Jak se zbavit neplatiče? Proč musí stát platit odškodné za regulovaný nájem? Jaká jsou pravidla nájmu v zahraničí? A mají větší práva nájemníci nebo pronajímatelé?
Česká legislativa pro poskytování nájemního bydlení je bohužel i 25 let po revoluci stále pokroucena představou, že zlého kapitalistu (majitele bytu) je třeba sedřít z kůže, a proto je ze zákona považován za osobu bezprávou. Na rozdíl od nájemníka, který má práva královská, ale povinnosti žádné.
Selský rozum „kdo neplatí nebydlí“ zde bohužel neplatí. Stát ukládá povinnost vlastníkům bytů poskytovat bezplatné bydlení všem neplatičům po dobu 4 měsíců.
Dle starého občanského zákoníku (platného do konce roku 2013) bylo možné neplatiči podat výpověď z nájmu po 3 měsících neplacení s tím, že výpověď činila další 3 měsíce. Po uplynutí této lhůty měl vlastník bytu povinnost zajistit vystěhovanému na své náklady přechodné bydlení na dobu 6 měsíců. Tedy celkem 12 měsíců bezplatného a ničím nerušeného bydlení pro neplatiče na náklady majitele bytu. Tuto lhůtu šlo prodloužit o několik dalších měsíců až let podáním žaloby na určení neplatnosti výpovědi z nájmu (neplatič ji musel podat do 60 dní od obdržení výpovědi). Vlastník bytu pak musel neplatiče nechat bydlet ve svém až do pravomocného ukončení soudního sporu.
S novým občanským zákoníkem/NOZ (platným od začátku roku 2014) se lhůty pro zbavení se neplatičů řádově snížily z let na měsíce. Výpověď je sice stále možné podat až po 3 měsících neplacení, ale následná výpovědní lhůta činí již pouze 1 měsíc a vlastník bytu nemusí nadále poskytovat neplatiči jakákoliv další přechodná bydlení či jiné náhrady. Neplatič si i nyní může stěžovat u soudu (opět do 60 dní od obdržení výpovědi), ale tato žaloba již nemá na vyklizení bytu odkladný účinek.
Až do konce roku 2012 platilo v tuzemsku tzv. regulované nájemné, které nutilo vlastníky bytů poskytovat bydlení majitelům starších nájemních smluv téměř zadarmo (pod náklady na údržbu a opravy). Tyto zázračné nájemní smlouvy bylo možné dokonce podstupovat dalším osobám, takže trh s nimi doslova kvetl.
Není proto divu, že se majitelé bytů se státem soudí o náhradu škody. Česká soudní soustava opakovaně a vytrvale zamítala jakékoliv nároky na náhradu škod. Spravedlnosti se letos po dlouhých desítkách let domohli první 3 vlastníci bytů u Mezinárodního soudu pro lidská práva ve Štrasburku, který nařídil Česku zaplatit odškodné bez možnosti dalšího odvolání. Smutné na celém kauze je především to, že se nebylo možné domoci spravedlnosti v tuzemsku. Přestože se jedná o precedens, který by mohl odstartovat velkou vlnu odškodňování, reálně k tomu pravděpodobně nedojde, neboť během posledních 25 let soudních sporů to valná většina majitelů bytů již dávno vzdala, umřela či zestárla natolik, že už nemá sílu se dále domáhat svých práv.
Západní a tuzemská pravidla nájmu se výrazně liší. Stejně jako nájemník má svobodné právo volit si bydlení dle svého uvážení, tak v civilizovaném světě i vlastník bytu má plné právo na výběr svého nájemníka.
Reference: V zahraničí je zcela běžné požadovat od nájemníků doporučení z předchozího nájmu, pracovní a bankovní reference (doložení dostatečného příjmu a bezdlužnosti). Kdo požadované reference nedoloží, musí zpravidla uhradit výrazně vyšší zálohu (třeba i ve výši 6 měsíčních nájmů) či mu byt pronajat vůbec není. V ČR jsou jakékoliv podobné snahy vytrvale torpédovány ombudsmanem a ochránci lidských práv, dle kterých se jedná o přílišný zásah do práv nájemníka.
