Banky.cz Články Aktuálně Intervence ČNB a zvyšování inflace

Intervence ČNB a zvyšování inflace

Intervence ČNB a zvyšování inflace
9.11.2013 Aktuálně

ČNB se začátkem listopadu rozhodla přikročit k intervencím na devizovém trhu a depreciovat korunu až na úroveň 27 Kč/EUR. Naposledy se takto bojovalo proti apreciaci koruny v roce 2002. Nyní je hlavním cílem zvýšit inflaci až k hranici 2% (zpět na inflační cíl ČNB). Pomůže umělé zvýšení inflace české ekonomice? A pokud ano, převýší přínos následky morálního hazardu s běžnými občany?

REKLAMA

Inflace

Pojďme si nejprve blíže objasnit pojem inflace a jeho důsledky. Inflace je nárůst cenové hladiny či snížení kupní síly peněz (měny) v dané ekonomice. Lidově řečeno, s rostoucí inflací si za stejné peníze koupíme méně a naše úspory se znehodnocují. Zároveň se ale znehodnocuje, čili zmenšuje, i náš případný dluh. Opakem inflace je deflace (záporná inflace), tedy zhodnocování kupní síly peněz/pokles cenové hladiny a pro dlužníky nepříjemný nárůst dluhu.

Inflace => střadatelé tratí, dlužníci vydělávají

Deflace => střadatelé vydělávají, dlužníci tratí

Obecně lze říci, že oba extrémy (jak vysoká inflace, tak sebemenší deflace) jsou škodlivé pro všechny zúčastněné v dané ekonomice. Z pohledu běžného občana vysoká inflace ničí úspory a deflace dlužníky. Každý z nás má přirozenou potřebu si tvořit úspory/rezervy na horší časy (nemoc, nezaměstnanost, mateřská, důchod), či si jednoduše chceme na něco našetřit (lepší bydlení, chata, nové auto, luxusní dovolená, vzdělání dětem). Pokud se nám díky růstu cenové hladiny úspory znehodnocují, je to nepříjemné, ale nad 1-2% ročně ještě mávneme rukou. Je však třeba zdůraznit, že i ona 2% jsou hodně, pokud si na něco spoříme delší dobu, např. na důchod. Za pouhých 20 let činí znehodnocení již 40%, což nám z úspor 500 000 Kč ukrojí celých 200 000Kč. A teď si představme roční inflaci třeba jen o malinko vyšší - 5%, která udělá za 20 let kulatých 100%. A to se ještě vůbec nebavíme o dvouciferné inflaci či hyperinflaci. Jak je vidět, i docela malá inflace dokáže naše úspory v delším horizontu spolehlivě znehodnotit, a proto střadatelům škodí. Naopak dlužníkům inflace pomáhá, neboť reálná hodnota jejich dluhu sama od sebe klesá. Platy v dlouhodobém horizontu přinejmenším následují inflaci, tedy pokud mám dnes hypotéku na 30 let s měsíční splátkou 6 000 Kč při dnešním průměrném platu 24 000 Kč, činí splátka 1/4 průměrné mzdy. Již za 10 let při 2% inflaci může být průměrný plat necelých 29 000 Kč a splátka zůstává stále 6 000 Kč, což už má blíže k 1/5 průměrné mzdy. A za 20 let pomalu už ani nevíme, že něco splácíme, neboť mzda vyrostla na necelých 34 000 Kč a splátku ve výši 6 000 Kč nijak výrazně v rozpočtu nepociťujeme. Dlužníci jásají, střadatelé si rvou vlasy.

Deflace

Druhým extrémem je deflace. Při 2% deflaci (inflace = -2%) se nám veškeré úspory samy ročně o 2% zhodnotí. Máme-li na důchod našetřeno 500 000 Kč, každý rok nám se nám tyto úspory bez našeho přičinění zhodnotí o 10 000 Kč (na účtu zůstane stále stejných 500 000 Kč, ale reálně si za to o rok později koupíme výrobky a služby v hodnotě 510 000 Kč). Střadatelé jásají. A dlužníci nadšeni příliš nejsou. Hodnota našeho dluhu roste sama od sebe a my nestíháme splácet. Opět příklad hypotéky na 30 let se splátkou 6 000 Kč a platem 24 000 Kč. Začínáme na jedné čtvrtině a doufáme, že časem bude lépe. Ale ono není. Ono je hůře. Za 20 let nám mzda poklesla na reálnou hodnotu něco málo přes 14 000 Kč. A najednou na splátku neputuje pouhá čtvrtina našeho rozpočtu, ale už skoro jeho polovina. To mnoho dlužníků nevydrží a končí bankrotem.

