Jak se vypočítává důchod: praktický průvodce českým systémem

Co si z článku odnést

• Český důchodový systém zahrnuje různé typy důchodů (starobní, předčasný, invalidní, vdovský/vdovecký a sirotčí), které se liší především v procentní výměře a podmínkách nároku
• Výše starobního důchodu závisí na dvou složkách: základní výměře (v roce 2025 činí 4 660 Kč) a procentní výměře, která se vypočítává z vašich příjmů a odpracovaných let
• K získání nároku na důchod potřebujete splnit dvě podmínky: věcnou podmínku (věk, zdravotní stav, ztráta živitele) a získat potřebnou dobu pojištění.
• Své doby pojištění si můžete zkontrolovat v informativní důchodové aplikaci (IDA) nebo si vyžádat informativní osobní list důchodového pojištění
• Pracujete-li při důchodu, neodvádíte z vydělané částky sociální pojištění. Za přesluhování vás stát odmění trvalým navýšením důchodu, za předčasný odchod naopak potrestá trvalým snížením důchodu.

Co je důchod a jaké jsou jeho typy

Důchod je pravidelná finanční dávka vyplácená státem ze systému sociálního zabezpečení. Nárok na důchod získají osoby, které splní zákonem stanovené podmínky. Těmi bývá věk, zdravotní stav nebo ztráta živitele, plus počet odpracovaných let. V České republice rozlišujeme 5 typů důchodů:

• starobní důchod – po dosažení stanoveného věku a/nebo odpracovaných let
• předčasný důchod – před dosažením důchodového věku, ale s dostatkem odpracovaných let
• invalidní důchod – pro osoby se zdravotním postižením, ve třech stupních, podle omezení pracovní schopnosti
• pozůstalostní (vdovský/vdovecký) důchod – pro pozůstalé manžele/manželky
• sirotčí důchod – pro nezaopatřené děti po zemřelém rodiči.

Největší zastoupení mají důchody starobní, tvoří i největší výdajovou složku státního rozpočtu.

„Starobní důchod je pravidelná finanční dávka poskytovaná státem osobám, které dosáhly stanoveného věku a splnily potřebnou dobu důchodového pojištění. Smyslem starobního důchodu je zajistit lidem příjem ve stáří, kdy již zpravidla nejsou ekonomicky aktivní. Důchod je vyplácen měsíčně, buď převodem na bankovní účet, nebo v hotovosti prostřednictvím České pošty," vysvětluje Miroslav Čejka, specialista pojištění hyponamíru.cz.

Odpracované roky a nárok na důchod

Důchodové pojištění a evidence doby zaměstnání jsou ve většině případů nezbytnou podmínkou kteréhokoliv z důchodů. Stát vyžaduje tuto délku odpracovaných let:

• starobní důchod – alespoň 35 let
• předčasný důchod – alespoň 40 let (zvýšení požadovaných let u předčasného důchodu vychází z důchodové reformy. Aktuální informace o důchodové reformě najdete zde)
• invalidní důchod – od 1 do 10 let, odstupňované podle věku. Bez požadavku na odpracované roky jsou invalidní důchody pro osoby do 20 let věku nebo pro ty, kterým invaliditu zavinilo jejich povolání (úraz, nemoc)
• pozůstalostní (vdovský/vdovecký) důchod – od 1 do 10 let (u zemřelé osoby). Bez požadavku na odpracovanou dobu jsou pozůstalostní důchody za toho z manželů, který zemřel před dosažením 20 let věku. A za toho z manželů, který zemřel následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání
• sirotčí důchod – stejně jako u pozůstalostního důchodu.

Kdy se počítá do důchodu péče o dítě nebo pobyt na úřadu práce? Do doby pojištění se započítávají nejen odpracované roky, ale i tzv. náhradní doby pojištění. Typicky péče o dítě, a to do 3 nebo 4 let věku podle toho, v kterých letech jste o dítě pečovali.

Dále se do odpracovaných let počítá i evidence na úřadu práce (v omezeném rozsahu), péče o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby, studium do roku 2010 (maximálně 6 let po 18. roce věku a jen z 80 %) a další situace vymezené zákonem.

„Právě důchodové pojištění je základní příjmovou složkou systému důchodového zabezpečení: v ČR se starobní důchod vyplácí z průběžného systému. To znamená, že současné odvody zaměstnanců a OSVČ financují starobní důchody současných důchodců," dodává Miroslav Čejka.

Jak ověřit chybějící evidenci pojištění u ČSSZ (zaměstnání, péče o dítě)

Informace o svých dobách pojištění můžete získat několika způsoby:

• informativní osobní list důchodového pojištění (IOLDP) – o jeho zaslání můžete požádat Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) jednou ročně zdarma.
• Informativní důchodová aplikace (IDA) – online přístup k údajům o vašem důchodovém pojištění. Najdete tu informace o vašem důchodovém věku, evidovaném důchodovém pojištění a orientační výši budoucího důchodu.
• osobní návštěva ČSSZ – můžete navštívit kteroukoliv okresní správu sociálního zabezpečení a požádat o informace o svém důchodovém pojištění.

