Ministerstvo práce a sociálních věcí dokončilo malou reformu v konsolidaci a vyplácení sociálních dávek. Cílem této reformy bylo v některých oblastech sloučit několik menších dílčích dávek do jedné větší (zdravotně postižení) a zároveň zefektivnit systém výplaty dávek přesunutím této agendy na externího partnera – banku – a změnou výplaty dávek od její fyzické podoby (poštovní poukázky) k elektronické (výplata na technický účet k platební kartě). Je tento nový systém výplaty výhodný pro všechny zainteresované subjekty (stát, příjemci dávek, banka)?
Projekt byl spuštěn na začátku druhého pololetí roku 2012 a počítá s tím, že do konce roku začnou sKartu používat všichni, kteří jsou zaregistrovaní na úřadu práce. Nejdříve se karty dostanou lidem ve velkých městech a to těm, co již dnes dostávají dávky na svůj vlastní běžný účet. Karta slouží nejen pro výběr peněz, ale také jako identifikace občana v systému úřadu práce a nahrazuje průkaz osoby zdravotně postižené. Tento systém byl zaveden již v několika evropských zemích a hlásí zejména dostupnost a pohodlí, kdy příjemci nemusí chodit na poštu nebo na úřad, ale mohou čerpat možné dávky z bankomatu nebo platit s sKartou přímo v obchodech. Je chráněna stejně jako jakákoli jiná debetní karta.
Pomocí sKarty se čerpají:
Výhodou pro příjemce dávek je, že peníze dostanou rovnou na svoji sKartu (resp. na technický účet vedený k sKartě) a nemusí již docházet se složenkou na poštu, čímž mizí všechna rizika vázaná na práci s hotovostí. Svůj účet tak má každý pod kontrolou a může s nimi dále nakládat, jak uzná za vhodné. Pokud si příjemce nechce rovnou přesměrovat celou příchozí dávku na svůj osobní bankovní účet u libovolné banky lze s sKartou vybírat z bankomatů nebo platit v obchodech. Naopak si nelze vybrat hotovost na pokladně banky – výherce tendru na organizaci výplaty dávek – České spořitelny ani s kartou platit na internetu. Vydání a vedení karty (technického účtu ke kartě), zaslání prvotního PINu (a jeho změna do konce roku 2012) a další běžný provoz (viz tabulka níže) je zdarma, tudíž pro příjemce dávek lze přechod k sKartě považovat za výhodnou a příjemnou změnu. Přechod k sKartě je pro všechny povinný a jedinou vyjímkou pro sjednání jiného způsobu výplaty dávek je zdravotní omezení pro dispozici s platební kartou, což se týká zejména zdravotně postižených. V tomto případě lze sjednat jiný více vyhovující způsob výplaty dávek.
Poplatky spojené s používáním sKarty | |
Vydání, vedení a zrušení karty | zdarma |
Jeden převod na cizí účet měsíčně | zdarma |
Jeden výběr hotovosti z bankomatu České spořitelny (ČS) měsíčně | zdarma |
Další výběr hotovosti z bankomatu ČS | 6 Kč |
Výběr hotovosti z bankomatu jiné banky | 40 Kč |
Platba kartou u obchodníka | zdarma |
Provedení a odvolání blokace karty | zdarma |
Dobití mobilního telefonu z bankomatu ČS | zdarma |
Zaslání PINu a bezpečnostního hesla | zdarma |
Změna PINu v bankomatu ČS (do 31/12/2012 zdarma) | 6 Kč |
Dotaz na zůstatek z bankomatu ČS | zdarma |
Dotaz na zůstatek z bankomatu jiné banky | 20 Kč |
Vydání náhradní karty při její ztrátě | 240 Kč |
Stát
Výhodou pro stát coby zainteresované strany vyplácející dávky (a nepřímo i pro občany z titulu hlavních a jediných „akcionářů“ státu) je snížení administrativních nákladů spojených s vyplácením dávek. Místo státních zaměstnanců na úřadech, kteří doposud organizovali výplatu dávek převážně pomocí rozesílání poštovních poukázek, je nově za tuto činnost zodpovědný externí partner – Česká spořitelna, která bude peníze distribuovat elektronicky na platební karty. Celkový objem nákladů na výplatu dávek tedy klesne a navíc tyto náklady ponese již nikoliv stát, ale právě Česká spořitelna, která tím nepřímo platí za dobrou reklamu.