Jak se inflace měří

Běžný účet s bonusem 3 000 Kč

Teď už známe důsledky inflace pro běžné občany. Ještě se podíváme na to, jak se inflace měří. Existuje něco jako spotřebitelský koš průměrného občana, kde jsou v určitém poměru zastoupeny potraviny, energie, nájem, auto, elektronika, dovolená atd. Zkrátka vše, co si lze koupit. A protože víme, za kolik bychom si byli bývali schopni pořídit tuto hromadu výrobků a služeb loni a současně je nám známo, kolik by nás to stálo dnes, odečteme rozdíl a máme inflaci. Jestliže nás modelová hromada výrobků stála loni 10 000 Kč a letos už za ni dáváme 10 200 Kč, činí inflace 2%. Toto je ona obecná inflace zveřejňovaná Českým statistickým úřadem. Ale byla ona inflace skutečně jen 2%? Přijde na to, co přesně kupujeme a na co si případně šetříme. V modelovém spotřebním koši jsou vedle sebe potraviny, auta i elektronika. A pokud si nekupujeme nové auto a televizi každý druhý rok je pro nás inflace výrazně vyšší než ony 2%. Jak je to možné? Hodnota aut klesá, zatímco hodnota potravin roste. Ale rostou přece ceny jak nových aut, tak i potravin, tak jak může hodnota aut klesat? Snadno. Když dva bohatnou a jeden bohatne rychleji, reálně to znamená, že druhý chudne. Favorit se v době uvedení na trh prodával za 90 000 Kč a dnes tomu ekvivalentní Fábie začíná na 200 000 Kč. Cena se více než zdvojnásobila. Pitná voda se dnes prodává za 60-80 Kč/kubík, ale před dvaceti lety byla výrazně levnější něž 30-40 Kč/m3. Stejně tak potraviny. Hodnota zbytného spotřebního zboží (elektronika, auta, moderní „vychytávky“, atd.) reálně klesá oproti hodnotě pro život základních statků (bydlení, energie, potraviny). Pokud si tedy šetříme na nové auto, je vše ok a jednou si ho koupíme levněji, než kolik bychom za něj reálně dali dnes. Naopak pokud si spoříme na důchod, aby bylo na léky a za co si zpestřit jídelníček, spláčeme nad výdělkem, neboť naše individuální inflace je mnohem vyšší než obecně deklarovaná dvě procenta.

Důsledky intervence ČNB

Nyní za sebou máme inflační rychlokurz a můžeme zhodnotit snahu ČNB zvýšit inflaci. Z hlediska pomoci ekonomice bude mít depreciace koruny a 2% inflace pravděpodobně mírně pozitivní efekt. Znehodnocená měna zlevní export (exportéři budou v zahraničí levnější, na stejné výrobky v korunových cenách bude zahraniční kupující potřebovat méně EUR). Zlevnění to ovšem nebude výrazné, neboť český průmysl je závislý na mnoha subdodávkách ze zahraničí (vše od pohonných hmot až po polotovary), a jelikož import naopak zdraží, bude muset český výrobce za subdodávku ve stejné EUR ceně zaplatit více korun. Druhým pozitivním efektem by mělo být mírné snížení nezaměstnanosti. Inflace a nezaměstnanost jsou ve vzájemné opozici, když jedno roste, druhá padá a naopak. Otázkou však zůstává, zda-li je snaha o kosmetické zlevnění exportu a snížení nezaměstnanosti vůbec potřeba. Ekonomika by si příští rok polepšila tak jako tak i bez intervence ČNB a nezaměstnanost je poměrně nízká;7,6% je jedna z nejnižších hodnot v rámci EU (netrápí nás dvouciferné číslo jako Francii, Itálii, Irsko, Slovensko, Portugalsko, atd., ani „hypernezaměstnanost“ jako Španělsko či Řecko). Aby se dosáhlo byť velmi mírného efektu, bude třeba horší kurz držet po delší dobu (min. rok).

