Ministerstvo pro místní rozvoj dokončuje novelu stavebního zákona, která by měla výrazně ulehčit zejména výstavbu rodinných domů a drobných přidružených staveb. Pokud poslanci novelu schválí, nebude již například stavba svépomocí omezena zastavěnou plochou 150m2.
Rodinný dům je definován jako stavba, kde je aspoň polovina podlahové plochy obytná a má maximálně jedno podzemní a dvě nadzemní podlaží (+ podkroví). Současný stavební zákon pak dělí rodinné domy na jednoduché a složité podle zastavěné plochy (nikoliv např. podle obytné plochy) a hranicí je 150m2. Samostatnou kapitolou je pak rozdílný přístup úředníků, kdy si každý definuje zastavěnou plochu trochu jinak - jeden bere zeď bez zateplení, druhý se zateplením, třetí přesah střechy a čtvrtý i zpevněné plochy kolem domu.
Pro výstavbu RD tedy nyní potřebujeme:
A pro zahájení užívání RD (bydlení) je vyžadováno:
Územní řízení, resp. zejména stavební povolení, je řádově komplikovanější a nákladnější oproti pouhému souhlasu a ohlášce. Ke „složitému RD“ se vyjadřují např. i hasiči ohledně požární bezpečnosti a stavbu nemůžeme provádět svépomocí. Rozdíl mezi kolaudací (co úředník to jiný výklad technických norem) a pouhým oznámením stavebnímu úřadu o zahájení užívání stavby je více než zřejmý.
Současný stavební zákon, resp. dělicí čára definovaná zastavěnou plochou 150m2, logiku nemá, neboť za jednoduchou stavbu považuje např. 12m vysokou čtyřpodlažní vilu s podlahovou plochou nad 500m2. Komplikovanou stavbu pak představuje třeba přízemní bungalov se zastavěnou plochou 151m2.
Z technologického pohledu projektování a výstavby je jednoduchou stavbou jakýkoliv RD nezávisle na zastavěné ploše, oproti např. bytovým domům, kancelářskému komplexu či výrobní hale. Lidově řečeno, dokud stavba není vyšší než zhruba 12m a neobývají ji více než 3 rodiny, tak je stavební řešení nosných konstrukcí i vnitřního technologického celku (elektřina, voda, plyn, odpad, topení, klimatizace, atd.) natolik identické, že není potřeba pro každý jednotlivý případ množství razítek navíc ze stavebního a jiných úřadů.
Z hlediska územního plánování, resp. dopadů na sousedy, je podstatné, zdali je stavba v souladu s územním plánem a upřesňujícími stavebními předpisy pro danou lokalitu (zastavitelnost území, výška zástavby, odstupy od kraje parcely, atd.). Ale aby měl soused možnost automaticky obstruovat u stavby se zastavěnou plochou nad 150m2 je nesmyslné.
Novela stavebního zákona je nyní v mezirezortním připomínkovém řízení a do PS by měla být předložena koncem roku. Platit by tedy mohla od poloviny roku 2016, nejpozději začátkem roku 2017. Co všechno se tedy změní?
Hlavní myšlenkou novely stavebního zákona je omezení byrokracie. Každá obec má jasně definovaný územní plán a pro konkrétní oblasti, čtvrtě a ulice případné další stavební podmínky. Pokud toto vše splním (tedy hlavně účel využití parcely, zastavitelnost, výška stavby, odstupy od kraje parcely, specifické požadavky na stavbu – vše od podlažnosti a sklonu střechy až po výšku podezdívky plotu), není důvod žádat o souhlas sousedy ani úředníka (u takto jednoduchých staveb jako RD či skleník). Úředník totiž stále občas čeká na všimné, aby věc nekomplikoval/nezdržoval. A sousedovi se často nelíbí, že nový RD zastíní jeho zahradu (přestože jeho vlastní RD zastiňuje recipročně sousední parcelu).
Stavební úřady velmi často poměrně detailně specifikují, jak přesně má stavba vypadat. Sklon střechy, barva střechy, typ střechy, výška podezdívky plotu, typ plotu, atd. Jistě, výstavba v historickém centru města by měla tzv. zapadat, ale organizovat takto nové vilové čtvrti či satelity? Asi má smysl pro zachování rázu ulice se ještě snažit držet uliční čáru, ale předepisovat všem RD v jedné ulici stejnou střechu či plot? Pak vznikají unifikované satelity, které na rýsovacím prkně architekta možná vypadaly spořádaně, ale v reálu tomu prostě chybí jiskra rozmanitosti.
