Jak se počítala superhrubá mzda a proč byla zrušena?

Co si z článku odnést:

• Superhrubá mzda představovala součet hrubé mzdy zaměstnance a odvodů na sociální a zdravotní pojištění, které odvádí zaměstnavatel.
• Superhrubá mzda se od hrubé mzdy liší v tom, že je navýšena o povinné odvody zaměstnavatele.
• Základem výpočtu superhrubé mzdy byla hrubá mzda, která se vynásobila koeficientem 1,338.
• Primárním cílem superhrubé mzdy bylo zvýšit transparentnost celkových nákladů zaměstnavatele na zaměstnance a vytvořit jednotný základ pro výpočet daně z příjmů.
• Daň z příjmů se ze superhrubé mzdy počítala tak, že se od částky odečetla 15% daň.
• Ke zrušení superhrubé mzdy došlo z důvodu zjednodušení daňového systému, snížení daňové zátěže pro zaměstnance a zvýšení životní úrovně občanů.
• Zrušení superhrubé mzdy vedlo ke snížení příjmů veřejných rozpočtů, na zaměstnavatele přímý vliv nemělo.

Co je to superhrubá mzda?

„Superhrubá mzda se v České republice používala mezi lety 2008 až 2020 jako základ pro výpočet daně z příjmů zaměstnanců. Představovala součet hrubé mzdy zaměstnance a povinných odvodů na sociální (24,8 %) a zdravotní pojištění (9 %), které za zaměstnance odváděl zaměstnavatel,“ říká Petr Jermář, specialista na finance z portálu banky.cz. Zajímavostí je, že superhrubá mzda byla specifickým konceptem používaným pouze v České republice.

Hrubá vs. superhrubá mzda

Hrubá mzda představuje částku, kterou zaměstnanec obdrží za práci před odečtením daní a povinných odvodů. Z této mzdy se odvádí sociální pojištění ve výši 6,5 %, zdravotní pojištění ve výši 4,5 % a 15% daň z příjmů. Po odečtení těchto částek získáte čistou mzdu. Jak už jsme zmínili výše, superhrubá mzda představovala součet hrubé mzdy a povinných odvodů, celkově činila zhruba 134 % z hrubé mzdy. Více o tom, jak na výpočet čisté mzdy, najdete v našem článku.

Jak se počítala superhrubá mzda?

Jak vypočítat superhrubou mzdu? Pro výpočet výše superhrubé mzdy byla zásadní hrubá mzda. Ta se vynásobila koeficientem superhrubé mzdy, který činil 1,338. Tento koeficient byl součtem 100 % hrubé mzdy a 33,8 % odvodů, které odváděl za zaměstnance zaměstnavatel. Pokud byla tedy hrubá mzda například 34 tisíc měsíčně, výše superhrubé mzdy byla po vynásobení koeficientem 45 600 Kč.

Jak se ze superhrubé mzdy počítala daň z příjmů?

Zajímá vás, jak se danilo ze superhrubé mzdy? Výpočet byl jednoduchý. Ze superhrubé mzdy, která se zaokrouhlovala na stokoruny nahoru, se odečetla 15% daň. Pokud tedy byla superhrubá mzda například 40 000 Kč, tuto částku stačilo vynásobit 0,15 a dospěli byste k tomu, že daň z příjmu činí 6 000 Kč.

Jak se daň z příjmů počítá po zrušení superhrubé mzdy?

Po zrušení superhrubé mzdy se daň z příjmů fyzických osob vypočítává pouze z hrubé mzdy. V roce 2025 se u nás daň z příjmů počítá podle dvoustupňového systému. Základní sazba daně ve výši 15 % platí pro roční příjmy do 1 676 052 Kč, což odpovídá 36násobku průměrné měsíční mzdy stanovené zákonem. Na část ročního příjmu, který přesahuje tuto hranici, se uplatňuje 23% sazba. Jednoduchý návod na výpočet daně z příjmů na vás čeká tady.

Proč byla superhrubá mzda zavedena?

„Superhrubá mzda u nás byla zavedena v roce 2008 jako součást daňové reformy Mirka Topolánka. Cílem zavedení superhrubé mzdy bylo zvýšit transparentnost celkových nákladů zaměstnavatele na zaměstnance a vytvořit jednotný základ pro výpočet daně z příjmů. Superhrubou mzdou došlo k zavedení rovné daně ve výši 15 % z příjmů fyzických osob. Koncept spočíval v tom, že se daň nepočítala jen z hrubé mzdy, ale ze superhrubé mzdy, čímž se daňové zatížení zaměstnanců zvýšilo zhruba na 20,1 %,“objasňuje Petr Jermář, specialista na finance z portálu banky.cz.

Online srovnání běžných účtů

Proč došlo ke zrušení superhrubé mzdy

Za zrušením superhrubé mzdy, které vstoupilo v platnost v roce 2021, stálo hned několik důvodů:

• Zjednodušení daňového systému: Koncept superhrubé mzdy byl považován za složitý a netransparentní. Návratem k hrubé mzdě se stal daňový systém přehlednějším a srozumitelnějším.
• Snížení daňové zátěže pro zaměstnance: Před zrušením superhrubé mzdy činila daňová sazba zhruba 20,1 %, i když byla nominálně stanovena na 15 %. Po změně se 15% daň počítá přímo z hrubé mzdy, což ve většině případů vedlo ke zvýšení čistého příjmu zaměstnance. Při hrubé mzdě 35 000 Kč před zrušením superhrubé mzdy čistá mzda činila 26 185 Kč, po zrušení se čistá mzda zvýšila na 28 220 Kč, což pro zaměstnance znamenalo rozdíl 2 035 Kč měsíčně.
• Podpora životní úrovně: Zrušení superhrubé mzdy bylo součástí programů hned několika politických stran a bylo vnímáno jako krok ke zvýšení životní úrovně zaměstnanců.

Jaké dopady mělo zrušení superhrubé mzdy?

Změna daňového systému vedla ke snížení příjmů veřejných rozpočtů. Podle Národní rozpočtové rady úprava daně z příjmu fyzických osob vedla k celkovému výpadku zhruba 102 miliard, rozpočty obcí a krajů zaznamenaly pokles přibližně o 15 miliard korun a státní rozpočet tímto krokem přišel o 87 miliard korun. Zrušení však mělo pozitivní dopad na čisté příjmy zaměstnanců. Nízkopříjmoví zaměstnanci v průměru ušetřili 500 Kč měsíčně, středněpříjmoví 1 700 až 2 600 Kč měsíčně a vysokopříjmoví zaměstnanci až 4 000 Kč za měsíc.

Jak zrušení superhrubé mzdy ovlivnilo zaměstnavatele?

Na zaměstnavatele mělo zrušení superhrubé mzdy spíše nepřímý dopad. I nadále totiž za zaměstnance odvádějí sociální a zdravotní pojištění jako před zrušením superhrubé mzdy. Náklady na zaměstnance se tedy nijak nezměnily. Zaměstnavatelé však mohli těžit z nepřímých výhod, jako je zvýšená spokojenost zaměstnanců a jednodušší daňový systém.

Jaké byly výhody a nevýhody superhrubé mzdy?

Systém superhrubé mzdy měl své výhody i nevýhody, které měly dopad jak na zaměstnance, tak i na zaměstnavatele a státní rozpočet.