Daň z mimořádných zisků

Válečná daň je schválena na tři roky. Koho postihne a kolik do rozpočtu přinese?

Začátkem listopadu schválila Poslanecká sněmovna návrh Daňového balíčku 2023, který se týká i zákona o dani z příjmů. Zavádí pro český daňový řád doposud nevyužívaný pojem: daň z neočekávaných zisků. Častěji se s ní ve zprávách potkáme jako s daní válečnou. Nastavena je tato daň sektorově, pro: banky a energetiku. A též podle velikosti příjmů. Dotkne se proto velkých bank a energetických společností, včetně nadnárodních gigantů. Platit bude v letech 2023 - 2025, sazba je stanovena na 60 %. Co od ní stát očekává a jaký bude pravděpodobný dopad na klienty velkých bank?

Co je sektorová daň 

Sektorová daň je v podstatě daní z příjmů z právnických osob, ale stanovenou jen pro určité sektory ekonomiky. V dosavadní praxi jiných zemí světa jimi byly banky a energetické podniky. Ty totiž dokáží nejrychleji vydělat na skokových změnách v ekonomice. A tak tomu bude i v případě daně z mimořádných zisků v letech 2023 až 2025 v České republice.

Takže zatímco ostatní firmy odvádějí běžnou daň z příjmů (v ČR 19 %), firmy ze sektoru, který je zahrnut do daně z neočekávaných zisků, musejí zdanit svůj základ daně i násobně vyšší sazbou. V České republice to bude 60 %. Ale pozor, zvýšená sazba se netýká celého základu daně, jen onoho mimořádného navýšení (viz níže).

Kde se k této dani vláda inspirovala

Jako inspiraci k zavedení válečné daně (jak se dani z neočekávaných zisků v poslední době často říká) uvádí Ministerstvo financí jednak doporučení EU k mimořádnému zdanění energetiky, jednak Velkou Británii z roku 1981. V tomto roce byla uvalena speciální sektorová daň na banky, které nadměrně těžily z vysokých úrokových sazeb. Britská vláda tehdy přesměrovala nadměrné zisky bank do financování sociálních programů.

A to je stejná situace jako v posledním roce v české ekonomice, kdy banky vydělávají na vysoké repo sazbě stanované Českou národní bankou. Jak je to možné? Velmi snadno: za peníze uložené u ČNB získávají banky vysoký úrok (jinými slovy spoustu peněz). 

Ale klientům retailového bankovnictví i bankovnictví firemního, od kterých banky peníze získávají na vkladových produktech (spořicí účet, termínovaný vklad) toto navýšení úroků nepromítnou buď vůbec, nebo málo anebo s velkým časovým zpožděním.

Avšak v podstatě okamžitě navýší úroky na půjčkách (viz ohromný nárůst úrokových sazeb u hypoték i spotřebitelských úvěrů během roku 2022). Ve výsledku banky získávají ohromné částky na úrokových výnosech, ale ty jsou v podstatě „za nic“. Jen díky náhodě, o kterou se nijak nezasloužily.

Pro energetiku už je inspirace jen analogií. Díky válečnému vývoji na Ukrajině a následnému zdražování plynu nebo ropy, mohou společnosti z energetického průmyslu generovat ohromné zisky založené jen na této v podstatě náhodné události. Nedostávají se k nim vlastním přičiněním (modernizací, investicemi, rozvojem). K dani budou povinny společnosti z oblastí těžby ropy a zemního plynu, koksárenství, rafinace ropných produktů, elektrárenství, plynárenství, distribuce energií a paliv, velkoobchodu s palivy.

Jak vysoká bude sektorová daň

Návrh zákona, který byl začátkem listopadu schválen Poslaneckou sněmovnou a postoupen Senátu, počítá se sazbou daně 60 % ve všech letech, po které bude daň platná (2023 - 2025). Novelizace se týká několika daňových a dalších zákonů, proto nese název Daňový balíček 2023. 

Daň se ale nepočítá z celého zisku, jen z jeho mimořádného navýšení. Jak se ono mimořádné navýšení zjistí?

