Pozor, vaše nemovitosti jsou moc drahé. A můžou způsobit problémy se splácením. Zhruba tak zní varování, které dal v září České republice Evropský výbor pro systémová rizika. Podle něj může pomoct posílení pravomocí České národní banky.
Důvodů, proč Česká republika varování od Evropské unie dostala, je víc. Evropský výbor pro systémová rizika zmínil zejména:
To všechno podle výboru zvyšuje riziko, že pokud se zhorší ekonomický vývoj, lidé nebudou mít dost peněz na splácení půjček. Situaci navíc komplikuje fakt, že zdražování nemovitostí překonalo ve střednědobém období růst příjmů domácností.
Česká republika není jediným státem, který dostal od Evropské unie varování. Upozornění Evropského výboru pro systémová rizika mířilo celkem do 11 zemí. Kromě Česka jsou mezi nimi například Francie, Švédsko nebo Belgie.
Zatímco Česko a některé další státy dostaly pouze varování, jiným už unie poslala i doporučení, jak rizika odstranit. To je dalším krokem intervence ze strany Evropské unie.
Evropský výbor pro systémová rizika zároveň pochválil Českou národní banku za její předchozí opatření, kterými zpřísnila pravidla pro poskytování hypotečních úvěrů. Také ale upozornil, že by centrální banka měla mít možnost své pokyny prosazovat. Zatím mají jen formu doporučení.
Brzy se to však má změnit. V červnu vláda schválila novelu zákona o České národní bance, která jí dává větší pravomoci. Od příštího roku by tak centrální banka mohla závazně určovat hodnotu parametrů, které poskytovatelům říkají, jak mají hypotéky vypadat. Novelu nyní musí schválit ještě parlament a podepsat prezident. Vypadá to však, že se podmínky pro získání hypotéky do budoucna výrazně nezlepší.
Zdražování nemovitostí, na které upozornila Evropská unie, se už nyní výrazně projevuje na trhu. Poptávka po vlastním bydlení totiž výrazně klesá. Potvrzují to poskytovatelé hypoték i údaje Státního fondu rozvoje bydlení, který nabízí půjčky na bydlení mladým rodinám a párům do 36 let.
Zatímco loni byl měsíční objem žádostí v průměru 148 milionů korun, letos do konce září to bylo jen 45 milionů.
Podle ministerstva pro místní rozvoj je ale vše v pořádku. Program je prý určený zejména pro rozvoj bydlení v menších městech a na venkově a svůj účel plní.
A to i přesto, že z celoročního balíčku 950 milionů korun, které ministerstvo letos na tyto půjčky vyhradilo, za tři čtvrtě roku neubyla ani polovina.
Loni přitom za čtyři a půl měsíce, kdy program běžel, lidé požádali o 668 milionů korun. Letos za dvojnásobnou dobu to bylo jen necelých 409 milionů.
Důvodů, proč zájem o státní peníze tak opadl, je několik. Patří mezi ně příliš složité podmínky pro čerpání, zlevňování hypoték a také nízké limity půjček. Žadatelé získají maximálně:
Vzhledem k rostoucí ceně nemovitostí tyto limity nestačí. Například v Praze zaplatí lidé za metr čtvereční v novém bytě přibližně 100 000 korun.
Lepší situace není ani v menších městech a na venkově, pro které je program určený. Průměrná cena nových mimopražských bytů je totiž téměř 60 000 korun za metr čtvereční. U starších bytů je to pak zhruba 34 000 korun.
Státní půjčka tak dokáže pokrýt cenu zhruba 20–35 metrů čtverečních. Znamená to, že i při nákupu těch nejmenších bytů zaplatí mladí lidé velkou část ze svého. Jenže právě mladí často ještě nemají vytvořené dostatečné úspory, které by jim s pořízením vlastního bydlení pomohly.
U lidí, kteří plánují nákup domu či bytu, proto stále vedou hypotéky. Přestože i jejich objem oproti minulým letům výrazně klesl. Na vině je jak zdražení nemovitostí, tak loňská a předloňská opatření České národní banky.
