Inflace 2022: modelově 15,1 %. Jak se počítá a kolik byla v zahraničí? Jak se inflace promítne do důchodů?

Co přesně znamená inflace a jaké může mít podoby

Nákupy realizované během roku 2022 nám názorně ukázaly, co znamená inflace.  Zjednodušeně řečeno jde o růst cenové hladiny, a tím vyvolaný pokles kupní síly měny daného sátu. Za stejnou výplatu si po inflaci koupíme méně než dřív. Ekonomové definují inflaci jako „oslabení reálné hodnoty dané měny vůči zboží a službám“. 

Na stránkách ČNB, kde je uvedena i výše napsaná definice, se dále dozvíme, že: „v praxi je inflace v oblasti spotřebitelských cen měřena jako přírůstek tzv. indexu spotřebitelských cen. Pokud většina cen v ekonomice delší dobu klesá, hovoříme o deflaci.“

Cena se může v ekonomice vyvíjet různě. Pro různé situace byly v ekonomii zavedeny pojmy, které je popisují. Nejčastěji se používají:

• inflace - růst cen 
• míra inflace - rychlost, s jakou ceny rostou
• inflace mírná - růst cen do 10 % za rok
• inflace pádivá (cválající) - růst cen v desítkách procent za rok
• hyperinflace - růst cen ve stovkách až tisících procent za rok
• deflace - pokles cen (záporná inflace). Na první pohled vypadá neškodně, ale ve skutečnosti zvyšuje reálnou hodnotu dluhů, demotivuje (mírná inflace je naopak motivační). Poptávka klesá, a s ní i výkon ekonomiky
• dezinflace - pokles míry inflace (zpomalení inflace)
• stagflace - kombinace ekonomické stagnace a inflace. Ceny rostou, ale HDP nikoliv. Většinou spojeno s rostoucí nezaměstnaností
• slumpflace - většinou šoková záležitost, spíše krátkodobější (po určitém čase se přemění v jinou formu). Při vysoké inflaci se nemění HDP, nebo dokonce klesá.

Kdo a co ovlivňuje inflaci

Inflace je výsledkem působení mnoha příčin. Nevzniká sama o sobě, vždycky je něčím vyvolávaná. Nejčastěji touhou po růstu a zvyšování bohatství, ale i spotřeby. A to jak jednotlivců (spotřebitelů i firem), tak velkých celků typu region, stát, spolupracující nadnárodní celky.

Tyto motivy se do inflace přetavují prostřednictvím peněz. Samotná inflace je totiž úzce spojená s množstvím peněz v ekonomice a s celkovým objemem statků a služeb, za které jsou tyto peníze směňovány. Čím je peněz v oběhu více, tím vyšší inflaci mohou vyvolávat.

V ekonomice na úrovni jednoho státu, který má vlastní vládu, centrální banku a tržní hospodářství, má inflace dvě možné příčiny:

• vývoj na straně poptávky - zvyšování cen je vyvoláno rostoucí poptávkou, kdy poptávající mají z nějaké příčiny více peněz k „utrácení“. Čím více zboží a služeb se na trhu poptává, tím více si poptávající konkurují, a tím vyšší může být i tržní cena. Typicky se projevovalo na trhu nemovitostí určených k bydlení. Lidé měli ještě donedávna přístup k levným hypotékám, a tak snadno zvýšili množství peněz, co mohli za nemovitosti vydat. To šroubovalo ceny extrémně vysoko. Od roku 2022 jsou hypotéky mnohem dražší, snížilo se množství peněz, ke kterým se domácnosti dostanou (velká část jich se žádostí o hypotéku neuspěje), a tak ceny nemovitostí k bydlení klesají

• vývoj na straně nabídky - jakmile se jakkoliv zhoršují podmínky k produkci v daném odvětví, zvyšují se i ceny produktů (typicky růst cen materiálových zdrojů, růst požadovaných mezd aj.). Firmy samozřejmě cílí zvyšování zisku, a tak i v době, kdy jim náklady nerostou, zvyšují ceny, za něž prodávají (a záleží, zda i s vyššími cenami najdou odpovídající poptávku). Nabídková inflace často vzniká i vlivem dotací, kdy si firmy část dotace přivlastní neopodstatněným zvýšením ceny (jen proto, že si to prostě mohou dovolit, když zákazníkům uhradí část ceny stát nebo kraj). Výpadky produkčních kapacit, lokální přírodní katastrofy nebo růst cen energií, jsou dalšími prvky nabídkové inflace.

