K 1.1. 2015 mají bytové domy dvě nové zákonné povinnosti – mít instalované poměrové měřiče tepla a vyhotovený průkaz energetické náročnosti budovy (PENB). Budou tato opatření pro vlastníky bytů reálným přínosem či pouze vyhozenými penězi?
Zhruba 10% bytových domů stále nemá instalované poměrové měřiče tepla a náklady rozpočítává pouze dle podlahové plochy jednotlivých bytů. Od ledna letošního roku jsou nicméně dle novely zákona 406/2000 Sb. (o hospodaření energií) poměrové měřiče bez výjimky povinné pro všechny bytové domy a za nesplnění této povinnosti hrozí pokuta fyzickým osobám až 50 000 Kč a právnickým osobám až 200 000 Kč. Proč posledních 10% bytových domů s instalací poměrových měřičů otálí? Někdo už má objednáno a čeká se jen na realizaci, jinde se toto nařízení snaží družstva a společenství vlastníků ignorovat (čímž se vystavují riziku pokuty a uloženému příkazu k nápravě – stát slibuje začátek kontrol v druhé polovině letošního roku) a najdou se i tací, kterým se uložená povinnost o měřácích hrubě nelíbí a chtějí za ni Českou republiku žalovat až ve Štrasburku.
Instalované měřiče tepla přinášejí za relativně malý peníz (řádově stovky až tisíce korun na bytovou jednotku) dva nesporně pozitivní efekty – úspory plynoucí z poklesu celkové spotřeby tepla za bytový dům a větší spravedlnost při rozúčtování na bytové jednotky.
Teoretické odhady hovoří o možném poklesu spotřeby tepla po instalaci měřičů o 10-15% na bytový dům jako celek. V reálu se ale najdou i velmi extrémní případy, kde spotřeba tepla klesla až na polovinu. Dokud se platí víceméně stejně, ať už topíme každý den naplno nebo kohoutkem za celou zimu neotočíme ani jednou, nikdo není motivován k úsporám a většina se chová rezignovaně nešetrně.
Není to sice stále dokonalé, neboť po odečtení reálné spotřeby z měřáků vstupují do hry ještě všemožné modifikátory dle světových stran a min/max. odchylky od průměrné spotřeby, ale stále je to mnohem lepší než prostá neadresná rozúčtování dle podlahové plochy bytu. Jde spíše o psychologický efekt, kdy se doposud neadresná spotřeba stává na první pohled adresnou. Málokdo zkoumá vyúčtování detailněji, kde by našel, že 40-50% nákladů je stále rozúčtováváno dle podlahové plochy bytu a pouze zbylých 50-60% je dle odečtené spotřeby z měřáků (následně korigované o modifikátory zmíněné výše). I zde se však blýská na lepší časy a od roku 2016 by měl být zvýšen podíl variabilní složky až na 70%. Do roku 2020 by mělo dojít k dalšímu navýšení na 80% a k postupnému rušení modifikátorů světových stran a odchylek od průměru. Fixní část 20% je ekvivalentní ceně, která by se měla platit nezávisle na spotřebě tepla za možnost zatopit si (i když netopím, tu možnost mám a musím tedy platit náklady na údržbu kotle a ztráty při rozvodu tepla). Ač se to mnohým nebude líbit, další modifikátory by do hry vstupovat neměly, neboť jsou již reflektovány v ceně bytu (byt s okny na jih ve druhém patře má vyšší tržní cenu oproti přízemnímu bytu na sever).
Novela 318/2012 Sb zákona 406/2000 Sb. definuje povinný přechod bytových domů na PENB pomocí této cestovní mapy:
Cena PENB pro bytové domy se liší podle počtu bytových jednotek/velikosti domu a pohybuje se obvykle v rozmezí 6-12 000 Kč. Průkaz je platný pouze 10 let, tedy nejpozději od roku 2019 budou všechny bytové domy potřebovat nové PENB každých 10 let. To je vcelku slušný business pro certifikované energetické inspektory.