morální hazardPro běžné občany je jediným pozitivním efektem teoreticky vyšší šance na nalezení nového pracovního místa (to potěší především nezaměstnané). Jestli ovšem vůbec dojde k nějaké tvorbě nových pracovních míst. Jedna věc je učebnicová poučka či obecně popsaný mechanismus platný za modelových podmínek a něco úplně jiného je reakce reálné ekonomiky. V realitě křivky na grafech nemají striktně lineární průběh v celém svém intervalu a třeba zrovna v intervalu 7-7,6% nebude za současných podmínek pokles takový, jaký bychom si přáli.

Pak už následují pouze negativa. Vše zdraží a rychle, což poznáme především na pohonných hmotách a elektronice (předvánoční čas – dobrý timing). V momentě kdy reálné průměrné příjmy přinejlepším stagnují a spíše klesají, není další zvyšování cen a obecně znehodnocování platu šťastné. Druhým efektem je znehodnocování úspor. Po letech vysoké inflace, kdy úrokové sazby z vkladů u bank a družstevních záložen po odečtení 15% daně ani nepokryly inflaci, přišel moment, kdy konečně, byť velmi nízké, úrokové sazby pokryly ještě nižší inflaci. Tomu je teď konec a inflace opět požere jakékoliv zhodnocení a přidá ještě navrch drobné znehodnocení. Vidím zde dva momenty:

Běžný účet bez poplatků

  • Češi měli dlouho problém s kupování zbytečností/zbytných spotřebních věcí, které nepotřebovali. Byl to částečně přirozený efekt otevřených hranic v 90. letech, kdy do té doby zboží sehnatelné pouze v tuzexu bylo najednou k mání všude. A každý se chtěl předzásobit či si aspoň pořádně užít, neboť po dlouhých 40 letech v tuhém komunismu nebylo nic jisté. Takto vynaložené peníze za zbytečnosti zbytečně ztenčovaly úspory, výsledkem čehož bylo, že lidé neměli vytvořené dostatečné rezervy pro nenadálé události (nemoc, důchod, konec regulovaného nájemného). Po dlouhých 20 letech a za výrazného přispění krize se lidé konečně aspoň částečně odnaučili kupovat zbytečnosti (protože na to neměli či raději začali preferovat úspory před spotřebou). To je pro ekonomiku v krátkém horizontu samozřejmě špatná zpráva, neboť se bude méně prodávat, ale je to krok či očista nezbytná na cestě k odpovědné společnosti. A pan Singer nyní lidem vzkazuje „začněte utrácet, levněji už nebude“, aneb začněte utrácet nebo vám úspory stejně znehodnotíme.  
  • Druhým souvisejícím momentem je snaha lidí o tvorbu úspor, kterou zvýšená inflace více či méně torpéduje. Ono je pak výrazně těžší někoho přesvědčit ke spoření na důchod, když ČNB místo ochrany střadatelů před inflací sama inflaci zvyšuje.

Morální hazard

Oba momenty lze shrnout pojmem morální hazard. Když vychováváme děti, snažíme se před nimi nedělat věci špatně, aby je náhodou od nás neokoukaly. Špatně působilo svého času např. prohlášení pana Paroubka z pozice premiéra, že dluhy se neplatí. Když před dítětem přeběhnu na červenou, nemůžu po něm chtít, aby to samo nedělalo. A když i sám pan premiér otevřeně prohlašuje, že dluhy se neplatí, nemůže pak nikdo chtít po občanech, aby se chovali odpovědně. A pokud se lidem snažíme vštípit odpovědné chování (neutrácení za zbytečnosti a tvorba úspor) a pak sám pan guvernér ČNB lidi nabádá k vyšší útratě pro dobro ekonomiky (co na tom, že lidé mají co potřebují a více utrácet prostě nechtějí), je to přinejmenším zajímavé.