Hypoteční kalkulačka - snadno a rychle si spočítejte svoji hypotéku!
Chcete vědět, kde v České republice utratíte nejméně za vlastní bydlení v porovnání s vaším ročním příjmem? S rostoucími cenami nemovitostí se stále více lidí zajímá o to, které oblasti nabízejí nejvýhodnější podmínky. V tomto článku se dozvíte, jak si různé regiony stojí a kde můžete při nákupu bytu či domu ušetřit nejvíce.
Dosáhnout na úvěr na bydlení se podaří jen pětině českých domácností. Vyplývá to z aktuálního vyjádření viceguvernéra České národní banky Jana Fraita. Ten v rozhovoru pro SZ Byznys popsal současnou situaci na hypotečním trhu i výhled do budoucna.
Rozhodujete se mezi novým domem a novým bytem? Zvažujete, co je pro vás výhodnější? Češi dnes čelí nejen vysokým cenám nemovitostí, ale také dilematu mezi výběrem bytu a (často ne o tolik dražšího) domu. Co preferují ostatní? Staví se víc bytů nebo rodinných domů? A jak se vyvíjela situace za posledních 25 let? Možná jsme zažili přelomový rok. V čem, a který to byl?
Průměrná cena bytů v České republice poprvé v historii překročila hranici 5 milionů korun. Tento psychologický milník přišel asi o čtvrt roku dříve, než odborníci předpokládali. Jak reagovat na rostoucí trh?
Obyvatelé Pardubického kraje se podle průzkumů cítí mezi nejvíce přetíženými v oblasti výdajů na bydlení. Skutečnost se však ukazuje až diametrálně odlišná. V porovnání s jinými kraji je ve výdajích na bydlení Pardubický kraj relativně levný. Subjektivní pocit přetížení je ovšem na Pardubicku vysoký. Proč? Na pocitu přetížení se podepisuje řada faktorů. Které to jsou, a proč tak silně působí zrovna v relativně levném Pardubickém kraji? A které kraje jsou pro bydlení opravdu drahé?
KOMENTÁŘE k článku Novela stavebního zákona
Hledání informací, Komentoval(a): Zdeny
Pane Jermáři, je více než evidentní, že jste nikdy stavební zákon neviděl, jinak byste nemohl napsat takto zavádějící informace:
1) Všechny rodinné domy se kolaudují oznámením záměru o užívání dokončené stavby podle § 120
2) Rodinné domy do 150 m2 zastavěné plochy jsou definovány v § 104 odst. 1 písm a). Takže vámi uváděná 4 patra je lež.
3) zastavěná plocha je definovaná v § 7, tzn. o tom, jak se určuje nemůže být pochyb
4) 12 m výška není stavebním zákonem nikde určována, to si pletete v souvislostí s požární bezpečností staveb
5) bylo by dobré si zjistit, co vše může územní plán regulovat (prakticky se jedná pouze o výšku stavby), ostatní co píšete je opět zavádějící
6) vlastníci sousedních pozemků jsou většinou automaticky i účastníci stavebního řízení, nebo je potřeba jejich souhlas při ohlášení, tzn. pokud budou chtít "obstruovat", nic na tom nezmění ani novela zákona
7) rodinný dům bude vždy podléhat nějako formě povolení stavebního úřadu
8) stavební úřady mohou specifikovat pouze to, co říká stavební zákon nebo územní plán, případně regulační plán. Váš poslední odstavec je opět zavádějící
9) Mimochodem územní plány jsou už dnes veřejně přístupné. Prosím napište seznam obcí, které mají zpracovaný územní plán a nemají ho veřejně přístupný
Re:, Komentoval(a): Petr Jermář
Dobrý den, děkuji za reakci. 2) RD je definován jako max. 1xPP, 2xNP + obytné podkroví - tedy 4 patra 3) teoreticky ano, prakticky "co úředník, to jiný názor" 4) je to příklad, ne citace zákona - proto je to uvozeno "např." 5) nejde jen o ÚP, ale i o RP 6) nejde jen o stavbu RD, ale i např. o stavbu inženýrských přípojek, což si vystačí s územním souhlasem/řízením 7) ano, ale teď je potřeba územní souhlas/řízení + stavební řízení, čili celkem 2 řízení. Nově by to mělo být jen 1 konsolidované řízení. Hezký den!