Jak vypočítat daň z příjmů: Vše, co potřebujete vědět

I když je mezi zaměstnanci a podnikateli řada odlišností, některé povinnosti jsou stejné. Obě skupiny platí sociální a zdravotní pojištění nebo odvádějí daň z příjmů. Právě ta je pro mnoho z nich „noční můrou“. A to zejména kvůli daňovému přiznání a souvisejícím výpočtům. Podívejte se proto, jak daň z příjmů vypočítat a na co nezapomenout.
Co si z článku odnést
- Daň z příjmů platí zaměstnanci i podnikatelé.
- Za zaměstnance ji automaticky odvádí zaměstnavatel, podnikatelé podávají daňové přiznání.
- Když máte kromě zaměstnání ještě další příjmy, musíte podat daňové přiznání.
- Pokud máte víc typů příjmů, musíte pro každý z nich zvlášť spočítat dílčí daňový základ.
- Z dílčích daňových základů spočítáte celkový daňový základ a z něj i výslednou daň.
- Nezapomeňte uplatnit daňové odpočty, slevy a zvýhodnění.
Jak vypočítat daň z příjmů?
Abyste mohli spočítat daň z příjmů, potřebujete nejdřív znát svůj daňový základ. Získáte ho tak, že od příjmů odečtete související výdaje.
„Mezi výdaje se počítají například náklady na pracovní pomůcky u příjmů z podnikání nebo výdaje na opravy bytu u příjmů z pronájmu. Případně můžete využít příslušný výdajový paušál,“ upozorňuje Petr Jermář, specialista na finance z portálu Banky.cz.
Od daňového základu poté odečtete nezdanitelné části základu daně. Tedy:
- zaplacené úroky z hypotéky nebo z úvěru ze stavebního spoření,
- zaplacené pojistné na životní pojištění,
- zaplacené příspěvky na penzijní spoření,
- vklady do dlouhodobého investičního produktu,
- dary a podobně.
Snížíte tak svůj daňový základ, ze kterého vypočítáte daň z příjmů. Ta je obvykle 15 % ze základu daně.
Solidární daň vs. progresivní zdanění
Daň z příjmů může být i vyšší, a to 23 %. Zvýšená sazba daně se však uplatňuje jen u té části příjmů, která přesáhne 36násobek průměrné mzdy.
U příjmů za rok 2024 je hranice na částce 1 582 812 Kč.
Toto takzvané progresivní zdanění v roce 2021 nahradilo solidární daň.
Z jakých příjmů odvádíte daň?
Při výpočtu daně z příjmů hraje důležitou roli také typ příjmu. Existuje jich totiž pět:
- příjmy ze závislé činnosti – zaměstnání,
- příjmy ze samostatné činnosti – podnikání,
- příjmy z kapitálového majetku – například úroky z cenných papírů,
- příjmy z nájmu,
- ostatní příjmy.
Pokud máte víc druhů příjmu, musíte pro každý z nich spočítat dílčí základ daně. Následně je sečtete a získáte celkový základ daně.
Od daně jsou naopak osvobozené:
- příjmy z prodeje rodinného domu nebo bytu, který vlastníte nejméně 5 let nebo jste v něm měli trvalé bydliště alespoň 2 roky před prodejem;
- přijatá náhrada škody;
- sociální dávky;
- výživné
- nebo plnění z pojištění majetku a odpovědnosti.
Jaké daňové slevy můžete uplatnit?
Výslednou daň z příjmů můžete ještě snížit. A to pomocí daňových slev a zvýhodnění.
K dispozici máte tyto slevy na dani:
Daňové slevy v roce 2025 | |
---|---|
sleva na poplatníka | 30 840 Kč |
sleva na manžela či manželku (pokud má příjmy maximálně 68 000 Kč za rok a pečuje o dítě do 3 let) | 24 840 Kč |
sleva pro držitele průkazu ZTP/P | 16 140 Kč |
sleva na invaliditu II. stupně | 2 520 Kč |
sleva na invaliditu III. stupně | 5 040 Kč |

Sleva na manžela či manželku nahradila dřívější společné zdanění manželů. Další změnou je zrušení slevy na studenta a takzvaného školkovného.