Inflace může být podobně jako deficit státního rozpočtu vhodným nástrojem, který dokáže v určité situaci pomoci (i když to na první pohled vůbec nevypadá). Je-li krize (a máme-li našetřeno z předchozích přebytkových let), můžeme si dovolit pár let deficitní rozpočet výměnou za zvýšenou podporu ekonomice, která to v době krize potřebuje jako sůl. Ale žít na dluh trvale není dobré. Podobně je to i s inflací. V době krize může pomoci exportu a tvorbě pracovních míst, ale cílovat inflaci trvale na 2% není rozumné. Daleko moudřejší by bylo cílovat inflaci např. pouze na 0,75-1%. A pokud by ČNB nechtěla držet nový inflační cíl takto nízko, mohl by současný inflační cíl 2% působit jen jako horní hranice. Pokud bychom se dostali nad 2%, zahájila by ČNB kroky k nápravě. Ale pokud bychom se dostali pod 2% (a neblížili se vyloženě nule a hrozbě deflace), nebylo by nutné hned inflaci vracet k 2%. 

Co bylo tedy pravým důvodem iniciace intervencí? Snad snaha upřímně pomoci ekonomice (max. velmi malý a částečně nejistý efekt) za cenu jiných a jistých efektů negativních. Doufejme, že toto rozhodnutí nebylo jen čistou demonstrací síly (potřeba ukázat světu, že ČNB umí s parametry ekonomiky pořádně zahýbat) či osobní potřebou vybraných členů bankovní rady zalíbit se panu prezidentu Zemanovi, který členy bankovní rady jmenuje a ve svém prezidentském období jmenovat bude. Z ekonomicko-politického přesvědčení je totiž tato akce mnohem bližší panu Zemanovi než např. panu Klausovi (který se již v médiích proti nynějším intervencím důrazně vymezil a za jehož prezidentování ČNB žádné intervence na devizovém trhu neprováděla).

REKLAMA

ANKETA k článku Intervence ČNB a zvyšování inflace

Souhlasím se záměrem ČNB zvýšit inflaci:

Počet odpovědí: 98

KOMENTÁŘE k článku Intervence ČNB a zvyšování inflace

Zatím nejsou přidány žádné komentáře. Podělte se s námi o Váš názor.

Přidejte nový komentář

Mohlo by vás zajímat

MP: Akční nabídky na podporu stavebního spoření

MP: Akční nabídky na podporu stavebního spoření

8.11.2024 Aktuálně

Skupina KB, do které patří i Modrá pyramida spouští od dnešního dne 6.11.2024 časově omezenou akční nabídku na podporu prodeje stavebního spoření.

MP: Snížení bonusového úroku u spořicích akcí

MP: Snížení bonusového úroku u spořicích akcí

7.11.2024 Aktuálně

Skupina KB, do které patří Modrá pyramida s platností od 6. 11. 2024 snižuje u vybraných spořicích akcí bonusový úrok o 0,5 % p.a.

AirBank: Akce pro aktivní klienty

AirBank: Akce pro aktivní klienty

5.11.2024 Aktuálně

Air Bank od 1. 11. přináší akci pro aktivní klienty. Akce je poskytována ve dvou formách.

Týdenní analýza 45/2024: Nejnižší realizační sazby zaznamenáváme na dvouletých fixacích

Týdenní analýza 45/2024: Nejnižší realizační sazby zaznamenáváme na dvouletých fixacích

5.11.2024 Aktuálně

Úrokové sazby v říjnu klesaly jen velmi pozvolna. Platí to o nabídkových indexech i reálných úrokových sazbách.

ČSOBSS: Nový tarif Optimum

ČSOBSS: Nový tarif Optimum

4.11.2024 Aktuálně

ČSOB Stavební spořitelna od 1. 11. 2024 zavádí nový tarif Optimum. K 31.10.2024 se ukončuje TrendPlus Spořicí a bude od 1.11.2024 nahrazen tarifem Optimum Spořicí.