Česká spořitelna z pozice organizátora výplaty dávek na tomto projektu přímo nevydělá, naopak bude mít pravděpodobně čistou ztrátu plynoucí z nákladů na organizaci výplaty dávek a vydávání karet, neboť od skupiny příjemců sociálních dávek nelze očekávat přehnaně velké útraty platební kartou a z toho bance plynoucí provize či hromadění peněz na kartovém účtu. ČS však doufá, že takto vynaložené náklady vykompenzují nepřímé efekty v podobě reklamy či posílení brandu.
Valorizace důchodů je velmi jednoduše procentuální navýšení všech důchodů. Stát valorizaci uskutečňuje každý rok. Průběh a výše valorizace jsou pak ukotveny v zákonech. Ačkoli existují jasně daná pravidla, dochází k neobvyklým situacím, jaké nastaly například letos, kdy byla valorizace novelou zákona snížena. Více informací naleznete v našem článku.
24 840 Kč – tolik činí roční sleva na dani z příjmu pro pracujícího muže za manželku v domácnosti. Podle Maláčové (ČSSD) si tyto peníze rodiny nezaslouží. Neměla by levice naopak rodiny podporovat a navrhovat např. společné zdanění manželů?
Zatímco průměrný důchod letos přesáhl 13 000 Kč a každoročně výrazně roste, nejčastěji vyplácená rodičovská činí necelých 8 000 Kč. Podle Maláčové v pořádku. Proč při dělení eráru vždy ostrouhají rodiny s dětmi?
ČSSD před komunálními volbami oprášila koncept desátku pro developery, kteří by museli přenechávat část nových bytů obcím pro sociálně slabé. Tvrdě pracovat a splácet hypotéku? Levice Vám k tomu přidá prima sousedy.
Odbory požadují zvýšení minimální mzdy na 13 700 Kč, prodloužení zákonné dovolené na 5 týdnů a zkrácení týdenní pracovní doby na 37,5 hod. Rozumné požadavky vedoucí ke všeobecnému blahu zaměstnanců nebo levicový populismus?
KOMENTÁŘE k článku Je sKarta esem v rukávu?
Ve článku jsou věcné chyby, Komentoval(a): Věra
Mám ke článku připomínky. Cituji:
"Cílem této reformy bylo v některých oblastech sloučit několik menších dílčích dávek do jedné větší (zdravotně postižení)."
Tak proč se tedy udělal pravý opak - a jedna roční dávka se rozdrobila do každého měsíce roku? Předtím byl příspěvek na mobilitu jednou ročně a skutečně jen pro ty, kteří to potřebovali, nyní je to 12 x 400 Kč a plošně úplně pro všechny, i pro ty, kteří příspěvek na mobilitu z titulu zdravotního postižení nepotřebují.
___________
Další citát:
"Karta slouží nejen pro výběr peněz, ale také jako identifikace občana v systému úřadu práce a nahrazuje průkaz osoby zdravotně postižené."
Přece sloučení peněžní karty s idetifikační funkcí osoby se zdravotním postižením je nepřípustné, jak uznala sama ministryně Müllerová.
___________
A ještě jeden citát ze článku:
"Tento systém byl zaveden již v několika evropských zemích a hlásí zejména dostupnost a pohodlí, kdy příjemci nemusí chodit na poštu nebo na úřad, ale mohou čerpat možné dávky z bankomatu nebo platit s sKartou přímo v obchodech."
Toto je zavedeno v různých zemích pouze pro občany ve hmotné nouzi, ti musejí o kartu sami žádat a prokázat, že splňují striktní podmínky a ve hmotné nouzi skutečně jsou.
