Finanční poradenství po Česku

V dobách dávných i minulých byla správa financí o mnoho jednodušší než jak je tomu nyní. Ne že by neexistovaly různorodé finanční produkty; takové pojištění šlo sjednat už za dob Řecka a Říma, ale valnou většinu těchto produktů byla schopna využít je velmi omezená sorta podnikatelů či majetnějších lidí a zbylá většina obyvatelstva měla starosti s uspokojováním úplně jiných potřeb na opačné straně Maslowovy pyramidy. Jinak řečeno, žijeme-li od výplaty k výplatě (čímž myslím výplatu denní), na krku máte deset dětí či přemýšlíte, jak se ubránit sousednímu kmeni, moc času nezbývá na úvahu o pojištění úrody pro případ sucha či pojištění nákladu v případě ztroskotání lodi. Pro většinu lidí tedy správa financí začínala a končila u přepočítávání mincí v měšci.

Dnes se již (snad) naše západní civilizace nachází na poněkud vyšším vývojovém stupni, což s sebou přináší i jisté benefity v podobě průměrné vyšší životní úrovně. Již nestrádáme hlady a nejsme přímo ohrožování na životě přírodními rozmary případně sousedními národy a naše starosti se více orientují směrem výběru nové televize a plánování dovolené u moře. Na druhou stranu dnešní doba sebou přináší mnoho jiných záludností či rizik, namátkou znehodnocení úspor (movitého i nemovitého majetku), dožití se důchodového věku, vysoká nezaměstnanost, zdanění, byrokracie, deformace podnikatelského prostředí, atd. Jistě, tato a mnohá další rizika nejsou zcela nová, stejně tak jako dnes nás mohly postihnout i ve středověku, nicméně v důsledku centralizace, globalizace, specializace a vůbec větší organizace správy státem a nadnárodními subjekty jsou četnosti realizace rizik a jejich absolutní dopady mnohem větší než kdy dříve. Pro zajištění klidného spánku je tedy nezbytná pokročilejší správa osobních a rodinných financí a my stojíme před klíčovou otázkou, komu a zdali vůbec tuto správu svěřit.

V současné době funguje nejen v Čechách poměrně zvrhlý model finančního poradenství, kdy náš dvorní rádce, nejčastěji od OVB s profilem „absolvent střední všeobecné školy, který se nedostal na vysokou, případně jinak nezaměstnatelný člověk, básnící o životním pojištění – skutečné kapacity v oboru“, je placen z provizí od bank a pojišťoven dle prodaných produktů a nikoliv přímo námi. Takto poskytované služby jsou tedy pro nás zdarma, a jelikož věci zdarma přímo milujeme, hojně je těchto služeb využíváno. A teď nesporná fakta. Zlaté finanční pravidlo zní „nikdo to s našimi financemi nemyslí upřímněji než my sami“ a známé pořekadlo říká „koho chleba jíš, toho píseň zpívej“. Může nám tedy makléř placený z provizí dle prodaných produktů poradit optimálně? Ani teoreticky to téměř není možné, natož prakticky. Finanční poradce, lépe řečeno prodejce, nám vždy nabídne produkt, ze kterého má od banky/pojišťovny největší provizi, neboť cílem makléře je maximalizovat svůj plat. Za tento přístup se na makléře nesmíme zlobit, jednání je pochopitelné. Každý racionálně uvažující jedinec je rád za vyšší mzdu. Dobrý produkt se na trhu prodává tzv. „skoro sám“, tedy banky/pojišťovny nabízejí vyšší provize zejména u produktů špatných, které by jinak neudaly. Opět je toto jednání finančních institucí pochopitelné, racionální a především předvídatelné.

Z výše uvedeného jasně plyne, že tento model finančního poradenství nemůže fungovat a nechat si radit zdarma se rovná brutální sebevraždě, neboť rady jsou často neodborné a pro nás nevýhodné. Skutečných odborníků je dnes jak šafránu a i když řídit rodinné finance je výrazně snazší než ty podnikové, pořád nejde sekat osobní finanční plány jak Baťa cvičky a minimální odbornost je nezbytná. Skutečny odborník navíc nemá potřebu nutit lidem nevhodné produkty za provize, neboť peníze si vydělává sofistikovanějším způsobem a toto je pod jeho úroveň.

Vyplatí se tedy vůbec nechat si od někoho poradit? Orientujete-li se ve financích, odpovíte si sami, že ne. Pakliže však přehled sám nemám a neznám ani nikoho známého, kdo by mi byl schopen nezaujatě poradit, bylo by záhodno vyhledat placené finanční poradenství, které je v současné době v Čechách rozšířeno minimálně a výhradně pro movitější klienty. Tento model je však funkční. A o co vlastně jde? Klient si sám zaplatí konzultaci a výsledkem je doporučené řešení a nikoliv přímo sjednaný konkrétní produkt. V tomto případě tedy finanční poradce je placen přímo klientem a není nucen preferovat jeden produkt před druhým z důvodu vyšší provize od banky. Sám Vám produkty neprodá, dostanete pouze doporučení, kde a co by bylo záhodno zřídit a zbytek je plně ve Vaší režii. Je tedy zcela nestranný. Snaží se Vám poradit skutečně nejlépe možně, neboť za špatnou radu mu nikdo nebude ochoten zaplatit více než jednou. Konzultace není vždy ve stylu, jak a kde uzavřít produkt, ale může být obecně na jakékoliv téma z oblastí financí. Nikdo Vás do ničeho netlačí, neboť nekupujete produkt, ale pouze radu. Ochota platit jen za rady je však v Čechách malá a tudíž tento typ placeného poradenství pro drobnou klientelu téměř neexistuje.

V článku jsem zmínil, že nikdo to s Vašimi financemi nemyslí upřímněji než Vy sami. Na závěr bych dodal, že někdo takový existovat může, ale nechá si pravděpodobně za své rady patřičně zaplatit. A protože nás dokola nebaví jen současnou situaci kritizovat, nabízíme také konstruktivní řešení v podobě naší bezplatné finanční poradny. Poradna je zdarma a je tedy vyhrazena pouze pro drobné konzultace a rychlé odpovědi nepřekračující svou složitostí odpověď delší jednoho odstavce. Tedy dostanete zde obecnou odpověď na téma, kde seženete dobrý spořicí účet či kde mají mizerné a drahé kreditní karty, ale nečekejte zázraky v podobě komplexního finančního plánů s detaily. Takovýmto pokročilejším dotazům budou určeny placené osobní konzultace, které plánujeme otevřít již brzy. Systém bude pravděpodobně fungovat způsobem, kdy za předem stanovenou paušální částku (500-1 000 Kč) s Vámi budeme konzultovat 30-60 min. zadaný problém a výstupem bude sada doporučení, kde a jaký produkt by bylo záhodno otevřít či jak dále postupovat. Samotné sjednání produktů či realizace doporučení ale již bude plně na Vás.