Konec družstevních záložen v Čechách?

Myšlenka družstevnictví

U družstev (bytových, spořitelních, atd.) se vždy předpokládalo, že sami družstevníci budou mít na fungování svého družstva velký zájem a tedy se postarají i o pečlivou kontrolu všech aktivit svého podniku (nenechají si družstvo vytunelovat). I proto jsou dnes družstevní záložny oproti bankám méně regulované. Původně dobrá myšlenka či ideál v realitě tvrdě narazily (nespočet vytunelovaných družstev spořitelních i bytových). Zatímco náklady na krach bytového družstva nesou v plné výši družstevníci (ztratí svou střechu nad hlavou), náklady na krach spořitelních a úvěrních družstev jde z velké části na vrub Fondu pojištění vkladů, který má zákonnou povinnost uhradit ztrátu vkladů (100% hodnoty až do ekvivalentu 100 000 EUR, tedy zhruba 2,7 mil. Kč) všem družstevníkům. Situace posledních let (malý krach Vojenské družstevní záložny a velké krachy Unibonu, WPB Capital a MSD) se nelíbila ani Fondu pojištění vkladů ani ČNB, která nad záložnami vykonává dohled. Výsledkem je zavedená spoluúčast družstevníků střadatelů za krach záložny ve výši 10%.

Spoluúčast 10%

Od 1/7/2015 budou moci družstevní záložny úročit klientům jen takovou výši vkladu, která není vyšší než desetinásobek členského vkladu do družstva. Klient se základním členským vkladem 1 000 Kč tedy bude mít úročen vklad jen do výše 10 000 Kč (ano, klientovi se základním členským vkladem 1 Kč se bude úročit max. 10 Kč).

Možná řešení:

• Navýšit dle pravidla 1:10 adekvátně svůj členský vklad u družstva a dál spořit u družstevních záložen (pro uložený 1 mil. Kč tedy bude potřeba navýšit svůj členský vklad na 100 000 Kč). Členský vklad u družstva nespadá do systému pojištění vkladů FPV, tedy při krachu záložny družstevník o tyto peníze přijde, čímž je docíleno jeho 10% spoluúčasti.
• Převést peníze do bank, kde dostaneme oproti družstevním záložnám nižší úrok (čest výjimkám: Evropsko-ruská banka, J&T Banka), ale neponeseme riziko 10% spoluúčasti při krachu banky.

Přechodné období 2015-2017

Pravidlo 1:10 začne platit 1/7/2015 pro všechny nově otevřené spořicí a terminované vklady. Pro stávající vklady (účty založené do 30/6/2015) bude platit až do 31/12/2017 přechodné období s těmito podmínkami:

• Nesmím na účet vkládat další peníze: jakmile mi na účtu přibydou jakékoliv nové peníze mimo připsaných úroků, začne se automaticky aplikovat pravidlo 1:10 (pozor na příchozí platby – stačí, aby nám kdokoliv na účet zaslal jedinou korunu a s úročením je konec – některé záložny proto začaly nabízet možnost blokace všech příchozích plateb).
• Můžu z účtu kdykoliv vybírat: výběry nemají vliv na aplikaci pravidla 1:10.

Mimo dva výše uvedené body aplikuje každá záložna dodatečné kosmetické podmínky, které závisí na specifikaci konkrétních spořících produktů (výpovědní lhůty, změny dalších parametrů, atd.) – ve vlastním zájmu doporučuji pečlivě nastudovat.

Od 2018 dále

Od 1/1/2018 se již pravidlo 1:10 bude vztahovat na všechny vklady pouze s jedinou výjimkou: pokud majitel účtu založeného před 30/6/2015 navýší svůj členský vklad v družstvu aspoň na 20 000 Kč a nadále nebude na svůj spořicí účet či termínovaný vklad přikládat peníze, bude se mu úročit i nadále celá částka bez omezení.  

Budoucnost družstevních záložen

Během následujících dvou a půl let se toho příliš nezmění. Podmínky přechodného období pro zamezení aplikace pravidla 1:10 lze splnit velmi snadno, tedy si stačí dávat pozor a střadatelé mají až do konce roku 2017 vystaráno. Následně se najde část dlouhodobých střadatelů, kteří budou ochotni navýšit svůj základní členský vklad na 20 000 Kč (riziko ztráty 20 000 Kč není tragédie) a tedy se pro ně nebude nic měnit i nadále. Nicméně počet těchto střadatelů bude klesat, neboť mít dlouhá léta na účtu statisíce až miliony korun není nejrozumnější – i přes slušný úrok peníze dlouhodobě ztrácejí na hodnotě.  A většina z nás takto velké peníze šetří za konkrétním účelem (nákup nemovitosti, atd.) a ne pro to, aby seděla na pytli zlatek. Tedy postupem času bude takovýchto střadatelů ubývat a nastoupí tvrdě pravidlo 10% spoluúčasti.

Z dnešního pohledu, kdy záložny dávají na úrocích jen o desetiny procenta více než nejlepší banky, není riziko ztráty 10% vkladů přijatelné. Tedy s tím jak záložnám začne docházet hotovost na půjčování, bude muset nutně dojít ke zlepšení podmínek u spořicích produktů – navýšení úroků. Toto navýšení bude muset být natolik výrazné, aby motivovalo k podstoupení rizika ztráty 10% úspor (to dnešní odstup od nejlepších bank do půl procenta není).  

Na trhu máme 6 družstevních záložen poskytujících služby retailu: Akcenta, ANO SD, Artesa, Creditas, Moravský peněžní ústav a Peněžní dům. Rozumné a motivující podmínky v současné chvíli nabízejí pouze ANO SD (aktuálně nejlépe úročené termínované vklady ve všech kategoriích) a Moravský peněžní ústav (dlouhodobě přijatelná politika úrokových sazeb). Zbytek za konkurencí notně zaostává a současným rušením spořicích účtů a terminovaných vkladů s výpovědní lhůtou pod 3 roky spíše vyklízí pozice dravější konkurenci či se možná připravuje na odchod z trhu.

Omezení bilanční sumy

Od 1/1/2018 začnou platit pro družstevní záložny i 3 další omezení:

• Max. bilanční suma: 5 mld. Kč
• Max. výše úvěru: 30 mil. Kč
• Min. členský vklad: 1 000 Kč

Zatímco stanovení min. výše členského vkladu je spíše formalitou (reálně to budou do 2018 stejně splňovat všichni na základě pravidla 1:10), omezení bilanční sumy bude činit problém zejména MPU (aktuálně přesahuje 10 mld. Kč), který se však dlouhodobě snaží o transformaci na banku (tedy teď k tomu má velmi dobrou motivaci). Omezení výše úvěru je sice po zkušenostech z tunelováním Unibonu, MSD a WPB krok logickým směrem, nicméně v praxi to může působit férově podnikajícím záložnám nemalé problémy. Se zvýšenými nároky na úroky u spořicích produktů se záložny z podstaty věci musí na trhu zajímat o méně standardní a rizikovější úvěry, které bývají velmi často ve výši nad 30 mil. Kč.

Do roku 2018 tipuji dokončenou transformaci MPU na banku a opuštění retailového trhu min. jednou záložnou z tria Akcenta, Artesa, Creditas. Ambice Peněžního domu nepřekračují hranice Uherského Hradiště, tedy na celostátní úrovni nám v retailovém trhu můžou za tři roky reálně zůstat pouze 2-3 záložny. Vznik zcela nových záložen za současných podmínek nasyceného trhu a limitující legislativy je velmi nepravděpodobný.