Bydlení patří k největším životním tématům. Kde budeme bydlet? A budeme ve vlastním bydlení, nebo v nájmu? Kdy začneme usilovat o vlastní bydlení, pokud vůbec? Víme, že má vlastní bydlení výhody, které přesahují daleko za praktické finanční zajištění. Jsou tu ale i stinné stránky, a u každého z nás převládnou jiné argumenty. Ale teď se pojďme podívat, jak mohou, v případě koupě nemovitosti, psychologické výhody a duševní pohoda bydlení pozitivně ovlivnit váš život, pocit stability bydlení a celkovou kvalitu života.
Pozitivní psychologické aspekty vlastního bydlení zahrnují:
pocit jistoty a kontroly nad životní situací, pocit stability a bezpečí, nezávislost na rozhodnutích pronajímatele
možnost dlouhodobě plánovat budoucnost, včetně kariéry
možnost přizpůsobit si prostor podle svých potřeb, včetně práce z domova
pocit stálého bohatnutí, nižší zatížení výdaji, jistota zvládnutí výdajů i při snížení příjmu
vytváření trvalých vazeb v komunitě, stabilní zázemí pro rodinná i přátelská setkání.
Jsou tu ale i negativní aspekty:
stres ze zodpovědnosti za veškerou péči a údržbu nemovitosti, a to jak finančně, tak i po věcné stránce
často finanční tlak spojený se splácením hypotéky,
ztráta flexibility v případě potřeby změny lokality, možné omezení pracovních příležitostí kvůli vázanosti na místo bydliště.
Psychologické výhody dlouhodobého bydlení v nájmu vs. vlastním
„Vlastnictví nemovitosti poskytuje významný pocit jistoty a kontroly nad životní situací. Člověk není závislý na rozhodnutích pronajímatele o výši nájmu nebo o případném ukončení nájemní smlouvy. Vlastní bydlení znamená možnost dlouhodobě plánovat budoucnost,“ říká Petr Jermář, specialista na finance portálu banky.cz.
Tím výčet samozřejmě nekončí. Pojďme se na další výhody vlastního bydlení podívat v následujících kapitolkách. Některé budou spíše filosofické, ale zodpovězené na základě poznatků od našich odborných partnerů na realitním trhu (makléři, novináři se specializací na nemovitostní trh, ale i ti, co bydlení stavějí). Jiné výhody jsou praktické a dokážeme je podložit číselně: statistikami nebo výsledky průzkumů.
Tak pojďme začít:
Vlastní bydlení přináší (reálně podložený) pocit stálého bohatnutí
Kdo vlastní nemovitost, je rok od roku bohatší (v nominálním vyjádření). Kdyby ji totiž prodával, může za ni rok od roku dostat vyšší částku. Sice to nebude hned (trh s bydlením není tak likvidní, jako když nakupujete a prodáváte akcie), ale dojde k tomu.
Podívejme se na vývoj cen vlastního bydlení za posledních 10 let, jak jej prezentují v Deilotte: možná vám to tak nepřipadá, ale od roku 2014 se ceny nemovitostí zvedly o 166 %.To je průměrné zhodnocení (a růst bohatství) o více než 16 % za rok (a to je tempo, kterého nijak pravidelně nedosahují ani akciové indexy). Samozřejmě to neplatí o každé nemovitosti k bydlení, jde o průměr. Někde to bylo méně, a někde naopak ještě víc.
