Penzijní připojištění – další zvýhodnění?

Podporovat spoření na penzi je jistě chvályhodné, neboť málokdo je natolik odpovědný, aby si i bez státní podpory dával část stranou na důchod. Zdaleka nejvíce je třeba v tomto úsilí podporovat nízkopříjmovou skupinu obyvatel a střední třídu. ČSSD zastupuje v parlamentu právě tyto skupiny voličů. Komu ale pomůže současný návrh pana Votavy doopravdy?

Příspěvek zaměstnavatele

Dnes může zaměstnavatel přispívat zaměstnancům na penzijní připojištění až 30 000 Kč ročně (tedy 2 500 Kč měsíčně). Toto je současný strop pro osvobození příspěvku od daně z příjmu a sociálních odvodů. ČSSD navrhuje zvýšit tento strop na 50 000 Kč (tedy necelých 4 200 Kč měsíčně). Komu to prospěje?

V tzv. třetím pilíři důchodového pojištění si aktivně spoří necelých 5 mil. lidí a zaměstnavatel přispívá každému pátému průměrně 700 Kč. Na příspěvek 2 500 Kč měsíčně nedosáhne ani nižší management nadnárodních firem. Papír snese hodně a heslo „podpoříme penzijní připojištění“ zní líbivě, ale ve skutečnosti toto opatření pomůže méně než 5% vysoko-příjmové populace. Nabízí se otázka, proč tedy ČSSD coby zástupce opačného spektra voličů přichází s tak absurdními návrhy. Když se hlasovalo o zrušení vojenského újezdy Brdy, byli téměř všichni poslanci pro (jistě, proč nezrušit zbytečný újezd a nedat více prostoru turistice). Proti byla tehdy pouze část ČSSD (v čele s panem Hamáčkem), která argumentovala velice nelogicky a chtěla Brdy vyměnit za Boletice (u Českého Krumlova). Nakonec se ukázalo, že pan Hamáček má na Šumavě chatu a místo návrhu prospěšného pro všechny zúčastněné si chtěl přilepšit za svými humny. Zdá se, že ČSSD umí velmi dobře obhajovat v PS ty zákony, které by prospěly především jí samotné. Z nynějšího návrhu pana Votavy tak lze usuzovat, že ČSSD dává pravděpodobně svým funkcionářům velmi štědré příspěvky na penzijní připojištění a současný zákonný strop je jim málo.

Sleva na dani

Kdo si ukládá do penzijního připojištění více než 12 000 Kč ročně (1 000 Kč měsíčně), může si od základu daně z příjmu odečíst až dalších 12 000 Kč, což představuje čistou slevu na dani až 1 800 Kč ročně (na tuto maximální slevu na dani dosáhneme při měsíční úložce 2 000 Kč). ČSSD navrhuje zvýšit tuto slevu na dani na dvojnásobek, tedy na 3 600 Kč. Klade se stejná otázka jako výše, komu to pomůže?

Na roční slevu 3 600 Kč by bylo třeba do penzijního připojištění měsíčně odvádět 3 000 Kč čistého ze mzdy. Dnes si lidé průměrně ukládají méně než 1 000 Kč měsíčně a mediánová mzda činí 21 000 Kč (polovina populace bere více, polovina méně). 21 000 Kč hrubého znamená obvykle necelých 17 000 Kč čistého. ČSSD zastupuje v PS převážně voliče spodní části mediánu (tedy s čistým příjmem do 17 000 Kč). Z takovéto mzdy je vcelku slušný výkon dávat si stranou i 1 000 Kč na penzijko a 2 000 Kč je pro mnoho lidé z této níže-příjmové skupiny nedostižný cíl (nutno dodat, že by to bylo i zbytečné, neboť sleva na dani 15% nevyrovná znehodnocení úspor do doby důchodového věku – toto se vyplatí pouze cca 5 let před odchodem do důchodu). Proč si pan Votava myslí, že by si jeho voliči byli schopni dávat měsíčně stranou na důchod 3 000 Kč ze svých platů, je záhadou. Možná by bylo zajímavé opět uspořádat novinářskou anketu v PS na téma „kolik dnes stojí chleba“ (naposled se tato otázka pokládala poslancům zhruba před 5 lety a ukázalo se, že napříč politickým spektrem o tom nemá ponětí přes 80% osazenstva dolní komory parlamentu).

Podpora dětí

Dále chce ČSSD zatraktivnit penzijní připojištění pro rodiče s dětmi, kteří by si mohli 1/3 peněz vybrat po dosáhnutí plnoletosti svého potomka (myšleno jako příspěvek na studium). Nápad hezký, ale pak už tedy státem dotovanému produktu nemusíme říkat „zabezpečení na penzi“, když to má sloužit tu na studia dětí, tu jako termínovaný vklad (výsluhová penze po 15 letech spoření). Pokud si ČSSD spočítala, že vychovat děti skutečně něco stojí, měla by spíše dále podporovat slevy na dani za děti či rovnou paušálně snížit daňové zatížení práce všem (v ČR si více než polovinu ze super hrubé mzdy bere stát – to je po severských zemích, Francii a Belgii nejvíce v EU). Mixovat podporu dětí s penzijním připojištěním je nesystémové.

Z celkových 4 návrhů na úpravu podpory penzijního připojištění lze za smysluplné označit pouze fixaci věku nároku na výběr spoření na 60 let. Předdůchodový věk je velmi často spojen v lepším případě s nižším příjmem a zaměstnáním mimo svou profesi (na tu původní mnoho lidí fyzicky nestačí), a v horším případě přímo s nezaměstnaností. Tedy jistota výplaty penzijního spoření v 60 letech má smysl a netřeba čekat až na přiznání státního důchodu.

Koho chce ČSSD vlastně podporovat?

ČSSD slíbila voličům zrušení tzv. druhého pilíře důchodového systému a čile na tom v dnešních dnech pracuje. Má pravdu v tom, že druhý pilíř byl výhodný pouze pro výše-příjmové skupiny obyvatelstva. Pak ale nedává dobrý smysl, proč pan Votava (jak se později ukázalo, návrhy nejsou jeho ale pana Zavadila, takže mráz přichází z DOS) chce prosadit opatření, která pomohou méně než 5% obyvatelstva s nejvyššími příjmy?