajec – o 27,7 %;
• polotučného mléka – o 26,6 %;
• cukru – o 22,2 %;
• drůbežího masa – o 16,4 %
• nebo plynu – o 5,2 %.

Vývoj inflace v únoru 2024

Meziročně spotřebitelské ceny v únoru vzrostly o 2,0 %, což představuje zpomalení o 0,3 procentního bodu ve srovnání s lednem. Největší vliv na meziroční růst cen měly ceny bydlení, kde došlo k nárůstu cen nájemného z bytu o 6,8 %. Dále také vyšší ceny v dopravě a ceny pohonných hmot, kde byl zaznamenán nárůst o 4,3%.

Naopak, k prohloubení meziročního poklesu cen přispěly zejména ceny potravin a nealkoholických nápojů, kde se výrazně snížily ceny mouky o 22,8 %, drůbežího masa o 16,4 %, a polotučného trvanlivého mléka o 23,4 %.

Vývoj inflace 2023

Průměrná roční míra inflace dosáhla v roce 2023 hodnoty 10,7 procenta, což bylo o 4,4 procentního bodu méně než v roce 2022. Tato hodnota je stále velmi vysoká, což potvrzuje i fakt, že se jednalo o třetí nejvyšší hodnotu v dějinách samostatné České republiky.

„Kromě průměrné roční míry inflace stojí za pozornosti i kumulativní inflace za roky 2022 a 2023. Cenová hladina se za toto období zvýšila o více než 27 procent. Kupní síla peněz tedy klesla zhruba o třetinu,“ doplňuje Petr Jermář z portálu Banky.cz.

Vývoj inflace 2022

Průměrná míra inflace za rok 2022 činila 15,1 procenta. Oproti roku 2021 došlo k navýšení cen o 11,3 procentního bodu. Celková roční míra inflace tak byla druhá nejvyšší od vzniku samostatné České republiky, vyšší byla jen v roce 1993 (pozn 20,8 procenta).

Češi v tomto roce výrazně více zaplatili za většinu zboží a služeb. Nejvíce zdražily energie a potraviny. Výdaje na bydlení rostly zejména z důvodu extrémního nárůstu ceny zemního plynu (pozn. o více než 140 procent). Z potravin zdražoval například cukr, vejce a tuky.

S mnohem vyššími výdaji museli počítat i motoristé. Ceny benzinu a nafty na čerpacích stanicích totiž atakovaly padesátikorunovou hranici.

Vývoj inflace 2021

Zpětně by se dal vývoj inflace v tomto roce označit jako klid před bouří. Průměrná roční míra inflace v roce 2021 byla 3,8 procenta. Oproti roku 2020 došlo k navýšení o 0,6 procentního bodu.

V posledním čtvrtletí roku 2021 meziročně rostly zejména ceny v oddílech bydlení a doprava. Vyšší byly například ceny za dodávky tepla a teplé vody, vodného a stočného. Dopravu prodražily rostoucí ceny pohonných hmot.

Vývoj inflace 2020

Průměrná roční míra inflace byla v roce 2020 3,2 procenta. Oproti roku 2019 došlo ke zvýšení o 0,4 procentního bodu. Nejvíce tento vývoj ovlivnil nárůst cen potravin, nealkoholických nápojů a bydlení.

Jaká bude inflace v roce 2025?

Jaký názor mají experti na budoucí vývoj inflace v roce 2025? Podle nejnovějších odhadů ekonomů z měnové sekce České národní banky by se měla inflace v prvním čtvrtletí roku 2025 pohybovat na úrovni 1,7 % a v období následujícího čtvrtletí by měl tento ukazatel mírně vzrůst na 1,9 %.

Výpočet inflace

Vývoj inflace v ČR sleduje Český statistický úřad. Statistici při měření inflace vycházejí z měření čistých cenových změn pomocí indexů spotřebitelských cen. Cenové indexy poměřují úroveň cen vybraného spotřebního koše reprezentativních výrobků a služeb (pozn. více než 700 položek) ve dvou srovnávacích obdobích. Mírou inflace je procentní přírůstek indexů spotřebitelských cen.

