Jak funguje eNeschopenka: Kompletní průvodce pro zaměstnance

Co si z článku odnést

Elektronická neschopenka neboli eNeschopenka je systém, který v České republice funguje od roku 2020 a zjednodušuje systém hlášení dočasné pracovní neschopnosti. Zaměstnavatel totiž dostane potřebné informace automaticky od České správy sociálního zabezpečení.

Zaměstnanci už tak nemusí zaměstnavateli předávat papírové dokumenty. Stačí, když pracovní neschopnost oznámí telefonicky nebo například e-mailem.

Další povinnosti zaměstnanců ale zůstávají. Musejí:

• dodržovat léčebný režim,
• být na nahlášené adrese,
• dodržovat čas vycházek
• a případné kontrole pracovní neschopnosti poslané z ČSSZ musejí předložit průkaz práce neschopného pojištěnce, který dostanou od lékaře.

Jak funguje eNeschopenka

Elektronická neschopenka (eNeschopenka) v roce 2020 nahradila klasické papírové neschopenky, které od lékaře dostávali pacienti v dočasné pracovní neschopnosti.

Původní neschopenky měly hned 5 částí. Jednu z nich musel zaměstnanec ihned zanést zaměstnavateli a oznámit mu tak, že je v pracovní neschopnosti.

Naproti tomu eNeschopenka má jen 3 části:

• hlášení ošetřujícího lékaře o vzniku dočasné pracovní neschopnosti,
• průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce (tuto část lékař vytiskne a předá pacientovi),
• hlášení ošetřujícího lékaře o ukončení dočasné pracovní neschopnosti.

„Hlášení o vzniku i ukončení dočasné pracovní neschopnosti jsou elektronická. Jakmile lékař některé z nich vyplní, informaci o zahájení či ukončení pracovní neschopnosti pacienta ihned dostane Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). A ta ji obratem předá zaměstnavateli,“ říká Petr Jermář, specialista na finance z portálu Banky.cz.

Jaký je postup při vystavení eNeschopenky?

Elektronická neschopenka snižuje administrativu a šetří čas lékařům, zaměstnancům i zaměstnavatelům. Díky napojení na registr ČSSZ totiž lékaři stačí jen zadat vaše rodné číslo a uvidí potřebné informace.

Následně vyplní:

• datum vzniku dočasné pracovní neschopnosti,
• diagnózu,
• předpokládanou dobu trvání neschopnosti,
• adresu vašeho pobytu v době nemoci
• a další údaje.

Jakmile hlášení odešle, systém ČSSZ ho zaznamená a pošle informace vašemu zaměstnavateli.

Stejně automaticky systém zaměstnavatele upozorní i na ukončení pracovní neschopnosti. Nemusíte mu tedy nosit žádné doklady. Jakmile však eNeschopenka skončí, musíte znovu nastoupit do práce – a to od nejbližšího pracovního dne.

Jaké jsou povinnosti zaměstnance při eNeschopence?

I když zaměstnavatel dostane informaci o vaší pracovní neschopnosti z ČSSZ, neznamená to, že se nemusíte o nic starat. Sami mu musíte svou nemoc či úraz také ohlásit.

Je ale jen na vás a na podmínkách stanovených zaměstnavatelem, jak to uděláte. Obvykle stačí zavolat, poslat SMS zprávu nebo napsat e-mail.

Kromě toho máte i další povinnosti. „Po dobu léčby musíte pobývat na adrese, kterou jste uvedli lékaři. Může vás na ní hledat případná kontrola od zaměstnavatele či ze správy sociálního zabezpečení. Pokud plánujete pokračovat v léčbě jinde, musíte to lékaři oznámit a on údaje v eNeschopence upraví. Zároveň na to upozorněte i zaměstnavatele,“ podotýká Petr Jermář z portálu Banky.cz.

A pamatujte, že při kontrole z ČSSZ musíte předložit průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce.

Online srovnání běžných účtů

Jaké jsou povinnosti zaměstnavatele při eNeschopence?

Aby zaměstnavatel dostal od ČSSZ informace o vaší neschopence, nejprve se zaregistruje na ČSSZ ke službám:

• Data zaměstnavatelům o dočasné pracovní neschopnosti (DZDPN)
• a Hlášení zaměstnavatele při ukončení pracovní neschopnosti (HZUPN).

