Které bydlení je úspornější? Dům vs. byt v energetické náročnosti

Co si z článku odnést

• Rozdíl ve spotřebě energie mezi starým a novým domem je markantní - od 200 kWh/m² u domů ze 70. let po méně než 15 kWh/m² u pasivních domů.
• Zateplení domu a lepší izolace bytu mohou snížit náklady na vytápění až o 60 % (u domů z 90. let a novějších), s návratností 5-15 let.
• Novostavby musí od roku 2022 splňovat přísnější energetické standardy - minimálně třídu B.
• Moderní technologie dokáží výrazně snížit spotřebu energie, až 90% úsporu oproti starším domům z 80. let.
• Na úsporná opatření lze získat dotace z programu Nová zelená úsporám.

Dominik Ženatý, ředitel DOMA realitních makléřů a lektor, se domnívá, že: „Srovnání energetické náročnosti domu a bytu zůstává spíše teoretické. Rozhodování mezi domem a bytem obvykle totiž ovlivňují jiné faktory než provozní náklady. U domu je třeba započítat i další výdaje, například na údržbu zahrady, a to je jeden z příkkladů.“

Přesto si pojďme udělat podrobnější vhled do energetické náročnost obou typů staveb. V mnoha ohledech totiž mohou přinést překvapení.

Průměrná roční spotřeba energie na vytápění u domu a bytu

Energetická náročnost bytu i domu se výrazně liší podle stáří a typu stavby. Zatímco běžný dům ze 70. let spotřebuje na vytápění přes 200 kWh/m² ročně, později stavěné domy se pohybují mezi 80-140 kWh/m² za rok. 

Rozdíly ve spotřebě energie mezi bytem a domem se stírají u novostaveb díky lepšímu zateplení a moderním technologiím. U nízkoenergetického domu klesá spotřeba pod 51 kWh/m² za rok, u pasivních ještě níž: až k 15 kWh/m² za jeden rok. U bytů se uvádí průměrná spotřeba od 14 kWh/m² za rok, až po více než 35 kWh/m² za rok.

Dominik Ženatý ale energetickou náročnost u bytů nerad „kouskuje“. Říká, že byt je vždycky součástí většího celku. „Energetická náročnost bytu jako samostatné jednotky vlastně neexistuje - vždy se posuzuje celá budova. V praxi tak může nastat situace, kdy část bytového domu po rekonstrukci dosahuje kategorie E, zatímco nová část má energetickou náročnost B. Výsledný průkaz energetické náročnosti budovy (PENB) však bude v kategorii E, protože hodnotí celý objekt. To může být pro kupující zavádějící,“ upřesňuje Ženatý.

Mohlo by vás zajímat: Úvěry pro bytová družstva a SVJ na revitalizaci bytového domu.

Jak ovlivňuje velikost a dispozice prostoru energetickou náročnost?

„Energetická náročnost se liší podle umístění bytu (rohový vs. středový) a způsobu vytápění (vlastní kotel, společný kotel, dálkové vytápění). Byt navíc získává teplo ze sousedních jednotek, zatímco izolovaný dům je obklopen vzduchem. Proto dobře izolovaný dům sice minimalizuje tepelné ztráty, ale byt může profitovat z vytápění okolních jednotek,“ vyjmenovává Ženatý

Konstrukční materiály a technologie pro snížení energetické náročnosti

Pro nízkou spotřebu energie hrají zásadní roli kvalitní izolační materiály a moderní technologie. U novostaveb se standardem stávají okna s trojskly a silnější vrstvy izolačního materiálu. Architektura a kvalitní projekt nyní patří k základním pilířům energeticky úsporných opatření a mají stejnou váhu jako kvalitní izolace či efektivní technologie vytápění.

K výraznému snížení energetické náročnosti domu přispívá kompaktní tvar stavby. Při projektování novostaveb se stále častěji využívá vhodné rozložení dispozice z hlediska tepelných zón - obytné místnosti směřují na osluněné strany, technické a komunikační prostory na sever.

Zásadní roli hraje kvalitně zaizolovaná obálka budovy s optimalizovanými tepelnými mosty. U oken už nestačí dvojskla - standardem se stávají izolační trojskla. K dalšímu snížení energetické náročnosti bytu přispívá řízené větrání s rekuperací tepla, které dokáže využít teplo z odváděného vzduchu k ohřevu čerstvého vzduchu přiváděného zvenku.

Nové technologie zahrnují:

• systémy řízeného větrání s rekuperací
• tepelná čerpadla různých typů
• fotovoltaické systémy s bateriovým úložištěm
• inteligentní systémy řízení vytápění a chlazení
• solární kolektory pro ohřev vody.

Ve srovnání s běžnými domy ze 70. a 80. let, které často nemají žádné zateplení a spoléhají na zastaralé otopné soustavy, mohou moderní stavební technologie snížit spotřebu energie až o 90 %. Současný trend směřuje k výstavbě pasivních domů, kde se kombinuje vynikající izolace s využitím obnovitelných zdrojů energie.

