Nesoběstačnost
ve stáří dělá Čechům starosti. V aktuálním průzkumu IBRS se jí obává přes dvě
třetiny lidí. „Každý, kdo má nějakou zkušenost se starostí o nesoběstačného
člena rodiny, potvrdí, že vyřešení takové situace není jednoduché. Sehnat
příslušné zařízení či zajistit pečovatelskou službu mnohdy zůstane na jeho
nejbližších, kteří tuto starost převezmou. Pojištění soběstačnosti by mělo
přinést úlevu rodině, zaměstnavatelům a koneckonců i státu,“ vysvětluje Petr
Procházka, ředitel Úseku pojištění osob v pojišťovně Kooperativa.
Opravdu
může být péče o nesoběstačné spoluobčany takový problém?
Již
dlouho je skutečností, že česká populace stárne, je stále více lidí trpících
ztrátou soběstačnosti, zvyšuje se poptávka po službách s tím spojených.
V roce 2023 to bylo 361 tisíc osob, z přes 70 % bylo starších 65 let.
A odhady ukazují, že do roku 2050 dosáhne počet osob závislých na cizí pomoci
téměř 1 milionu. O takto nemocné se většinou starají jejich nejbližší. Taková
péče má své výhody, ale vyžaduje opravdu hodně sil, vůle i peněz. Z výsledků
našich průzkumů víme, že většina se na tuto situaci snaží připravit. Třetina uvádí,
že si budou šetřit peníze na péči, případně na nákup potřebných služeb, sami. Když jsme jim představili
možnost pojištění soběstačnosti, 63 % respondentů uvedlo, že ho považuje za atraktivní,
zejména z důvodu jistoty a zajištění.
Dokáží
si lidé představit, jak pojištění soběstačnosti vypadá v praxi?
Abychom
jim to co nejvíce zjednodušili, využili jsme v průzkumu konkrétní příklad.
Tedy že klient si pojištění soběstačnosti sjedná v 50 letech a platí 1 400
Kč měsíčně. Po mrtvici se stává nesoběstačným a začíná pobírat od státu příspěvek
na péči. Ze svého pojištění od pojišťovny mu začalo přicházet každý měsíc
pojistné plnění 20 tisíc Kč a díky tomu už může pokrýt všechny dodatečné
náklady na kompletní péči.
Jak
se vlastně soběstačnost posuzuje?
Soběstačnost se posuzuje ve
čtyřech stupních podle individuální schopnosti nemocného zvládat deset
základních životních potřeb, které určují míru jeho nesoběstačnosti
a schopnosti se o sebe postarat. Naše pojištění vyplácí měsíční plnění od druhého stupně
snížené soběstačnosti, tzn. od středně těžké závislosti a nemožností zvládat
5-6 životních potřeb. Ze
statistik vyplývá, že právě druhý stupeň je nejpočetnějším a zároveň vážným
omezením, které člověk těžko zvládne sám. Také vidíme, že každý třetí se stane
závislý na pomoci. Od 85 let se riziko nesoběstačnosti ještě zvyšuje. Proto naše
pojištění platí doživotně, nemá omezenou dobu trvání a neskončí předčasně, když
ho člověk začne nejvíc potřebovat.
Takže
příspěvek od státu dostane člověk až po rozhodnutí příslušného úřadu? Co do té
doby?
Pojištění
soběstačnosti FLEXI po přiznání závislosti na péči začíná vyplácet pojištěnému
měsíční plnění podle stupně, který mu přiznal stát, a to až do konce jeho
života nebo dokud bude nesoběstačný. Problémem může být delší trvání procesu přiznání státního příspěvku na péči, v průměru až 6
měsíců, někdy i déle. Nedílnou součástí našeho produktu je předběžné plnění ve
výši 50 % sjednané pojistné částky. Vyplácíme ho, jakmile klient podá žádost o
státní příspěvek na péči a našem vlastním posouzení celkového zdravotního stavu
pojištěného. Stane-li se v některých případech, že Úřad práce
nakonec nesoběstačnost a závislost neuzná, vyplacené peníze nám klient již
nevrací.
Ale
nedostatek peněz asi není jediným problémem, který může člověka v případě
nesoběstačnosti potkat. S čím ještě může pojištění pomoci?
Jednou
z hlavních výhod našeho Pojištění soběstačnosti FLEXI je, že ještě před konečným
rozhodnutím státu o přiznání závislosti na péči pomáhá pojištěným náš průvodce
péčí. Ten nejdříve provede sociální šetření, které je podmínkou pro zmíněné
předběžné plnění, ale také mu pomůže s řešením situace – podáním žádostí,
zorientováním se v ostatních příspěvcích a jiné problematice sociální
péče, případně pomůže sehnat nebo doporučit adekvátní profesionální péči. V případě,
že se životní situace klientka změní, může dál s průvodcem péčí
komunikovat a společně přizpůsobí plán péče jeho aktuálním
potřebám.
Je nějak pojištění soběstačnosti daňově
zvýhodněno, jako je tomu například u životního pojištění?
Sjednání
operativního leasingu je závazek. Než se proto definitivně rozhodnete pro auto
na operák, měli byste znát odpovědi na všechny své palčivé otázky. A férová
leasingová společnost by vám je měla poskytnout. My vám odpovíme na ty
nejdůležitější.
Říká se, že
operativní leasing se vyplatí zejména firmám. A je to pravda, protože se s ním
pojí řada daňových výhod a v mnoha ohledech je pro firmu lepší než běžný
leasing. Ale totéž platí i o podnikatelích, tedy OSVČ. Podívejme se na to, proč
je auto na operák výhodnější a jak na něm můžete vydělat.
Koupě auta
je v dnešní době hodně finančně náročná a můžete se kvůli ní zadlužit na celé
roky dopředu. Málokdo dokáže našetřit na nové auto, a tak vyvstává otázka - je
výhodnější půjčit si v bance, vzít si leasing nebo si pronajmout auto na
operativní leasing?
Nesoběstačnost
ve stáří dělá Čechům starosti. V aktuálním průzkumu IBRS se jí obává přes dvě
třetiny lidí. „Každý, kdo má nějakou zkušenost se starostí o nesoběstačného
člena rodiny, potvrdí, že vyřešení takové situace není jednoduché. Sehnat
příslušné zařízení či zajistit pečovatelskou službu mnohdy zůstane na jeho
nejbližších, kteří tuto starost převezmou. Pojištění soběstačnosti by mělo
přinést úlevu rodině, zaměstnavatelům a koneckonců i státu,“ vysvětluje Petr
Procházka, ředitel Úseku pojištění osob v pojišťovně Kooperativa.
Asistenční služby většina pojišťoven nabízí hlavně u
havarijního pojištění, povinného ručení nebo
cestovního pojištění. V poslední letech se ale rozšiřují také do oblasti
pojištění domácností a nemovitostí.
KOMENTÁŘE k článku Češi se obávají nesoběstačnosti. Pojišťovny nabízejí řešení.
Zatím nejsou přidány žádné komentáře. Podělte se s námi o Váš názor.