Když jsme se ve Woodsystem zeptali Davida Šillera, obchodního ředitele společnosti, zda sledují u svých klientů, jak se v čase mění hodnota jimi postavené nemovitosti, nejprve zavládlo překvapení: „Upřímně to není metrika, které bychom se cíleně věnovali. Tyto informace získáváme pouze náhodně v momentě, kdy dojde k prodeji některého z našich domů a kdy nás nový majitel kontaktuje s požadavkem na úpravu či dokumentaci ke stavbě.“
Pak ale Šiller dodal: „U těch, z námi postavených nemovitostí, s nimiž se znovu setkáme, můžeme potvrdit v čase rostoucí cenu. A platí tu stejná pravidla jako u všech ostatních typů konstrukcí: čím blíže k větším městům, tím se cena zvedá více a rychleji.“
Vlastnictví nemovitosti a seberealizace
Přispívá vlastnictví domu k pocitu úspěchu a seberealizace? Rozhodně přispívá. Proč? Důvodů je spousta, i když v poslední době pomalu oslabují. Vlastní bydlení je ukázkou toho, že dosáhneme na hypotéku, že jsme si naspořili dost na to, abychom 20 % (u žadatelů do 36 let případně jen 10 %) uhradili ze svého. Zkrátka, že jsme v práci/podnikání úspěšní.
Podle Dominika Ženatého, ředitele DOMA realitních makléřů, „V české společnosti zakořenilo jakési dogma, že bydlet v nájmu je pro neúspěšné lidi, kteří nemají na to, aby si pořídili vlastní bydlení. Myslím si, že v ČR si lidé raději berou hypotéku s pocitem, že vkládají peníze "do svého", do bytové seberealizace. A nájem tak zbývá pro lidi, kteří na vlastní bydlení nedosáhnou a berou ho tedy jako zlo, které musí strpět, protože nemají dostatek financí.“
A proč teď oslabují pocity úspěchu a seberealizace ve spojení s vlastním bydlením? Změna přichází s novou a odlišnou nabídkou nájmů: s výstavbou moderních bytových jednotek nebo domů k pronájmu, které jsou velké, prostorné a plné chytrých i zelených technologií. Pronajímají je investiční společnosti, a ty je ani nebudou prodávat. Symbolem úspěchu se ale stále častěji stává možnost dovolit si bydlení v takovém nájmu.
Jak vlastnictví nemovitosti ovlivňuje pocit stability a bezpečí?
„Nemovitost také funguje jako bezpečná finanční rezerva pro nečekané životní situace. Pro mnoho lidí představuje vlastní domov emocionální kotvu a místo, kde mohou vytvářet trvalé vazby v komunitě. Po splacení případné hypotéky pak vlastní nemovitost významně snižuje pravidelné výdaje na bydlení,“ vyjmenovává Jermář prvky stability, které bývají s vlastním bydlením spojené nejčastěji.
Pocit stability a bezpečí se v nájemním bydlení o dost sníží. Hlavním důvodem ale není samotný nájem, nýbrž specifika českého nájemního trhu. „Trh nájemních nemovitostí v ČR je mladý, nemá tradici a ani stabilní základ v podobě velkých investičních společností,“ říká Dominik Ženatý.
Co si pod tím představit? Tady pronajímají byty hlavně soukromníci, a u nich nikdy předem nevíte, kdy budou svůj byt potřebovat, třeba pro děti, nebo pro děti svých známých. „To je další aspekt, který trh český s nájemním bydlením dělá jiným. Stále bude velká preference vlastního bydlení: raději v horším, ale ve svém. To je podle mě to, co bude dominovat i nadále na českém trhu,“ doplňuje Ženatý.
Bydlení a stres. Nebo pocit nezávislosti a svobody?
Pocity nezávislosti a svobody, plus pocit stresu, jsou právě u bydlení dvojaké. Musíme sem totiž zahrnout oba úhly pohledu:
svoboda plynoucí z toho, že jsem majitelem nemovitosti, kterou si mohu přizpůsobit přesně tak, jak potřebuju. A z níž mi nikdo nedá výpověď. Svoboda ve výdajích, protože po doplacení hypotéky už budu zatížen jen platbami za energie a občasnými výdaji na údržbu (do 20 % z příjmu). Ale stres z toho, že mám „na krku“ veškerou péči a údržbu
svoboda plynoucí z nezávislosti na místě, v němž jsem právě teď v nájmu. Nemusím se tu o nic starat, na nic ohlížet, nic si předělávat a vázat se na tohle místo. Stres z toho, jestli má nájemní smlouva bude platit ještě za půl roku, rok. Jestli se nájem nezvedne o tolik, že na něj už nebudu mít (výdaje na bydlení v nájmech jsou nyní na cca 40 % příjmu).