Právě kvůli nim lidé často nedosáhnou na půjčku, která by jim umožnila získat vysněné bydlení. Musí proto dělat kompromisy.
Jedním z nejčastějších je změna lokality, kde plánují bydlet. Z center měst se stále častěji přesunují na jejich kraje a do okolních vesnic. Tedy do míst, kde je pořízení vlastního bydlení dostupnější.
Podobná situace už byla zhruba před 20 lety. Tehdy se ale lidé do okolí měst stěhovali za klidnějším životem. Nyní je to kvůli nižším cenám.
Reagují na to i developeři, kteří stále častěji nabízejí nové projekty právě v okolí velkých měst. A trend potvrzují také realitní kanceláře. Podle nich klienti stále častěji kupují domy k rekonstrukci. Tedy takové, o které ještě před pár lety skoro nebyl zájem.
Český trh s nemovitostmi prochází výraznými změnami. Zatímco ceny nemovitostí po covidové pandemii prudce vzrostly a hypotéky zdražily, mnoho lidí bylo nuceno volit nájemní bydlení. Počet lidí žijících v nájmu se zvýšil z 1,9 milionu v roce 2011 na současných 2,5 milionu, jak ukazují data Erste Group.
Hledáte bydlení, které vám nezruinuje rozpočet? Přemýšlíte, kde v České republice můžete měsíčně zaplatit nejméně za pronájem bytu? Sestavili jsme přehled měst a regionů, kde jsou nájmy nejlevnější. Ale i těch, kde za nájem dáte největší část příjmů (odpovídajících průměru pro danou lokalitu). Ukážeme, kolik lidí platí jak vysoké nájemné a jestli v menším městě vždycky vydáte za bydlení méně než ve velkoměstě. Víte, co snižuje nájem a jak na něm ušetřit?
Téma bydlení ve stáří se stává čím dál naléhavějším. Data ukazují dramatické rozdíly v životní úrovni seniorů ve vlastním bydlení a těch v nájmu. Zatímco majitelé nemovitostí vydávají na bydlení v průměru 21 % svých příjmů, v nájmu to může být i ke 40 % měsíčních příjmů. V domácnostech seniorů jsou rozdíly mezi oběma skupinami ještě vyšší. Jaké jsou reálné možnosti pořízení vlastního bydlení v různém věku, jak využít hodnotu nemovitosti jako zdroj příjmů ve stáří a na co myslet při přípravě bydlení na seniorský věk? Dozvíte se právě tady.
Jak velkou část svého příjmu dáváte na bydlení? Zatímco průměrná česká domácnost vydá na nájem, energie a další související náklady kolem 24 % příjmu, některé skupiny obyvatel jsou zatíženy mnohem víc (a jiné mnohem méně). Například nájemníci dávají 37 % svých příjmů, kdežto vlastníci jen okolo 20 %. Podívejte se, jak se liší náklady na bydlení podle regionů, typu bydlení, podle příjmů obyvatel i dle socioekonomického postavení. Zjistěte také, kde se v Česku žije nejlevněji (v poměru k příjmům) a kde jsou lidé zatíženi náklady na bydlení nejvíc.
Možná si říkáte, že máte přehled o bydlení v České republice. Nejdražší byty jsou v Praze a nejdražší bydlení (běžné výdaje na bydlení jako procento z celkového příjmu) jsou také v Praze. Ale co ostatní města a regiony? Jak to vypadá v nich? Že nemáte ani tušení? Nevadí. Přinášíme vám přehlednou statistiku v obou oblastech: kde kolik stojí metr čtvereční bytu, a kde dáte kolik ze svého příjmu na vše, co je spojené s bydlením (bez započtení úvěrů a příspěvku na bydlení).
KOMENTÁŘE k článku EU varovala před drahými nemovitostmi. Kvůli cenám klesá i zájem o státní půjčky
Zatím nejsou přidány žádné komentáře. Podělte se s námi o Váš názor.