Vyděláváte měsíčně nad 40 000 Kč hrubého? Dle ČSSD elitářství, které by mělo být více zdaněno. Sociálně odpovědná nutnost nebo čirý populismus?
Dnes sice pro daň z příjmu fyzických osob (FO) platí rovná sazba 15%, ale v reálu se jedná o vcelku progresivní záležitost. Méně vydělávající rodiny neplatí žádné daně a mnohdy naopak ještě dosáhnou na daňový bonus díky slevám na dani (na poplatníka, manželku, děti, invaliditu, zaplacené úroky za hypotéku, atd. – viz náš článek Daň z příjmu za rok 2016). Nadprůměrně vydělávající jedinci s příjmem nad 113 000 Kč platí navíc solidární daň 7%. Tedy podprůměrně vydělávající 0%, střední třída 15% a nadprůměrně vydělávající 22%. Neboť se daň počítá ze super-hrubé mzdy, je třeba každou sazbu vynásobit 1,34 a dostaneme reálných 0%/20,1%/29,48% (skutečné sazby budou díky individuálním slevám na dani o pár procent nižší). To je vcelku slušná progrese, o rovné dani nemůže být řeč.
Práce není zatížena jen daní z příjmu, ale také sociálním a zdravotním pojištěním. Kolik si stát celkem bere z každé výplaty? Níže uvádíme kalkulaci pro hrubé mzdy 11 000 Kč (minimální mzda), 24 000 Kč (medián), 28 000 Kč (průměr), 40 000 Kč (dle návrhu ČSSD první hranice pro vyšší zdanění 25%), 50 000 Kč (dle návrhu ČSSD druhá hranice pro vyšší zdanění 32%), 60 000 Kč (průměrný plat lékaře) a 100 000 Kč (minimální mzda poslance včetně náhrad). Pro jednoduchost uvažujeme pouze základní slevu na poplatníka (2 070 Kč/měsíc), na kterou mají nárok všichni.
Při minimální mzdě si stát vezme 35%, z průměru 43% a z vysoce nadprůměrného výdělku 100 000 Kč celkem 47%. Férové by bylo zrušit hrubou mzdu a nadále uvádět jen super-hrubou mzdu, neboť to je skutečný celkový náklad zaměstnavatele na mzdu zaměstnance.
Při výdělku 55 000 Kč se oproti minimální mzdě platí 5x vyšší zdravotní i sociální odvody, přestože mají všichni nárok na stejnou zdravotní péči a na stáří dostávají téměř identickou penzi. Spojovat nadprůměrně vydělávající s nedostatečnou solidaritou se zdá být liché.
ČSSD podporovaná komunisty chce danit příjem pásmově podle jeho výše. Do 30 000 Kč 12%, do 40 000 Kč 15%, do 50 000 Kč 25% a nad 50 000 Kč 32%. Níže uvádíme kalkulaci čisté mzdy dle záměru levice. Občané s nejnižšími příjmy si polepší zanedbatelně (+ 141 Kč), průměrně vydělávající jedinec si polepší už znatelněji (+ 1 286 Kč), ale vůbec největších změn se dočká skupina 10% nejvíce vydělávajících, která si na daních připlatí o tisíce až desetitisíce více.
Řešíme neexistující problém: V rámci EU jsme zemí s nejnižší mírou chudoby. Rovnost distribuce příjmů je u nás 3 nejrovnější (větší „socialismus“ má jen Slovensko a Slovinsko – dle Giniho koeficientu). Je to nejenom díky současnému progresivnímu zdanění, ale i sociálním dávkám a jiným transferům (doplatky na bydlení, dávky v hmotné nouzi, atd.), které čerpají chudí a financují bohatí. ČR naopak trápí extrémně vysoké zdanění práce, které by se tímto ještě zvýšilo (stát si již nyní bere až polovinu ze mzdy).
Podvazujeme růst ekonomiky: Montovny, které v posledním čtvrtstoletí pomohly zdárnému přechodu od centrálně plánovaného hospodářství na tržní ekonomiku, nás o moc dále již neposunou. Potřebovali bychom vývojová centra a produkty s vysokou přidanou hodnotou. Tato zařízení bez vysoce kvalifikovaných pracovníků fungovat nemohou. Vysoké daně pro nadprůměrně placené profese budou dalšímu růstu naší ekonomiky efektivně bránit.
Nadprůměrně vydělávající čerpají od státu více služeb, proto by měli i více platit: Opravdu? Lidé s nadprůměrnými příjmy nikdy nedosáhnou na žádné sociální dávky, nechodí na úřad práce a obecně po státu téměř nic nechtějí. Je to právě střední třída, která skrz státní redistribuci výrazně dotuje méně vydělávající. Matfyz může studovat každý. Berou bez přijímaček a je to zcela zdarma. Rovná příležitost pro chudé i bohaté. O úspěchu rozhodují pouze vlastní schopnosti a píle.
Chceme se platově přiblížit Německu: Proč tedy trestat vyššími daněmi každého, kdo si vydělává více než činí německá minimální mzda? Naopak bychom měli mít radost z každého nadprůměrně vydělávajícího zaměstnance a přát si všeobecný růst mezd.
Regulace nechtěného: Vyšší daně obvykle slouží jako nástroj regulace škodlivých záležitostí (cigarety, alkohol, hazard, atd.), které nejsou pro společnost přínosné a chceme je omezovat. Čím jsou nežádoucí více vydělávající lidé?