Možnosti zateplení pro domy a byty

Správně provedená izolace bytu či zateplení domu jsou jedním z nejúčinnějších způsobů, jak snížit náklady na energie. Zejména kvalitní zateplení staršího domu může přinést úspory až 60 % nákladů na vytápění. U starších staveb můžeme výrazně zlepšit tepelnou izolaci pomocí:

• zateplení obvodových stěn
• výměny oken za modernější s lepšími izolačními vlastnostmi
• zateplení střechy nebo nejvyššího stropu
• izolace podlah.

Ženatý k tomu dodává: „Současné předpisy vyžadují energeticky úsporné řešení u všech novostaveb. Rozdíly mezi novými domy a byty se proto minimalizují. U rodinných domů existuje více možností pro investice do úsporných technologií. U bytových domů developer často upřednostní nižší pořizovací cenu před dražší výstavbou s provozní úsporností. Proč? Protože kupující aktuálně spíš řeší cenu pořízení než náklady na provoz.“

Mohlo by vás zajímat: Jak funguje „Zelená hypotéka“ na úsporné bydlení?

Jaké jsou náklady na vytápění a chlazení domu vs. bytu?

David Šiller, obchodní ředitel společnosti Woodsystem, se na nároky na vytápění podíval z pohledu dřevostavby dodávané touto společností: „Průměrná spotřeba u 5kk domů od WOOD SYSTEM se aktuálně pohybuje okolo 5 - 7 Mgw ročně, což vychází asi na 25 - 35 tis Kč ročně při topení elektřinou.  Troufnu si tedy tvrdit, že náklady našeho průměrného rodinného domu budou ve finále nižší než náklady srovnatelně velikého bytu.“

Vliv lokality a orientace budovy na spotřebu energie

Pro energetickou efektivitu hraje klíčovou roli umístění a orientace stavby. Jižní orientace prosklených ploch umožňuje maximální využití slunečního záření pro pasivní vytápění. Spotřebu energie ovlivňuje i zastínění okolní zástavbou nebo zelení. Kompaktní tvar budovy s minimem výstupků a členění přispívá k nižším tepelným ztrátám.

Jaké obnovitelné zdroje energie lze využít v domech a bytech?

V současnosti se pro vytápění domu stále častěji využívají tepelná čerpadla. Na střechách rodinných domů přibývají solární panely, které vyrábějí elektřinu nebo ohřívají vodu. Mezi další možnosti patří:

• fotovoltaické systémy s bateriovým úložištěm
• solární kolektory pro ohřev vody
• tepelná čerpadla různých typů
• systémy rekuperace odpadního tepla.

Podívejte se, jak na udržitelné a nízkoenergetické bydlení.

Chci si spočítat hypotéku online

Legislativní požadavky na energetickou náročnost budov

Od roku 2022 se výrazně zpřísnily podmínky pro nové stavby. Projekty směřují k budovám s téměř nulovou spotřebou energie. Stavebník může úspor dosáhnout různými způsoby - kvalitním návrhem budovy, účinným zateplením nebo využitím obnovitelných zdrojů. K posouzení energetické náročnosti slouží dva různé dokumenty:

Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB) hodnotí celkovou energii potřebnou pro běžný provoz budovy. Zahrnuje náklady na:

• vytápění
• osvětlení
• ohřev vody
• větrání
• chlazení.

Energetický štítek se zaměřuje výhradně na tepelně-izolační vlastnosti konstrukce. Posuzuje kvalitu:

• střechy
• oken
• podlahy
• stěn.

PENB se stává povinnou součástí dokumentace při:

• výstavbě nových budov
• prodeji nemovitosti
• pronájmu celé nemovitosti
• větších renovacích stávajících budov.

Výjimku tvoří budovy s plochou do 50 m² a stavby pro rodinnou rekreaci s vytápěním pod 25 % roční spotřeby energie.

Současná legislativa rozděluje budovy do kategorií od A po G, přičemž novostavby musí dosahovat minimálně kategorie B. Od roku 2022 navíc platí zpřísněné požadavky na celkovou neobnovitelnou primární energii.

Jaké dotace a finanční podpory jsou dostupné pro energeticky úsporná opatření?

Pro snížení energetické náročnosti lze využít několik dotačních programů. Program Nová zelená úsporám (jehož součástí je i Oprav dům po babičce) podporuje především:

• instalaci solárních systémů
• zateplení domu
• výměnu neekologického vytápění
• instalaci tepelných čerpadel
• systémy řízeného větrání s rekuperací tepla.

K dotaci můžete získat ještě i státem dotovaný úvěr, takzvanou státní půjčku pro mladé. Maximální částkou jsou 4 mil Kč a RPSN úvěru nepřekročí 3,5 %. Více se o této podpoře úsporného bydlení dozvíte v našem článku.

Návratnost investic do snížení energetické náročnosti?

Investice do úsporných opatření se vyplácí dlouhodobě. U zateplení staršího domu a výměny oken se návratnost pohybuje mezi 5-15 lety, podle rozsahu úprav. Podobně jsou na tom i bytové domy. Investice do fotovoltaických systémů se může vrátit v rozmezí 3 až 10 let. 

Bez zajímavosti není ani fakt, že výměna starých oběhových čerpadel může přinést úsporu elektrické energie až 80 %, s návratností investice od 3 do 6 měsíců pro zařízení starší 20 let a od 1 do 3 let pro zařízení staré 10 až 15 let.