Na podzim roku 2013 byla dlouhodobá stabilní pozice koruny vůči euru na kurzu 25,5Kč. Krize byla víceméně zažehnána, docházelo k postupnému oživení ekonomiky a Ministerstvo financí shodně s ČNB odhadovalo růst HDP pro rok 2014 nad 2%. Zároveň ovšem modely ČNB důrazně varovaly před hrozící deflací (vlivem tuzemských faktorů), a protože hlavním cílem ČNB je udržení cenové stability (kterou si centrální banka definuje jako 2% inflaci), bankovní rada rozhodla o měnových intervencích na oslabení koruny. Centrální banka natiskla koruny a nakoupila za ně eura, čímž na trhu posílila nabídku korun, která srazila cenu korun (kurz) na úroveň 27,5 Kč. Po prvotních intervencích v závěru roku 2013 se kurz po celý následující rok 2014 držel bez výraznějších výkyvů na pozici 27,5 Kč.
V závěru roku 2014 začíná prudce zlevňovat ropa z ceny nad 100 USD/barel až na úroveň lehce pod 50 USD/barel, což s sebou přináší výrazné zlevnění pohonných hmot. A protože pohonné hmoty tvoří nemalou část spotřebního koše, ze kterého se inflace počítá, a trh už na rozdíl od roku 2013 ví, že ČNB deflační tlaky sleduje a bude v případě potřeby dále hýbat s kurzem, tentokráte posunul kurz koruny samotný trh bez intervencí ČNB na hodnotu 28,5 Kč. Tak prudká reakce trhu překvapila i centrální banku a stačilo jediné prohlášení pana guvernéra Singera na novém blogu ČNB o tom, že tentokráte jsou deflační tlaky pozitivního charakteru (zlevnění vstupních surovin sebou sice přináší i zlevnění výsledného zboží, ale marže zůstává obchodníkům stejná, tedy zisky neklesají) a že ČNB necítí potřebu na toto reagovat a kurz ihned posílil na 28,2 Kč. Stejně tak situaci o několik dní později v pořadu Hydepark komentovat ředitel měnové sekce ČNB pan Holub a koruna posílila o dalších 30 haléřů na 27,9 Kč (i za pomoci nečekané korekce franku od Švýcarské centrální banky).
V roce 2013 trh ČNB nevěřil, že kdy bude na oslabení či posílení kurzu intervenovat na měnových trzích. Nyní na počátku roku 2015 trh intervenčnímu odhodlání ČNB věří více než dost a ukazuje se, že je nyní možné s kurzem bezpečně manipulovat pouze pomocí správně načasovaného vyjádření členů bankovní rady (což je jistě efektivnější a pohodlnější řešení než tisk korun a masový nákup eur). Další fyzické intervence ČNB na měnových trzích proto vidím spíše jako nepravděpodobné a bude-li třeba kurzem lehce pohnout, bude zde snaha to udělat pomocí pouhého prohlášení členů bankovní rady. Během roku 2015 a první poloviny roku 2016 se kurz bude pravděpodobně nadále pohybovat v pásmu 27,5-28,5 Kč s tím, že během několika příštích měsíců není vyloučené ani krátkodobé oslabení až na hranici 29 Kč. A naopak začátkem roku 2016 bude kurz spíše blíže dolní hranici 27,5 Kč. Teprve s opětovným stažením korun vrhnutých na trh v listopadu 2013 (což se ČNB chystá udělat v druhé polovině roku 2016) kurz koruny posílí zpět na úroveň ekvivalentní době předintervenčí kolem 25,5 Kč.
V případě zahájení příprav na přijetí eura (což je otázka čistě politická, nikoliv ekonomická) lze očekávat další posilování kurzu na úroveň 23-24 Kč (2017-2018) a finální kurz pro přijetí eura na konci přístupového období může být posunut až na 22 Kč (2020-2021).
Uměle oslabený kurz koruny jednomu pomohl a druhému uškodil. Došlo ke zlevnění českého exportu, což lehce podpořilo naši ekonomiku a došlo k tvorbě nových pracovních míst. Zároveň však zdražil import, což se projevilo zejména u elektroniky a dovolených, ale např. i u potravin, což by u některých položek mohlo naopak pomoci tuzemským zemědělcům v boji s nekalou dotovanou konkurencí ze zemí EU. Osobně jsem proti uměle oslabené koruně, neboť v mírné deflaci blízké nule nevidím žádné negativní dopady na ekonomiku (nevěřím ve smrtelnou spirálu očekávání poklesu cen a odložené spotřeby – technika vlivem pokroku zlevňuje každý rok a zákazníci spotřebu neodkládají, přestože ví, že už za rok by si koupili za stejné či menší peníze lepší výrobek). Navíc tuzemská ekonomika by v roce 2014 rostla uspokojivým tempem i bez oslabené koruny, neboť jsme již byli z krize venku. Krokům ČNB nicméně rozumím a ať už se mi líbí nebo ne, vím, že to dělala s dobrým úmyslem.
V posledních dnech pan prezident Zeman oficiálně vyzval ČNB k ukončení intervencí. Toto je špatně. Zaprvé, ČNB již přes rok intervence neprovádí a bylo-li ukončením intervencí myšleno opětovné stažení korun, vrhnutých na trh v listopadu 2013, tak tento krok by nyní přinesl více problému než užitku. Zadruhé, ČNB je nezávislá instituce, které politici nemají co udílet pokyny a jakékoliv výzvy k bankovní radě, jak by měla konat, jsou nepřípustné.
Česká národní banka (ČNB) na svém prvním letošním zasedání snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Pro rozhodnutí hlasovali všichni členové bankovní rady. Tento krok naznačuje pokračující trend uvolňování měnové politiky a přináší dobré zprávy pro zájemce o hypoteční úvěry i stávající dlužníky.
Skupina Komerční banky spouští s platností od 3.2.2025 kampaň pro účelové hypoteční úvěry, Americkou hypotéku a Hypoúvěr. Navíc bez poplatku za zpracování úvěru a ocenění nemovitosti.
Jak se vyvíjel realitní trh v 2. polovině roku 2024? Proč se vyplatí řešit hypotéku s předstihem? Novostavba vs. rekonstrukce: Co si Češi vybírají? To vše se dozvíte v 21. dílu hypotečních novinek
Od 1. února 2025 mění Modrá pyramida, která je součástí skupiny KB, možnost sjednání délky fixací pro nezajištěné překlenovací úvěry. Nově bude možné Půjčku na bydlení sjednávat také s 3letou fixací.
RB od 27.1.2025 upravuje úrokové sazby u hypotečního úvěru KLASIK.
KOMENTÁŘE k článku Bude koruna dál oslabovat?
Zatím nejsou přidány žádné komentáře. Podělte se s námi o Váš názor.