Kam uložit peníze před koncem roku?

Stavební spoření

Datum 31/12 je klíčové pro potřeby přiznání státní podpory u stavebního spoření. Ročně je možné získat od státu 10% z vložených peněz na účet stavebního spoření, max. 2 000 Kč. Je jedno, zdali jsme vkládali měsíčně, vše vložili již na počátku roku nebo naopak provedeme vklad celých 20 000 Kč až nyní. Důležité je, aby na našem účtu stavebního spoření byla úložka připsána mezi první lednem a posledním prosincem daného roku. Pokud se už rozhodneme pro stavební spoření, je rozumné využívat státní podporu každým rok spoření zcela na maximum.

Stavební spoření je poměrně poplatkově náročný produkt (na poměry spořicích produktů: roční poplatek za vedení produktu 300-360 Kč a poplatek za sjednání produktu 1% z cílové částky, z obvyklých 140 000 Kč zaplatíme 1 400 Kč) a bez státní podpory bychom s úrokem 1-2% a nemožností s penězi disponovat 6 let na takovéto investici značně prodělali. Proto doporučuji před koncem kalendářního roku překontrolovat výši úložek na stavebním spoření za rok 2013 a případný rozdíl do 20 000 Kč doplatit do 31/12. Je důležité brát zřetel na 1-2 pracovní dny, které převod peněz zabere, tedy příkaz k úhradě je optimální zadat přes internetbanking či osobně na pobočce co nejdříve.

Doplňkové penzijní spoření

Kalendářní rok je rozhodný i pro přiznání daňového bonusu v podobě snížení základu daně z příjmu fyzických osob u doplňkového penzijního spoření. Celkově si můžeme od základu naší daně z příjmu odečíst až 12 000 Kč z úložek, za které nedostaneme státní příspěvek 230 Kč/měsíc, tedy z úložek nad 12 000 Kč ročně. Na plný odečet  12 000 Kč ze základu daně tedy máme nárok při roční úložce 24 000 Kč na účet našeho penzijního spoření. Snížení základu daně o 12 000 Kč je rovno úspoře na dani ve výši 1 800 Kč, tedy vložíme-li navíc na náš účet penzijního připojištění 12 000 Kč (celkově 24 000 Kč), finanční úřad nám vrátí 1 800 Kč na dani z příjmu.  Do těchto úložek se samozřejmě nezapočítává příspěvek zaměstnavatele. Zatímco u stavebního spoření je doporučení jednoznačné (mám-li produkt, snažím se o dosažení max. státní podpory), u penzijního spoření rozhodování tak jednoduché nebude. Je třeba si uvědomit, že obětovaných 10 200 Kč (12 000 Kč vložených navíc mínus okamžitá vratka na dani z příjmu 15% = 1 800 Kč) se na účtu penzijního spoření spíše znehodnocuje, než zhodnocuje (i když stát a penzijní fond tvrdí opak). Penzijní fondy zhodnocují průměrně naše úložky méně než obyčejné spořicí či terminované účty (a méně než kolik činí inflace), tedy dochází k permanentnímu znehodnocování našich vkladů u penzijních fondů. Důvody, proč tedy vůbec spoříme formou penzijního připojištění, jsou dva:

• státní příspěvek až 230 Kč z měsíční úložky až 1 000 Kč
• příspěvek od zaměstnavatele (který dnes již poskytuje nemalá část zaměstnavatelů), o který bychom bez sjednaného penzijního připojištění přišli

Státní příspěvek 230 Kč se snaží naši ztrátu/znehodnocení vkladů v dlouhém období aspoň vynulovat a příspěvek od zaměstnavatele je zajímavý bonus, jak vytáhnout z výplaty část peněz nezdaněně (legální cestou). Mohli bychom si říci, že 230 Kč příspěvek státu na námi vložených 1 000 Kč je skvělý business, neboť v tom opticky vidíme 23% zhodnocení. Jenže toto platí pouze pro první rok spoření a naše peníze budou v systému penzijního připojištění ležet dlouhá léta až do našeho skoro-důchodového věku. Např. po deseti letech spoření, kdy může naše úložka činit třeba 120 000 Kč, bude roční státní příspěvek  2 300 Kč představovat již ne 23% zhodnocení ale jen necelá 2%. Pokud si začneme spořit kolem 25. roku, peníze budou v systému ležet přes 30 let. Budeme tedy ještě rádi, když skončíme na nule.   

Odpověď na otázku, zdali vkládat dodatečných 12 000 Kč do penzijního spoření pro dosažení sníženého základu daně z příjmu, tedy není jednoznačná. Přijde na to, za jak dlouho se chystáme ukončit doplňkové penzijní spoření či zdali třeba v blízké době nedosáhneme na výsluhovou penzi (možnost vybrat 50% po 15ti letech) máme-li ji sjednanou. Pakliže se chystáme např. v horizontu 4-8 let ukončit řádným způsobem penzijní připojištění či aspoň dosáhneme na výsluhovou penzi, investovat takto krátkodobě (z pohledu penzijního připojištění) dodatečných 12 000 Kč se nám vyplatí. Jinak spíše ne.

Životní pojištění

U životního pojištění je možné taktéž dosáhnout snížení základu daně z příjmu o 12 000 Kč (čistý efekt/vratka opět 1 800 Kč). Je však nezbytné podotknout, že investiční či kapitálové životní pojištění je podvod, kdy se nám produkt nabízí jako lepší alternativa k penzijnímu připojištění s vidinou vyššího zisku. O čem nás finanční poradce již zapomíná informovat je značná nákladnost tohoto produktu a my reálně končíme po mnohaletém spoření na nule. Neboť se jedná o možná vůbec nejhorší produkt na trhu, je poměrně těžké ho někomu vnutit. Proto jsou za něj doslova gigantické provize a zkouší nám ho vnutit kdekdo. ČNB již vydala závazné stanovisko k problematice IŽP/KŽP, kde ho zakazuje prezentovat a prodávat jako spořicí produkt. Pokud tedy náhodou máme sjednaný takovýto produkt, je mnohem lepší začít přemýšlet, jak se ho co nejméně bolestně zbavit (nebývá to lehké) a rozhodně zde neutápět své další peníze.