Objevíte-li, že v záznamech chybí doby pojištění, doložte je. Pro zaměstnání to mohou být pracovní smlouvy, zápočtové listy nebo potvrzení o výdělcích. Pro péči o dítě se dokládá rodný list dítěte a čestné prohlášení o době péče. Studium chybí nejčastěji, tam dokládáte závěrečné osvědčení (výuční list, maturita, VŠ diplom).

Osobní vyměřovací základ a výpočtový základ

Osobní vyměřovací základ (OVZ) je váš průměrný měsíční příjem, kterého jste dosáhli v tzv. rozhodném období. Zásadně ovlivňuje výši vašeho důchodu.

Rozhodným obdobím se rozumí období od roku 1986 do kalendářního roku předcházejícího roku přiznání důchodu. Příjmy v rozhodném období se navyšují o koeficient nárůstu. Ten zohledňuje inflaci a růst mezd v čase. Do rozhodného období se nepočítají vyloučené doby, aby nesnižovaly průměrný výdělek (mateřská, rodičovská, nemocenská, nezaměstnanost aj.).

OVZ (měsíční) se vypočítá tak, že se součet ročních vyměřovacích základů za rozhodné období vydělí počtem kalendářních dnů rozhodného období (sníženým o vyloučené doby). Tím se získá základ pro jeden den. Následně se vynásobí číslem 30,4167, což je průměrný počet dnů v měsíci.

Získaný měsíční osobní vyměřovací základ ještě prochází redukcí podle stanovených hranic. Tím z něj získáte tzv. výpočtový základ. Pro rok 2025 platí tyto redukční hranice:

• do 20 486 Kč se započítává 100 %
• od 20 486 Kč do 186 228 Kč se započítává 26 %
• nad 186 228 Kč se nezapočítává nic.

Z výpočtového základu se následně vypočítává zásluhová část důchodu, podle pravidel daných pro každý druh důchodu.

Jak se počítá starobní důchod

Výpočet starobního důchodu objasňuje Petr Jermář, hlavní analytik Banky.cz: „Výše starobního důchodu se skládá ze dvou částí:

• základní výměry, která je stejná pro všechny důchodce a je stanovena pevnou částkou, a
• procentní výměry, která je individuální a vychází z doby pojištění a výše příjmů dosahovaných v rozhodném období před odchodem do důchodu."

„Výpočet důchodu podle odpracovaných let a výše dosahovaných příjmů je poměrně složitý proces. Zahrnuje stanovení osobního vyměřovacího základu, výpočtového základu a procentní výměry za dobu pojištění," dodává Petr Jermář.

Zásluhová vs. solidární složka důchodu v ČR jsou zastoupeny v základní a procentní výměře. Na konkrétní výpočet se podíváme v další kapitolce.

Rozdíl mezi typy důchodů z hlediska výpočtu

Rozdíl mezi starobním a předčasným důchodem a dalšími důchody je při výpočtu dávky jen v aplikovaných procentech již zmíněné procentní výměry. Se základní výměrou a výpočtovým základem se zachází všude stejně.

Starobní důchod

Základní výměra je stanovena pevnou částkou (v roce 2025 činí 4 660 Kč) a procentní výměra se vypočítává jako 1,5 % výpočtového základu za každý rok pojištění.

Zkusmo si můžete důchod vypočítat v naší kalkulačce starobního důchodu.

Předčasný starobní důchod

Výpočet je podobný jako u řádného starobního důchodu, ale procentní výměra se snižuje za každých započatých 90 kalendářních dnů předčasnosti o 1,5 % výpočtového základu. Toto snížení je trvalé a pokračuje i po dosažení důchodového věku.

Invalidní důchod

Výše invalidního důchodu závisí na stupni invalidity:

• invalidita I. stupně: 0,5 % výpočtového základu za každý rok pojištění
• invalidita II. stupně: 0,75 % výpočtového základu za každý rok pojištění
• invalidita III. stupně: 1,5 % výpočtového základu za každý rok pojištění.

U invalidního důchodu se kromě získané doby pojištění započítává i tzv. dopočtená doba, což je doba od vzniku invalidity do dosažení důchodového věku.

Zkusmo si můžete důchod vypočítat v naší kalkulačce invalidního důchodu.

Online srovnání penzijního spoření

Vdovský/vdovecký důchod

Základní výměra je stejná jako u ostatních důchodů (4 660 Kč v roce 2025). Procentní výměra činí 50 % procentní výměry starobního nebo invalidního důchodu, na který měl nebo by měl nárok zemřelý manžel/manželka.

Zkusmo si můžete důchod vypočítat v naší kalkulačce vdovského důchodu.

