Banky na prodej

Dříve či později to muselo přijít – vysoce konkurenční český bankovní trh (přes 30 bank a stavebních spořitelen nabízejících služby retailu) projde redukcí a úspěšní hráči provedou akvizice těch méně úspěšných jedinců. V lepším případě bude výsledkem akvizic  redukce poboček a bankomatů – přece jen, mít na malém Vršovickém náměstí (Praha 10) 5 různých bank (kde 4 nabízejí identicky předražený produkt) není to pravé ořechové a tato odtučňovací kůra přemíry poboček jen sníží transakční náklady bankám globálně, na čemž budou  ve výsledku benefitovat především klienti v podobě výhodnějších produktů.

ZUNO Bank

Nízkonákladová odnož Raiffeisenbank působící v Čechách a na Slovensku. Jako jediná tuzemská banka působí pouze online bez jediné fyzické pobočky. Otevřela teprve nedávno, v půli roku 2011 a za první tři roky provozu vytvořila obří kumulovanou ztrátu přes 4 mld. Kč (do 2013 včetně, pohledem dnešního kurzu EUR/CZK), přičemž polovina kumulované ztráty jde na vrub setup costů v prvním roce. Výsledky hospodaření (ztráty) v dalších letech mají spíše než klesající trend oscilační charakter kolem -700 mil. Kč, což za úspěch považovat rozhodně nelze. Air-Bank startující ve stejném roce jako ZUNO s téměř identickým business modelem, zázemím silné finanční skupiny (PPF/Raiffeisenbank) a nabízenými produkty funguje (je již v zisku a dosáhla výrazně nižší kumulované ztráty za setup). Navíc provozuje i několik málo poboček, což je vždy nákladnější. Kde je tedy u ZUNO problém?

ZUNO Bank má dohromady 250 tisíc klientů a vklady 19 mld. Kč – to jsou slušná čísla na začínající banku. S půjčováním je to už horší – banka dokázala z vkladů rozpůjčovat méně než 10% a 90% každoroční ztráty jde za vysoce zápornou úrokovou marží. Kdo chce klientům nabízet výhodné spořicí produkty, musí více zapracovat v půjčování peněz. Air-Bank dostala do začátku od PPF kromě balíku peněz i velmi dobré know how na spotřebitelské úvěry (Home Credit). ZUNO od Raiffeisenbank balík peněz do začtku taky dostala, ale know how na půjčky asi bylo slabší. Přece jen, výkony Raiffeisenbank v této retailové oblasti jsou spíše podprůměrné. ZUNO by tedy nyní pomohl někdo, kdo to s půjčováním peněz opravdu umí.

Raiffeisenbank prodává ZUNO ze dvou důvodů. Zaprvé, evidentně si neví rady, jak ZUNO dostat do černých čísel. Zadruhé, samotná RB čelí velkým ztrátám v Rusku (díky situaci kolem Ukrajiny) a nutně potřebuje cash či si aspoň uvolnit ruce. Nezávazné nabídky měli zájemci podat v průběhu února. RB původně očekávala malý zájem a prodejní cenu blízkou kladné nule. Nicméně nezávazných zájemců se nakonec přihlásilo poměrně hodně (přes 20) a potenciální cena tak poskočila výše – v zákulisí se hovoří o 600-800 mil. Kč. Mezi nejvážnějšími zájemci je i Cetelem (umí peníze půjčovat a určitě by uvítal nové zdroje – ZUNO půjčovat neumí a zdroje z vkladů má obrovské) a Slovenská spořitelna (člen Erste Group – Česká spořitelna na rozdíl od ČSOB (ERA) nízkonákladovou divizi ještě nemá, možná po ni pokukuje nyní). Cetelem by se bankou stal rád, ale mimo ZUNO jedná i s mateřskou BNP Paribas o rozšíření již nyní fungující zahraniční pobočky banky BNP Paribas v ČR na reálně fungující retailovou banku. Uvidíme, jak to nakonec dopadne.

GE Money Bank

Druhá banka v tuzemsku, která letos ohlásila, že je na prodej. Zcela jiné kafe oproti ZUNO. Velká fungující banka v zisku. Velmi dobré výsledky má na poli firemních úvěrů, v retailu trpí podobnými neduhy jako ČS, KB, ČSOB a UniCredit Bank – předražené služby a odcházející klienti k nízkonákladové konkurenci (zatím to banka řeší masivním marketingem a jsou pozorovatelné zárodky bezpoplatkových účtů, které jsou ale zatím stále o třídu níž oproti nízkonákladovkám).  Aktiva 140 mld. Kč, očekávaný výsledek hospodaření za minulý rok 5 mld. Kč. O prodeji rozhodlo mateřské vedení amerického koncernu GE, které chce snížit svou angažovanost na poli finančního businessu. Cena se odhaduje lehce nad 30 mld. Kč.  

Zájem o banku nebude mít pravděpodobně žádný z tuzemských bankovních domů, kterým dle zákulisních informací již byly učiněny nabídky v loňském roce a kde se nabízená cena prodávajícího hrubě neshodovala s potenciální poptávkovou cenou případných kupujících (pro které mohou být nyní zajímavější řádově menší akvizice s vidinou slibného růstu, zejména v případě, kdy větší akvizice neoplývá nikterak zajímavou cenou). Rusko (donedávna expandující na poli bankovnictví ve střední Evropě - Sberbank) je díky zhoršené mezinárodní situaci mimo hru. Naopak Čína (po Zemanově loňském ohnutí hřbetu v Pekingu) deklarovala zájem v ČR banku otevřít.

Citibank

Citi retailový business v tuzemsku vůbec nejde, především díky agresivní snaze natlačit lidem co nejvíce nevýhodných produktů. Vše podporováno reklamou na hranici klamu (typickým majitelem kreditní karty Citi je jedinec, který si nedočetl do konce sazebník a obchodní podmínky slibovaných tisíců korun zpět z každého nákupu). Naopak firemní sektor není ještě zcela ztracen, tedy na prodej není v tuto chvíli celá banka, ale pouze retailový segment klientů.

Cena neznámá, průměrná naštvanost klientů Citi velká – odkup takovéhoto kmene klientů bude vyžadovat v případně solidní banky nemalou odvahu. Hrozba může být ale i příležitostí, kterou by třeba uměl zužitkovat Cetelem s BNP Paribas v zádech, zejména když jim vyjde koupě ZUNO.

Kdo bude další?

Na kahánku mohou mít kromě některých menších družstevních záložen (více info v našem článku Konec družstevních záložen v Čechách) zejména stavební spořitelny, které se nezvládnou přizpůsobit konci státní podpory stavebního spoření, který dříve či později přijde. Ukázkovým příkladem transformace na banku je Wüstenrot, který ostatní banky velmi rychle dohnal a v některých ohledech (hypotéky) i předehnal ty nejlepší na trhu. Zbytek stavebních spořitelen stagnuje a maximálně přeprodává nepříliš výhodné produkty mateřských bank. Není se čemu divit – mimo Wüstenrotu (svébytná entita bez mateřské banky) by konec podpory stavebního spoření vedl pravděpodobně k rychlému zániku ostatních stavebních spořitelen a jednoduchým akvizicím mateřskými bankami. V některých případech (ČS) je totiž stavební spořitelna stejně jen virtuální entitou na papíře (v souladu s legislativními požadavky), kterou klient v reálu vůbec nevnímá.