Poté bude automaticky dostávat od ČSSZ notifikace upozorňující na novou neschopenku některého ze zaměstnanců.

Velmi důležitá je také povinnost vyplácet nemocnému zaměstnanci náhradu mzdy. A to prvních 14 dní pracovní neschopnosti.

Pamatujte ale, že náhradu mzdy dostanete vždy jen za pracovní dny a svátky, které na pracovní dny připadaly.

Pravidla pro vyplácení náhrady mzdy

Jak už jsme zmínili, prvních 14 dní dočasné pracovní neschopnosti dostáváte náhradu mzdy od zaměstnavatele. Její výše je 60 % z redukovaného průměrného hodinového výdělku.

Každý zaměstnanec tak dostane jinou částku.

Aby zaměstnavatel zjistil, kolik vám má vyplatit, musí nejprve spočítat váš hrubý hodinový výdělek za poslední čtvrtletí. A následně ho upraví podle redukční hranice. Ta je:

• 90 % u hodinového výdělku do 271,60 Kč;
• 60 % u hodinového výdělku od 271,60 Kč do 407,40 Kč;
• 30 % u hodinového výdělku od 407,40 Kč do 814,80 Kč;
• částka nad 814,80 Kč se do náhrady mzdy nepočítá.

Teprve z výsledné částky zaměstnavatel spočítá 60 % – tedy vaši náhradu mzdy.

Pravidla pro vyplácení nemocenské dávky

Po 14 dnech vám zaměstnavatel náhradu mzdy vyplácet přestane. Místo ní začnete pobírat nemocenskou dávku od ČSSZ.

Její výše vychází z denního vyměřovacího základu – tedy z průměrného denního příjmu za posledních 12 měsíců. Počítají se přitom i víkendy.

Také v tomto případě ale vstupují do hry redukční hranice. Pro rok 2025 jsou následující:

• 90 % z denního příjmu do 1 552 Kč,
• 60 % z denního příjmu od 1 552 Kč do 2 328 Kč,
• 30 % z denního příjmu od 2 328 Kč do 4 656 Kč,
• částka nad 4 656 Kč se do nemocenských dávek nepočítá.

Z výsledné částky vám ČSSZ vyplatí:

• 60 % za dobu od 15. do 30. dne pracovní neschopnosti,
• 66 % za dobu od 31. do 60. dne pracovní neschopnosti,
• 72 % za dobu od 61. dne pracovní neschopnosti.

Vycházky a kontrola během pracovní neschopnosti

Nemocenské dávky dostanete jen v případě, že dodržujete léčebný režim. Znamená to, že nahlášenou adresu smíte opustit jenpři vyřizování nutných záležitostí. Například když:

• jdete na kontrolu k lékaři
• nebo bydlíte sami, potřebujete nakoupit a nemáte vycházky, ve kterých byste mohli vše vyřídit.

Odejít samozřejmě smíte i v době vycházek. Jejich rozmezí stanoví váš lékař a smí být maximálně 6 hodin denně v době od 7 do 19 hodin.

Po dobu pracovní neschopnosti se můžete setkat také s kontrolou léčebného režimu. Pokud při ní nebudete doma, přestože nemáte vycházky, může vám ČSSZ nemocenské dávky snížit nebo zcela odebrat.

Podobně může v prvních 14 dnech neschopnosti postupovat také zaměstnavatel.

Specifika eNeschopenky pro OSVČ

I když se eNeschopenka nejčastěji týká zaměstnanců, mohou ji mít také OSVČ. Musejí ale počítat s některými specifiky.

Ta hlavní se týkají vyplácených peněz.

• Na rozdíl od zaměstnanců navíc musejí po ukončení pracovní neschopnosti vyplnit Hlášení zaměstnavatele/osoby dobrovolně nemocensky pojištěné při ukončení pracovní neschopnosti. A tento dokument doručit na příslušnou správu sociálního zabezpečení.Protože OSVČ nemají zaměstnavatele, v prvních 14 dnech nedostanou žádnou náhradu mzdy.
• Na nemocenské dávky mají OSVČ nárok jen v případě, že si platí nemocenské pojištění.