Flexibilitu mohou přinést částečné úvazky

Český pracovní trh má dlouhodobě problémy. Chybí mu flexibilita a dynamika. Lidé práci mění jen minimálně a zůstávají na jednom místě několik let.
Rozhýbat zakonzervovaný pracovní trh by mohly částečné úvazky, upozorňuje nová studie. Zaměstnavatelům mohou přinášet větší flexibilitu a snižovat náklady. Na druhé straně trhu práce umožňují pracovní zapojení rodičů, studentů, seniorů a dalších znevýhodněných skupin, stejně jako usnadňují udržet si kontakt s praxí a profesí v případě nemožnosti práce na plný úvazek.
Kdo práci na částečný úvazek využívá nejčastěji?
V Česku využívají částečné úvazky nejčastěji ženy ve věku 30–39 let, které jsou v tomto věku většinou na mateřské. Jde přitom zároveň o období, kdy je pro mnohé rodinná situace nejsložitější. Mladí lidé zakládají rodinu a berou si hypotéku na byt, kterou musejí složitě splácet. Nejnižší úroková sazba na trhu se přitom nyní pohybuje na úrovni 3.99 % a tím, že centrální banky na svém posledním zasedání úrokové sazby nesnížila, další posun směrem dolů je zatím v nedohlednu.
„Navzdory mnoha výhodám a přínosům částečných úvazků Česká republika dlouhodobě patří k zemím EU s jejich nízkým výskytem. Je to ale typické pro všechny země s dědictvím kdysi centrálně řízených hospodářství. Zatímco v západní a severní Evropě jsou částečné úvazky běžné napříč profesemi a vzdělanostními skupinami, v Česku jejich využívání zůstává obecně nízké,“ upozorňuje Jakub Grossmann z Národního institutu SYRI a CERGE-EI, který je jedním z autorů studie.
Práce na částečný úvazek však má podle ekonomů svá rizika. Často totiž nejde o preferovanou variantu, ale je volbou spíše vynucenou, a tedy jakousi záplatou za plný úvazek. „Důsledkem mohou být nižší výdělky, horší sociální zabezpečení a horší výhled kariérního růstu,“ upozorňuje Grossmann.

Pokud se podíváme na srovnání s jinými evropskými zeměmi najdeme u nás velké rozdíly. Zatímco v EU je výskyt práce na částečný úvazek častější u žen s nižšími úrovněmi dosaženého vzděláním, v Česku je vyšší mezi vysokoškolsky vzdělanými. „Pravděpodobně to souvisí s lepší vyjednávací pozicí vysokoškolsky vzdělaných žen, s jejich silnější finanční motivací pracovat a spolu s vyššími příjmy manžela s lepšími možnostmi zajišťovat placenou péči o předškolní děti v případě nedostatku míst ve veřejných školkách,“ uvedl Grossmann.
[Mohlo by vás zajímat] Zkrácený úvazek: Jak funguje a pro koho je ideální?
Možnost práce na částečný úvazek v Česku často chybí
V ekonomicky vyspělejších zemích EU ženy volí částečné úvazky hlavně kvůli sladění práce s péčí o rodinu. V Česku a v dalších postkomunistických zemích tento důvod není primární zřejmě proto, že se jim možnosti práce na zkrácený úvazek ani nenabízejí. „Čeští muži částečné úvazky téměř nevyužívají, a pokud ano, pak důvodem není péče o děti, ale více než jinde vlastní zdravotní znevýhodnění, a naopak méně než jinde nemožnost najít práci na plný úvazek,“ uvedl ekonom CERGE-EI a SYRI.
Rozložení odpracovaných hodin na trhu práce mezi partnery v českých domácnostech s dětmi nadále odráží tradiční genderové role. Většina matek s dětmi do 4 let zůstává doma, zatímco otcové pracují na plný úvazek, často s vyšším počtem odpracovaných hodin. Uživení rodiny tak berou plně na svá bedra.

Podle ekonomů je příčin dlouhodobě nízkého výskytu částečných úvazků v Česku hned několik. Tou první je nedostatek míst v mateřských školkách, dále pak nedostatečná nabídka stacionární a terénní péče o seniory, nebo struktura ekonomiky výrazně orientovaná na průmyslovou výrobu se směnnými provozy. „Dalším příkladem je nízký podíl sektoru služeb, poměrně vysoké odvodové zatížení i nízkých výdělků, existence fixních složek nákladů na zaměstnance, přetrvávající společenské rozdělení rolí v rodinách,“ dodal Grossmann.
Celkem bylo v Česku ke konci února 326 223 uchazečů o zaměstnání. Podíl nezaměstnaných ke konci února vzrostl na 4,4 %. V meziročním srovnání byl podíl nezaměstnaných vyšší o 0,4 procentního bodu, tedy o 30 116 uchazečů.