Rok 2024 v penzijním spoření: Miliardová úspora za seniory, rekordní přesuny a rostoucí zájem o DPS

Změna podmínek vedla i k rekordnímu poklesu počtu účastníků starého systému penzijního připojištění. Doplňkové penzijní spoření (nové penzijko) naopak zaznamenalo historicky nejvyšší přírůstek nových smluv. Poprvé v historii se tak téměř vyrovnal počet smluv starého a nového systému (k úplnému dorovnání dochází až v roce 2025).

Změny systému mezi lety 2023 a 2024

Ukažme si, co nejvíc ovlivnilo rok 2024 v penzijním spoření a penzijním připojištění:

• osoby pobírající starobní důchod ztratily nárok na státní příspěvek
• ostatním se maximální státní příspěvek zvýšil na 340 Kč měsíčně (z původních 230 kč), přitom minimální státní příspěvek (100 Kč) je vázaný na úložku 500 Kč měsíčně
• od základu daně lze odečíst až 48 000 Kč ročně (dvojnásobek oproti předchozím letům), odpočet se přitom vztahuje až na úložky nad 1 700 Kč
• minimální doba trvání se prodloužila na dvojnásobek (10 let)
• již nelze čerpat penzi z části prostředků při zachování aktivní smlouvy.

Jak se v roce 2024 změnil počet smluv a výše státního příspěvku

Celkový počet aktivních smluv klesl o 5,3 % na přibližně 4 miliony, což je nejvýraznější meziroční pokles za období posledních 10 let. Největší odliv nastal u penzijního připojištění (PP) o 415 496 smluv. Část z nich byly výpovědi ze strany seniorů, část ale tvoří přeliv smluv ze starého penzijka do nového.

To je potěšující trend, a snad bude i nadále pokračovat. U DPS počet smluv vzrostl o téměř 190 tisíc smluv. Poprvé v historii se tak téměř vyrovnal poměr mezi počtem smluv starého a nového systému.

Objem vyplacených státních příspěvků klesl meziročně o 15,1 % na 6,34 miliardy korun, čímž stát ušetřil 1,13 miliardy korun. Zejména senioři ve starobním důchodu přestali tento příspěvek dostávat. Průměrný měsíční státní příspěvek se snížil ze 149 Kč na 132 Kč. Vyplácená částka příspěvku se totiž nově váže k vyšším odkládaným částkám do penzijního spoření.

A co průměrná úložka nebo počet účastníků, jimž na penzijko spoří zaměstnavatel?

Výsledkem výše popsané změny v pravidlech jsou vyšší měsíční úložky účastníků penzijka (z 824 Kč na 889 Kč), ale přitom právě pokles vyplácených průměrných příspěvků státu. Celkový objem příspěvků účastníků v roce 2024 vzrostl o 3,2 % na celkových 42,42 miliardy korun (proti 41,13 mld. Kč za rok 2023).

Vedle počtu smluv v penzijním spoření rostly i počty smluv s příspěvky zaměstnavatelů. V roce 2024 zaznamenaly statistiky zvýšení o 6,3 % na výsledných více než 1,7 mil. smluv. Téměř dva miliony zaměstnanců dnes tedy využívají tohoto zaměstnaneckého benefitu.

Kam jsme se s penzijkem posunuli od roku 2014?

Podívejme se ještě, v čem je dnes chování účastníků penzijního spoření jiné než v roce 2014. Už jsme uvedli, že počet smluv v doplňkovém penzijním spoření v roce 2024 konečně téměř dorovnal počet smluv v penzijním připojištění (tohle se mělo stát už dávno).

Průměrný měsíční příspěvek účastníka vzrostl z 579 Kč v roce 2014 na 889 Kč v roce 2024, což je nárůst o cirka 53 %.To vypadá jako skvělá zpráva, ale není. Kumulativní inflace mezi lety 2014 a 2024 je totiž cirka 45 %. Takže si na důchod odkládáme pořád stejně (málo).

Vzrostla role zaměstnavatelů v systému penzijního spoření. Počet smluv s příspěvkem zaměstnavatele se zvýšil o 27 % na 1,72 milionu (z původních 1,35 mil.).

Stát na penzijku šetří, jeho roli tak přebírá zaměstnavatel. Jenže co OSVČ?

Státní podpora systému se také změnila, ale ne tak, jak bychom podle předchozích řádků čekali. V roce 2024 byl objem vyplacené státní podpory nižší než v roce 2014. Konkrétně 6,3 mld. Kč v roce 2024 oproti 6,8 mld Kč v roce 2014.

Když připočítáme téměř 50% inflaci, tak se ukáže, že od roku 2014 dává stát na penzijko stále méně. V roce 2024 to byla zhruba polovina toho, kolik dal stát lidem na penzijním spoření v roce 2014 – v přepočtu reálnou hodnotu.

Postupně se tak do penzijního spoření a připojištění stále více propisují zaměstnavatelé, a ustupuje z něj roce státu coby hlavního přispěvatele. OSVČ by se tomu měly přizpůsobit a více se soustředit na další investování: i mimo systém penzijního spoření/připojištění.