Dá se inflace cíleně snížit nebo zvýšit?

Ano, je to možné. Jsou na tom ostatně založeny politiky vlády a centrální banky. Vláda může inflaci měnit pomocí takzvané fiskální politiky, centrální banka pak pomocí politiky monetární. Obě politiky (přijímaná opatření) mění množství dostupných peněz jak pro stranu nabídky, tak pro stranu poptávku. A tím dokáží ovlivnit i inflaci. 

Tedy za předpokladu, že není přivezena ze zahraničí navíc na straně nabídky - jako inflace, které jsme čelili po celý rok 2022.

Například: v rámci monetární politiky nastavené vyšší úrokové míry stáhnou z oběhu část volných peněz. Díky vyššímu úročení se lidem i firmám vyplatí spíše spořit než utrácet a investovat do rozvoje. Pokud je inflace čistě „v domácím rybníčku“, tímto opatřením se může zpomalit. 

K dalšímu příkladu sáhněme do fiskální politiky: pokud vláda zvýší příjmy určité skupiny osob, například zaměstnancům zrušením superhrubé mzdy, zvýší množství peněz, které domácnosti zaměstnanců mohou utratit, a tím zvýší inflaci, neboť skupina zaměstnanců je v ekonomice obrovská, s obrovským vlivem na poptávku domácností.

Inflaci v dané zemi však mohou ovlivnit i subjekty ze zahraničí. Jak politické, tak dokonce i soukromé. Stačí si vzpomenout na ropné krize konce 70. let, nebo se podívat na nedávný vývoj ceny energií, které si v zahraničí kupujeme (ať už jsou vyprodukovány kdekoliv). Stejné je to s vodou, stočným a dalšími nezbytnými službami. Subjekty ovládající strategická odvětví dokáží s inflací hýbat až v neuvěřitelné míře.

Jak se inflace počítá

Výpočet míry inflace je teoreticky velmi snadný. Stačí porovnat ceny minulého období s cenami současnými. Praktické provedení už je trošku náročnější, neboť množství v ekonomice prodávaných a kupovaných služeb a zboží je enormní. Navíc se inflace vyvíjí v každém odvětví jinak, ale její celkové důsledky se promítnou až do trhu spotřebitelského. Proto se teď podívejme na ceny spotřebitelské, aneb jak se počítá inflace pro domácnosti.

K výpočtu inflace se Český statistický úřad staví modelově. Počítá inflaci pro modelovou domácnost, která nakupuje modelový spotřební koš. Inflaci pak vypočítá ze změn cen v tomto koši. Celková cena spotřebního koše je pak prezentována jako index spotřebitelských cen. A inflace je růstem tohoto indexu v čase. 

Ovšem skutečná míra inflace je pro každou domácnost jiná. Odvíjí se od toho, jaké produkty a služby domácnost kupuje, v jakém množství a jak se vyvíjí jejich cena v obchodech, kde domácnosti pravidelně nakupují. 

Modelový přístup k výpočtu inflace byl zaveden proto, abychom si jednak dokázali udělat obecnou představu o vývoji v ekonomice, jednak proto, že na vývoj indexu spotřebitelských cen jsou navázány různé zákonem garantované valorizace. Například důchodů, výsluh, stanovování hranic životního minima, nezabavitelných částek, nákladů na bydlení a několika dalších. 

ČSÚ stanovuje inflaci roční, meziroční a meziměsíční. 