Od základu daně z příjmů za rok 2023 se odečte upravený průměr základů daně za roky 2018 - 2021. Průměr se upraví tak, že se navýší o 20 %, aby se zohlednil přirozený růst firmy nebo celé skupiny. Rok 2022 je záměrně z výpočtu průměrného základu vynechán, protože právě letos je nárůst zisků v energetice a bankovnictví extrémní. 

Na druhou stranu, rok 2022 nebude válečnou daní ani nijak postižen, protože se vláda dlouho nedokázala dohodnout na návrhu zákona. A tak jej přijala pozdě na to, aby bylo ještě možné legitimně zdůvodnit retrospektivní platnost na zdaňovací období roku 2022.

Kolik sektorová daň vynese

Analýzy, které si vláda nechala zpracovat, předpokládají u válečné daně výnos okolo 85 miliard v roce 2023. V roce 2024 by měl příjem činit 39 miliard korun, v roce 2025 pak ještě dalších 25 miliard korun. V celkovém součtu by se měl výnos z daně dostat k téměř 150 miliardám korun.

Dodejme, že zastropování cen pro výrobce energií (neplynové elektrárny), které bylo nedávno schváleno na úrovni EU, by mělo ze sektoru energetiky vytáhnout do státního rozpočtu dalších cirka 15 miliard korun. Zastropování se týká jen roku 2023. Zda bude možný souběh dvou mimořádných daní pro jeden sektor, je nyní předmětem zkoumání v oblasti ústavního práva.

Na co budou peníze z válečné daně využity

Stát prohlašuje, že chce tyto příjmy využít zejména pro kompenzace vysokých cen energií občanům a firmám. Půjde o výlučný příjem státního rozpočtu, a tak o případném směřování peněz do kompenzací bude rozhodovat pouze stát. Rozdělení části příjmů mezi kraje a obce (samosprávu) bylo předem zamítnuto.  

Ministr financí Zbyněk Stanjura osvětlil důvody pro vznik daně i pro její využití následovně: „Kdyby nebylo Putinovy agrese na Ukrajině a souvisejících hlavně energetických dopadů, o žádné mimořádné dani bychom se dnes nebavili. Válka ale generuje nové výdaje za vysoké desítky, možná dokonce stovky miliard korun a ty nemůžou jít jen na vrub schodku státního rozpočtu. A vedle toho máme oblasti ekonomiky, které generují vysoké nadměrné zisky ne z důvodu inovací či poskytování kvalitnějších služeb zákazníkům, ale v důsledku externích faktorů. Třeba kvůli rychlému růstu úrokových sazeb nebo cen energií a energetických surovin. … Považuji proto za rozumné, aby stát na zaplacení těchto mimořádných válečných výdajů dočasně využil mimořádné zdroje, které budou přesměrovány na pomoc lidem a firmám s vysokými cenami energií“.

Kterých bank se sektorová daň dotkne

V sektoru bankovnictví byly podmínky pro vznik povinnosti odvádět daň z neočekávaných zisků nastaveny jako překročení určené sumy výnosů z úrokových rozdílů. Daň tedy bude muset odvádět každá banka, jejíž roční čisté úrokové výnosy v předcházejícím roce přesáhnou 6 miliard korun. 

Ale pozor, úrokové výnosy jsou důležité jen pro vznik daňové povinnosti, nikoliv pro výpočet daně. Ta se bude opět počítat ze zisku před zdaněním. 

Z uvedené hranice úrokových výnosů plyne, že půjde o velké banky, které budou muset sektorovou daň platit. Až no Moneta Money Bank jde o banky z velkých zahraničních skupin. Podle výsledků za rok 2021 překračují hranici pro válečnou daň:

• Česká spořitelna

• ČSOB

• Moneta

• Komerční banka

• UniCredit Bank

• Raiffeisenbank.

Aby nebylo možné přelévat výnosy do mateřských společností, a tím se dani vyhnout, ustanovuje návrh Daňového balíčku 2023 daňovou povinnost i pro součásti skupiny podniků s neočekávanými zisky. Zároveň dává zákon podnikům možnost závazného posouzení, zda jsou součástí skupiny podniků s neočekávanými zisky, či nikoliv. Daňová povinnost se v případě rozdělení firmy bude vztahovat na všechny nové právní nástupce společnosti.

