Banka ZUNO končí

266 tisíc klientů, 22 mld. Kč vkladů, přes 2 mld. Kč poskytnutých úvěrů, 200 zaměstnanců a kumulovaná ztráta necelých 200 mil EUR. Banka na trh vstoupila koncem roku 2010 na Slovensku a v půli roku 2011 pokračovala expanzí v Čechách. ZUNO klienty lákala bezplatným běžným účtem, slušně úročeným spořením a levnými půjčkami a zahraničním platebním stykem. Na rozdíl od ostatní nízkonákladové generace nových bank (Air Bank, Equa bank, Fio banka, mBank) byla ZUNO 100% internetovou bankou bez poboček. Banka každoročně generovala nemalou ztrátu a trend výsledku hospodaření se bohužel nelepšil, především z důvodu neschopnosti rozpůjčovat vklady klientů (2 mld. Kč úvěrů z 22 mld. Kč vkladů je zkrátka málo).

Letos tak v tuzemsku končí již druhá banka (mimo dobrovolného odchodu ZUNO ještě zkrachovala ERB Bank, viz náš článek ERB zkrachovala, náhrady začne vyplácet Fond pojištění vkladů).

Otázky a odpovědi

V souvislosti s ukončením činnosti ZUNO v Čechách a na Slovensku jsme poskytnuli interview portálu živé.sk.

Ako hodnotíte ukončenie pôsobenia banky Zuno?

Každý nový podnikatelský plán prochází nejprve „transition fází“, kdy setup costy vysoce převyšují výnosy. Zatímco ostatní nízkonákladové/internetové banky (mBank, Equa bank, Air Bank) toto období úspěšně překonaly a začaly generovat zisk, ZUNO se ze ztráty bohužel nedostala, především díky neschopnosti rozpůjčovat uložené peníze klientů. Přitom nabízené produkty byly konkurenceschopné, slušný účet, spoření i úvěry. Těžko soudit, zda ZUNO „zlomila vaz“ totální absence poboček nebo nedostatečný tržní prostor pro čtvrtou (s dřívější Fio pátou) banku, nabízející identický produkt a zaměřující se na stejnou cílovou skupinu zákazníků.

Mateřská Raiffeisenbank nad svou nízkonákladovou odnoží zlomila hůl již loni na jaře, kdy komunikovala záměr prodat ZUNO strategickému investorovi. Ve stejnou chvíli přitom prodej banky ohlásily i GE Money Bank a Citibank. Zatímco tyto dvě banky se prodat podařilo (retailový kmen klientů Citi si koupila RB a GE vstoupila velmi úspěšně na burzu), ZUNO opět neuspěla. Ukončení činnosti ZUNO a převod klientů na mateřskou RB tak lze hodnotit jako poslední pokus o aspoň částečné vytěžení aktiv banky. Vybudovaný kmen klientů sice má nějakou hodnotu, ale kumulovanou ztrátu banky blízko 200 mil. EUR to zcela určitě nesmaže. Akcionářům RB tak na ZUNO zůstane velmi nepříjemná vzpomínka.

Aký dopad bude mať podľa vás ukončenie pôsobenia banky Zuno na klientov z hľadiska cien a ponúkaných služieb, aj čo sa týka vplyvu na klientov iných bánk?

Klienti ZUNO jsou flexibilní a finančně gramotní jedinci, kteří požadují bezplatné a pohodlné bankovnictví a nedělá jim problém změnit banku. Tedy buď jim RB bude muset nabídnout adekvátní služby zdarma, nebo klienti přeběhnou ke konkurenci (Fio banka, mBank, Air Bank, Equa bank). 

Ako podľa vás zareaguje konkurencia na odchod banky Zuno?

Díky vysoce konkurenčnímu bankovnímu trhu není příliš prostoru pro plošné zdražování či zlevňování. Nečekal bych ani verbovací kampaně ostatních bank, cílené na klienty ZUNO. 

Ako hodnotíte sektor internetových (digitálnych bánk) na slovenskom (respektíve českom) trhu?

Velmi pozitivně. Nové banky (první byla mBank 2007-2008, ostatní následovaly o několik let později) způsobily na trhu revoluci. Běžný účet zdarma byl do té doby tabu stejně jako nadprůměrně úročené spoření a levné úvěry. Rostoucí finanční gramotnost populace a povedené reklamní kampaně vedly k rychlému růstu klientů nových bank, na což musela zareagovat i konkurence (zavedené bankovní domy) a začít plošně zlevňovat. Fenomén digitálních bank tedy přinesl prospěch i klientům klasických bank.

Aké sú rozdiely medzi slovenským a českým trhom z hľadiska internetových bánk?

Český trh nabízí o něco větší možnost volby a z toho plynoucí vyšší konkurenci, ještě levnější úvěry a bohatší spoření. Slovenským zákazníkům by určitě prospěl vstup na trh aspoň jedné z dvojice bank Equa bank/Air Bank, ale ani dnes nejsou podmínky špatné a je rozhodně z čeho vybírat.

Akú budúcnosť majú podľa vás internetové (digitálne) banky?

S rostoucí vzdělaností, rozvojem internetu a bezhotovostních transakcí a přirozenou generační obměnou bude tento segment dále růst. Neustále více lidí bude objevovat benefity kompletní správy financí z pohodlí domova. 

Prispôsobia všetky „kamenné“ banky postupne svoje služby digitálnej dobe alebo naďalej zostanú „menej digitálne“ a „viac digitálne“ banky, tak ako je to teraz podľa štruktúry ich klientov?

Digitalizací si bude muset dříve či později projít každá banka. I když je menší (až nulový) počet poboček pro klienty nejviditelnějším rozdílem, evoluce je také o digitalizaci procesů a přesunu back office supportu do levnějších lokací. Prvním krokem k úspěchu je převod papírové agendy do elektronických dokumentů. Následně bude zaměstnancům bank stačit k výkonu práce pouze přenosný počítač. A nebude problém většinu back office práce přesunout mimo Prahu/Bratislavu, coby nejdražší pracovní lokace. V dlouhodobějším horizontu povede digitalizace (nejen bank) k rovnoměrněji rozprostřeným ekonomickým aktivitám napříč všemi krajskými městy, což bude příjemný vedlejší efekt. 

Ako sú na tom vzhľadom na internetové banky iné trhy v zahraničí, napríklad USA, západná Európa, Ázia?

Nejsme na tom vůbec špatně. Máme rádi technologické novinky a rychle se na ně adaptujeme (bezkontaktní platby, atd.). Přesné srovnání se zahraničím by se lišilo stát od státu, ale obecně jsme na tom výrazně lépe než průměr. Čemuž mimo jiné napomáhá i velmi zdravý tuzemský bankovní sektor, který nám mnoho států západní Evropy tiše závidí. Se změnou bývalého režimu došlo v průběhu bolestivých 90. let k velmi důkladné očistě bankovního sektoru, takže současné problémy španělských, řeckých, italských a dalších bank se nás netýkají. I proto pro nás nemá smysl účast v záchranných bankovních uniích, neboť bychom zde byli čistými plátci.