Kromě daňových slev můžete uplatnit ještě zvýhodnění na vyživované dítě. A to ve výši:
- 15 204 Kč na první dítě,
- 22 320 Kč na druhé dítě,
- 27 840 Kč na třetí a každé další vyživované dítě.
Potřebujete poradit? Zeptej se nás, poradíme vám
Jak se liší výpočet daně u zaměstnance a OSVČ?
Danit musíte jak příjmy ze zaměstnání, tak příjmy OSVČ. Odvod daně je však pokaždé jiný.
Za zaměstnance totiž automaticky platí daň jejich zaměstnavatel, který ji sráží z hrubé mzdy.
Oproti tomu OSVČ samy podávají daňové přiznání a počítají daň, kterou zaplatí. Můžou přitom uplatňovat:
- skutečné výdaje – tedy reálné náklady, které prokazují pomocí daňových dokladů (faktur, účtenek apod.);
- nebo paušální výdaje – v takovém případě uplatní vždy předepsané procento z příjmů.
Výše paušálních výdajů závisí na tom, v jakém oboru podnikáte. Aktuálně je:
- 80 % u řemeslných živností,
- 60 % u volných, vázaných a koncesovaných živností,
- 40 % u svobodných povolání,
- 30 % u příjmů z pronájmu.
OSVČ mohou platit také paušální daň. V ní každý měsíc zaplatí daň z příjmů i sociální a zdravotní pojištění.
Jak na výpočet daně u kombinace příjmů?
Řada lidí má ale víc zdrojů příjmů. Typicky jsou to vedlejší OSVČ, kteří mají podnikání jako přivýdělek k zaměstnání, nebo zaměstnanci a OSVČ, kteří zároveň pronajímají nemovitost.
Pokud máte příjmy ze zaměstnání, podáváte daňové přiznání, jen když:
- příjmy z podnikání přesáhnou 50 000 Kč za rok,
- nebo ostatní příjmy přesáhnou 20 000 Kč za rok.
Z těchto příjmů pak odvedete daň. Spočítáte ji podle návodu, který je v části Jak vypočítat daň z příjmů?
Do daňového přiznání musíte uvést i příjmy ze zaměstnání. Zjistíte je z potvrzení o zdanitelných příjmech, které si vyžádáte od zaměstnavatele.
Pokud podnikáte, a navíc máte příjmy například z pronájmu, musíte je do přiznání zahrnout. Tyto příjmy uvádíte do přílohy 2, případně do přílohy 3 – u příjmů ze zahraničí.
Kdy můžete využít roční zúčtování daně?
Pokud nemusíte podávat daňové přiznání, využijte roční zúčtování daně. Můžete v něm uplatnit odpočty, které zaměstnavatel započítat nemůže. Tedy:
- slevu na manžela či manželku
- a daňové zvýhodnění na vyživované dítě.
„Díky těmto zvýhodněním můžete získat přeplatek na dani, který vám stát přidá k další výplatě. Roční zúčtování daně přitom podepisujete do 15. února. Případný přeplatek tak dostanete s březnovou mzdou,“ říká Petr Jermář, specialista na finance z portálu Banky.cz.
Kdy musíte podat daňové přiznání?
Termíny pro podání daňového přiznání za rok 2024 jsou:
- 1. 4. 2025 – podání v listinné podobě,
- 2. 5. 2025 – elektronické podání,
- 1. 7. 2025 – pokud přiznání zpracovává daňový poradce.
Když termíny nedodržíte, hrozí vám pokuta 0,05 % z vyměřené daně za každý den prodlení (případně 0,01 % ztráty). Postih se může vyšplhat až na 5 % z vyměřené daně – maximálně však 300 000 Kč.
Sankce vám hrozí i v případě, že při výpočtu daně uděláte chybu. A to:
- 20 % z navýšené částky daně,
- 20 % v případě snížení daňového odpočtu,
- 1 % v případě snížení daňové ztráty.
Pokud ale včas podáte opravné daňové přiznání, kde chybu napravíte, pokutě se vyhnete.