Nejvíc přetížení výdaji na bydlení se cítí v Pardubickém kraji. Realita je ale dost jiná

Skepse z bydlení v Pardubickém kraji

Ve kterém kraji se lidé cítí nejvíc přetíženi výdaji na bydlení? Praha to překvapivě není. Je to Liberecký kraj a kraj Pardubický. A jaké je skutečné zatížení, tedy reálné náklady na bydlení v ČR v porovnání s příjmy? To nejvyšší má Praha a Moravskoslezský kraj. Liberecký kraj je až čtvrtý v pořadí. A kraj Pardubický? Ceny bydlení v Pardubickém kraji jsou dokonce až desáté v pořadí (z celkových 14 krajů).

„Pardubice, a tudíž i jejich okolí, patří k oblastem s nejrychleji rostoucím cenám nájmů (v rozmezí od léta do podzimu 2024 se tu nájemné zvýšilo o více než 4 %). Přesto je Pardubicko až čtvrté v pořadí nárůstu cen nájemného: horší situaci sledujeme v Olomouci, Brně a v Plzni. Ale hned na druhém místě jsou Pardubice mezi městy s nejrychleji rostoucími cenami bytů. Od jara do léta 2024 se zde ceny zdvihly o téměř 13 %. Z pohledu růstu cen nemovitostí Pardubický kraj skončil na druhém místě. Hůř je na tom už jen Plzeň. Přesto se ale lidé z Olomoucka, Plzeňska, z Brna a z okolí těchto měst necítí tolik přetížení výdaji na bydlení jako lidé na Pardubicku,“ konstatuje závěry ze statistik Petr Jermář, specialista na finance portálu Banky.cz.

Mohlo by vás zajímat: Kde se v Česku nejvíc staví a co?

Pocitové přetížení výdaji na bydlení v krajích

Podívejme se, jak si stojí jednotlivé kraje v ČR z pohledu pocitového přetížení náklady na bydlení. Jaké je přetížení domácností v Pardubickém kraji a v ostatních krajích, jsme zjišťovali na specializovaném portálu Ministerstva pro místní rozvoj nazvaném Dashboard bydlení.

Jak se definuje pocitové přetížení? Domácnosti odpovídaly na otázku “Vezmete-li v úvahu své celkové náklady na bydlení a případné splátky hypotéky/úvěru, řekli byste, že jsou tyto výdaje pro Vaši domácnost velkou zátěží?” Jako pocitově přetížená domácnost se pak vzala každá, která odpověděla kladně. Ve výsledku se vypočítal podíl domácností v kraji, které uvedly, že náklady na bydlení jsou pro ně velkou zátěží.

Jak průzkum dopadl v jednotlivých krajích? Už víte, že nejhorší pocit mají na Liberecku a Pardubicku. Zde je kompletní pořadí krajů, včetně Prahy:

• Liberecký kraj: 37,1 %
• Pardubický kraj: 31,9 %
• Zlínský kraj: 23,2 %
• Jihomoravský kraj: 22,5 %
• Moravskoslezský kraj: 22,4 %
• Olomoucký kraj: 21, 8 %
• Ústecký kraj: 20,8 %
• Plzeňský kraj: 19,5 %
• Středočeský kraj: 18,8 %
• Praha: 18,8 %
• Královéhradecký kraj: 17,9 %
• Karlovarský kraj: 17,9 %
• Jihočeský kraj: 17,6 %
• Kraj Vysočina: 13,7 %

Překvapilo vás, že Praha je v pocitu příliš drahého bydlení až na 9. – 10. místě? V Praze se lidé tolik necítí přetíženi výdaji na bydlení pravděpodobně proto, že tady se s vysokými cenami zkrátka počítá. Je to součást standardu, s nímž se lidé do hlavního města stěhují.

Podívejte se, proč v Česku tolik rostou výdaje na bydlení. Zajímat by vás mohl i vývoj cen nemovitostí v ČR v letech 2020-2024.

Reálné přetížení výdaji na bydlení

Podívejme se teď na realitu nákladů na bydlení v jednotlivých krajích. Náklady jsou tu porovnávány s příjmy obyvatel těchto krajů, aby mělo srovnání co nejlepší vypovídací hodnotu. Uvidíte, že co se týká výdajů na bydlení, Pardubický kraj na tom není vůbec špatně. Jaké jsou reálné náklady na bydlení v Pardubickém kraji a v ostatních krajích, jsme také zjistili na portálu Dashboard bydlení. 

Co se počítá do reálných nákladů na bydlení? Zahrnují nájem, elektřinu, plyn, topení, vodu, služby související s bydlením, paliva a běžnou údržbu. 

Pozor, v této statistice se do výdajů na bydlení nezahrnují splátky úvěrů (myšlena je hypotéka a také úvěr ze stavebního spoření). Proč? Berou se jako forma spoření do vlastního bydlení. V metodice není coby výdaj na bydlení uveden ani úrok z těchto úvěrů, který však čistým výdajem je.

