Nedostupnost bytů na hypoteční úvěr od března 2020 na úrovni celého Česka vzrostla zhruba o 112 procent. Tento výrazný nárůst má značný dopad na trh s nemovitostmi a vyvolává otázky o budoucím vývoji. V posledních několika týdnech ale klesá, pokles je teď nejvýraznější za posledních 6 měsíců.
Index dostupnosti bytů (IDB) Seznam Zpráv vychází z dat analytické společnosti EMA data. Jeho cílem je sledovat, jak se mění dostupnost bytů na hypoteční úvěr v Česku i v jednotlivých regionech. Index kombinuje průměrné ceny nemovitostí a úrokové sazby hypotečních úvěrů. Při výpočtu se zohledňuje splátka 80procentní hypotéky pro byt o velikosti 65 metrů čtverečních, což je průměrná velikost bytu podle Českého statistického úřadu. Do indexu se promítá průměrná úroková sazba hypoték se splatností 30 let.
Výsledný výpočet indexu je poměřován k hodnotě ze začátku: z března 2020. Tehdy byl stanoven na úrovni 1. Vyšší hodnota indexu znamená zhoršení dostupnosti bytů. Naopak hodnota pod 1 signalizuje zlepšení dostupnosti.
Jistě vás nepřekvapí, že od března 2020 se index na úrovni celého Česka zvýšil. Překvapením může být tempo jeho zvýšení: za pouhé 4 roky je v průměru celé ČR zhruba o 112 procent. To ukazuje na výrazné zhoršení dostupnosti bytů od roku 2020.
V červnu a červenci 2024 zaznamenává index první výraznější pokles tohoto roku. Z hodnoty 2,13 (10.6.2024) kles na hodnotu 2 (15.7.2024). Co k tomu vedlo?
Kombinace faktorů, někdy i protichůdných: ceny nemovitostí mírně klesly, úrokové sazby hypotečních úvěrů kolísají, ceny zdrojů pro poskytování hypoték již týden klesají a úrokové sazby se dostaly poblíž hranice 3,4 procenta z úrovně nad 3,8 procenta.
„Cena zdrojů nezačala klesat po vyšším než očekávaném snížení základních sazeb ČNB koncem minulého měsíce, ale až v souvislosti se zveřejněním příznivých dat o inflaci, která umožní centrální bance pokračovat v uvolňování měnové politiky,“ vysvětlil Chief Content Officer EMA data Petr Zámečník
Pokles indexu naznačuje mírné snížení nákladů na pořízení vlastního bydlení. Pokles sazeb u hypoték na bydlení, i mírný pokles cen nemovitostí v posledních týdnech otevírají cestu k vlastnímu bydlení i lidem, kteří by ještě před třemi měsíci mohli mít se získáním hypotéky (hraniční) potíže. Jak hypoteční, tak realitní trh se po současné vlně dovolených mohou pravděpodobně těšit na další oživení.
Regionální rozdíly
Index dostupnosti bytů se výrazně liší mezi jednotlivými regiony. Praha, kde se index nachází na hodnotě 1,686, zaznamenala zhoršení dostupnosti o 70 procent (ve srovnání s březnem 2020). A je na tom z celé ČR nejlépe. Hlavní město je jediným krajem, který se udržel pod hranicí 70 procent.
Na druhé straně najdeme Ústecko s hodnotou 2,528. To znamená, že zaznamenalo zhoršení o 152,8 procenta, což z něj činí kraj s nejhorším vývojem dostupnosti bytů. Kromě Prahy a Karlovarského kraje se žádný jiný kraj nedostal pod hranici 2.
Průměrná měsíční splátka hypotéky je v Praze nejvyšší, a oproti minulému týdnu mírně vzrostla na 34 180 Kč. Na druhém místě je Jihomoravský kraj s průměrnou splátkou 22 567 Kč, následovaný Středočeským krajem s 20 329 Kč. Nejnižší průměrnou splátku hypotéky má dlouhodobě Ústecký kraj, kde se částka zvýšila na 9 735 Kč. Celorepublikový průměr naopak nepatrně klesl na 19 134 Kč.
Český trh s nemovitostmi prochází výraznými změnami. Zatímco ceny nemovitostí po covidové pandemii prudce vzrostly a hypotéky zdražily, mnoho lidí bylo nuceno volit nájemní bydlení. Počet lidí žijících v nájmu se zvýšil z 1,9 milionu v roce 2011 na současných 2,5 milionu, jak ukazují data Erste Group.
Hledáte bydlení, které vám nezruinuje rozpočet? Přemýšlíte, kde v České republice můžete měsíčně zaplatit nejméně za pronájem bytu? Sestavili jsme přehled měst a regionů, kde jsou nájmy nejlevnější. Ale i těch, kde za nájem dáte největší část příjmů (odpovídajících průměru pro danou lokalitu). Ukážeme, kolik lidí platí jak vysoké nájemné a jestli v menším městě vždycky vydáte za bydlení méně než ve velkoměstě. Víte, co snižuje nájem a jak na něm ušetřit?
Téma bydlení ve stáří se stává čím dál naléhavějším. Data ukazují dramatické rozdíly v životní úrovni seniorů ve vlastním bydlení a těch v nájmu. Zatímco majitelé nemovitostí vydávají na bydlení v průměru 21 % svých příjmů, v nájmu to může být i ke 40 % měsíčních příjmů. V domácnostech seniorů jsou rozdíly mezi oběma skupinami ještě vyšší. Jaké jsou reálné možnosti pořízení vlastního bydlení v různém věku, jak využít hodnotu nemovitosti jako zdroj příjmů ve stáří a na co myslet při přípravě bydlení na seniorský věk? Dozvíte se právě tady.
Jak velkou část svého příjmu dáváte na bydlení? Zatímco průměrná česká domácnost vydá na nájem, energie a další související náklady kolem 24 % příjmu, některé skupiny obyvatel jsou zatíženy mnohem víc (a jiné mnohem méně). Například nájemníci dávají 37 % svých příjmů, kdežto vlastníci jen okolo 20 %. Podívejte se, jak se liší náklady na bydlení podle regionů, typu bydlení, podle příjmů obyvatel i dle socioekonomického postavení. Zjistěte také, kde se v Česku žije nejlevněji (v poměru k příjmům) a kde jsou lidé zatíženi náklady na bydlení nejvíc.
Možná si říkáte, že máte přehled o bydlení v České republice. Nejdražší byty jsou v Praze a nejdražší bydlení (běžné výdaje na bydlení jako procento z celkového příjmu) jsou také v Praze. Ale co ostatní města a regiony? Jak to vypadá v nich? Že nemáte ani tušení? Nevadí. Přinášíme vám přehlednou statistiku v obou oblastech: kde kolik stojí metr čtvereční bytu, a kde dáte kolik ze svého příjmu na vše, co je spojené s bydlením (bez započtení úvěrů a příspěvku na bydlení).
KOMENTÁŘE k článku Pokles indexu IDB: Co to znamená pro trh s nemovitostmi?
Zatím nejsou přidány žádné komentáře. Podělte se s námi o Váš názor.