Zhruba 4,5 milionu. Tolik lidí si na konci prvního čtvrtletí
střádalo na důchod prostřednictvím doplňkového penzijního spoření a penzijního
připojištění. Těšit se přitom mohli i ze zhodnocení přes 7 %. Stačilo jen
využít správnou strategii.
V prvních třech měsících se zvýšil zejména počet střadatelů,
kteří si sjednali doplňkové penzijní spoření. Funguje od roku 2013 a nahradilo
penzijní připojištění (neboli transformované fondy), které je od roku 2012 pro
nové klienty nepřístupné.
Doplňkové penzijní spoření tak aktuálně využívá zhruba 1 330 000 lidí. Tedy téměř o 50 000 klientů víc než na konci minulého roku.
V doplňkovém penzijním spoření měli lidé na konci března vložených už 84 miliard korun. A tato částka stále roste. Jak prostřednictvím nových vkladů, tak díky zhodnocení uložených peněz.
Právě zhodnocení dosáhlo poměrně vysokých hodnot, a to i přes koronavirovou pandemii. Průměrně se pohybovalo okolo 5 %.
„Penzijní spoření se již v polovině minulého roku začalo úspěšně vyrovnávat se ztrátami způsobenými pandemií covidu-19 a letošní rok zahájilo doplňkové penzijní spoření výborným pětiprocentním růstem. V případě, že se tempo růstu udrží, je pravděpodobné, že dynamické fondy letos zhodnotí až dvaceti procenty,“ podotkl prezident Asociace penzijních společností ČR Aleš Poklop.
Pokud byli střadatelé odvážní a zvolili pro spoření dynamické fondy, zúročili se jejich vklady v průměru dokonce o 7,4 %.
Právě dynamické fondy slibují ze všech variant doplňkového penzijního spoření nejvyšší zhodnocení. Zároveň jsou ale nejrizikovější.
Proto dává řada klientů přednost konzervativní nebo vyvážené strategii.
V jejich případě je ale zhodnocení podstatně nižší. V prvním letošním čtvrtletí dosáhlo průměrně na:
Zhodnocení konzervativních a vyvážených fondů tedy v lepším případě víceméně vyrovná inflaci. V horším jen ji jen zpomalí.
Koncem dubna totiž byla inflace 2,8 %. A její průměrná hodnota za minulý rok byla dokonce 3,2 %.
Navíc je potřeba říct, že zhodnocení se liší nejen podle strategie, ale i v návaznosti na konkrétní fondy. Pokud se tedy chcete na stáří zajistit co nejlépe, nezapomeňte si projít výsledky z minulých let.
Například pomocí našeho srovnání penzijního spoření. Jednotlivé fondy v něm porovnáte jak podle jejich výsledků, tak podle rizika.
I když počet klientů, kteří mají doplňkové penzijní spoření stále roste, mnohem víc lidí využívá původní penzijní připojištění. Tento produkt přitom funguje pouze pro klienty, kteří si ho sjednali do roku 2012. Noví zájemci už do něj vstoupit nemůžou.
Naopak ti stávající mohou převést své úspory na doplňkové penzijní spoření. Nebo jen od jednoho poskytovatele k jinému.
Právě přestup od penzijního připojištění k doplňkovému penzijnímu spoření většinou stojí za zvážení. Ukazují to alespoň výnosy z posledních měsíců i let.
Jen v prvním letošním čtvrtletí totiž bylo průměrné zhodnocení penzijního připojištění pouze 0,75 %. Tedy o zhruba 0,5 procentního bodu méně než u konzervativních fondů doplňkového penzijního spoření. A skoro o 7 procentních bodů méně než u jeho dynamických variant.
Přestože nové spoření slibuje vyšší zisk, každoročně k němu z původního penzijního připojištění přejde jen několik desítek tisíc lidí.
Může za to mimo jiné fakt, že u penzijního připojištění mají garanci nezáporného zhodnocení vložených peněz. Nemusí se tedy bát, že by prodělali.
Platí to ale jen za předpokladu, že nepočítáte inflací. Ta je totiž dlouhodobě mnohem vyšší než výsledné zhodnocení.
Přesto můžete i s penzijním připojištěním inflaci překonat. A to díky státnímu příspěvku (který ale dostanete také u doplňkového penzijního spoření).
Je až 230 korun za měsíc – tedy 2 760 korun za rok. Tuto částku dostanete, pokud měsíčně spoříte alespoň 1 000 korun. Výsledné zhodnocení se díky tomu výrazně zvyšuje.
Problém je, že čím déle spoříte, tím menší sílu státní příspěvek má.
Počítejte s námi:
Znamená to, že zůstat u původního penzijního připojištění se vyplatí jen lidem, kteří:
Pokud ale do žádné z těchto kategorií nepatříte a přesto máte penzijní připojištění, měli byste přestup k doplňkovému penzijnímu spoření určitě zvážit. Už proto, že výnos všech dynamických fondů za posledních 5 let vždy překonal inflaci.
Český trh s penzijním spořením prochází významnou změnou. Od roku 2024 se objevuje nejen DIP (dlouhodobý investiční produkt), ale i alternativní penzijní fondy. Ty slibují vyšší výnos, ovšem nesou s sebou i větší riziko investice. První takový fond už spustila Generali. A další penzijní společnosti ji budou následovat.
Důležitost příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění v České republice roste, protože pomáhá zaměstnancům zabezpečit jejich finanční budoucnost. Zaměstnanci, kteří mají nárok na tento příspěvek, tak mohou těžit z výhod snížení daňového základu a posílení svých úspor na důchod. Tento příspěvek není jen finančním benefitem, ale i součástí širších daňových a finančních strategií zaměstnavatelů.
Během předvánočního shonu často zapomínáme na důležité finanční záležitosti. Přitom stačí pár minut kontroly, především těch finančních produktů, u nichž se dá využít podpora státu. A to nejen v podobě příspěvků, ale i daňových úlev. Stát každoročně nabízí vyšší tisíce korun. Podívejme se na rady odborníka Broker Trust, jak je nenechat propadnout.
V reakci na snížení základní sazby ČNB o čtvrt procentního bodu přichází vlna změn v úročení spořicích účtů. Pět bank - VÚB, Trinity, Creditas, Moneta a ČSOB - již oznámilo snížení sazeb. Další se brzy přidají. První bude Air bank, jejíž sazebník platí jen do 22. listopadu.
Statisíce lidí se v posledních měsících rozloučily se státními příspěvky na důchodové spoření a penzijní připojištění. Stát je totiž přestal vyplácet starobním důchodcům. Víte, jak v takovém případě naložit s naspořenými prostředky? A jak je co nejvýhodněji vybrat nebo zhodnotit? To všechno vám prozradíme.
KOMENTÁŘE k článku Na důchod si spoří téměř každý 2. Čech. Vydělávají ale jen ti odvážnější
Zatím nejsou přidány žádné komentáře. Podělte se s námi o Váš názor.