Výběr nájemníka: Mnoho vlastníků bytů v nájemní smlouvě přímo zakazuje kouření v interiérech či třeba chov větších domácích zvířat. Co je na západě standardem, je u nás považováno za diskriminaci. V ČR nejsou podobná omezení přípustná a jsou-li přesto sjednána v nájemní smlouvě, považují se automaticky za neplatná.
Stav bytu: Naprostým standardem je přesná dokumentace (včetně fotek) stavu bytu před nastěhováním nájemníka a po ukončení nájmu. Škody většího rozsahu (nad běžné opotřebení) se strhávají ze zálohy.
V ČR byla před lety snaha vybudovat registr nájemníků a pronajímatelů, kde by se obě skupiny mohly navzájem hodnotit a sdílet své zkušenosti. Vlastníci bytů by získali dokonalý přehled o problémových neplatičích a nájemníci cenné reference na poctivé pronajímatele. Na tomto registru by tak výrazně získali poctiví nájemníci a pronajímatelé, a naopak tratili nepoctivci na obou stranách. I slušný nájemník totiž doplácí na nepoctivce skrz rizikovou přirážku v nájmu. Registr byl zakázán ombudsmanem ve spolupráci s Úřadem na ochranu osobních údajů.
Hypoteční kalkulačka - snadno a rychle si spočítejte svoji hypotéku!
Český trh s nemovitostmi prochází výraznými změnami. Zatímco ceny nemovitostí po covidové pandemii prudce vzrostly a hypotéky zdražily, mnoho lidí bylo nuceno volit nájemní bydlení. Počet lidí žijících v nájmu se zvýšil z 1,9 milionu v roce 2011 na současných 2,5 milionu, jak ukazují data Erste Group.
Hledáte bydlení, které vám nezruinuje rozpočet? Přemýšlíte, kde v České republice můžete měsíčně zaplatit nejméně za pronájem bytu? Sestavili jsme přehled měst a regionů, kde jsou nájmy nejlevnější. Ale i těch, kde za nájem dáte největší část příjmů (odpovídajících průměru pro danou lokalitu). Ukážeme, kolik lidí platí jak vysoké nájemné a jestli v menším městě vždycky vydáte za bydlení méně než ve velkoměstě. Víte, co snižuje nájem a jak na něm ušetřit?
Téma bydlení ve stáří se stává čím dál naléhavějším. Data ukazují dramatické rozdíly v životní úrovni seniorů ve vlastním bydlení a těch v nájmu. Zatímco majitelé nemovitostí vydávají na bydlení v průměru 21 % svých příjmů, v nájmu to může být i ke 40 % měsíčních příjmů. V domácnostech seniorů jsou rozdíly mezi oběma skupinami ještě vyšší. Jaké jsou reálné možnosti pořízení vlastního bydlení v různém věku, jak využít hodnotu nemovitosti jako zdroj příjmů ve stáří a na co myslet při přípravě bydlení na seniorský věk? Dozvíte se právě tady.
Jak velkou část svého příjmu dáváte na bydlení? Zatímco průměrná česká domácnost vydá na nájem, energie a další související náklady kolem 24 % příjmu, některé skupiny obyvatel jsou zatíženy mnohem víc (a jiné mnohem méně). Například nájemníci dávají 37 % svých příjmů, kdežto vlastníci jen okolo 20 %. Podívejte se, jak se liší náklady na bydlení podle regionů, typu bydlení, podle příjmů obyvatel i dle socioekonomického postavení. Zjistěte také, kde se v Česku žije nejlevněji (v poměru k příjmům) a kde jsou lidé zatíženi náklady na bydlení nejvíc.
Možná si říkáte, že máte přehled o bydlení v České republice. Nejdražší byty jsou v Praze a nejdražší bydlení (běžné výdaje na bydlení jako procento z celkového příjmu) jsou také v Praze. Ale co ostatní města a regiony? Jak to vypadá v nich? Že nemáte ani tušení? Nevadí. Přinášíme vám přehlednou statistiku v obou oblastech: kde kolik stojí metr čtvereční bytu, a kde dáte kolik ze svého příjmu na vše, co je spojené s bydlením (bez započtení úvěrů a příspěvku na bydlení).
KOMENTÁŘE k článku Nájem
Zatím nejsou přidány žádné komentáře. Podělte se s námi o Váš názor.