Z naší bankovní poradny

Nechci platit úroky za úvěr na bydlení

Dobrý den, dcera si před 11ti lety vzala úvěr ze stavebního spoření. Řádně splácí. Má 2 děti a je na mateřské. Před 2 lety jí byla diagnostikována roztroušená skleróza. Po mateřské ji čeká invalidní důchod. Není schopna splácet, platím to za ni já jako její matka. Sama jsem invalida 3. stupně. Chtěla jsem úvěr doplatit, ovšem nám bylo sděleno, že stále ještě splácíme úroky. Za 11 let bylo zaplaceno 1 100 000 Kč. Smlouva byla od ČMSS, dnes ČSOB. Údajně máme splatit ještě 900 000 Kč. Smlouva nemá vyznačeno datum ukončení ani celkovou částku ke splacení. Dceři bylo 22 let když smlouvu podepisovala, byla nezkušená. Dnes je ohrožena chudobou při tom co po ní chtějí aby splácela. Na mě to působí jako klasická lichva. Sama mám invalidní důchod a představa že klasické bance máme zaplatit úrok před 800 000 Kč je šílená. Moc prosím o radu, jestli je nějaká cesta ven, zneplatnění úvěru? Moc děkuji Dobrý den, kolik si prosím dcera v roce 2011 půjčila peněz? Úroky z úvěrů ze stavebních spoření a hypoték jsou jedny z nejnižších, obvykle do 5%. Neúčelové půjčky mají vyšší sazby (až 10%), kreditní karty a kontokorenty 15-25%, nebankovní půjčky i stovky až tisíce procent. Pokud si dcera půjčila např. 2 mil. Kč, pak při úrokové sazbě 5% byly úroky cca 100 000 Kč ročně. Za 10-15 let mohou úroky činit třeba i 1 mil. Kč. O lichvu ani nic mimořádného nejde. Když si Vy půjdete uložit své peníze do banky, taktéž Vám banka bude platit úrok, aktuálně 4-5%. Pokud byste si do banky uložila 2 mil. Kč, banka by Vám platila s úrokem 4% ročně 80 000 Kč. A pokud si někdo jiný půjde do banky půjčit 2 mil. Kč, bude bance platit 5%, tedy 100 000 Kč. Z těchto 100 000 Kč banka vyplatí 80 000 Kč tomu, kdo si do banky uložil peníze. A zbylých 20 000 Kč si ponechá na pokrytí nákladů a tvorbu přiměřeného zisku.  ZOBRAZIT CELÝ DOTAZ A ODPOVĚĎ

Nalákala mě reklamní akce na výhodný úrok

Dobrý den, mám u RSTS stavební spoření a vzal jsem si překlenovací úvěr. Bohužel mi byly poskytnuty zavádějící informace a cílovou částku mi obchodník nastavil tak, aby získal vysokou provizi, přičemž mi bylo řečeno, že úrok 7,3% budu platit ze zapůjčené částky cca. 1 rok. Ve skutečnosti jsou ovšem počítány úroky z cílové částky, protože při refinancování jsem nepotřeboval celou cílovou částku. Aby se mi překlopil překlenovací úvěr mi paní z reklamačního odd. napsala, že pokud vložím na spořící účet 100 tis. Kč, 30.4. 2024 tak dojde k přidělení řádného úvěru. Tak jsem si vzal na to půjčku, aby se tak stalo. Nyní mi RSTS dala opět rozporuplnou informaci oproti informaci od pí. Konečné z reklamační odd. RSTS a to, že k přidělení dojde až 31.5. 2025. Tedy mne úroky výrazně poškodily, protože platím úrok cca. 10%, což považuji za lichvu. Protože mne nalákala reklamní akce RSTS s úrokem od 2,9%. Je prosím toto jednání soudně či jinak napadnutelné? Jaká je prosím šance na úspěch? Předem děkuji za informaci. Dobrý den, úrok 10% u půjčky určitě není lichvou. Hypotéky se aktuálně poskytují za 5%, půjčky za 5-10%, kontokorenty 10-20%, kreditní karty 15-25%, nebankovní půjčky od 49%. Důrazně doporučuji si vždy půjčovat jen tolik peněz, kolik skutečně potřebujete. Pokud jste si chtěl půjčit např. 500 000 Kč a podepsal jste úvěrovou smlouvu na 1 mil. Kč, těžko prokážete špatný úmysl nebo pochybení na straně poskytovatele úvěru. U překlenovacího úvěru se vždy úročí celá původně vypůjčená částka až do momentu splnění podmínek pro překlopení do standardního úvěru (naspoření určité částky). Taktéž nelze napadnout reklamní akci "úrok od 2,9%" v situaci, kdy máte úvěr úročen 7,3%. O výši úroků a všech ostatních detailech jste ze zákona musela být informován před podpisem úvěrové smlouvy - svým podpisem jste souhlasil s podmínkami úvěru (výše úrokové sazby, podmínky překlenovacího a řádného úvěru). Máte-li pocit že stavební spořitelna v čemkoliv pochybila, podejte spořitelně reklamaci a případně dejte podnět ombudsmanovi RSTS. Spor lze řešit přes Finančního arbitra. Soud je vždy až poslední možností.  ZOBRAZIT CELÝ DOTAZ A ODPOVĚĎ

