Finanční hříchy mladých

V naší bezplatné finanční poradně se velmi často opakuje dotaz: „Nastoupil jsem do svého prvního zaměstnání, mám po zkušebce, kde mi co nejvýhodněji půjčí na auto?“ Protože toto je jedno z vůbec nejhorších možných vykročení do života, pokusíme se nastínit, jak příběh obvykle pokračuje.

Životní cyklus

Dítě (student), pracující, senior. Každý si v životě musí projít těmito třemi rolemi. Zatímco v dětské a seniorské fázi života nás živí rodiče, resp. stát a naše úspory, v produktivním věku živíme nejen sami sebe, ale i své potomstvo. A ještě si musíme spořit na důchod. Produktivní věk (od dostudování po odchod do penze) můžeme dále dělit na 3 etapy:

• Před založením rodiny
• Výchova dětí
• Po odchodu dětí

V každé životní etapě máme rozdílnou potřebu peněz (před penzí menší než při výchově dětí) a jinak vysoké příjmy (zkušený expert bere více než čerstvý absolvent).

Já chci auto

Absolvent právě dostudoval střední školu a nastoupil do svého prvního zaměstnání. Uplynula tříměsíční zkušební doba, má pracovní smlouvu na dobu neurčitou a chce auto. Běží do banky, kde si sjednává půjčku. Nejčastěji 300 000 Kč na 8 let. S úrokem 5-10% to přijde měsíčně jen na necelých 5 000 Kč a to je přece v pohodě. Má čistý příjem 20 000 Kč a nulové náklady na bydlení, protože se ještě nestihl odstěhovat od rodičů. A dávat čtvrtinu výplaty za auto se nezdá příliš.

Život v nájmu

Náš absolvent už platí v zaměstnání za zkušeného juniora. Od rodičů se přestěhoval do nájmu (i se stravou a ostatními výdaji za 14 000 Kč/měsíc) a dostal navíc v práci přidáno 10%. Cool, stále mu zůstává 3 000 Kč měsíčně na volnočasové aktivity.

Zakládáme rodinu

Nájem je fajn, ale vlastní střecha nad hlavou k nezaplacení. Nechceme celý život platit cizímu a v penzi živořit (z průměrného důchodu se nájem platí velmi obtížně). Také bychom rádi založili rodinu a děti budou potřebovat svůj pokoj. Máme po svatbě a vybíráme nemovitost svých snů. Běžíme do banky pro hypotéku. A banka nám nepůjčí.

Kde jsme udělali chybu?

Pro získání hypotéky je třeba:

• Mít vlastní úspory: min. 10% z ceny nemovitosti (čím více, tím lepší úrok)
• Nebýt předlužen: splátky všech úvěrů (hypotéka, půjčka, kreditní karta, kontokorent) nesmí být vyšší než 45% čistého měsíčního příjmu

Náš mladý majitel auta nesplňuje ani jednu podmínku. Místo potřebných úspor (např. 200 000 Kč na byt v hodnotě 2 mil. Kč) má splaceno i s úroky polovinu auta. A příjem není dostatečný pro splácení auta i hypotéky. Na vlastní bydlení si počká další 4 roky. S narozením dítěte potřebujeme větší byt, nájem a další výdaje rostou. Manželka jde na mateřskou/rodičovskou a její příjem klesá. Auto stojí smutně v garáži, protože není na benzín.

To si opravdu nesmím nikdy koupit auto?

Ale kdeže, auto budeme za svůj život nakupovat hned několikrát. Ale všechno má svůj čas. První dvě fáze produktivního věku jsou nejnáročnější na finance. Čekají nás největší životní výzvy (výchova dětí, pořízení vlastního bydlení), které si vyžádají nemálo peněz. Proto je lepší mít úspory než dluhy. Čím dříve si tyto povinnosti odbudeme, tím dříve budeme listovat katalogem nových aut. S přibývajícími roky poroste náš plat (seniorní pozice jsou placeny lépe než juniorní) a postupně začnou klesat výdaje (splátky hypotéky budou díky inflaci relativně nižší, děti se jednou postaví na vlastní nohy). Vůbec nejvíce peněz na různé kratochvíle budeme mít v produktivním věku po odchodu dětí ze společné domácnosti a po doplacení hypotéky.

Na vysněný automobil není třeba čekat desítky let. Ale půjčka na auto zkrátka není nejlepším životním rozhodnutím po nástupu do prvního zaměstnání (nepotřebujeme-li auto k výkonu povolání či podnikání – pak by to naopak byla rozumná investice generující příjmy).