Které banky se válečné daně obávat nemusejí

Ostatní banky, které na českém trhu působí, jsou zatím pravděpodobně mimo pásmo sektorové daně. Zda se do něj dostanou na základě výsledků roku 2022, je otázkou, na kterou nám odpoví až bankami vyhotovené výkazy. Prozatím jsou „v bezpečí“ následující banky. Poskytují jak retailové služby, tak některé z nich jen korporátní bankovnictví:

• Fio banka

• mBank

• Trinity Bank

• Hello bank!

• Deutsche Bank

• J&T banka

• Banka Creditas

• Oberbank

• Revolut Bank UAB

• Volksbank

• Commerzbank

• Expobank (resp. pod novým jménem Max banka)

• 
  
  

  Air Bank

• Western Union

• Citibank

• PPF banka

• Saxo Bank

• Volksbank löbau zittau

• PKO bank

Jaký bude pravděpodobný dopad sektorové daně na klienty bank?

Pravděpodobný dopad se nyní těžko odhaduje. Banky se části svých mimořádných úrokových i dalších příjmů vzdát nechtějí, a tak se dá předpokládat, že výpadek v podobě vyšší daně si vynahradí na zdražení svých služeb. Očekávat proto můžeme růst poplatků. Ale zda napříč celým bankovnictvím, nebo jen u daní postižených bank, není snadné odhadovat. Na výsledek si zkrátka musíme počkat.

V úvahu je nutné brát i fakt, že daň z neočekávaných zisků se neplatí jen ze zisku na úrocích, ale ze zisku celkového. A s tím se dá v rámci společnosti docela dobře manipulovat. Stačí se vrhnout na investice, expanzi, modernizaci - a hned je zisk nižší o realizované náklady. Plánovaný výnos z daně se proto vůbec nemusí konat, a tak stát nebude mít ani kýžené miliardy na podporu domácností a firem v energetické krizi. Banky stále porostou, ale zvýšené daňové povinnosti se vlastně budou moci jen vysmívat.

Většina bank, kterých se válečná daň dotkne, nejsou české. Proto musíme očekávat, že jejich zahraniční vlastníci si budou chtít na sektorovou daň vydělat. Kde? Kde jinde než na českých klientech, ať už z řad firem nebo občanů, ale i veřejné správy. Čím? Zdražením svých služeb.

Na druhou stranu, vznikne ohromná konkurenční příležitost pro ostatní banky, aby si přetáhly klienty nespokojené se zdražováním.

Banky navrhovaly státu jiné východisko: půjčky na rozvoj infrastruktury, bydlení a ekonomiky jako celku

Závěrem se ještě dotkněme diskuse mezi Českou bankovní asociací a státem. Velkým bankám se tak zdanění mimořádných zisků nelíbí, jak samotná daň, tak i její koncepce. Výměnou za sektorovou daň nabídly státu alternativní programy, kdy by státu půjčily peníze na:

• podporu bydlení

• financování výstavby silnic

• pomoc lidem s pokrytím jejich finančních závazků

• financování další digitalizace veřejného sektoru

• navýšení kapitálu Národní rozvojové banky.

Reakce vlády na tento návrh však byla jednoznačná: „Rád bych také objasnil bankami navržené alternativní řešení na financování dopravní infrastruktury či dostupného bydlení. To se ale bavíme primárně o půjčkách rozvržených do mnoha následujících let a navíc za předpokladu, že budou existovat vhodné projekty. Ne o disponibilních penězích v rozpočtu na záchranu ohrožených domácností v energetické krizi," vyjádřil se k alternativnímu návrhu bank ministr financí Zbyněk Stanjura.

Otázkou je, zda se nějaké disponibilní peníze vůbec sejdou

. Zálohy na daň z příjmů v podobě sektorové daně mají banky i energetické společnosti začít odvádět hned od začátku roku 2023. Ale daňovými přiznáními za celé období roku 2023 může na státní rozpočet přijít hodně chladná sprcha.