Uganda, Tádžikistán, Moldávie, Kyrgyzstán nebo například Tanzanie. To jsou jen některé státy, ve kterých je vyřízení stavebního povolení jednodušší než v České republice. Podle nedávno zveřejněné zprávy Doing Business 2020 je před Českem hned 156 zemí světa. Naše republika tak patří mezi třicítku nejhorších.
Ročenku Doing Business každoročně vydává Světová banka. Sleduje několik ukazatelů souvisejících s podnikáním a jedním z nich je i snadnost získání stavebního povolení. A právě v této oblasti se Česká republika umístila na 157. místě. O příčku hůř než v předešlém roce.
Za Českem je tak jen necelá třicítka zemí, u kterých jsou známé povolovací procedury. Jsou to státy jako Rovníková Guinea, Středoafrická republika nebo Afghánistán.
Jedním z největších problémů České republiky je počet úkonů, které musí lidé pro vydání stavebního povolení udělat. Je jich 21 a Česko se tak řadí mezi 15 nejhorších států.
O moc lépe na tom není ani v rychlosti vydání stavebního povolení. Jeho vyřízení trvá 246 dní a Česko je tak na úrovni Uzbekistánu.
Celkově Česká republika patří s několika balkánskými státy mezi nejhorší země v Evropě. Je to jasně vidět i při srovnání s našimi sousedními státy. Nejhůř z nich je na tom Slovensko, které se umístilo na 146. příčce. Nejlépe pak Německo, které je 30.
Podle developerů je ve skutečnosti situace ještě horší. Data Světové banky totiž vychází jen z oficiálních informací. Vyřizování stavebního povolení se však často táhne mnohem delší dobu než uvedených 246 dní. Někdy trvá i několik let.
Situaci má změnit nový stavební zákon. Připravilo ho ministerstvo pro místní rozvoj a jeho úkolem je zrychlit a zjednodušit povolování staveb. Průměrná délka povolovacího řízení by měla klesnout z téměř 5,5 roku na 1 rok.
Návrh už schválila vláda a platit by měl od roku 2021. Mimo jiné má zjednodušit územní i stavební řízení a posouzení vlivů na životní prostředí nebo zavést digitalizaci stavební agendy.
Právě složité a zdlouhavé vyřizování stavebního povolení je jednou z hlavních příčin zdražování nemovitostí. V České republice je totiž nedostatek nových domů a bytů. A právě komplikovaná administrativa brání jejich rychlejší výstavbě.
Aktuálně je jen v Praze každý rok potřeba přibližně 6 000 nových bytů. Jenže ve skutečnosti jich každoročně dostane povolení jen asi 3 500. Problémy se tak stále prohlubují. Podle Sdružení pro architekturu a rozvoj kvůli tomu bude v roce 2030 v hlavním městě chybět až 50 000 bytů.
A výsledkem je neustálé zdražování.
Nejvyšší ceny jsou v Praze, kde v současnosti za metr čtvereční v novém bytě průměrně zaplatíte přes 100 000 korun. V porovnání s rokem 2015 je to téměř dvojnásobek. O moc přívětivější nejsou navíc ani ceny ve starých bytech, kde metr čtvereční vychází zhruba na 73 000.
Jenže zatímco v Praze růst cen zpomaluje a blíží se ke svému stropu, v ostatních částech republiky nabírá zdražování prudké tempo. Podle některých údajů vzrostla meziročně cena bytů v Praze o 11% a mimo Prahu o víc než 15%.
Zvlášť výrazné jsou rozdíly v růstu cen starých bytů. Zatímco v Praze za poslední rok vyskočily o 7 %, v Ústeckém kraji to bylo téměř o 50 %. A zhruba o třetinu zdražily v Libereckém, Moravskoslezském a Královéhradeckém kraji.
Stále přitom platí, že nejvíc lidé zaplatí za bydlení ve velkých městech. To s sebou přináší tři trendy.
Prvním je vyšší zájem o menší nemovitosti. Zejména 1+kk a 2+kk. Jen v Praze tvoří skoro dvě třetiny nových bytů. Ještě před 6 lety přitom nebyl jejich podíl na trhu s novými byty ani poloviční.
Zároveň klesá průměrná velikost bytů. A to jak nových, tak i těch starších, které prošly rekonstrukcí. Po stavebních úpravách je jejich plocha často menší než původně.