Pojmy ve slovníku

DSTI (Debt Service To Income)

DSTI je zkratkou z anglického názvu "Debt Service To Income". Tento ukazatel vyjadřuje poměr mezi měsíční splátkou veškerých stávajících úvěrů (kontokorent, kreditní karta, hypotéka apod.) včetně aktuálně žádaného úvěru proti celkovému čistému měsíčnímu příjmu. Jak se počítá ukazatel DSTI?Hodnotu DSTI je možné jednoduše vypočítat tím, že sečtete veškeré měsíční splátky, které platíte za své stávající i nově žádané úvěry a vydělíte je čistým měsíčním příjmem. Výsledek následně vynásobíte stem, abyste získali procentuální vyjádření. Pokud byste například plánovali splácet hypotéku ve výši 12 000 Kč a platili 7 000 Kč měsíčně za další půjčky a váš čistý měsíční příjem by byl 45 000 Kč, výpočet by vypadal následovně:DSTI = (12 000 + 7 000) / 45 000 x 100 = 42,22 %Zrušení parametru DSTIČNB může nastavit závaznou horní hranici DSTI, kterou se musí řídit banky při poskytování hypotečních úvěrů. Do června 2023 například horní hranice DSTI pro žadatele o úvěr do 36 let věku činila 50 % a pro žadatele starší 36 let 45 %. 1. července 2023 však došlo ke zrušení závazné horní hranice DSTI a stanovena je pouze doporučená hranice DSTI, která v současné době činí 40 %. ČNB žadatelům o úvěr, kteří tuto hranici překračují, doporučuje, aby byli velmi obezřetní se žádostí o půjčku. Při žádosti o úvěr se můžete setkat také s pojmem DTI (Debt To Income). ZOBRAZIT CELÝ VÝZNAM

DTI (Debt To Income)

Ukazatel DTI je poměrem výše celkového zadlužení žadatele o úvěr a výše jeho čistého ročního příjmu. Česká národní banka může nastavit, případně doporučit, horní hranici tohoto úvěrového ukazatele a hypoteční banky se tímto ukazatelem musí řídit při schvalování žádostí o hypoteční úvěr. Aktuálně není závazná horní hranice ukazatele DTI stanovena a je pouze doporučena. Jak se počítá ukazatel DTI?DTI se jednoduše vypočítá tak, že se celková výše všech závazků vydělí ročním čistým výdělkem žadatele. Pokud by měl například žadatel hypotéku ve výši 5 000 000 Kč a čistý roční výdělek 1 000 000 Kč, hodnota ukazatele by byla 5. Dalším významným ukazatelem je DSTI (Debt Service to Income), který vyjadřuje poměr mezi výší měsíčních splátek všech úvěrů a čistým měsíčním příjmem. Více o tomto ukazateli se dozvíte zde.Doporučená horní hranice DTIV současné době činí doporučená horní hranice 8násobek ročního příjmu. Tato hranice tedy není závazná pro žadatele ani banky. Česká národní banka však žadatelům o hypoteční úvěr doporučuje, aby byli velmi obezřetní při překročení této hranice, protože by se mohli dostat do finančních obtíží. Pokud bychom kalkulovali s průměrnou čistou měsíční mzdou, která je v roce 2024 okolo 35 000 Kč, dostali bychom se na roční mzdu 420 000 Kč. V tomto případě bychom doporučeného ukazatele 8 dosáhli s výší úvěru do 3 350 000 Kč. ZOBRAZIT CELÝ VÝZNAM

Srovnáváme hypotéky od

© Banky.cz 2024, všechna práva vyhrazena