Sirotčí důchod

Základní výměra je opět stejná (4 660 Kč v roce 2025). Procentní výměra činí 40 % procentní výměry starobního nebo invalidního důchodu, na který měl nebo by měl nárok zemřelý rodič (nebo osoba, která převzala dítě do péče).

Jak se počítá důchod při kombinaci samostatné výdělečné činnosti a zaměstnání?

V případě OSVČ a kombinace s klasickým zaměstnáním pro důchod se sčítají vyměřovací základy z obou činností. Zásadní rozdíl spočívá v tom, co tvoří vyměřovací základ:

• u zaměstnanců se jako vyměřovací základ bere hrubá mzda
• u OSVČ je vyměřovacím základem částka, kterou si sami určí, nejméně však zákonem stanovené minimum. Každoročně se navyšuje, v roce 2026 se dostane na (zatím) konečných 40 % průměrné mzdy v ekonomice.

Často se ptáte

Kdy podat žádost o starobní důchod a co k tomu potřebujete

O starobní důchod lze požádat s předstihem, ale s tím, že vám jej stát začne vyplácet až ode dne, kdy zcela splníte nárok na důchod. Zpětná žádost možná není. ČSSZ má zákonnou lhůtu 90 dní na vyřízení žádosti, nezřídka se ale protáhne i na 120 a více dní. S tímto prodlením počítejte, a tomu přizpůsobte datum podání žádosti.

Žádost o důchod se podává online nebo osobně na Okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) podle místa trvalého bydliště. Žádost za vás může podat i rodinný příslušník na základě plné moci. K žádosti o starobní důchod budete potřebovat občanský průkaz a kompletní evidenci dob pojištění (zajistěte si s předstihem výše popsanými cestami).

Podrobněji jsme rozepsali v článku Starobní důchod přehledně: Jak vysoký bude a kdy o něj žádat?

Vyplatí se mi odejít do předčasného důchodu, nebo raději počkat?

Rozhodnutí, zda odejít do předčasného důchodu, závisí na vaší individuální situaci. Předčasný důchod má spoustu nevýhod, ale i výhody. Hlavní nevýhody jsou tři:

• trvalé snížení důchodu o 1,5 % výpočtového základu za každých započatých 90 dnů předčasnosti
• toto snížení se neodstraní ani po dosažení řádného důchodového věku
• nemožnost si přivydělat (s výjimkou omezených příjmů) až do dosažení řádného důchodového věku.

Přesto může být předčasný důchod dobrým rozhodnutím. Především pokud máte zdravotní problémy, které vám ztěžují pracovní aktivitu, dlouhodobě jste nezaměstnaní a máte problém najít práci.

Stát nabízí i alternativu: předdůchod, vyplácený z doplňkového penzijního spoření.

Co práce v důchodovém věku a její vliv na výši důchodu?

V důchodovém věku můžete buď přesluhovat, nebo si k již pobíranému důchodu přivydělávat. Každá varianta se na výši vašeho důchodu projeví jinak:

• přesluhování – když do důchodu neodejdete, ale nadále pracujete, zvyšuje se vám procentní výměra o 1,5 % výpočtového základu za každých odpracovaných 90 dnů
• přivýdělek v důchodu – výhody práce v důchodovém věku pro navýšení penze dnes už neplatí. V současnosti odměňuje stát jinak: pracující důchodci, kteří zároveň pobírají důchod, neodvádějí sociální pojištění. Takže si v čistém vydělají víc než běžný zaměstnanec se stejnou hrubou mzdou.

Dobrovolné doplacení pojištění při nedostatku let – kdy je možné?

Když chybí potřebná doba pojištění pro nárok na starobní důchod, můžete si ji dokoupit. Ale jen tehdy, když vám roky chybějí z některého z těchto důvodů:

• evidence na úřadu práce (kdy vám nevznikl nárok na podporu)
• studium na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole po roce 2010
• pobyt v cizině, pokud následoval po předchozí účasti na pojištění v ČR
• činnost v ČR ve prospěch zahraničního zaměstnavatele.

Jak často se důchody valorizují a o kolik?

„K valorizaci dochází u všech typů důchodu (starobní, pozůstalostní, invalidní, sirotčí), ale i u výsluh. Důchod se valorizuje, aby alespoň částečně odrážel růst cen a reálných mezd,“ vysvětluje Petr Jermář, hlavní analytik Banky.cz.

Jermář doplňuje, že valorizace se řídí dvěma faktory: „Jsou to inflace a růst mezd. Stát valorizuje důchody vždy v lednu. Je-li během roku nutné další zvýšení důchodů (kvůli rychlému tempu zdražování), už se navýšení neprovede formou stabilní valorizace, ale jen dočasného příplatku k důchodu do konce kalendářního roku."

Valorizace důchodů v pravidelném termínu (leden) se skládá ze dvou prvků. Těmi jsou:

• zvýšení základní výměry podle růstu průměrné mzdy
• zvýšení procentní výměry podle inflace a části růstu reálných mezd.