Lidé tak mají větší šanci na vlastní bydlení dosáhnout. Přestože cena za metr čtvereční je nejvyšší právě u menších bytů.
Dalším faktorem, který výrazně ovlivňuje celý trh s nemovitostmi, je stěhování mimo velká města. V menších městech a na vesnicích je bydlení výrazně dostupnější, a proto lidé stále častěji hledají nové bydlení tam. I když to pro ně znamená komplikovanější dojíždění za prací.
Zdražování bytů výrazně dopadlo také na hypoteční trh. V kombinaci se zpřísněním pravidel pro poskytování hypoték totiž znamená, že spousta lidí na potřebnou půjčku nedosáhne. A zájem o hypotéky tak už několik měsíců klesá.
Objem nových hypotečních úvěrů meziročně propadl dokonce o 6 miliard korun. A spolu s tím klesá také úroková sazba hypoték. Aktuálně se průměrný úrok pohybuje pod 2,5%. A podle analytiků to nemusí být konečná, protože se snaží banky snižováním úroků zájem o půjčky na bydlení restartovat.
Český trh s nemovitostmi prochází výraznými změnami. Zatímco ceny nemovitostí po covidové pandemii prudce vzrostly a hypotéky zdražily, mnoho lidí bylo nuceno volit nájemní bydlení. Počet lidí žijících v nájmu se zvýšil z 1,9 milionu v roce 2011 na současných 2,5 milionu, jak ukazují data Erste Group.
Hledáte bydlení, které vám nezruinuje rozpočet? Přemýšlíte, kde v České republice můžete měsíčně zaplatit nejméně za pronájem bytu? Sestavili jsme přehled měst a regionů, kde jsou nájmy nejlevnější. Ale i těch, kde za nájem dáte největší část příjmů (odpovídajících průměru pro danou lokalitu). Ukážeme, kolik lidí platí jak vysoké nájemné a jestli v menším městě vždycky vydáte za bydlení méně než ve velkoměstě. Víte, co snižuje nájem a jak na něm ušetřit?
Téma bydlení ve stáří se stává čím dál naléhavějším. Data ukazují dramatické rozdíly v životní úrovni seniorů ve vlastním bydlení a těch v nájmu. Zatímco majitelé nemovitostí vydávají na bydlení v průměru 21 % svých příjmů, v nájmu to může být i ke 40 % měsíčních příjmů. V domácnostech seniorů jsou rozdíly mezi oběma skupinami ještě vyšší. Jaké jsou reálné možnosti pořízení vlastního bydlení v různém věku, jak využít hodnotu nemovitosti jako zdroj příjmů ve stáří a na co myslet při přípravě bydlení na seniorský věk? Dozvíte se právě tady.
Jak velkou část svého příjmu dáváte na bydlení? Zatímco průměrná česká domácnost vydá na nájem, energie a další související náklady kolem 24 % příjmu, některé skupiny obyvatel jsou zatíženy mnohem víc (a jiné mnohem méně). Například nájemníci dávají 37 % svých příjmů, kdežto vlastníci jen okolo 20 %. Podívejte se, jak se liší náklady na bydlení podle regionů, typu bydlení, podle příjmů obyvatel i dle socioekonomického postavení. Zjistěte také, kde se v Česku žije nejlevněji (v poměru k příjmům) a kde jsou lidé zatíženi náklady na bydlení nejvíc.
Možná si říkáte, že máte přehled o bydlení v České republice. Nejdražší byty jsou v Praze a nejdražší bydlení (běžné výdaje na bydlení jako procento z celkového příjmu) jsou také v Praze. Ale co ostatní města a regiony? Jak to vypadá v nich? Že nemáte ani tušení? Nevadí. Přinášíme vám přehlednou statistiku v obou oblastech: kde kolik stojí metr čtvereční bytu, a kde dáte kolik ze svého příjmu na vše, co je spojené s bydlením (bez započtení úvěrů a příspěvku na bydlení).
KOMENTÁŘE k článku Horší než Uganda nebo Tádžikistán. Česko je ve vyřízení stavebního povolení mezi nejhoršími
Zatím nejsou přidány žádné komentáře. Podělte se s námi o Váš názor.