Kterou svobodu upřednostňujete, a který stres je pro vás tím přijatelnějším? To je jen a pouze na vás.
Současný vývoj na realitním trhu ukazuje odlišnosti mezi mladou generací a ostatní společností. Michal Pich z realitního serveru REALITYČECHY.cz popisuje svůj pohled na vnímání svobody mladou generací, a ve spojení s bydlením, takto:
„Současná mladá generace navíc dává přednost ‚svobodě‘, ovšem svobodě jakožto nezávislosti na nemovitém majetku. Vlastnictví bytu a duševní zdraví spolu souvisí různě: vlastnictví znamená také starosti, čas a práci spojenou s údržbou nemovitosti. V nájemní jdou veškeré opravy za vlastníkem. A navíc: v posledních letech se, především u mladých lidí, výrazně změnil čas strávený v domácnosti. Spousta lidí dnes má bydlení jen ‚na přespání‘, de facto jim supluje hotel. Přes den jsou v práci, odpoledne sportují, večer se jdou bavit ven.“
Především nejmladší generace tedy ztrácí důvod k tomu, aby usilovaly o vlastnictví bydlení. Důvod pak většinou přichází až později, se založením rodiny, nebo když děti dospějí do věku povinné školní docházky.
Úleva, že ve vlastním to utáhnu i ze sníženého příjmu
Důležitá (obzvlášť pro naši psychiku) je finanční jistota. Lidé ve vlastním bydlení (hlavně ti, co už doplatili hypotéku) mají mnohem vyšší finanční jistotu než ti, kdo žijí v nájmu. Jednak se cítí méně zatížení výdaji na bydlení. A jednak vědí, že i kdyby přišli o práci, dlouhodoběji onemocněli nebo přišli o partnera, případně že až budou v důchodu, stále ještě s přehledem „utáhnou“ výdaje na bydlení, a to i přes snížený příjem. Zkrátka: vlastní bydlení je pojistka, a to nejen na stáří.
„Lidé žijící ve vlastním se často cítí nejméně zatíženi výdaji na bydlení, a s tím spojenou finanční nejistotou. Dlouhodobé statistiky ukazují, že lidé, kteří vlastní své bydlení, jsou na tom již od roku 2005 zdaleka nejlépe. Jejich pocitové zatížení výdaji na bydlení doposud nikdy nepřekročilo 26 %. Naproti tomu lidé žijící v nájmech se s pocitovým zatížením dostali až k hodnotě necelých 46 % (konkrétně v roce 2014). Pocit zatížení výdaji na bydlení se značně podílí na celkovém pocitu finanční jistoty a kontroly nad životní situací,“ poukazuje na výsledky průzkumů Českého statistického úřadu Miroslav Majer, CEO portálu banky.cz.
Další psychologický bod, který může být vlastnictvím nemovitosti ovlivněn pozitivně i negativně. Zatím na českém trhu převládá to pozitivno. Vlastní bydlení je spíše podporou pro dlouhodobé plánování života a kariéry.
Jak říká Dominik Ženatý: „Češi se neradi stěhují. Tedy ta hlavní výhoda nájmu: flexibilita, je pro ně nezajímavá.“ Spíše přizpůsobíme práci tomu, kde bydlíme, než abychom měnili svou adresu podle toho, kde právě teď (tyto roky) chceme pracovat.
A protože jsme takto nastavení celospolečensky, je pro nás výhodou mít za zády vlastní nemovitost, než že bychom ji brali jako brzdu pracovní kariéry. Do karet teď trvalejšímu bydlení na jednom místě hraje i digitalizace a stále častější možnost pracovat z domu (homeoffice), resp. odkudkoliv na světě.
