Paušální daň: Jak vstoupit či vystoupit v novém roce

Co si z článku odnést

• Pro rok 2025 dochází k významnému navýšení paušální daně v prvním pásmu: 8 716 Kč měsíčně, zatímco druhé a třetí pásmo zůstávají beze změny.
• Vstoupit do paušálního režimu nebo z něj dobrovolně vystoupit lze pouze do 10. ledna kalendářního roku.
• Paušální daň je výhodná pro podnikatele s ročními příjmy nad 700 000 Kč, kteří neuplatňují daňové slevy a odpočty.
• Režim paušální daně nabízí minimální administrativu, ale neumožňuje uplatnit daňové úlevy, potíže může vyvolat i při nutnosti vyřízení půjčky či hypotéky.
• Porušení podmínek pro vstup do paušálního režimu znamená nutnost do 15 dnů opustit paušální režim a podat daňové přiznání.

Kdo může využít paušální daň?

Možnost vstoupit do režimu paušální daně má každá OSVČ, která splňuje základní zákonné podmínky. Které to jsou?

• Především nesmí být plátcem DPH ani k této dani nesmí mít registrační povinnost (z toho i plyne i omezení celkových ročních příjmů: pod 2 mil. Kč). Výjimku mají jen tzv. identifikované osoby (k DPH).
• Nesmí být společníkem veřejné obchodní společnosti, ani komplementářem komanditní společnosti.
• Nesmí být v insolvenčním řízení. 
• Nesmí vykonávat činnost s příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání). To se nevztahuje na dohody o pracovní činnosti nebo o provedení práce. OSVČ v režimu paušální daně tedy smí být i „dohodářem“ (ale jen do limitu, do nějž se z dohody neodvádí zdravotní a sociální). 

Příjmové limity a struktura paušální daně

Systém paušální daně je rozdělen do tří pásem, která se liší podle výše ročního příjmu a charakteru podnikatelské činnosti. 

První pásmo

První pásmo, které je nejvyužívanější, je určeno pro podnikatele s příjmy do 1 milionu Kč bez ohledu na typ činnosti. 

Toto pásmo lze využít i při příjmech do 1,5 milionu Kč, pokud alespoň 75 % příjmů pochází z činností s možností uplatnění výdajového paušálu 80 % nebo 60 %.

Při převažujících příjmech s 80% výdajovým paušálem je možné v prvním pásmu zůstat až do příjmů ve výši 2 miliony Kč.

Druhé pásmo

Druhé pásmo je určeno pro podnikatele s příjmy do 1,5 milionu Kč bez ohledu na typ činnosti, případně do 2 milionů Kč při převaze příjmů s vyššími výdajovými paušály. 

Třetí pásmo

Třetí pásmo pak pokrývá všechny podnikatele s příjmy do 2 milionů Kč bez dalších podmínek.

Připomeňme si výdajové paušály

Dodejme, že 80% výdajový paušál mají povoleny řemeslné živnosti, zemědělská výroba, lesní a vodní hospodářství. Ten 60% smí uplatnit tzv. ostatní živnosti. Podnikatelé smějí uplatňovat ještě paušál 40%, ten náleží svobodným povoláním a OSVČ zabývajícím se autorskou tvorbou. Poslední je 30% paušál pro příjmy z nájmu zařazeného do obchodního majetku. 

Pamatujte, že výdajový paušál nemá s režimem paušální daně v podstatě nic společného (slouží jen pro definici podmínky k zařazení do pásem).

Daňové změny 2025 v oblasti paušální daně

Pro rok 2025 dochází k významné změně především v prvním pásmu paušální daně. 

Měsíční platba se zde zvyšuje z dosavadních 7 498 Kč na 8 716 Kč. To je skokový nárůst o 1 218 Kč měsíčně (celkem tedy o téměř 15 000 Kč za rok). Zatímco v roce 2024 odvedli podnikatelé v prvním pásmu celkem cca 90 000 Kč na dani a odvodech, v roce 2025 už to bude téměř 105 000 Kč.

Druhé a třetí pásmo zůstávají beze změny: měsíční platba činí 16 745 Kč měsíčně pro druhé pásmo a 27 139 Kč měsíčně pro třetí pásmo. Každá z těchto měsíčních plateb v sobě zahrnuje daň z příjmů, pojistné na sociální pojištění a pojistné na zdravotní pojištění.

Termíny pro vstup či dobrovolný výstup z paušálního režimu

„Pokud se OSVČ rozhodne vstoupit do paušálního režimu pro rok 2025, musí podat oznámení finančnímu úřadu nejpozději do 10. ledna 2025. Stejný termín platí i pro ty, kteří chtějí z režimu paušální daně vystoupit. Na pozdější oznámení nesmí Finanční správa brát zřetel.

