Průzkum: Tři čtvrtiny Čechů si v investování nevěří

Průzkumu se zúčastnilo přes 1 000 respondentů. Z toho 74 % lidí se označilo za nezkušené a neznalé investory.

Jen čtvrtina si v investování věří tak, že se označují za více či méně zkušené investory.

I když tedy neustále roste počet lidí, kteří usilují o zhodnocení svých úspor na kapitálovém trhu, finanční gramotnost roste jenom velmi pozvolna.

Jak Češi hodnotí své znalosti v oblasti investic:

• Velmi zkušený a znalý investor: 2 %
• Relativně zkušený a znalý investor: 6 %
• Spíše zkušený a znalý investor: 18 %
• Nepříliš zkušený a znalý investor: 46 %
• Zcela nezkušený a neznalý investor: 28 %

Největší sebevědomí mají mladí muži

Zajímavé je, že nejvíc si v investování věří mladí lidé ve věku od 18 do 26 let. Naopak největší pochyby mají starší lidé ve věku od 54 do 65 let.

Z hlediska pohlaví jsou sebevědomější muži. Jen pětina z nich se označuje za zcela nezkušené investory. U žen se takto označilo 38 % respondentek.

Paradoxní je, že lidé, kteří se považují za velmi zkušené a znalé investory, skončili ve vědomostním testu na předposledním místě.

Například u otázky na inflaci odpovědělo správně jen 29 % respondentů, kteří se označili za velmi zkušené investory. Celkový průměr správných odpovědí byl přitom 74 %.

Investiční gramotnost roste s věkem

Ukázal se tedy velký nesoulad mezi tím, jak své znalosti respondenti sami hodnotí a jaké reálně jsou.

Například u mladších ročníků byly znalosti nejnižší. Právě tito lidé si přitom věřili nejvíc.

Nejúspěšnější byla věková skupina od 54 do 65 let. A nadprůměrný výsledek si připsali také lidé od 45 do 53 let.

Naopak u pohlaví, kde se za zkušené investory považovali hlavně muži, vědomosti odpovídají sebedůvěře. Index investiční gramotnosti žen je totiž výrazně nižší než u mužů.

Vedou vysokoškoláci a Pražané

Potvrdil se také předpoklad, že lidé s vyšším vzděláním budou mít rozsáhlejší znalosti.

Nejlépe si vedli respondenti s ukončeným vysokoškolským vzděláním. Nejhůře pak dopadli lidé s vyučením.

Ukázalo se, že investiční gramotnost roste i s uvedeným příjmem jednotlivců. Velmi dobré znalosti prokázali lidé, kteří mají čistý měsíční příjem nad 30 000 korun.

Kromě toho index porovnával znalosti i podle krajů. V tomto případě dopadli nejlépe Pražené, za nimi se umístili respondenti z Vysočiny. O třetí příčku se dělí obyvatelé Libereckého a Plzeňského kraje.

Naopak nejhůře dopadli respondenti ve Středočeském, Ústeckém nebo Karlovarském kraji. Autoři průzkumu upozorňují, že tyto kraje jsou často charakterizované jako sociálně slabší a také s vyšší mírou exekucí.

Lidé věří, že historický růst bude pokračovat

Zajímavé jsou také konkrétní odpovědi na jednotlivé otázky v průzkumu. Lidé například často předpokládají, že historický růst znamená, že se bude situace podobně vyvíjet i v budoucnu.

Respondenti si totiž měli představit situaci, kdy penzijní fondy měly v uvedených letech následující výnosy:

• 2018 – 2 %,
• 2019 – 4 %,
• 2020 – 6 %.

Otázka zněla, jak se budou výnosy vyvíjet v roce 2021.

Přes 50 % lidí odpovědělo, že budou vyšší než předchozí rok. Jen 30 % respondentů dokázalo správně vyhodnotit, že to nelze určit.

Rizikovost investic si uvědomuje jen třetina lidí

Podobně mylnou představu mají lidé také o tom, jak jsou investice rizikové.

To, že při investování nejsou na rozdíl od spoření výnosy zaručené, si uvědomuje jen přibližně třetina lidí.

Zbylých 65 % si není jistých, jestli jim nějaké záruky někdo garantuje. Případně spoléhají na Českou národní banku.

Naopak správnou představu mají respondenti o tom, že větší výnos znamená také větší riziko. V tomto případě odpovědělo správně 72 % dotazovaných.

Diverzifikace? Zná ji polovina lidí

S rizikem investic se pojí i termín diverzifikace. Laicky řečeno to znamená rozdělení peněz do více investic.

Dobrou zprávou je, že polovina respondentů chápe, že tímto způsobem dokáže snížit riziko. Čtvrtina lidí se ale bohužel chybně domnívá, že se tím riziko zcela eliminuje.

Zajímavostí je, že si to myslí nejčastěji lidé z věkové skupiny 54 až 65 let, která byla obecně v investiční gramotnosti nejúspěšnější.

Kdo chce investovat, musí tomu rozumět

Hlavním cílem průzkumu bylo zjistit, na jaké úrovni jsou vědomosti o investování, spoření, rizicích výnosu, vlivu inflace a ověřit znalosti trhu s akciemi.

Index finanční gramotnosti, který jeho autoři plánují vydávat každý rok, měl také upozornit na rizika spojená s investicemi.

Tvůrci průzkumu totiž podotýkají, že kdo chce investovat, musí riskovat. A kdo chce riskovat tak, aby se nespálil, musí být finančně gramotný.