Dlouhá nemoc a její vliv na odchod do penze

Co si z článku odnést:

• Dlouhodobá nemoc se započítává do odpracované doby pro důchod jako náhradní doba pojištění, ale finančně neovlivňuje výši starobního důchodu díky "vyloučení" z výpočtu.
• Pobírání invalidního důchodu 1. a 2. stupně se nepočítá do doby potřebné pro nárok na starobní důchod, zatímco invalidní důchod 3. stupně ano.
• Předčasný důchod může, ale také nemusí být dobrým řešením dlouhodobé pracovní neschopnosti. Obě varianty je potřeba důkladně propočítat a zvážit.
• Pro přiznání invalidního důchodu je klíčový pokles pracovní schopnosti (min. o 35 %) a splnění potřebné doby pojištění, která se liší podle věku žadatele.
• Do potřebné doby pojištění pro invalidní důchod se započítává i doba studia na střední nebo vysoké škole v ČR do 24 let věku.

Jak chápat pojem „dlouhá nemoc“

„Dlouhodobá nemoc, někdy označovaná jako chronické onemocnění, je stav, který trvá déle než jeden rok, vyžaduje průběžnou lékařskou péči a především: omezuje běžné aktivity, včetně možnosti pracovat na plný úvazek nebo naplno podnikat. Dlouhodobá nemoc často vede k přiznání invalidity,“ objasňuje Petr Jermář, specialista na finance Banky.cz.

Co je „vyloučení“ a „náhradní doba pojištění“

Abychom mohli pokračovat v textu, nejprve si ujasněme, co je „vyloučení“ a „náhradní doba pojištění“. Samozřejmě ve spojení s výpočtem starobního důchodu.

Náhradní doba pojištění je období, kdy člověk neodvádí sociální pojištění, a přesto tato doba může být plně nebo zčásti započtena do potřebné doby pojištění (do odpracovaných let). Typicky je to mateřská dovolená, evidence na Úřadu práce nebo péče o osobu závislou na pomoci jiné osoby (například postižené dítě, invalidní manžel/ka, rodiče atd.).

Ne každá náhradní doba pojištění se (časově) započítává ze 100 procent. Některé třeba jen z 80 %. Podrobný přehled najdete v zákoně o důchodovém pojištění, konkrétně v části třetí. Náhradní doba pojištění je vyloučena z výpočtu vyměřovacího základu, sloužícího pro stanovení výše starobního důchodu. Ano, tohle je to „vyloučení“. 

Neplést ale s „vyloučenou dobou“. Ta se totiž do odpracovaných let (a ani do výše důchodu) nezapočítává. K vyloučeným dobám patří zejména pobírání invalidního důchodu v prvním a druhém stupni nebo rodičovská dovolená mezi 3. a 4. rokem věku dítěte. 

Jak dlouhodobá nemoc ovlivňuje výpočet starobního důchodu

Jestliže vy nebo někdo z vašeho okolí trpíte dlouhodobou nemocí, jistě vás teď zajímá, jaký je vliv nemoci na důchod, jak se dlouhodobá nemoc započítává do důchodového pojištění. Naštěstí se do důchodu promítne jen časově (doba nemoci se považuje za odpracované roky), ale už ne finančně. Dlouhodobá nemoc důchod ovlivní jen mírně.

„Doba nemocenské se započítává do odpracované doby pro důchod jakožto náhradní doba pojištění. Pro výpočet částky důchodu se však tato doba nepoužije: vylučuje se. Protože (díky vyloučení) nedojde ke snížení průměrné mzdy za odpracované roky, nemá nemoc přímý negativní vliv na výši státního důchodu,“ říká Miroslav Majer, CEO portálu Banky.cz.

Pozor: invalidní důchod v I. a II. stupni má obrovský vliv

Pozor, výše uvedený vliv dlouhodobé nemoci na výpočet starobního důchodu platí jen do doby přiznání invalidního důchodu. Jakmile se člověk stane invalidním v prvním nebo ve druhém stupni invalidity, vše se změní. Jak?

Doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně není dobou pojištění. To znamená, že pouhé pobírání tohoto důchodu se do doby potřebné pro nárok na starobní důchod nepočítá. To sice znamená, že příjmem z invalidního důchodu si průměr příjmu pro výčet starobního důchodu nepokazíte, ale také se vám přestanou načítat „odpracované roky“. 

Do nároku na starobní důchod se započítává jen doba přiznané invalidity třetího stupně, která je tzv. náhradní dobou pojištění. Opět tu tedy platí, že výše příjmu z invalidního důchodu ve třetím stupni se ve výpočtu výšky starobního důchodu nijak neprojeví.

Má smysl předčasný důchod, když vás postihla dlouhodobá nemoc?

Pamatujte na rozdíl mezi předčasným důchodem a předdůchodem.

Odpověď na otázku, zda zůstat v pracovní neschopnosti, nebo jít do předčasného důchodu, není jednoznačná. Vždy totiž záleží na tom, v jakém věku vás dlouhodobá nemoc postihla. A jaká je vypočtená částka vaší aktuální nemocenské, versus o kolik byste přišli s předčasným důchodem. 