Spotřební koš obsahuje následující položky

• Potravinářské zboží: potraviny, nápoje a tabák.
• Nepotravinářské zboží: odívání, nábytek, potřeby pro domácnost, drogistické a drobné zboží, zboží pro dopravu a volný čas, zboží pro osobní péči aj.
• Služby: opravárenské, z oblasti bydlení, provozu domácnosti, zdravotnictví, sociální péče, dopravy, volného času, vzdělávání, stravování a ubytování, osobní péče a služby finanční.

Váhy jednotlivých položek ve spotřebním koši jsou stanoveny podle zastoupení konkrétního zboží či služby na celkové spotřebě domácností.

Aktuální složení spotřebního koše naleznete na stránkách ČSÚ.

K čemu se údaj o inflaci využívá?

Data o inflaci mohou sloužit k mnoha účelům. Například stát na základě údajů o inflaci provádí pravidelnou valorizaci mezd, důchodů a řady dalších sociálních příjmů.

Inflace je velmi důležitý údaj také pro Českou národní banku. Jejím hlavním posláním je pečovat o cenovou stabilitu. ČNB na základě vývoje inflace nastavuje základní úrokové sazby v ekonomice.

Centrální banka usiluje o to, aby se inflace nacházela na 2 % (pozn. inflační cíl). Skutečná inflace se může od tohoto inflačního cíle odchylovat, a to především v důsledku nepředvídatelných šoků. Pokud se inflace vychýlí z tolerančního pásma, centrální banka úrokové sazby zvýší.

Na změnu základních úrokových sazeb velmi rychle reagují i banky. Zdražují úvěry a také zvyšují úročení vkladů. „Růst základních úrokových sazeb se v letech 2022 a 2023 výrazně podepsal například na úročení hypotečních úvěrů. Sazby se dostaly až nad hranici šesti procent. Financování bydlení na hypotéku se prodražilo jak novým zájemcům o bydlení, tak i domácnostem, které v tomto období čekala refixace sazeb,“ doplňuje Miroslav Majer, CEO fintech startupu hyponamíru.cz.

Na vývoj inflace jsou navázány i různé smlouvy. Typickým příkladem jsou nájemní smlouvy. Vývoj inflace se promítá i do výše mezd a platů. Při růstu cen usilují pracující o zvýšení svých výdělků.

Srovnání spořicích účtů

Spoření a inflace

Inflace má zásadní vliv i na úspory. Peníze uložené na běžných účtech bank jsou zpravidla zhodnocovány jen minimálně. O něco vyšší úrokové sazby nabízí spořicí účty a termínované vklady. Ani zde ovšem úroky v uplynulých letech nepřekonaly roční míru inflace. Úspory tedy postupem času částečně ztratily na hodnotě.

TIP: Kam si ukládat peníze? Peníze na každodenní potřebu ukládejte do banky na běžný účet. Finanční rezervu na horší časy si držte na spořicím účtu či termínovaném vkladu. Pokud spoříte na důchod, dětem na studia nebo máte jiný dlouhodobý cíl, vyplatí se volné peníze pravidelně investovat. Využít můžete například akcie, dluhopisy, podílové fondy, ETF či kryptoměny.

Co ovlivňuje výši inflace

Existují dva základní typy inflace, a to poptávková a nabídková. K poptávkové inflaci dochází tehdy, když je v oběhu (ekonomice) více volných peněz než dostupného zboží, za které mohou domácnosti a firmy své finance utratit.

Nabídková inflace (pozn. označována také jako nákladová) je vyvolána růstem nákladů. Zvyšuje se tedy cena vstupů potřebných k výrobě (např. mzdy, energie, suroviny apod.). Firmy jsou v této situaci ochotny vyrábět a nabízet stejný objem produktů pouze za vyšší ceny.

Kdy byla nejvyšší inflace?

Při pohledu do statistik dosáhla inflace historicky nejvyšší hodnoty v roce 1991. Míra inflace byla v tu dobu 56,6 procenta. V tomto roce byla zahájena ekonomická reforma, která postupně proměnila centrálně řízenou ekonomiku v ekonomiku tržní. Jednorázová liberalizace cen stála za prudkým růstem cenové hladiny. Druhá historicky nejvyšší inflace byla zaznamenána v roce 1993. Míra inflace dosáhla hodnoty 20,8 procenta.