• roční inflace říká, o kolik se zvýšil index spotřebitelských cen během hodnoceného kalendářního roku
• meziroční inflace říká, o kolik se zvýšil index spotřebitelských cen za 12 měsíců, například od února 2022 do února 2023
• meziměsíční inflace říká, o kolik se zvýšil index spotřebitelských cen za měsíc, například od ledna 2023 do února 2023
• základní inflace říká, o kolik se zvýšil index spotřebitelských cen od roku 2015. Tento rok je v současnosti stanoven jako základní období.

Jak vypadá modelový spotřební koš, s nímž ČSÚ pracuje

Spotřební koš se každoročně obměňuje podle toho, jak se mění nákupní zvyky domácností. Pro rok 2023 byl spotřební koš sestaven z cirka 800 položek. Ty jsou rozděleny do 12 základních kategorií. Každá položka má ve spotřebním koši nějakou váhu, proto se zdražení různých položek promítne do celkového indexu spotřebitelských cen trošku jinak. 

Ve výsledku mají všechny váhy součet 1 000 ‰ neboli 100 %. Váhy jsou uváděny v promilích proto, že jsou u jednotlivých položek opravdu nízké. 100 procent se dělí mezi 800 položek. Například jogurty mají váhu 3,624 ‰, botník 0,675 ‰, elektřina 39,612 ‰ a poplatek ze psa 0,367 ‰. 

Spotřební koš je rozdělen do 12 kategorií a ty mají následující souhrnné váhy:

1. 
   
   

   Potraviny a nealko nápoje: 178,075443 ‰

2. Alkoholické nápoje a tabák: 86,948337 ‰

3. Odívání a obuv: 38,945347 ‰

4. Bydlení, voda, energie, paliva: 267,373622 ‰

5. Vybavení bytu, elektro, opravy: 58,333435 ‰

6. Zdraví:26,544646 ‰

7. Doprava: 103,689553 ‰

8. Pošty a telekomunikace: 32,611933 ‰

9. Rekreace a kultura: 81,481897 ‰

10. Vzdělávání:5,565065 ‰

11. Stravování a ubytování57,909566 ‰

12. Ostatní zboží a služby:62,521156 ‰

Jak se vyvíjela inflace v ČR během roku 2022

Během roku 2022 inflace nejprve rostla. Co měsíc, to skok vzhůru. Od 9,9 % v lednu, až k 18 % v září, s mírnou srpnovou stagnací. Teprve říjen 2022 znamenal propad v inflačním tempu (i když jen drobný, k 15 %). Následovaný od listopadu dalším růstem. Ten se nezastavil ani s počátkem roku 2023, ba naopak. Ještě zrychlil. Konkrétní čísla najdete v přiloženém grafu 1.

Graf 1: Vývoj míry inflace v roce 2022 a v lednu 2023

Zdroj: redakce, na základě dat z ČSÚ

Pro porovnání s předchozími lety přikládáme ještě vývoj inflace od ledna 2016, v grafu 2. Rok 2015 byl zvolen za základní období, současná inflace se od něj „odráží“. Cirka 2 roky (2018 a 2019) se České národní bance dařilo inflaci cílit mezi 2 - 3 procenta, na něž je monetární politika nastavena. Roky předchozí se nesly ve znamení inflace nižší, od roku 2020 nám inflace naopak utíká vzhůru. Nejprve z příčin vyvolaných protiepidemickými opatřeními, později skokovým zdražením energií, zdrojů a z trvajícího nedostatku na straně nabídky.

Graf 2: Vývoj míry inflace od ledna 2016 do ledna 2023

Zdroj: ČSÚ

Jaké inflaci čelily ostatní země EU a EHP?

V globální ekonomice se málokdy podaří držet nějaký jev izolovaně v jediné ze zemí. To platí i o inflaci, zejména té z posledních měsíců. Najdeme ji i v jiných zemích než jen u nás. Na druhou stranu, zrovna česká ekonomika byla v roce 2022 postižena téměř nejhůř. A jak se ukazuje v grafech ze statistik Eurostatu, které prezentuje i Česká národní banka, druhými nejhoršími jsme byli v porovnání inflace s vývojem příjmů domácností. Viz níže.