Už víme, že dlouhá nemoc důchod nijak významně neovlivní. Započítává se do odpracovaných let, ale nezkazí vám příjmový průměr. Předčasný důchod je spojen s vysokou penalizací za čas, o který si o důchod požádáte dřív. A sankce se bude uplatňovat už napořád: i v době, kdy už dosáhnete věku pro přiznání řádného starobního důchodu. 

Aby toho nebylo málo, sankce se v roce 2023 výrazně zvýšily. Navíc, pro odchod do předčasného důchodu musíte mít odpracováno alespoň 35 let a nemít do důchodového věku více než 3 roky. Nemocenská a důchod se také liší v částkách. Ne vždy je předčasný důchod vyšší než dávky v pracovní neschopnosti. V předčasném důchodu ale najdeme i pozitiva: netřeba dodržovat čas vycházek. 

Takže: jít nebo nejít do předčasného důchodu v dlouhodobé nemoci? Každý si musí odpovědět podle své konkrétní situace. Nechat si sestavit obě varianty, a následně se rozhodnout pro tu výhodnější (ať už finančně nebo situačně).

Online srovnání penzijního spoření

Jaké jsou podmínky pro přiznání invalidního důchodu

Podmínky pro přiznání invalidního důchodu vyjmenovává zákon o důchodovém pojištění, v části čtvrté. K základním podmínkám patří věk nižší než 65 let, přiznání invalidity v konkrétním stupni a získání potřebné doby pojištění (s výjimkou invalidity coby následku pracovního úrazu).  Podrobnosti níže:

Podmínky pro přiznání invalidity

Podmínku pro přiznání prvního stupně invalidity je pokles pracovní schopnosti nejméně o 35 % z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

Stupně invalidity

Jednotlivé stupně invalidity mají nastavena tato pásma poklesu pracovní schopnosti:

• 1. stupeň: pokles pracovní schopnosti o 35-49 %
• 2. stupeň: pokles pracovní schopnosti o 50-69 %
• 3. stupeň: pokles pracovní schopnosti o 70 % a více.

Potřebná doba pojištění

Samotný pokles pracovní schopnosti ale nestačí. Ještě se musejí splnit odpracované roky. Jejich počet se mění v závislosti na věku následovně: 

• do věku 20 let: méně než 1 rok
• 20-22 let: 1 rok
• 22-24 let: 2 roky
• 24-26 let: 3 roky
• 26-28 let: 4 roky
• nad 28 let: 5 let
• nad 38 let: 10 let pojištění v posledních 20 letech před vznikem invalidity

Do potřebné doby pojištění se započítává též doba studia na střední nebo vysoké škole v České republice. Započítává se veškeré studium za dobu od ukončení povinné školní docházky, až do 24 let věku žadatele o invalidní důchod. Zákon dává i možnost získání potřebné doby pojištění v kterémkoliv období 10 let po vzniku invalidity. 

Dokumenty pro přiznání invalidního důchodu (z dlouhodobé nemoci)

Potřebovat budete všechny dokumenty, které prokazují splnění výše uvedených podmínek. Tedy: občanský průkaz, doklady o studiu, o odpracovaných letech a také o uznaném stupni invalidity (a o datu, kdy k uznání invalidity došlo). 

Dokumenty pro přiznání starobního důchodu (při dlouhodobé nemoci)

Přecházíte-li do starobního důchodu rovnou z dlouhodobé pracovní neschopnosti, předložit na ČSSZ budete muset stejný výčet dokumentů, jako kterýkoliv jiná žadatel o starobní penzi. Navíc budete muset přinést jen doklady o současné pracovní neschopnosti, aby mohla být započítána do odpracovaných let.  

Často se ptáte

Jak je to s péčí o blízkého člověka, ve vztahu k důchodu?

Péče o osobu závislou na péči jiné osoby je tzv. náhradní dobou pojištění. To znamená, že do důchodu se započítá jen časově (jako odpracované roky), ale nikoliv finančně (příjem za dobu pečování o blízkého člověka se vylučuje z výpočtu vyměřovacího základu).

Jak dlouhodobá nemoc ovlivňuje výpočet starobního důchodu?

Jak se dozvíte i výše v článku, dlouhodobá nemoc nemá přímý vliv na výši budoucího starobního důchodu, Je totiž tzv. náhradní dobou pojištění: do důchodu se počítá jen časově (jedná se o odpracované roky), ale už ne finančně (příjem za dobu trvání dlouhodobé nemoci se vylučuje z výpočtu vyměřovacího základu). 

Mění se nějak důchodový věk při změně zdravotního stavu?

Nikoliv, důchodový věk je stanoven podle jediného kritéria, a tím je datum narození. U starších ročníků se (zatím ještě) rozlišuje pohlaví žadatele o starobní důchod. Jinými slovy: důchodový věk se stanovuje bez ohledu na zdravotní stav jedince.