Jak vypočítat odstupné pro zaměstnance a na co pamatovat

Co si z článku odnést

• Nárok na odstupné vzniká při ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele z organizačních důvodů nebo ze zdravotních důvodů souvisejících s prací.
• Výše odstupného se odvíjí od délky pracovního poměru nebo od důvodu pro výpověď ze zaměstnání.
• Výpočet vychází z průměrného výdělku za předchozí kalendářní čtvrtletí, zahrnuje všechny složky mzdy včetně příplatků a bonusů, ale nikoliv náhrady mzdy.
• Zaměstnavatel musí odstupné vyplatit automaticky v nejbližším výplatním termínu, pokud se nedohodne se zaměstnancem jinak. Při nevyplacení smíte požadovat úroky z prodlení.
• Odstupné podléhá pouze dani z příjmu (15 %), ale ne odvodům na zdravotní a sociální pojištění – avšak pouze, je-li vypláceno ze zákonných důvodů.

K čemu slouží odstupné

"Zaměstnanci, jehož pracovní poměr končí z příčin vzniklých u zaměstnavatele, náleží finanční náhrada označovaná jako odstupné. Tato platba přichází na řadu zejména při restrukturalizacích společnosti, kdy dochází k eliminaci pracovních pozic, relokaci firmy či její divize, nebo v situacích, kdy pracovník již není potřebný z důvodu změn v technologickém vybavení firmy či reorganizace pracovních postupů," vysvětluje Petr Jermář, hlavní analytik Banky.cz.

Odstupné slouží jako již zmíněná finanční náhrada, konkrétně za ztrátu zaměstnání z příčin, za které nemůže zaměstnanec, ale zaměstnavatel. Proto se vyplácí odstupné při výpovědi ze strany zaměstnavatele. Speciální pravidla dává Zákoník práce při odchodu kvůli nemoci z povolání nebo pracovnímu úrazu.

Výše odstupného se odvíjí od délky práce a od příčiny odchodu

"Částka odstupného je odvozena od toho, jak dlouho pracovní vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem trval, nebo proč zaměstnanec odchází. K výplatě této kompenzace dochází po ukončení pracovní smlouvy, zpravidla v době, kdy zaměstnanec obdrží svou poslední mzdu, nicméně alternativní termín je možné sjednat vzájemnou dohodou obou stran," říká Petr Jermář, hlavní analytik Banky.cz.

Délka pracovního poměru odstupné přímo ovlivňuje. Při organizačních změnách je výpočet odstupného podle zákoníku práce následující:

• při pracovním poměru kratším než 1 rok je odstupným jeden měsíční průměrný výdělek
• při pracovním poměru trvajícím 1-2 roky už jsou to dva měsíční výdělky
• při pracovním poměru delším než 2 roky jsou to tři měsíční výdělky.

Zvláštní pravidla platí pro zaměstnance s kontem pracovní doby. Ti mají nárok na odstupné podle délky pracovního poměru, plus další trojnásobek průměrného výdělku, pokud se na ně vztahuje postup podle § 86 odst. 4 Zákoníku práce.

Nárok na 12násobek měsíčního výdělku pak mají ti zaměstnanci, kteří odcházejí kvůli pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání. Odstupné při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání je tedy násobně vyšší.

Jak spočítat průměrný výdělek pro odstupné

Průměrný výdělek odstupné přímo určí. Odstupné se totižvypočítá z hrubé mzdy za předcházející kalendářní čtvrtletí. Postup výpočtu odstupného zahrnuje tyto kroky:

• sečtou se všechny hrubé příjmy za kalendářní čtvrtletí
• výsledná částka se vydělí počtem odpracovaných hodin, a tím se získá průměrný hodinový výdělek
• ten se vynásobí průměrným počtem hodin v měsíci (obvykle 168 hodin).

Výpočet odstupného v roce 2025 zůstává i nadále stejný: zahrnují se do něj všechny složky mzdy, včetně odměn, příplatků, bonusů a dalších plnění.

Nezapočítávají se však náhrady mzdy (například za dovolenou nebo nemoc). Nepromítnou se sem proto ani hodiny, za něž máte náhradu mzdy (aby se o ně průměrný výdělek nesnižoval). Do výpočtu odstupného nenáleží ani odstupné z předchozích pracovních poměrů.  

Příklady výpočtu odstupného

Podívejme se na dva konkrétní příklady, jak vypočítat odstupné. První se bude týkat výpovědi z organizačních změn. Ten druhý pak ukončení práce kvůli nemoci z povolání.

1. příklad

Zaměstnanec dostal výpověď z organizačních důvodů, po 3 letech práce u tohoto zaměstnavatele:

• hrubá mzda za poslední čtvrtletí: 120 000 Kč (40 000 Kč měsíčně)
• odpracované hodiny za čtvrtletí: 504 hodin (3 měsíce × 168 hodin)
• průměrný hodinový výdělek: 120 000 ÷ 504 = 238,10 Kč/hod
• průměrný měsíční výdělek: 238,10 × 168 = 40 000 Kč
• nárok na odstupné: 3 průměrné měsíční výdělky (pracovní poměr delší než 2 roky)
• výše odstupného: 3 × 40 000 = 120 000 Kč
• zdanění: 15% daň z příjmu = 18 000 Kč
• k výplatě: 102 000 Kč

2. příklad

Zaměstnanec dává výpověď kvůli nemoci získané v povolání:

• hrubá mzda za poslední čtvrtletí: 135 000 Kč (45 000 Kč měsíčně včetně bonusů)
• odpracované hodiny za čtvrtletí: 480 hodin (měl 3 dny nemocenské)
• průměrný hodinový výdělek: 135 000 ÷ 480 = 281,25 Kč/hod
• průměrný měsíční výdělek: 281,25 × 168 = 47 250 Kč
• nárok na odstupné: 12násobek průměrného měsíčního výdělku (nemoc z povolání)
• výše odstupného: 12 × 47 250 = 567 000 Kč
• zdanění: 15% daň z příjmu = 85 050 Kč
• k výplatě: 481 950 Kč.