Nemůžeme si být platově rovni: Výše mzdy odpovídá náročnosti profese. Provádět transplantace orgánů je zkrátka malinko komplikovanější než jezdit ve skladu s ještěrkou. Proto je lékař placený více a skladník méně. Nemůže to být jinak. Jeden studoval 6 let nejtěžší školy a musí se nadále celoživotně vzdělávat, druhému stačilo měsíční školení. Experiment s téměř rovnými mzdami tu byl za bývalého režimu a s následky se potýkáme dodnes. Netrestejme úspěch a nehrajme na primitivní notu závisti. Docílili bychom tím jen rozdělené společnosti.
Ztrestáme lékaře, techniky a špičkové specialisty: ČSSD letos prosadila navýšení plateb za státní pojištěnce, aby podpořila růst platů ve zdravotnictví. Tedy nejprve lékařům přidat, a pak si to vzít zpátky na daních?
Tratit budou i mnohé rodiny: Dvě až tři děti, manželka 4-6 let na mateřské/rodičovské a rodina žijící z jediného příjmu nadprůměrně vydělávajícího muže, který pro dosažení vyššího příjmu dělá přesčasy a další bokovky. ČSSD chce sebrat peníze i těmto rodinám, přestože ony investují své „elitářské“ výdělky plně do výchovy budoucích daňových poplatníků, díky čemuž jejich životní standard těžko můžeme označit jako luxusní.
Do budoucna na to doplatí více lidí: Platy dnes rostou průměrně o 1 000 Kč ročně. Za pár let se tak v pásmech pro vyšší zdanění ocitne mnohem více lidí než nynějších 10%. Budou politici ochotni jednou uvalené daně dobrovolně redukovat a flexibilně modifikovat pásma pro vyšší zdanění?
Progresivní sazby má většina států EU: Ano, ale vyšší zdanění tam nezačíná na 1,4 násobku průměrné mzdy. Navíc tyto státy nemají daňovou slevu na poplatníka a solidární přirážku, které zajišťují progresi u nás.
Zatímco dnes platí firmy rovnou daň ze zisku 19%, nově by podniky se ziskem do 5 mil. Kč platily 14%, do 100 mil. Kč 19% a nad 100 mil. Kč 24%. O 5% více bychom tedy zdanili 600 největších zaměstnavatelů v zemi, kterým jsme navíc již před týdnem začali hrozit sektorovými daněmi. O tom, že tudy cesta k úspěchu nevede, se neustále přesvědčuje Venezuela. Jedna z největších ropných velmocí světa vyštvala většinu zahraničních investorů a dnes se potýká s nedostatkem jídla a toaletního papíru.
Tuzemské firemní daně musí být konkurenceschopné svému okolí střední Evropy, jinak budou firmy investovat jinde. Většina lépe placených FO nemá příliš možností jak optimalizovat své daně (dělat manažera v korporátu nejde za minimální mzdu a zbytek na ruku či IČ). U firem ale není problém vyvést do zahraničí téměř libovolné množství zisku přes transferové ceny.
Minimální plat poslance včetně příplatků činí zhruba 100 000 Kč hrubého. Zatímco dnes na výplatní pásce vidí 70 970 Kč čistého, nově by to mělo být jen 59 446 Kč. Najde se ve sněmovně 101 dobrovolníků, kteří se budou chtít připravit min. o 11 524 Kč měsíčně? Je možné, že ano, neboť v minulosti si poslanci již jednou odhlasovali zdanění svých náhrad a následně se nestačili divit při pohledu na své výplatnice. Asi čekali, že se jim desetitisícové částky měsíčně budou danit jako příležitostný sběr lesních plodů.
Valorizace důchodů je velmi jednoduše procentuální navýšení všech důchodů. Stát valorizaci uskutečňuje každý rok. Průběh a výše valorizace jsou pak ukotveny v zákonech. Ačkoli existují jasně daná pravidla, dochází k neobvyklým situacím, jaké nastaly například letos, kdy byla valorizace novelou zákona snížena. Více informací naleznete v našem článku.
24 840 Kč – tolik činí roční sleva na dani z příjmu pro pracujícího muže za manželku v domácnosti. Podle Maláčové (ČSSD) si tyto peníze rodiny nezaslouží. Neměla by levice naopak rodiny podporovat a navrhovat např. společné zdanění manželů?
Zatímco průměrný důchod letos přesáhl 13 000 Kč a každoročně výrazně roste, nejčastěji vyplácená rodičovská činí necelých 8 000 Kč. Podle Maláčové v pořádku. Proč při dělení eráru vždy ostrouhají rodiny s dětmi?
ČSSD před komunálními volbami oprášila koncept desátku pro developery, kteří by museli přenechávat část nových bytů obcím pro sociálně slabé. Tvrdě pracovat a splácet hypotéku? Levice Vám k tomu přidá prima sousedy.
Odbory požadují zvýšení minimální mzdy na 13 700 Kč, prodloužení zákonné dovolené na 5 týdnů a zkrácení týdenní pracovní doby na 37,5 hod. Rozumné požadavky vedoucí ke všeobecnému blahu zaměstnanců nebo levicový populismus?
KOMENTÁŘE k článku Daňová progrese dle ČSSD
Zatím nejsou přidány žádné komentáře. Podělte se s námi o Váš názor.