Osobní identita a životní hodnoty: jsou jiné, když jste ve vlastním?
Pravděpodobně jsou. Lidé žijící v nájmu řeší jiné starosti než lidé, co bydlí pod vlastní střechou. A od hlavních životních starostí se obvykle dost tvaruje i identita a životní hodnoty (byť to tak nemusí z počátku vůbec vypadat). Plus se projevují i rozdíly ve výchově rodičů, jak oni přistupovali k bydlení v době, kdy se osobnost jejich dětí formovala právě v těchto otázkách.
Michal Pich popisuje vývoj v hodnotách české společnosti ohledně bydlení takto: „Za posledních 20 let se situace výrazně změnila. Rodičovská rada: Musíš bydlet ve vlastním‘ je slyšet stále méně. Mladí lidé už tak neinklinují k vlastnímu bydlení, jako jejich rodiče.“
A není to ani pouze špatně, ale ani pouze dobře. Tady nelze dát jednoznačnou nálepku. Trendem současnosti je minimalizace starostí, včetně těch, které plynou z vlastnictví nemovitosti. Zda to vydrží a podpoří rozvoj českého trhu s nájemním bydlením, těžko říct.
Bydlení patří k největším životním tématům. Kde budeme bydlet? A budeme ve vlastním bydlení, nebo v nájmu? Kdy začneme usilovat o vlastní bydlení, pokud vůbec? Víme, že má vlastní bydlení výhody, které přesahují daleko za praktické finanční zajištění. Jsou tu ale i stinné stránky, a u každého z nás převládnou jiné argumenty. Ale teď se pojďme podívat, jak mohou, v případě koupě nemovitosti, psychologické výhody a duševní pohoda bydlení pozitivně ovlivnit váš život, pocit stability bydlení a celkovou kvalitu života.
Doplatek na bydlení je zásadním nástrojem sociálního zabezpečení, který pomáhá nízkopříjmovým domácnostem zvládnout náklady na bydlení. Zaměřuje se především na ty, kdo, navzdory úspornému způsobu života, nejsou schopni pokrýt tyto výdaje z vlastních zdrojů. Pro mnoho rodin to znamená finanční úlevu a zajištění základních potřeb.
Vlastní bydlení může znamenat větší bohatství. I tak by se dal shrnout závěr rozsáhlé analýzy založené na datech Českého statistického úřadu, Ministerstva pro místní rozvoj a průzkumu Českého rozhlasu. Článek přináší detailní pohled na ekonomické výhody vlastního bydlení, jeho vliv na finanční stabilitu domácnosti a vyvrací některé mýty o nákladnosti vlastnického bydlení oproti nájmu. V neprospěch nájmu mluví i česká specifika nájemního trhu. Znáte je?
Český trh s nemovitostmi prochází výraznými změnami. Zatímco ceny nemovitostí po covidové pandemii prudce vzrostly a hypotéky zdražily, mnoho lidí bylo nuceno volit nájemní bydlení. Počet lidí žijících v nájmu se zvýšil z 1,9 milionu v roce 2011 na současných 2,5 milionu, jak ukazují data Erste Group.
Hledáte bydlení, které vám nezruinuje rozpočet? Přemýšlíte, kde v České republice můžete měsíčně zaplatit nejméně za pronájem bytu? Sestavili jsme přehled měst a regionů, kde jsou nájmy nejlevnější. Ale i těch, kde za nájem dáte největší část příjmů (odpovídajících průměru pro danou lokalitu). Ukážeme, kolik lidí platí jak vysoké nájemné a jestli v menším městě vždycky vydáte za bydlení méně než ve velkoměstě. Víte, co snižuje nájem a jak na něm ušetřit?
KOMENTÁŘE k článku Psychologické benefity vlastního bydlení
Zatím nejsou přidány žádné komentáře. Podělte se s námi o Váš názor.