Stát pak po prošetření rozhodne, zda nárok na chudinskou kartu splňují nebo ne. Skrze karty jsou slevy na nájem, na elektřinu, na plyn, některé potraviny a podobně.
Navíc v žádném státě takovou kartu nespojují s identifikačním průkazem ZTP pro osoby se zdravotním postižením, ta má zcela jinou funkci a velká část držitelů průkazu pro osoby se zdravotním postižením nepobírá příspěvky na péči nebo jiné dávky. Co má tedy taková průkazka společného s bankou?
Prapodivný mix, Komentoval(a): Raimund
Celý humbuk kolem sKarty podle mne vychází z několika věcí.
1. Platební karta která je současně i identifikačním dokladem, dokonce případně i bez platební funkce (ZTP kteří nepobírají žádné dávky) musí nutně namíchnout všechny, kteří jsou jejím očividným vlastnictvím (předkládáním v MHD a jinde) lidem obecným zařazováni mezi "socky". Zcela potom postrádá logiku, proč by na dokladu pojednávajícím řekněme o mé hluchotě mělo být logo jakéhokoli peněžního ústavu, který mě nijak nesponzoruje.
2. Efekt cílení soc. dávek pouze na životní potřeby je velmi pochybný. Pokud by došlo k omezování možnosti výběru hotovosti v bankomatu pro rizikovou skupinu, nic nebrání jejímu použití na nákup "povoleného" zboží a jeho následnému prodeji s nějakou slevou další osobě. Takto získané peníze jsou pak použitelné mimo jakoukoli kontrolu.
3. Občané pobírající nějaké dávky, kteří bydlí v lokalitě vzdálené od potřebných technických prostředků (bankomat, platební terminál v obchodě) jsou okamžikem přechodu ve značné nevýhodě. Dostupnost potřebných prostředků se náhle stává velmi problematickou (omezená pohyblivost v kombinaci se vzdáleností a dlouhodobě trvajícími špatnými povětrnostními podmínkami - viz letošní zima).
"Prapodivný mix", Komentoval(a): Věra
Raimunde, ta průkazka se překládá v hromadné dopravě, ale ne v městské (tam jenom revizorovi). Ovšem ukazuje se všude, kde potřebuješ uplatnit kompenzační opatření (někdo je nazývá "mimořádnými výhodami", ale je to jen dorovnání znevýhodnění), dokonce se ta průkazka ZTP musí i kopírovat z obou stran a překládat k různým žádostem. S bankovní kartou se toto dělat nesmí!
Karta z banky bez funkce peněžní - to je fakt něco prapodivného.
Proč banka?, Komentoval(a): Petr Jermář
Dobrý den,
proč kartu vydává a platby organizuje banka a ne státní instituce?
Vydávání karet, platby dávek a administrativa s agendou spojená vůbec stojí peníze. Toto bylo v režii MPSV, tedy bylo to placeni z našich daní. Aby se ušetřilo, byla vyhlášena veřejná soutěž na tuto agendu s tím, že veškeré náklady ponese vítěz tendru.
Tedy dnes vydávání karet, platby a agendu platí Česká spořitelna, vítězná banka tendru. Proč to ČS dělala? Doufala, že na tomto businessu vydělá nepřímo díky posílení brandu a % provizích z plateb kartami.
Z mého pohledu je to OK. Stát ušetřil, část nákladů nyní platí ČS místo MPSV, část státních úředníků byla propuštěna a služba občanům byla zachována v plné kvalitě. Jestli je na kartě/průkazce logo ČS nebo MPSV je mi jedno a ve sloučení identifikační a platební funkce nevidím problém.
Problém je asi v tom, že část příjemců dávek nikdy účet v bance neměla a vždy dostávala dávky hotově. Distribuce hotovosti je násobně dražší oproti bezhotovostním transakcím. Řešením je šířit osvětu a ne se vracet ke starému a drahému způsobu výplaty dávek. Sociální pracovník může svého klienta obeznámit s bankou, bankovním účtem a podobnými pojmy.