ČNB zvýšila základní úrokové sazby

Základní úrokové sazby rostou

Bankovní rada ČNB rozhodla na svém jednání dne 3/8/2017 o růstu základních úrokových sazeb. Z technické nuly (0,05%) vzrostla základní 2T Repo sazba na 0,25% a lombardní sazba na 0,50%. Diskontní sazba zůstává nadále na 0,05%.

Zjednodušeně řečeno, za 2T Repo sazbu a diskontní sazbu si komerční banky mohou ukládat přebytečnou likviditu u ČNB a naopak za lombardní sazbu centrální banka půjčuje peníze komerčním bankám.

Úrokové sazby ČNB tak přímo určují cenu peněz v ekonomice a centrální banka pomocí nich řídí množství likvidity v oběhu. Nízké sazby drží ČNB v dobách krizí a nízké inflace, kdy se snaží levnými penězi stimulovat ekonomiku. Levné úvěry podporují utrácení a tím implikovaný ekonomický růst. Naopak v dobách krizí a vysoké inflace centrální banka drží vyšší sazby. Vysoká cena peněz zdražuje úvěry, lidé (a hlavně firmy) si méně půjčují a méně utrácí, což ekonomiku tlumí. Paradoxně je tak dlužníkům hej zejména v dobách krizí, kdy jim klesají náklady na obsluhu dluhů. Naopak v dobách růstu jásají více střadatelé, kterým dražší peníze lépe úročí jejich vklady.

Takto cena peněz funguje v ekonomice za běžných okolností. V důsledku masivního zásahu ECB v podobě politiky kvantitativního uvolňování (skupování cenných papírů za nově natisknuté peníze) a devizových intervencí ČNB (skupování eur za nově natisknuté koruny) je však na trhu i v mimo-krizovém období růstu přebytek peněz, který sráží jejich cenu k nule. Centrální banky tak činily na obranu proti deflaci. Vedlejším produktem byl silnější ekonomický růst. Má to však i svoji odvrácenou stranu mince (samoregulace ekonomiky přes cenu peněz nefunguje 100%).  

Zvýší se sazby na spořících účtech?

Radost z rozhodnutí ČNB by teoreticky mohli mít střadatelé, neboť růst základních sazeb centrální banky podpoří růst úroků na spořících produktech. J&T Banka jako jediná již v červenci nepatrně navýšila sazby u termínovaných vkladů. V praxi ale bude ještě nějakou chvíli převažovat efekt nadbytečné likvidity v ekonomice, přičemž délka a intenzita tohoto efektu bude částečně záležet na zahraničních spekulantech, kteří korunu v minulých letech nakoupili a nyní čekají na vhodný moment k prodeji. Růst úrokových sazeb u spořících produktů tak nelze očekávat dříve než v prvním kvartálu příštího roku. Proto nelze doporučit zatermínování peněz dnešními sazby na více než 2-3 roky, přestože mnohé družstevní záložny lákají na desetiletý fix kolem 3%.

Zdraží úvěry?

Okamžitou reakcí na zvýšení sazeb ČNB byl růst PRIBORu (PRague InterBank Offered Rate- za kolik si půjčují tuzemské banky mezi sebou). Nejčastěji používaný PRIBOR 3M vzrostl ze dne na den z předchozích 0,31% na 0,43% a po dvou týdnech se (možná) stabilizoval na 0,45%. Podražily tak všechny úvěry s floatingovými sazbami navázanými na PRIBOR, např. hypotéky bez fixace.

Hypotéční úvěry s fixací samozřejmě stávajícím klientům nepodraží (až do momentu výročí fixace, pak lze očekávat růst sazeb). Novým klientům možná v brzké době hypotéky zdraží, ale velmi nepatrně. Na zvyšování úroků měly v poslední době mnohem zásadnější vliv nové regulace (bezplatné splátky od 11/2016 a omezení LTV na 90% od 4/2017). Velká konkurence bank a přebytek likvidity na trhu neutlumí poptávku po nových úvěrech tak rychle, jak by si ČNB přála vzhledem k přehřívání realitního trhu.

Spotřebitelské úvěry jsou v tuzemsku oproti Západu stále předražené a je tu určitě prostor pro další zlevňování. Růst cen peněz tak maximálně přibrzdí zlevňování půjček. Návrat k 20% běžným ještě v minulé dekádě zcela jistě nehrozí.