Kyberpodvodníci jsou čím dál sofistikovanější. Oběť mohou udolávat týdny

Metody „kybernetické škodné“ se neustále zlepšují až do té míry, že jim klienti při podvodech sami ochotně pomáhají. A přitom odmítají pomoc, která se jim nabízí, s přesvědčením, že na dosah mají bohatství a prosperitu. Pravdou bývá smutný opak, ovšem to pořád velká část klientů, kteří se ocitnou v hledáčku podvodníků, zjistí příliš pozdě.

Vytrvalost hraje zásadní roli

„Dobrý den, volám vám z callcentra vaší banky, abych vás upozornil na pokus o útok na váš bankovní účet. Chci vás varovat, že pokud nebudete urychleně jednat, můžete přijít o všechny své peníze.“

I tak může znít naléhání podvodníků, kteří vás kontaktují nikoli se záměrem vaše peníze ochránit, ale naopak je z vás vymámit. Jindy na to jdou opačně a slibují až pohádkově výnosné investice. Ať už na klienta jdou jakkoli, jedno mají společné — chtějí poslat peníze, pokud možno ihned. A když se nedaří oběť přesvědčit, jsou schopni přesvědčovat ji dlouhé hodiny i dny.

„Starší lidi mi říkají, že je udolávali třeba měsíc. Stává se, že chci klienta varovat a od rána čekám, až konečně dovolá... Takovému člověku pak lze těžko vysvětlit, že ten, s kým šest hodin mluvil, není jeho kamarád, ale že je to zloděj a podvodník a chce ho okrást,“ vypráví zkušenosti z vlastní praxe Marek Macháček, který už jedenáct let chrání peníze klientů Komerční banky.

A jak je vidno, práce to není snadná. Mnozí klienti falešným bankéřům uvěří natolik, že jim dokonce povědí vše, o čem mluvili se skutečnými profesionály z banky. A podvodníci jsou tak opět o několik kroků napřed. „Stává se, že si nás klienti vyslechnou a pak vše přetlumočí druhé straně. Občas si dokonce voláme se samotnými podvodníky, kteří se nás ptají, proč jim děsíme klienty,“ poukazuje odborník na finanční kyberbezpečnost na rostoucí drzost šejdířů.

Mámení peněz z lidí jako studijní obor

Náskok, s jakým finanční kyberpodvodníci fungují, lze přitom těžko dohnat. Anonymita telefonických hovorů a internetu jim poskytuje nespornou výhodu. V jejich prospěch hrají i školení, které podstupují ještě předtím, než je organizátoři nezákonného byznysu pustí k samotným hovorům s lidmi. Pracovníci callcenter totiž musí znít co nejpřirozeněji a současně dostatečně vzdělaně. Ovládat toho ale musí mnohem víc.

„Najatí operátoři musí umět totéž co my, experti v bankách. Dále musí být schopní efektivně eskalovat i deeskalovat jakoukoliv situaci. Učí se extrémní manipulativní techniky, jak si z lidí udělat přátele, jak je dostat do bodu, kdy chtějí ty peníze poslat s radostí. Samozřejmě se musí naučit vyhodnocovat i situace, kdy se jim to nepovede. Než ale vůbec nováčky pustí do ostrého provozu, důkladně si je organizátoři proklepnou. Mnohdy je napojí i na detektor lži, aby vyloučili, že nejsou od policie...“ popisuje Marek Macháček podmínky náboru do nelehkého, leč výnosného krimi byznysu.

A pokračuje: „Z podvodů, které se jim nepovedou, se snaží poučit. Vyhodnocují je úplně stejně jako my. Zjišťují, jak tomu zabránit do budoucna, co udělat, aby to vycházelo častěji. Neustále vylepšují své legendy a když před nějakou konkrétní varujeme, třeba v médiích, opustí ji a přijdou s novou.“

Nejčastěji přitom podvodníci volají v časovém rozmezí 8.00-16.00. A kdo na druhé straně hovoru obvykle sedí? Jak říká specialista na kyberprostor, bývají to lidé v nelehké životní situaci, například v exekuci, nebo třeba ti, kdo právě vyšli z vězení a nemají jak se živit. „Jsou motivováni finanční odměnou. Když někoho podvinou, dostanou třeba pět deset procent a ze 700 000 Kč je to pořád dost peněz. Takže samozřejmě mají tendenci se zlepšovat a s každým hovorem jsou lepší. A někdo, kdo celý život bankovní témata absolutně neřeší, zkrátka nerozezná, kdo je člověk na druhé straně. Většinou totiž říká věci, které ladí uchu, mluví o inflaci o tom, jak na vás banky vydělávají...“

Další článek k tématu: Vánoce: Doba, kdy se kyberspecialisté nezastaví. Mnozí útočníky na své bankovní účty takřka zvou, varují

Jen za letošek specialisté ochránili stamiliony korun

Další možností, jak podvodníci dosáhnou svého, je zaslání sms zprávy, v níž hrozí napadením bankovního účtu. Pak čekají, jak zareaguje. Pokud se neozve zpět, následuje obvykle telefonát, který se zdá být veden bezpečnostním oddělením banky. „Ozve se vám někdo, kdo říká: Vydetekovali jsme, že vám přišla varovná zpráva. A vy řeknete: Jak to víte? A oni na to: Protože vás máme chránit. A musíme něco dělat, protože už jste byl napaden. A klient zpanikaří: Tak něco dělejte,“ líčí Marek Macháček další z obvyklých scénářů s tím, že vyděšený člověk jde na ruku vyděračům snáz.

Ovšem, jednou z několika možností, co může udělat skutečný profesionál pověřený ochrannou vašich peněz je, je zablokovat odchozí platby, případně rovnou platební karty, aby nedošlo k dalšímu zneužití. Loni se tak podařilo ochránit více než 400 milionů korun klientů Komerční banky.

Na samotné experty se pak týdně obrátí zhruba deset až patnáct klientů s oznámením, že se je neznámí pachatelé pokusili podvést. To je sice dobrá zpráva, ale pořád to nestačí. „Podvodníkům to nevychází tak často, ale když zavoláte tisícovce lidí a pět z nich vám pošle sedm set tisíc korun, tak už nemusíte do práce. Pořád je pro mě záhadou, proč lidé, kteří celý život šetří, nekupují si nic nového, po jediném telefonátu pošlou mnohdy i vše, co mají, člověku, kterého v životě neviděli,“ říká Marek Macháček, který zmiňuje odstrašující případ:

„Starší pán před osmdesátkou, předseda SVJ poslal asi milion a půl ze svého účtu, z účtu manželky dalších osm set tisíc. Podvodníky navíc pustil do počítače, přes který vyvedli dalších 1,7 milionu korun z účtu SVJ. Ještě ten den to pán šel nahlásit na pobočku. Po měsíci dostal zpátky na pobočce přístupy, šel domů a podvodníky do počítače pustil znovu, stačil mu slib, že mu peníze vrátí. Věří tomu bohužel doteď. Celkem je to už něco kolem 8 milionů.“