Zavedení energetických průkazů náročnosti byl jistě správný krok v případě elektrických spotřebičů (ledničky, pračky, atd.). Naučili jsme se kupovat sice dražší, ale úspornější spotřebiče a ve výsledku jsme ušetřili. Nicméně v případě bytových domů je toto opatření zcela nesmyslné.
PENB mají jedinou funkci – informovat kupujícího/nájemce při prodeji/pronájmu nemovitosti o energetické nákladnosti daného bytu. Byt vždy prodává/pronajímá fyzická osoba vlastník. Právnická osoba společenství vlastníků není smluvní stranou v těchto právních aktech, tedy společenství vlastníků si budou muset platit každých 10 let PENB, ačkoliv pro něj nebudou mít žádné využití. Náklady na prodej/pronájem nemovitosti by měl nést vždy jen majitel dotyčného bytu, ne celé společenství vlastníků. Navíc aby se i toto vyplatilo, muselo by v bytovém domě při cenách PENB 2 000Kč/byt a 6-12 000 Kč/bytový dům dojít k více než 3-6 převodům každých 10 let, což zejména pro menší bytové domy (kterým budou náklady na PENB vadit nejvíce) reálné není. Akce „PENB pro bytové domy“ tak má pouze jediného vítěze – certifikované energetické inspektory, kteří budou mít zajištěný slušný kšeft v podobě odbytu průkazů, které společenství vlastníků budou muset nakupovat, ačkoliv pro ně jakožto právní osoby nebudou mít žádného využití.
Rozhodování mezi nájemním a vlastnickým bydlením je pro mnoho Čechů zásadním krokem ovlivňujícím jejich finanční stabilitu a životní styl. Jak jsme na tom podle zkušenosti odborníků v současnosti? Jak se vyvíjí požadavky nájemníků a nakolik jsou lidé, rozhodnutí pro vlastní bydlení, ochotni „uchýlit“ se nakonec do nájmu? Kdo je typický vlastník a kdo typický nájemník?
Ať už plánujete kupovat nebo stavět dům, rozhodně se vám bude hodit mít přehled o vývoji cen nemovitostí na nemovitostním trhu. Připravili jsme si pro vás přehledné shrnutí toho, jak se ceny nemovitostí vyvíjely v letech 2020 až 2024.
Při výběru ideální dispozice bytu se zákazníci potýkají s otázkami, jak efektivně využít prostor a jaká dispozice bytu či domu nejlépe odpovídá jejich životnímu stylu. Projděme si proto aktuální statistiky výstavby, informace o oblíbené velikosti bytů i to, jak se v posledních letech mění požadavky na bydlení. Ukážeme, jak se dispozice bytu odráží v ceně, ale i jakou dispozici upřednostnit v jaké životní situaci. A hlavně: jak při tom všem zbytečně nepřeplatit.
Chcete vědět, kde v České republice utratíte nejméně za vlastní bydlení v porovnání s vaším ročním příjmem? S rostoucími cenami nemovitostí se stále více lidí zajímá o to, které oblasti nabízejí nejvýhodnější podmínky. V tomto článku se dozvíte, jak si různé regiony stojí a kde můžete při nákupu bytu či domu ušetřit nejvíce.
Dosáhnout na úvěr na bydlení se podaří jen pětině českých domácností. Vyplývá to z aktuálního vyjádření viceguvernéra České národní banky Jana Fraita. Ten v rozhovoru pro SZ Byznys popsal současnou situaci na hypotečním trhu i výhled do budoucna.
KOMENTÁŘE k článku Měřáky zbytečné nejsou, PENB ano
Novelizace, Komentoval(a): Tomáš
Na webu jsem se dočetl, že vešla v platnost novelizace, která podmínky zpracování PENB upravuje. Máte někdo zkušenost s prodejem objektu, jenž nebyl po roce 1947 rekonstruován?
klanova2@seznam.cz, Komentoval(a): Hana
Dobrý den, měřáky tepla zbytečné rozhodně nejsou. Já ho pořídila a neměnila bych.