Nejčastější finanční hříchy

Chybějící finanční rezerva

Každý by měl držet na běžném či spořicím účtu 3-6 násobek pravidelných měsíčních výdajů domácnosti. To je finanční rezerva na zlé časy (nemoc, ztráta zaměstnání, nečekané výdaje – např. rozbitá pračka), bez které riskujeme v případě nenadálé události drahou nebankovní půjčku či kontokorent. 

Placení složenek na poště

K platebnímu styku slouží výhradně běžný účet od banky, ne pobočky České pošty. Vedení běžného účtu zdarma (a bez podmínek) včetně bezplatného tuzemského platebního styku nabízejí např. Equa bank, Air Bank či Fio banka. Nic to nestojí a zadávat platby přes internetbanking z pohodlí domova je velmi komfortní. Naproti tomu úhrada složenky přes poštu vyjde na několik desítek korun, na poštu je třeba dojít, vystát si frontu a vrácená platba (např. z důvodu překlepu v čísle účtu) je téměř neřešitelným problémem.

Nevím, komu pravidelně platím

Je to velmi překvapivé, ale v naší bezplatné finanční poradně se neustále opakují dotazy typu „pravidelně posílám peníze na jistý účet, ale už nevím, komu a za co platím“. Povětšinou má tajemná platba rozumné vysvětlení, kdy se z ní vyklubou úložky na penzijní připojištění či splátky pojistného. Přesto je ale dokonalý přehled o výdajích nezbytným základem dobrého hospodaření. Každá odchozí platba (zejména ty pravidelné) musí mít dobrý důvod a měli bychom o ní vědět.

Nepotřebná pojištění

Pojištění by mělo krýt pouze ta rizika, která by svou realizací výrazně ovlivnila náš životní standard. Požár rodinného domu stejně jako způsobená vážná dopravní nehoda dokáží spolehlivě uvrhnout celou rodinu do chudoby. Proto má pojištění vlastní střechy nad hlavou stejně jako povinné ručení své opodstatnění. Naopak dětské úrazové pojištění s pojistným krytím pár tisíc korun za zlomenou ruku nemá vůbec žádný smysl. Je to jistě také nepříjemná životní událost, ale životní standard rodiny to ovlivní.

Úvěry na spotřebu

Peníze bychom si měli půjčovat pouze za účelem investic (koupě bytu, rozjezd podnikání) a ne spotřeby (nová televize, auto, dárky). Každá půjčka je riziková a může nás přivést do exekucí či osobního bankrotu. Přijdeme o zaměstnání, stane se nám úraz či jiná nepříjemná událost, která nás připraví o příjem. Proto se vyplatí takto „riskovat“ jen pro něco méně malicherného než vánoční dárky. Z investic nám v budoucnu plyne užitek. U bydlení odpadá placení nájmu, z podnikání či finančních investic plynou příjmy. Naopak ze spotřeby nám do budoucna zůstává jen dluh. Dovolená končí obvykle ještě před první splátkou. Exekutoři znají nazpaměť nespočet příběhů začínajících „chtěla jsem jen dětem koupit nový mobil, aby měly radost“.

Drahé kontokorenty a kreditní karty

Pokud se už bez spotřebitelského úvěru neobejdeme, měli bychom sáhnout po regulérní půjčce s úrokem/RPSN 5-7%. Půjčování peněz přes kontokorent (10-20%), kreditní kartu (15-25%) či mikro-půjčku (desítky až stovky procent) je výrazně dražší.

Zbytečně vysoké pravidelné výdaje

Energie, telefon, internet, pojištění, bankovní služby a další pravidelné výdaje. Málokdo má tyto byť menší ale zato stále se opakující výdaje dokonale zoptimalizované. Téměř vždy na trhu existuje levnější nabídka se stejným rozsahem služeb. Většině z nás se ale dodavatel elektřiny kvůli měsíční úspoře v řádu desítek až stovek korun měnit nechce s tím, že rozdíl je příliš malý a změna pracná. Úspora při změně všech dodavatelů pravidelně odebíraných služeb však může být značná, ročně i několik tisíc korun.

Absence rodinného účetnictví

Statistika nuda je, má však cenné údaje. Stejně jako přehled o všech příjmech a výdajích v domácnosti. Bohatě stačí excel a několik kolonek pro výdaje na bydlení, stravu, děti, auto či volnočasové aktivity. Již po půl roce můžeme mít dokonalý přehled o tom, kolik činí naše pravidelné měsíční výdaje a kolik jsme schopni průměrně ušetřit. Budeme přesně vědět, kolik musíme každý měsíc vydělat minimálně peněz pro udržení současného životního standardu či jak dlouho budeme šetřit na nové auto či 20% základ hypotéky.

Život v nájmu

Mimo výchovy dětí by mělo být pro každého druhým celoživotním cílem zajištění vlastní střechy nad hlavou. Obvykle to znamená nákup nemovitosti na hypotéku se splatností 20-30 let, což nemusí být na první pohled příliš lákavé. Nicméně bez vlastního bydlení by nás čekala velmi bídná penze, z průměrného důchodu lze nájem utáhnout jen velmi obtížně. Senioři se dělí (po finanční stránce) na ty šťastné a ty bez vlastní střechy nad hlavou.

Neochota měnit práci

Loni vrcholila kauza Albert, kdy pokladní pracovali za 13 000 Kč hrubého. Pan Středula vyzýval k demonstracím, pan Sobotka žádal o zvýšení mezd přímo holandského majitele. Přitom v docházkové vzdálenosti většiny Albertů jsou prodejny Lidl, kde neustále nabírají za 22 000 Kč. Jistěže si práci nevybíráme jen podle výše mzdy. Svou roli hraje také kolektiv, náplň práce či atmosféra. Ale o naší neochotě měnit zaměstnavatele pro lepší podmínky to cosi vypovídá.