Podání věřitelského insolvenčního návrhu v době koronaviru 2020

Insolvenční návrh (návrh na povolení oddlužení) musí obecně obsahovat:

• označení navrhovatele,
• označení dlužníka, na kterého je insolvenční návrh podáván,
• označení zástupců (pokud je mají),
• rozhodné skutečnosti osvědčující úpadek.

Fyzická osoba musí být označena jménem, příjmením a bydlištěm (sídlem). Pokud jde o podnikatele, pak musí být mimo jiné uvedeno i identifikační číslo.

Právnická osoba musí být označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem

V insolvenčním návrhu musí být uvedeny rozhodné skutečnosti, které prokazují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, dále musí být označeny a doloženy důkazy, kterých se věřitel dovolává. Dlužník se nachází v úpadku, jestliže má pohledávky u více věřitelů, které jsou více než 30 dnů po splatnosti a tyto závazky není schopen plnit.

Pokud navrhovatel nepředloží spolu s návrhem na zahájení insolvenčního řízení zákonem požadované přílohy a listiny, insolvenční soud navrhovatele vyzve k odstranění této vady.

Navrhovatelem je věřitel

Jestliže je navrhovatelem věřitel, je povinný doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku a k návrhu současně připojit i její přihlášku (§ 105 odst. 1 insolvenčního zákona). Přihláška pohledávky musí být podána formou standardizovaného formuláře, který má své patřičné náležitosti. Formulář je volně dostupný na stránkách justice.cz.

Věřitel, který splňuje všechny níže uvedené podmínky, a to:

• vede účetnictví nebo daňovou evidenci ve smyslu zákona o daních z příjmů,
• je insolvenčním navrhovatel,
• a jehož návrh směřuje proti dlužníkovi-právnické osobě.

Má povinnost doložit splatnou pohledávku jedním či více z následujících způsobů:

• uznáním dlužníka s ověřeným podpisem,
• vykonatelným rozhodnutím,
• notářským zápisem se svolením k vykonatelnosti,
• potvrzením auditora, soudního znalce nebo daňového poradce.

Uvedená povinnost zatěžuje jenom omezený okruh subjektů, jen v omezeném okruhu případů. Věřitelé, kteří nevedou účetnictví nebo daňovou evidenci, tuto povinnost nemají.

Současně musí osvědčit, že vůči dlužníkovi má alespoň jedna další osoba splatnou pohledávku a věřitele řádně označit. Povinnost uvést a označit pohledávky dalších věřitelů včetně jejich splatnosti může být pro navrhovatele obtížné. Avšak soudy vychází z přesvědčení, že zahájení insolvenčního řízení je tak závažným zásahem do postavení dlužníka, že je rozumné očekávat, že insolvenční navrhovatel bude při jeho podání postupovat s náležitou pečlivostí.

Pokud je navrhovatel držitelem datové schránky, musí své podání vůči insolvenčnímu soudu učinit v elektronické podobě prostřednictvím své datové schránky.

Insolvenční návrh společně s přihláškou pohledávky se podává u místně příslušného krajského soudu, v jehož obvodu má dlužník bydliště nebo sídlo.

Záloha na náklady insolvenčního řízení

Povinnost hrazení zálohy na náklady insolvenčního řízení je jedním z nástrojů boje proti šikanózním insolvenčním návrhům, které mají pouze poškodit pověst konkurence.

Podává-li věřitel insolvenční návrh proti právnické osobě, která je podnikatelem, je navrhovatel povinen složit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč.

Je-li podán proti právnické osobě, která není podnikatelem, nebo proti fyzické osobě, činí záloha na náklady 10.000 Kč (§108 odst. 1 insolvenčního zákona).

Věřitelé, jejichž pohledávka vyplývá z pracovněprávních nároků (zaměstnanec dlužníka), či ze spotřebitelských smluv (spotřebitel), a také navrhovatel odlišný od dlužníka, který přistoupil se svým návrhem do již probíhajícího insolvenčního řízení (§107 odst. 1 insolvenčního zákona), jsou z povinnosti hradit zálohy vyloučeni.

Rozhodnutí, zda dlužník jako navrhovatel bude povinen hradit zálohu na náklady insolvenčního řízení, je v rukou insolvenčního soudu. K úhradě zálohy  vyzývá insolvenční soud navrhovatele usnesením, proti kterému je přípustný opravný prostředek. To znamená, že pokud s usnesením daná osoba nesouhlasí a chce ho upravit, může tak jednat pomocí úkonu.Neuhrazení zálohy povede k zastavení řízení.

Právo na náhradu škody

Jestliže došlo k zastavení řízení o insolvenčním návrhu, nebo byl odmítnut vinou insolvenčního navrhovatele, má osoba, které zahájením insolvenčního řízení vznikla škoda nebo újma, právo na náhradu takové škody nebo újmy vůči insolvenčnímu navrhovateli (§147 odst. 1 insolvenčního zákona).

Žalobu musí dlužník poslat nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy mu bylo doručeno rozhodnutí o ukončení řízení.

Věřitelské insolvenční návrhy podané v období epidemie koronaviru

K insolvenčním návrhům, který věřitel podá na dlužníka v období od 24.4.2020 do 31.8.2020, se nebude přihlížet. To znamená, že podání insolvenčního návrhu nebude mít žádné právní následky. Toto ustanovení má plošně chránit všechny dlužníky, bez ohledu na období a příčiny vzniku úpadku. Nový insolvenční návrhu bude možné znovu podat po 31.8.2020.

Závěrem

Insolvenční návrh na dlužníka může podat věřitel sám bez nutnosti zastoupení. V návrhu je nutné osvědčit dlužníkův úpadek. Věřitel musí mít vůči dlužníkovi splatnou pohledávku, kterou musí společně s insolvenčním návrhem podat prostřednictvím přihlášky a současně uvést další věřitele, kteří mají vůči dlužníkovi splatnou pohledávku. Na závěr je nutné uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení. Vzhledem k vysoké výši zálohy a předejití případnému zamítnutí návrhu, je dobré svěřit zpracování insolvenčního návrhu do rukou odborníka.

Mgr. Veronika Kapounová

za tým kanceláře insolvenčního správce a advokáta JUDr. Ing. Pavla Fabiana