Jak vypočítat dědický podíl: Srozumitelně a krok za krokem

Co si z článku odnést:

• Dědický podíl se určuje buď podle dědické smlouvy (nejsilnější právní forma), závěti nebo ze zákona.
• Pokud zůstavitel nezanechá dědickou smlouvu ani závěť, dědictví se rozděluje podle dědické posloupnosti (1. až 6. třída).
• Při dědění podle závěti nebo dědické smlouvy může zůstavitel určit podíly jednotlivých dědiců.
• V případě dědění ze zákona dědici v rámci jedné dědické třídy dědí rovným dílem.
• Děti zůstavitele jsou nepominutelnými dědici a mají nárok na povinný díl pozůstalosti, i když nejsou uvedeny v závěti.

Jak se podle zákona určuje dědický podíl?

„Dědictví se v České republice řídí občanským zákoníkem, konkrétně zákonem č. 89/2012 Sb. Dle tohoto zákona se dědický podíl určuje buď na základě závěti či dědické smlouvy, nebo zákonné dědické posloupnosti,“ objasňuje Petr Jermář, specialista na finance z portálu banky.cz.

V českém právním systému existuje hierarchie dědických titulů. Nejsilnějším dědickým titulem je dědická smlouva následovaná závětí a poté děděním ze zákona. Jinými slovy to znamená, že pokud zůstavitel uzavře dědickou smlouvu, dědí se podle ní. V případě, že zůstavitel neuzavře dědickou smlouvu, ale zanechá závěť, bude se dědit dle závěti. Pokud neexistuje ani dědická smlouva, ani závěť, bude se dědit dle zákona.

Jak funguje dědění podle závěti nebo dědické smlouvy?

Zůstavitel může o přechodu svého majetku po smrti rozhodnout dvěma odlišnými právními cestami, a sice závětí neboli testamentem a dědickou smlouvou.

• Závěť představuje jednostranný právní akt, který je možné kdykoliv odvolat nebo nahradit novou závětí. Zůstavitel může v závěti určit, kdo bude dědit a v jakém rozsahu.
• Dědická smlouva je dvoustranný právní akt mezi zůstavitelem a dědicem, který musí být uzavřený ve formě notářského zápisu. Na rozdíl od závěti není možné dědickou smlouvu jednostranně zrušit nebo změnit. Dědickou smlouvou může zůstavitel odkázat maximálně tři čtvrtiny svého majetku, zbývající čtvrtinu může rozdělit závětí nebo se dědí podle zákona.

Jak v případě sepsání závěti, tak i uzavření dědické smlouvy je nutné respektovat práva nepominutelných dědiců. Pokud zůstavitel v závěti opomene nepominutelné dědice, mají právo na peněžní částku odpovídající hodnotě svého povinného podílu.

A jak funguje dědění ze zákona?

V případě, že zůstavitel nezanechal závěť ani dědickou smlouvu, rozděluje se dědictví podle zákonné posloupnosti, která je rozdělena do šesti dědických tříd. Dědici z nižší třídy mají nárok na dědictví pouze tehdy, pokud nejsou dědici z vyšší třídy.

Kdo je nepominutelný dědic a jaká má práva?

„V českém právu je neopomenutelným dědicem osoba, která má ze zákona nárok na takzvaný povinný díl pozůstalosti zůstavitele, a to i v situaci, kdy není uvedena v závěti, avšak nebyla platně vyděděna. Podle občanského zákoníku jsou neopomenutelnými dědici děti zůstavitele. Nezletilé děti mají nárok na tři čtvrtiny zákonného dědického podílu a zletilé děti na čtvrtinu zákonného dědického podílu,“ říká Petr Jermář, specialista na finance z portálu banky.cz.  

Online srovnání běžných účtů

Kdy může nepominutelný dědic přijít o nárok na podíl na dědictví?

Nepominutelný dědic může ztratit nárok na povinný díl dědictví v případě, že se dědictví zřekne nebo spáchá úmyslný trestný čin proti zůstaviteli nebo jeho blízkým. Zůstavitel také může nepominutelného dědice vydědit, ale pouze v případě, že k tomu existují zákonné důvody. Může se jednat například o nedostatečný zájem o zůstavitele, neposkytnutí potřebné pomoci v nouzi nebo zadluženost.

Jak na výpočet dědického podílu?

Výpočet dědického podílu se odvíjí od způsobu dědění (ze závěti či dědické smlouvy nebo ze zákona) a ve specifických případech také od případného započtení darů poskytnutých zůstavitelem během života.

Výpočet v případě dědění podle závěti nebo dědické smlouvy

V závěti nebo v dědické smlouvě může zůstavitel určit konkrétní podíly pro jednotlivé dědice. Pokud nejsou podíly určeny, dědí dědici rovným dílem.

Výpočet v případě dědění dle zákona

Pokud zůstavitel nezanechá závěť ani dědickou smlouvu, rozděluje se dědictví podle zákonné posloupnosti. Jak už jsme zmínili, dědici jsou rozděleni do šesti tříd a v každé třídě dědí osoby rovným dílem. Řekněme, že zůstavitel zanechal manželku a dvě děti, v tomto případě na každého připadá jedna třetina dědictví.

Jaké jsou nejčastější chyby při výpočtu dědického podílu?

K nejčastějším chybám při výpočtu dědických podílů patří:

• Opomenutí nepominutelných dědiců: Nezletilým nepominutelným dědicům náleží alespoň ¾ zákonného podílu a zletilým alespoň ¼.
• Nesprávné započtení darů: Nesprávné nebo opomenuté započtení darů může vést k nespravedlivému zvýhodnění některých dědiců na úkor ostatních.
• Chybné určení dědických podílů: Při dědění ze zákona se dědici dělí do dědických tříd a podíly se určují podle počtu dědiců v dané třídě.
• Nesprávné ocenění majetků: Může vést k nesprávnému rozdělení majetku.

Jak se vypořádávají dluhy zůstavitele mezi dědice?

V českém právním systému přecházejí dluhy zůstavitele na dědice. Ti jsou povinni tyto dluhy uhradit. Jejich odpovědnost za dluhy může být omezená (s výhradou soupisu) nebo neomezená (bez výhrady soupisu). Dědic má právo odmítnout dědictví do jednoho měsíce od poučení soudem, čímž se vyhne odpovědnosti za dluhy. Může také uplatnit výhradu soupisu. Tímto svou odpovědnost za dluhy omezuje na hodnotu nabytého dědictví.

Jak probíhá dědické řízení a jaká je role notáře?

Po úmrtí zůstavitele soud zahájí řízení a pověří notáře jako soudního komisaře. Notář kontaktuje osobu blízkou zůstaviteli a zjišťuje informace o majetku, dluzích a potenciálních dědicích. Ověřuje také, jestli zůstavitel nezanechal závěť nebo dědickou smlouvu. Následně svolá jednání s dědici, kde se projedná rozdělení majetku. Posledním krokem je vynesení usnesení, které potvrzuje, kdo a v jakém podílu dědí. Jak dlouho dědické řízení trvá?