Výjimku mají pouze začínající podnikatelé, kteří mohou do režimu vstoupit kdykoliv během roku, a to současně s oznámením o zahájení činnosti,“ upozorňuje Petr Jermář, specialista na finance portálu banky.cz.

Jak finančnímu úřadu oznámit vstup/výstup z paušálního režimu?

Oznámení o vstupu do režimu paušální daně (nebo o vystoupení z něj) lze provést jen elektronicky. Jednou z možností je zaslání oznámení datovou schránkou, další možností je vyplnění a odeslání tohoto oznámení na portálu Moje daně nebo na vládním portálu portal.gov.cz, konkrétně na tomto odkazu. 

Kdy se platí paušální daň? Jaký je rozpis plateb?

Měsíční paušální platby je nutné hradit vždy do 20. dne příslušného měsíce, první platba v roce 2025 je tedy splatná do 20. ledna. Neplatí se až v měsíci následujícím (jak jsme zvyklí u zaměstnanců), ale vždy v tom měsíci, za který paušální daň odvádíte. Na to je potřeba si dát pozor zejména v prvním měsíci po vstupu do režimu paušální daně.

Výhody paušální daně

Hlavní předností paušálního režimu je výrazné zjednodušení administrativy. Paušální daň versus běžné zdanění znamená jen zlomek administrativy. Konkrétně lze vyzdvihnout následující výhody:

• Podnikatel nemusí podávat daňové přiznání, ani přehledy pro zdravotní pojišťovnu a ČSSZ, vše je vyřešeno jedinou měsíční platbou. 
• Vstup do paušálního režimu se oznamuje jen finančnímu úřadu, který informaci automaticky předá zdravotní pojišťovně a ČSSZ. 
• Systém také nabízí (po jeden rok) předvídatelné měsíční náklady.
• Podle vyjádření Finanční správy také minimalizuje riziko kontrol ze strany finančního úřadu.

Nevýhody paušální daně

Na druhou stranu, paušální daň má i své nevýhody, a je na každé OSVČ posoudit, zda snížená administrativní zátěž paušální daně vyrovná nevýhody:

• Podnikatel nemůže uplatňovat žádné daňové slevy ani odpočty. To se týká nejen odpočtů z penzijního spoření či například DIP, ale i slevy na dítě (která v českém daňovém systému funguje jako bonus, tedy může jít i do záporného výsledného zdanění). 
• Problematické může být i prokazování příjmů při žádosti o úvěr. Pamatujme, že u hypotéky to platí dvojnásob.
• Plus musíte počítat s faktem, že režim (o vlastní vůli) nelze během roku měnit. Vždy jen v prvních deseti dnech měsíce ledna.
• Finančně se (pro OSVČ bez daňových úlev) vyplatí až od ročního příjmu cirka 700 000 Kč.

Povinnosti v paušálním režimu

I když je administrativa v paušálním režimu výrazně jednodušší, některé povinnosti zůstávají. Podnikatel musí vést záznamy o příjmech, aby v případě kontroly prokázal správné zařazení do zvoleného pásma. Nebo aby měl dostatek podkladů pro případné doplacení daně a pojistného, když zjistí, že příjmy daného pásma překročil.

Překročení příjmového limitu nebo jiných podmínek paušální daně

Jakmile podnikatel v průběhu roku zjistí, že překročil příjmový limit pro své zvolené pásmo, musí doplatit rozdíl na dani a pojistném (když jen přechází do vyššího pásma). Nebo podat daňové přiznání a doplatit daň a pojistné (když je nucen z režimu vystoupit).

Jak už jsme zmínili, pro tyto účely musí OSVČ vést potřebnou evidenci, která umožní správné stanovení změněné daňové povinnosti. V případě porušení podmínek pro setrvání v paušálním režimu je podnikatel povinen tuto skutečnost oznámit finančnímu úřadu do 15 dnů od zjištění této skutečnosti

Kdy ještě musíte z „kola ven“?

Překročení limitu ročního příjmu není jediným důvodem k povinnému vystoupení z režimu paušální daně. K povinnému opuštění paušálního režimu nutí legislativa k paušální i v těchto případech:

• OSVČ měla příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu a tzv. „ostatní příjmy“, jejichž celková výše přesáhla 50 000 Kč. Tím vznikla povinnost podat daňové přiznání, a proto se podnikateli automaticky ruší režim paušální daně
• OSVČ začala pobírat příjmy ze závislé činnosti, tedy ze zaměstnání (toto neplatí pro DPP a DPČ zdaňovaných srážkou)
• OSVČ se stala plátcem DPH (dobrovolně či povinně)
• OSVČ se stala společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti
• vůči OSVČ se zahájilo insolvenční řízení
• OSVČ se stala důchodcem
• OSVČ přestala podnikat v ČR (ale podniká třeba v zahraničí).