Graf 3 ukazuje, jak se období červenec 2021 až září 2022 změnila spotřeba domácností a jak vysoká byla v tomto období inflace v jednotlivých zemích. Pro dokreslení situace a porovnání ČR s ostatními zeměmi je graf velmi dobře vypovídající, přestože na první pohled se ho můžete „leknout“. 

Ale stačí se na graf chvilku zaměřit. Na ose X je míra inflace v procentech (takže čím více vpravo je bod odpovídající pozici státu, tím vyšší v něm byla inflace). A na ose Y je vývoj spotřeby (nákupů) domácností. Nula (dělící vodorovná linka uprostřed grafu) znamená nezměněné chování spotřebitelů. Vše nad linkou je nárůst spotřeby a vše pod linkou je naopak její pokles.  

Graf 3: Inflace a spotřeba domácností v zemích Evropy, za období 7/2021 - 9/2022

Zdroj: ČNB

Graf 3 ukazuje, že česká inflace byla v období 7/2021 - 9/2022 pátá nejvyšší ze zemí EU. K vyšším hodnotám se touto dobou vyšplhala inflace v Maďarsku, Litvě, Lotyšsku a Estonsku. Koncem roku 2022 je česká inflace udávaná jako druhá nejvyšší. 

Zdaleka nejhůře jsme na tom však byli se spotřebou domácností. U nás klesla o téměř 6 %. Dokonce i v zemích s vyšší inflací, než byla ta česká, se konal mnohem mírnější pokles spotřeby. Proč? Vše je dáno vývojem v příjmech domácností.

Jak se inflaci přizpůsobily příjmy domácností v zemích Evropy? Rozhodně lépe než v ČR

Inflace je pro domácnosti nepříjemným jevem pouze v případě, že jejich příjmy zůstávají na stejné úrovni. Nebo příjmy rostou, ale o dost pomaleji než ceny, za které domácnosti nakupují. Obě ekonomické kategorie (inflace a příjem domácností) se spolu promítají do disponibilního důchodu (příjmu). 

Co je disponibilní příjem? Je to reálné množství peněz, které má domácnost k dispozici na útratu. A co je ono „reálné“ množství? Jde o částku očištěnou o inflaci. Pokud bychom ji přepočítali například na kilogram masa, ukazuje disponibilní důchod, kolik kilo masa by si domácnost mohla ze své výplaty pořídit. 

S inflací disponibilní příjem domácností klesá, neboť s rostoucími cenami si ze stejné výplaty koupí méně kilogramů masa než před rokem. Nebo než minulý měsíc. Jestliže poroste příjem domácností, pokles disponibilního důchodu se zpomalí (i když úspory se budou znehodnocovat neustále). A to se odehrálo ve většině zemí Evropy. S výjimkou ČR a ještě jednoho státu. 

Vše ilustruje graf 4, opět vycházející z dat Eurostatu, publikovaný na stránkách ČNB. Za období „nula“ je stanoven červenec 2021. Ve druhé polovině roku 2021 nám disponibilní příjem mírně rostl, cirka od září 2021 trvale klesá (a nadále klesat bude). 

V ostatních zemích rostly příjmy domácností natolik, že znamenaly mnohem nižší pokles disponibilního důchodu než v ČR. V několika zemích disponibilní důchod dokonce rostl! Tristní situace českých domácností je z grafu 4 jasně znatelná.

Graf 4: Vývoj reálného hrubého disponibilního důchodu v zemích Evropy, v období 1/2019 až 6/2022

 Zdroj: ČNB

Graf 5 ilustruje, o kolik se domácnostem propadly jejich reálné příjmy. A nejen domácnostem (žluté sloupce), ale i výrobcům (červené sloupce). Propad je na cirka deseti procentech - v celkovém vyjádření. Největšímu propadu čelila veřejná správa, kde nominální mzdy domácností (částka na výplatní pásce) nerostly vůbec. Tam je propad reálného příjmu k září 2022 o téměř 15 %. S nejmenším propadem se vyrovnávaly domácnosti v ICT, v obchodě a v oblasti nemovitostí.

