Po krachu MSD se na trh dostaly miliardy nové likvidity. Jak si s tím banky poradily? Ustály nápor nových klientů nebo byly nuceny sáhnout k další redukci úrokových sazeb u spořicích produktů?
Vyplatí se mít kreditní kartu s bonusovým programem?
Konec záložny MSD sebou přinesl pro střadatele nepříjemný efekt v podobě dalšího přílivu likvidity na trh. Banky již před krachem MSD měly problém rozpůjčovat úspory klientů, v důsledku čehož docházelo k neustálému snižování úrokových sazeb u spořicích produktů. Po krachu MSD musel trh absorbovat další miliardy volné likvidity navíc, což vedlo opět k malému zhoršení podmínek pro střadatele. V MSD spořili především jedinci, kteří se snažili své vklady optimalizovat a dosahovat co nejvyššího možného zhodnocení. Proto nikoho nepřekvapilo, že peníze těchto střadatelů nezamířily do klasických velkých bank jako ČS, KB či ČSOB (které peníze zhodnocují zcela minimálně), ale do bank a záložen, kde peníze klientům vydělávají maximum možného za současných tržních podmínek. Řeč je o Equa Bank, Air Bank, ZUNO, ERB Bank a dalších.
Některé banky tlak nových peněz neustály, a proto opět přikročily k omezení u spořicích produktů. Nejvýrazněji se to projevilo u Air Bank, kde velmi slušná úroková sazba 1,3% již není novým klientům nabízena do původní výše 1 mil. Kč, ale nově pouze do 250 000 Kč. Air Bank na tomto přístupu šlechtí především to, že chrání své současné klienty, kterým prémiovou sazbu nechává i nadále do původní hranice 1 mil. Kč (a stále drží bonus +0,2% klientům, kterým ho slíbila při vstupu na trh - klobouk dolů).
Dalším subjektem, který výrazně redukoval úrokové sazby u spořicích produktů, je Evropsko-ruská banka. Zde byla redukce úroků poměrně výrazná a to např. u jednoletého terminovaného vkladu z 2,6% na 0,9%, čímž se tato banka zcela exkomunikovala ze skupiny finančních institucí, kde je spoření v korunách výhodné. Stále zde zůstávají velmi slušné sazby pro spoření v měnách zahraničních (především EUR, USD a RUB).
Z družstevních záložen korigovala své úrokové sazby směrem dolů pouze NEY SD. Nutno dodat, že ostatní záložny snížily své úrokové sazby již koncem minulého roku, ale i tak je bohužel ANO mezi družstevními záložnami na pomyslném posledním místě. Dobrou zprávou je aspoň snaha snížit povinný vklad z nynějších vysoce průměr překračujících 17 000 Kč na 1 Kč (čeká se jen na souhlas ČNB – prozatím je povinnost vložit 17 000 Kč odložena o 3 roky). Nicméně s úrokovými sazbami pod úrovní lepších bank nebude mít ANO boj o udržení svých současných klientů zrovna lehký.
Kompletní porovnání úrokových sazeb na spořicích účtech nabízí náš srovnávač spořicích účtů.
Z novoročních těžkostí naopak zatím vítězně vyšly Equa Bank a ZUNO kde je stále možné dosáhnout na úrokovou sazbu 1,4-1,5%. Taktéž majetnější klientele využívající individuálních nabídek bank pro úložky v řádech milionů Kč se pokles úroků vyhnul.
Uživatelé kreditních karet velmi často podlehnou na první pohled lákavé nabídce kreditky s bonusovým programem. Zejména když je jim takovýto produkt agresivně vnucen nástroji přímého prodeje (po telefonu či na ulici před nákupním centrem). Málokomu se ovšem takováto kreditní karta vyplatí. Bonusový program nabízí výhradně banky, kde za kreditní kartu platíme nemalý měsíční či roční poplatek (až několik set korun). Nejčastěji je nám slibována malá vratka z každého nákupu (0,5%) či slevy u tzv. partnerů (zejména u předražených módních butiků, kde jinak neprodejné tílko s cenou o čtyřech cifrách můžeme výhodně koupit s 10% slevou).
Tyto výhody vypadají velmi lákavě, ale je dobré se pořádně zamyslet (a třeba si vzít na pomoc i kalkulačku), zda se nám to skutečně vyplatí. Např. při průměrné měsíční útratě kreditkou 5 000 Kč, vratkou 0,5% a ročním poplatkem 500 Kč se nám bonus program za cenu vysokého poplatku nevyplatí, neb vratka bude činit měsíčně průměrně 25 Kč, tedy za celý rok 300 Kč. S poplatkem 500 Kč/rok jsme výrazně v mínusu nehledě na další transakční náklady v podobě starostí s kreditní kartou (včasné úhrady dluhů, povinnost utratit měsíčně určitou částku, atd.). Není lepší platit obyčejnou debetní kartou bez výhod a bez poplatků? A když už se bez kreditní karty neobejdeme, co třeba si ji pořídit od banky, která sice bonus program nenabízí, ale ani po nás nechce žádné poplatky?
