Přelomové půjčky pro studenty: Jak by mohly fungovat
3 min. čtení
Přelomové půjčky pro studenty by mohly změnit přístup ke vzdělání. Jak by mohly fungovat a co obnáší jejich zavedení?
Co si z článku odnést
- Půjčky pro studenty vysokých škol by mohly zásadně změnit dostupnost vzdělání.
- Inspirací je systém ze zahraničí, kde se splácí až při dosažení určitého příjmu.
- V Česku zatím podobný produkt chybí, ale první návrhy se již rýsují.
- Model počítá s podporou státu, spravovaným fondem a příjmově odstupňovaným splácením.
- Rizika i výhody takového systému musí být pečlivě vyhodnoceny – pro stát i pro studenty.
Proč jsou studentské půjčky tak zásadní?
Dostupnost vysokoškolského studia je v České republice v porovnání se světem relativně dobrá. Přesto je pro mnoho mladých lidí studium spojené s finanční nejistotou. A právě v této oblasti mohou hrát přelomové studentské půjčky klíčovou roli. Zatímco ve většině západních zemí existují různé systémy podpory studia formou úvěrů, v Česku chybí produkt, který by studentům nabízel reálnou a bezpečnou alternativu k práci při škole nebo závislosti na rodičích.
„Studentská půjčka by mohla představovat nástroj sociální mobility a zajištění rovného přístupu ke vzdělání, pokud bude nastavena férově a s ohledem na budoucí příjmy absolventů,“ říká Miroslav Majer, CEO portálu Banky.cz.
V současnosti studentům nezbývá než se spoléhat na klasické spotřebitelské úvěry, které však nejsou stavěné na dlouhodobou návratnost ani individuální možnosti splácení. To může vést ke zbytečnému zadlužování, ne-li přímo k finanční pasti.
Online srovnání studentských půjček
Jak by nový systém mohl fungovat?
Základní princip je jednoduchý: student si během studia půjčí peníze na živobytí, školné nebo třeba na bydlení. Splácet však začne až ve chvíli, kdy jeho příjem překročí určitou hranici. Tím se eliminují situace, kdy čerstvý absolvent pod tlakem splátek přijme nevýhodné zaměstnání jen proto, aby „měl z čeho žít“.
Inspirací je například model z Velké Británie nebo Austrálie, kde podobné půjčky spravuje stát či veřejná instituce. Splácení je navázáno na příjem a odehrává se automaticky prostřednictvím daňového systému.
TIP: Pokud by systém půjček spravoval státem garantovaný fond, mohl by čerpat výhodné financování například prostřednictvím státních dluhopisů. Pro studenty by to znamenalo velmi nízké úroky nebo dokonce odpuštění části dluhu.
Kdo a jak by půjčku poskytoval?
V českém návrhu se počítá se vznikem speciálního fondu, který by byl financován z veřejných i soukromých zdrojů. Tento fond by měl transparentní pravidla a spravoval by celý životní cyklus půjčky – od žádosti po inkaso splátek.
„Klíčem je nastavit jasná a předvídatelná pravidla splácení, která nezatíží rozpočet absolventa a zároveň zajistí návratnost prostředků do systému,“ vysvětluje Petr Jermář, odborník portálu Banky.cz.
Model počítá také s tím, že část dluhu by mohla být odpuštěna v případě nízkých příjmů nebo práce ve veřejném sektoru. Tento prvek by mohl působit nejen jako sociální polštář, ale i jako motivační faktor pro profesní volby.
Co by to znamenalo pro stát?
Zavedení systému studentských půjček by bylo finančně i legislativně náročné. Stát by musel vytvořit infrastrukturu pro správu úvěrů, nastavit právní rámec a vyřešit otázky jako je úročení, odklad splátek nebo vymahatelnost.
Na druhou stranu se jedná o investici do lidského kapitálu, která má potenciál generovat dlouhodobé výnosy. Absolventi s vyšším vzděláním zpravidla dosahují vyšších příjmů a odvádějí více na daních. Půjčky pro studenty tak nejsou jen výdajem, ale i ekonomickým nástrojem rozvoje.
V Austrálii činí návratnost studentských půjček více než 90 %, a to díky chytrému systému splátek napojenému na daňovou evidenci?
- většinou nejnižší úrok na trhu
- bezplatná správa půjčky
- v měsíci lze měnit datum splátky
- poplatek za vyřízení půjčky ve výši 2 % z objemu půjčky (značně prodražuje hlavně půjčky na kratší dobu splácení)
- RPSN je významně vyšší než úrok (právě o poplatek ze vyřízení půjčky)
Jaká rizika je třeba zohlednit?
Přestože model studentských půjček zní atraktivně, je třeba počítat s několika riziky:
- Přetížení systému špatně nastavenými podmínkami.
- Neefektivní správa dluhů a jejich vymáhání.
- Etické otázky spojené s případným odpisem dluhů.
- Riziko nadměrného zadlužování bez garance zisku ze studia.
Proto je důležité, aby systém vznikal postupně, transparentně a za účasti všech klíčových aktérů – státu, bank, univerzit a samotných studentů.
Jsme připraveni na studentské půjčky?
Půjčky pro studenty vysokých škol mají potenciál stát se zásadní součástí vzdělávací politiky v Česku. Pokud budou správně nastaveny, mohou pomoci nejen jednotlivcům, ale celé společnosti. Podpoří vyšší vzdělanost, sníží finanční bariéry a zvýší konkurenceschopnost českých absolventů.
Na druhou stranu se nesmí jednat o polovičaté řešení. Je třeba otevřená debata, realistický plán a jasná pravidla. Jinak hrozí, že dobrý nápad skončí jako další nefunkční „papírový program“.