Ke svým výpočtům můžete využít online kalkulačku odstupného.

Online srovnání nebankovních půjček

Podmínky vzniku nároku na odstupné

Nárok na odstupné vzniká při ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele z těchto důvodů:

• zaměstnavatel nebo jeho část se ruší
• zaměstnavatel nebo jeho část se přemisťuje
• zaměstnanec se stane nadbytečným v důsledku organizačních změn
• zaměstnanec nemůže vykonávat práci ze zdravotních důvodů způsobených pracovním úrazem, nemocí z povolání nebo ohrožením nemocí z povolání (s doložením lékařského posudku).

Naopak nárok na odstupné nevzniká, když:

• zaměstnanec dává výpověď sám (z jiných důvodů než zdravotních vyvolaných jeho prací)
• zaměstnanec dostane výpověď za porušení pracovních povinností
• pracovní poměr skončí porušením zákona či interních předpisů
• pracovní poměr (na dobu určitou) skončí uplynutím doby jeho trvání
• zaměstnavatel ukončí pracovní poměr z jiných důvodů na straně zaměstnance.

Pro cizince pracující v České republiceplatí stejná pravidla jako pro české občany, pakliže mezinárodní smlouvy nestanoví jinak.

Mohlo by vás zajímat: Jak se zajistit proti výpadku příjmu při ztrátě zaměstnání?

Výplata odstupného v praxi

Zaměstnavatel musí odstupné vyplatit automaticky, aniž by o to zaměstnanec musel žádat. Standardně se vyplácí v nejbližším výplatním termínu po skončení pracovního poměru. Zaměstnavatel se ovšem může se zaměstnancem dohodnout i na jiném termínu vyplacení.

Pokud se zaměstnavatel s platbou zpozdí, má zaměstnanec právo požadovat též úroky z prodlení za každý den zpoždění. Jejich výše je stanovena na 8 % plus repo sazba ČNB.

Odstupné zákon definuje jako minimum. Maximum neomezuje

Zaměstnavatel může smluvně stanovit i vyšší odstupné, než ukládá zákon. Toto nadstandardní odstupné se může sjednat:

• v pracovní smlouvě
• v kolektivní smlouvě
• ve vnitřním předpisu zaměstnavatele
• v dohodě o ukončení pracovního poměru.

Jaké je zdanění odstupného

Z odstupného vyplaceného ze zákonnýchdůvodů se odvádí jen daň z příjmu (15 %). Jinými slovy: zdravotní a sociální pojištění se neodvádí. Toto pravidlo platí i tehdy, poskytne-li zaměstnavatel vyšší než zákonem stanovené odstupné.

Pokud však zaměstnavatel vyplácí odstupné nad rámec zákonných důvodů (například při dohodě o ukončení pracovního poměru bez udání důvodu), podléhá tato částka všem odvodům, včetně zdravotního a sociálního. Připomeňme výše odvodů: sociální pojištění (6,5 % zaměstnanec + 24,8 % zaměstnavatel) a zdravotní pojištění (4,5 % zaměstnanec + 9 % zaměstnavatel).

Mohlo by vás zajímat: Jak se počítá zdravotní pojištění při práci na zkrácený úvazek?

Co dělat, když zaměstnavatel nevyplatí odstupné

"Jestliže vám zaměstnavatel odmítá vyplatit odstupné, na které máte zákonný nárok, můžete postupovat následujícími kroky:

• nejprve si ověřte, že skutečně splňujete podmínky pro získání odstupného (důvod výpovědi, promlčení apod). Využijte k tomu pracovně-právní poradenství
• je-li váš nárok na odstupné platný, zašlete formální písemnou výzvu k úhradě odstupného s uvedením konkrétní částky, na kterou máte nárok, a termínem, do kdy očekáváte platbu. Stanovte přiměřenou lhůtu, například 10-14 dní
• když zaměstnavatel nereaguje, můžete podat podnět k prošetření na Státní úřad inspekce práce. Inspektor může zaměstnavateli uložit pokutu, ale bohužel: nemůže přímo nařídit vyplacení odstupného
• když zaměstnavatel ani tak nereaguje, poraďte se s advokátem specializujícím se na pracovní právo nebo se obraťte na bezplatnou právní poradnu, odborovou organizaci či občanskou poradnu
• to může vést až k podání žaloby na plnění u příslušného okresního soudu. Výhodou na vaší straně je zde fakt, že u pracovněprávních sporů nemusíte být zastoupeni advokátem," radí Miroslav Majer, CEO portálu Banky.cz.

"Nárok na odstupné se promlčí ve standardní tříleté promlčecí lhůtě. Při komunikaci vždy zachovávejte písemnou formu a všechny dokumenty si pečlivě archivujte. Při soudním sporu totiž budou důležitým důkazním materiálem," doplňuje Miroslav Majer.

Nejčastější chyby při výpočtu odstupného

Při výpočtu odstupného lze udělat několik chyb. K nejčastější patří nezahrnutí všech složek mzdy (příplatky, bonusy, odměny), chybné započítání náhrad mzdy (dovolená, nemoc), chybný výpočet daně, či neuvedení důvodu ukončení pracovního poměru v dohodě (aby se jasně dal prokázat nárok na odstupné). Ale když o chybách víte, snadno se jim dokážete vyhnout.

Připravili jsme pro vás také kalkulačku podpory v nezaměstnanosti.