Každý web a internetbanking (IB) má svůj životní cyklus a jednou za čas nastává chvíle, kdy je ideální design a funkce inovovat. mBank měla web a IB staré (ale oboje přehledné, funkční a uživatelsky přívětivé) a rozhodla se nasadit novou verzi webu v minulém měsíci. Nasazení nové verze IB je plánováno v horizontu několika příštích týdnů. Na rozhodnutí o potřebě nového webu a IB nebylo určitě nic špatného, svůj věk již oba nástroje měly a cestu na odpočinek si zasloužily. Provedení nového webu je už horší. Možná někomu velkoformátové obrázky přes celou obrazovku připadají „cool“ a drží se zásady, že čím déle scrollujeme k hledaným informacím posunutým na dno stránky, tím lépe. Běžného zájemce o bankovní služby ale hledání podstatných informací schovaných za tento balast příliš nenadchne. Ostré hrany a moderní tmavá patička nevypadají vůbec špatně, ale důležité informace se na webu nyní hledají výrazně hůře.
Web se trochu podobá Poštovní spořitelně a stejně jako tam má člověk dojem, že už není v bance, ale v e-shopu, kam si přišel koupit novou televizi a ne si otevřít běžný účet. Snad bude IB lepší, ale zatím i tento nástroj dle první náhledů vypadá jako pouťová hrací skříňka, která má k seriózní bance hodně daleko. mBank již nemá stejně výhodnou pozici jako pře pěti lety, kdy v Čechách začínala a byla jedinou nízkonákladovou bankou s nulovými poplatky a slušnými úroky (jak u spoření tak u úvěrů) široko daleko. Dnes musí čelit minimálně konkurenci Air-Bank, Equa Bank, Fio banka a ZUNO, které sice tvrdí, že jsou konkurencí spíše pro klasické velké banky a chtějí spolu táhnout za jeden provaz proti nešvarům těchto bank a ne si konkurovat navzájem, nicméně pro zklamané klienty mBank, kteří nebudou chtít své peníze spravovat pomocí pro banku nevhodně designovaného IB, nebude problém získat stejně výhodné služby jinde.
Během předvánočního shonu často zapomínáme na důležité finanční záležitosti. Přitom stačí pár minut kontroly, především těch finančních produktů, u nichž se dá využít podpora státu. A to nejen v podobě příspěvků, ale i daňových úlev. Stát každoročně nabízí vyšší tisíce korun. Podívejme se na rady odborníka Broker Trust, jak je nenechat propadnout.
V reakci na snížení základní sazby ČNB o čtvrt procentního bodu přichází vlna změn v úročení spořicích účtů. Pět bank - VÚB, Trinity, Creditas, Moneta a ČSOB - již oznámilo snížení sazeb. Další se brzy přidají. První bude Air bank, jejíž sazebník platí jen do 22. listopadu.
Statisíce lidí se v posledních měsících rozloučily se státními příspěvky na důchodové spoření a penzijní připojištění. Stát je totiž přestal vyplácet starobním důchodcům. Víte, jak v takovém případě naložit s naspořenými prostředky? A jak je co nejvýhodněji vybrat nebo zhodnotit? To všechno vám prozradíme.
Vkladní knížky a stavební spoření představují tradiční formy spoření, které mají své pevné místo v české finanční historii. Ačkoli mnoho lidí dnes přechází na digitální bankovnictví nebo volí spořicí účty a termínované vklady, tyto produkty stále nabízejí své specifické výhody. Stavební spoření například přináší státní podporu až do výše 2 000 Kč ročně, což z něj činí atraktivní formu investování i přes případné poplatky.
Výběr nejlepšího spořicího účtu pro společenství vlastníků jednotek (SVJ) může být klíčovým krokem k zajištění efektivního spravování financí. Nejlepší spořicí účet pro SVJ nabízí výhodné úročení, nízké nebo žádné poplatky za vedení účtu a flexibilní přístup k naspořeným prostředkům. Kromě toho může být důležitá i stabilita banky, která tento účet nabízí, a její schopnost poskytovat kvalitní zákaznický servis.
KOMENTÁŘE k článku Další pokles úroků u spořicích produktů
Zatím nejsou přidány žádné komentáře. Podělte se s námi o Váš názor.