Dodejme, že za přílišné zatížení se povařuje domácnost, která ze svého příjmu vydává na bydlení více než 40 %. Jak vycházejí statistiky reálných výdajů na bydlení v jednotlivých krajích? Tady je pořadí podle procent domácností, co jsou příliš zatíženy výdaji na bydlení:

• Praha: 20,7 %
• Moravskoslezský kraj: 15,8 %
• Ústecký kraj: 15,7 %
• Liberecký kraj: 15,2 %
• Olomoucký kraj: 14,8 %
• Karlovarský kraj: 12,4 %
• Jihomoravský kraj: 11,4 %
• Zlínský kraj: 11,3 %
• Královéhradecký kraj: 10,6 %
• Pardubický kraj: 9,3 %
• Plzeňský kraj: 9,1 %
• Středočeský kraj: 8,5 %
• Kraj Vysočina: 8,4 %
• Jihočeský kraj: 8,2 %

V Pardubickém kraji je tedy jen 9,3 % procenta domácností, které jsou opravdu přetížené výdaji na bydlení. Mnohem hůř na tom jsou lidé v Moravskoslezském kraji (ale pocitové přetížení tu vyšlo až na 5. místo). Nejoptimističtější nálada panuje v Praze, v Karlovarském kraji v kraji Ústeckém. Byť je evidujeme jako regiony s velkými strukturálními a socioekonomickými problémy, nálada obyvatelstva je tu evidentně nejlepší v ČR, alespoň co se výdajů na bydlení týká (v porovnání s realitou). 

Proč taková „depka“ právě na Pardubicku?

Důvody, proč se lidí na Pardubicku cítí mnohem víc zatíženi výdaji na bydlení, než reálně zatíženi jsou, mohou vycházet ze samotné podstaty Pardubického kraje. Jak popisuje Dominik Ženatý, ředitel DOMA realitních makléřů: „Většina krajů má velké krajské město – Brno, Plzeň, Ostrava, Olomouc ... Nebo určitá specifika – hory, vysočinu, blízkost německých a rakouských hranic nebo třeba rekreační atraktivitu a dlouhodobě silné a bohaté zemědělství, jako Jihočeský kraj. Pardubice toho skutečně moc nemají. Navíc je zde i obecně málo pracovních příležitostí a (podle statistik ČSÚ) jedny z nejnižších mezd v ČR.“

Chci si spočítat hypotéku online

Pocitové přetížení výdaji na bydlení v socioekonomických skupinách celé ČR

V tomto průzkumu bohužel chybí rozlišení nájemní bydlení vs. vlastní bydlení na úrovni krajů. Ale dá se dovodit z celorepublikových výsledků: Vzhledem k tomu, že výdaji na bydlení se o mnoho víc nejvíce přetíženi lidé v nájmech než lidé žijící ve vlastním, dá se očekávat, že situace v krajích nebude nijak odlišná. 

Dodejme jen, že mezi nájemníky se příliš přetíženo výdaji na bydlení cítí 34,73 % z nich, u vlastníků bydlení je to jen 17,77 %. Nejvyšší pocitové zatížení výdaji bydlení zažívají samoživitelé (47,39 %). Nájemníci jsou na druhém místě. Třetí v pořadí najdeme rodiny s dětmi (24,93 %), dále mladé lici (22,88 %). Až za nimi jsou důchodci (22,15 %) a nejnižší zatížení cítí vlastníci bydlení. 

Celorepublikový průměr napříč všemi skupinami je 21,21 %. Jinými slovy: pětina domácností ČR se cítí příliš zatížena výdaji na bydlení. Pocitové přetížení domácností výdaji na bydlení tedy není zrovna nízké.

Reálné přetížení výdaji na bydlení v socioekonomických skupinách celé ČR

A jak jsou na tom socioekonomické skupiny v reálu? Tady je statistikou zjištěné pořadí: Nejvíce jsou výdaji reálně zatíženi lidé v nájmech (35,71 %). Na druhém místě, co se zatíženosti týká, jsou samoživitelé (30,26 %), na třetím důchodci (19,07 %).

O něco nižší výdaje na bydlení (v poměru k příjmům) mají mladí lidé (15,04 %), až za nimi jsou domácnosti s dětmi (9,07 %) a nejnižší zatížení výdaji na bydlení evidují statistiky u vlastníků bydlení (6,57 %). 

Celospolečenský průměr je na 12,91 %. Tedy zhruba osmina domácností se nachází v situaci, kdy na bydlení vydávají více než 40 % svých celkových příjmů.

Nárok na příspěvek na bydlení

Vzhledem k tomu, že na příspěvek na bydlení vzniká nárok již od 30 % příjmů vydaných na bydlení, je evidentní, že příjemců tohoto příspěvku by v ČR mělo být ještě víc než osmina domácností. Více než 30 % svých příjmů typicky vydávají na bydlení lidé v nájmech, samoživitelé a důchodci. 

Spočítejte si v naší kalkulačce příspěvku na bydlení, jestli se netýká i vás!

Proč se tak liší reálné a pocitové přetížení u vlastníků nemovitostí?

Možná si říkáte, proč je takový rozdíl mezi pocitovým a reálným přetížením výdaji na bydlení u skupiny vlastníků nemovitostí. Výsledky průzkumu a statistik, které MMR zveřejnilo, jsou dané metodikou. Do reálných výdajů se totiž nezapočítává hypotéka. 

Na pomoc si vezměme Život k nezaplacení: pravidelné průzkumy Českého rozhlasu. Ty ukazují, že lidé, co už splatili hypotéku a bydlí ve vlastním bez dalších nákladů, jsou výdaji na bydlení zatíženi opravdu jen málo. Jen asi 20 % svého příjmu. Lidé s hypotékou jsou na tom ale podobně jako nájemníci: ze svého příjmu vydají na bydlení v průměru 36 % výdajů (nájemníci 37 %).

Vlastníci bydlení s dosud nesplacenou jsou tedy značně optimističtí, a dobře naladění. Přestože za bydlení platí skoro stejně jako nájemníci, cítí se výdaji na bydlení přetížení jen v necelých 18 % domácností. U nájemníků je pocitové přetížení na téměř 35 %, takže na skoro dvojnásobku.

Ukazuje tu, že vlastní bydlení má spoustu psychologických výhod. A ti, co bydlí ve vlastním, se cítí bohatší. To dokonce už i během splácení hypotéky.