Graf 5: Mzdy v ČR v odvětvích, změna v 3Q 2022 oproti 3Q 2021

Zdroj: ČNB

Inflaci se ČNB snaží brzdit vyššími úroky. Banky eurozóny a dalších zemí EU nejsou k vyšším úrokům nuceny - devizové účty se teď nevyplatí

Základní sazby v české ekonomice jsou v současnosti na číslech, která jsme tu neviděli už dlouho. ČNB vyhlásila v červnu 2022 sazbu 2t repo na úroveň 7 %. Diskontní sazba je od tohoto data na 6 % a lombardní sazba na 8 %. Vedle inflace teď ČNB cílí i proti nadměrným výkyvům kurzu koruny.

V ostatních zemích EU teď takto vysoké úroky nenajdete. Kurz koruny se navíc drží poměrně vysoko, česká koruna vůči euru v posledních měsících trvale posiluje. Co z toho plyne? Jestliže držíte krátkodobou finanční rezervu na spořicích účtech, vyplatí se ponechat ji na spoření českém, včetně termínovaných vkladů. Zakládání devizového účtu a spoření v zahraničí teď nemá valný význam. 

A co valorizace penzí v souvislosti s inflací?

Růst indexu spotřebitelských cen zakládá nárok důchodcům na valorizaci penzí. Jak na valorizace řádné (lednové), tak na ty mimořádné (většinou červnové).  Valorizují se nejen důchody. Inflace zvyšuje i částky, které nesmějí být zabaveny například při exekuci, insolvenci aj. 

Hojně diskutovaným tématem je valorizace penzí. V červnu 2023 přijde na řadu mimořádná valorizace, ale stát ji „oseká“ o téměř 60 %.

Místo 1 770 Kč (průměrně), které měl stát podle původní legislativy na důchodech přidat, se penze navýší o pouhých 760 Kč (průměrně). Proč průměrně? Protože vedle základní výměry se navyšuje i zásluhová část, o procenta. Takže čím vyšší důchod, tím větší navýšení k němu náleží. 

Valorizace a její nové omezení se týká jak důchodů starobních, tak vdovských/vdoveckých, invalidních, sirotčích. A zprostředkovaně i výsluh (bývalých příslušníků ozbrojených složek ČR). Nově se bude valorizace počítat následovně: 400 Kč v základu plus nárůst procentní výměry o 2,3 %.

Ke snížení valorizace penzí doje novelou zákona o důchodovém pojištění. S jejím schválením se počítá do konce března 2023. Omezená valorizace bude platit i v následujícím období, dokud politická reprezentace nepřijme další změnu legislativy.

Jak uchránit peníze vůči inflaci?

V souvislosti s inflací nás ještě musí napadnout otázka, zda by se naše peníze daly proti inflaci nějak ochránit. V případě, že roste příjem v podobném tempu jako míra inflace, zůstává nově vydělaným penězům v podstatě stejná reálná hodnota. Ale snižuje se hodnota vytvořených úspor (finanční rezervy). Jestliže příjmy nerostou, je situace o to horší. Přesně taková je nyní situace v ČR.

Je možné peníze nějak ochránit? Jedinou možností jsou investice. A nemusí se jednat jen o investice finanční. Z dlouhodobého hlediska jsou například nemovitosti nebo fyzické zlato komoditami, které neztrácejí svou hodnotu. Co to znamená? Jejich cena roste spolu s inflací.

Investovat je možné i do finančních produktů, jako jsou akcie, dluhopisy, podílové fondy (ty obstarají ochody s akciemi a s dluhopisy za vás), nemovitostní fondy a další finanční nástroje. U investic je nutné myslet na fakt, že nejsou jakkoliv garantovány. 

Proto byste měli investovat jen takové částky, jejichž ztráta vás existenciálně neohrozí. „Příruční finanční rezervu“ si ale vždycky zachovejte na bankovních účtech, nejlépe těch úročených. Jen tak se nebudete muset spoléhat na půjčky, kreditky nebo kontokorent, kdykoliv vám domácí spotřebič vypoví službu, nebo dostanete vyšší vyúčtování za telefon či energie.