Důvěra lidí v jižní Evropě v bankovní domy klesá na samotné dno. Vůbec poprvé v novodobé historii západního světa totiž někoho napadlo začít brát peníze lidem přímo z bankovních účtů jednorázovou srážkovou daní, což v mnohém může připomínat měnovou reformu provedenou v Československu roku 1953, dodnes považovanou za jednu z největších nespravedlností komunistického režimu. Jaké dopady bude mít nynější kyperská krize na důvěru obyvatel EU? Zkrachuje západní civilizace už zítra?
Jedním ze základních pilířů vyspělé západní civilizace je princip důvěry. Stanoví se pravidla hry, jejich dodržování je vymahatelné a nedodržování postižitelné. Evropská unie bohužel princip důvěry neustále nerozumně podceňuje a zcela veřejně překračuje stanovená pravidla hry kdykoliv se jí to hodí. Nejdříve se řekne, že budou existovat pravidla pro maximální možné zadlužení všech států platících eurem. Následně je většina zemí euroměnové zóny zcela svévolně porušuje a sankce nikdo nevymáhá. Když na to upozorní ratingové agentury snížením ratingu největším hříšníkům, hrozí EU ratingovým agenturám přísnou regulací (je to podobné, jako kdyby noviny napsaly, že pan Paroubek je král populistů a následně pan Paroubek vyhrožoval tisku přísnou regulací). Pak se řekne, že ECB nesmí skupovat toxické dluhopisy problémových zemí EU mířících ke krachu, neboť by to vedlo k morálnímu hazardu nepopsatelných rozměrů. Za okamžik ECB začne pravidlo systematicky porušovat a ještě se chlubí, jakou že nenašla skulinu v přesném znění pravidla. A nakonec se řekne, že v rámci ochrany spotřebitele budou peníze všech střadatelů ve všech bankách EU ze zákona pojištěny na 100% hodnoty až do výše 100 000 EUR (2,5 mil. Kč) a tato částka bude vždy nedotknutelná. Nyní Evropská komise navrhuje Kypru mimořádné zdanění všech bankovních vkladů (i těch do hodnoty 100 000 EUR) jednorázovou srážkovou daní. I kdyby všechny banky krachly a začaly padat třeba ony pomyslné trakaře, částky do 100 000 EUR by měly být dle pravidel hry EU nedotknutelné. A EK nyní navrhuje sanovat kyperský bankovní sektor i nedobrovolnými příspěvky střadatelů s konty do 100 000 EUR.
Vývoj kyperské krize je tak trochu chaotický, neboť každý den proudí do světa zcela nové, občas i protichůdné, informace. Nejdříve mělo být zabaveno 6-7% z vkladů do 100 000 EUR a 10% u vkladů vyšších, následně se vše stornovalo, poté následuje příslib nulového zdanění vkladů do 100 000 EUR a zhruba 15-20% zdanění vkladů vyšších a vývoj pokračuje opatrnými prohlášeními, že z vkladů nad 100 000 EUR možná střadatelé uvidí 20% nebo taky nic. Pomyslnou korunu všemu dává fakt, že většina kyperských politiků a jim spřízněných duší si peníze převedli do zahraničí těsně před zmrazením všech bankovních vkladů a otevřeným nástupem krize. Jsou to ti samí politici, kteří schvalují zákony zakazující realizaci prospěchu z tzv. insider informací.
Již nyní vypadá situace pro drobné, EU zákony chráněné, střadatele pozitivně – neměli by přijít o nic z vkladů do 100 000 EUR. Stejně tak by se nakonec neměly zestátnit penzijní fondy (věřte penzijním fondům, že Vám tam peníze vydrží až do důchodu, když již někde ke zestátnění došlo – např. v Maďarsku k tzv. férovému zestátnění; každý si mohl dobrovolně vybrat a kdo zestátnění odmítl, zaplatil z objemu vkladů mimořádnou daň 70% a navrch přišel o státní penzi - v dalších zemích zmítaných krizí si na to čas od času politici brousí zuby, jako právě nyní na Kypru, či penzijní reformu aspoň okleští jako na Slovensku pod taktovkou pana Fica). Kypr tedy za pomocí zákonů o kontrole kapitálu (zákaz převodů peněz do zahraničí) a pokračujících omezení výběrů hotovosti (začátkem týdne bylo možné denně vybírat z bankomatu jen 100 EUR, nyní již až 300 EUR) snad přežije, ale za cenu ztráty důvěry (Kypr žil poslední dekádu hlavně z peněz ruských oligarchů, kteří si ostrovní zemi zamilovali, a která jim teď bere většinu jejich úspor, a ze statutu tzv. firemního daňového ráje, kterýmžto firmám budou peníze taktéž sebrány), která bude implikovat citelný propad ekonomiky a recesi. Kypr bude navíc velmi tížit jeho měna – EUR (podobně jako Řecko), neboť v případě vlastní kyperské měny by ona měna rychle devalvovala, Kypr by se stal super-levným a konkurenceschopným. Takto s eurem zůstane Kypr naprosto nezajímavým a rozhodně nezopakuje rychlou cestu z bankrotu jako Island.
Západní civilizaci tedy zítra krach rozhodně nečeká, nicméně EU by si měla uvědomit, že hrubě hazarduje se svým základním stavebním kamenem – důvěrou, na kterém stojí více, než si připouští.
Valorizace důchodů je velmi jednoduše procentuální navýšení všech důchodů. Stát valorizaci uskutečňuje každý rok. Průběh a výše valorizace jsou pak ukotveny v zákonech. Ačkoli existují jasně daná pravidla, dochází k neobvyklým situacím, jaké nastaly například letos, kdy byla valorizace novelou zákona snížena. Více informací naleznete v našem článku.
24 840 Kč – tolik činí roční sleva na dani z příjmu pro pracujícího muže za manželku v domácnosti. Podle Maláčové (ČSSD) si tyto peníze rodiny nezaslouží. Neměla by levice naopak rodiny podporovat a navrhovat např. společné zdanění manželů?
Zatímco průměrný důchod letos přesáhl 13 000 Kč a každoročně výrazně roste, nejčastěji vyplácená rodičovská činí necelých 8 000 Kč. Podle Maláčové v pořádku. Proč při dělení eráru vždy ostrouhají rodiny s dětmi?
ČSSD před komunálními volbami oprášila koncept desátku pro developery, kteří by museli přenechávat část nových bytů obcím pro sociálně slabé. Tvrdě pracovat a splácet hypotéku? Levice Vám k tomu přidá prima sousedy.
Odbory požadují zvýšení minimální mzdy na 13 700 Kč, prodloužení zákonné dovolené na 5 týdnů a zkrácení týdenní pracovní doby na 37,5 hod. Rozumné požadavky vedoucí ke všeobecnému blahu zaměstnanců nebo levicový populismus?
KOMENTÁŘE k článku Kyperská krize aneb novodobá měnová reforma
Zatím nejsou přidány žádné komentáře. Podělte se s námi o Váš názor.