Ministerstvo pro místní rozvoj vydalo novou vyhlášku měnící pravidla pro rozúčtování topných nákladů v bytových domech. Zatímco evropské trendy podporují šetření, MMR touto vyhláškou trestá úspory ještě více než doposud.
Nemalá část bytových domů je napojena na centrální vytápění (teplárna zásobující celé sídliště nebo kotelna pro samotný bytový dům či blok). Oproti novostavbám, kde má dnes již každý svůj kotel a platí si pouze svoji spotřebu, trápí starší bytové domy s centrálním vytápěním problematika rozúčtování topných nákladů. Zatímco ohřev teplé užitkové vody (TÚV) je řešen beze změn vcelku spravedlivě již mnoho let (30% fix, 70% variabilně dle spotřeby bez jakýchkoliv dalších korekcí), topení zůstalo od revoluce beze změn, razíc principy reálného socialismu (všichni platí stejně nehledě na spotřebu).
Dnes se náklady na topení platí 40-50% fix a 60-50% dle korigované spotřeby. Fix je dle podlahové plochy bytu. Korigovaná spotřeba vychází ze skutečně spotřeby (zaznamenané poměrovými měřidly) a je upravena o polohovou korekci a korekci min./max. spotřeby.
Polohová korekce: zohledňuje krajní byty (přízemí, poslední patro, atd.) a světové strany (sever, jih, atd.). Méně výhodné polohy (sever přízemí, atd.) mají skutečnou spotřebu korigovánu směrem dolů (obvykle x0,8-0,9 reálu) a více výhodné polohy (jih střed) mají skutečnou spotřebu korigovánu směrem nahoru (obvykle x 1,1-1,2).
Korekce spotřeby: každý bytový dům či blok má průměrnou spotřebu tepla na m2. Reálná spotřeba se nesmí odchylovat od průměru o více než +/- 25-40%. Kdo topí méně, je mu doúčtováno automaticky penále do výše minimálního plnění. Kdo topí více, topí zdarma (resp. se mu na to skládají sousedé).
Dle nové vyhlášky MMR bude moci fix poklesnout až na 30% a spotřeba vzrůst až na 70%. Polohová korekce zůstává beze změny. Korekce spotřeby mění přípustné odchylky na -20%/+100%. Kdo topí nadprůměrně, připlatí si více. Kdo šetří, připlatí si také více. Zejména z posunuté hranice minimální odchylky od průměru (z -25% na -20%) plyne, že šetřit se nevyplatí (i když topíš méně, zaplatíš jako bys topil více). Z nových rozúčtovacích pravidel tak budou benefitovat především teplárny.
Náklady na ohřev TÚV či vytápění v sobě vždy musí obsahovat dvě složky – za možnost si zatopit a za skutečnou spotřebu. Pokud bychom účtovali všem jen podle spotřeby, nebylo by to zcela spravedlivé (byť by se to tak na první pohled mohlo zdát), neboť i ten co vůbec netopí má stále možnost si kdykoliv zatopit (a tato možnost něco stojí – náklady na údržbu kotelny a rozvodové soustavy) a navíc čerpá tepelné ztráty z rozvodů (voda cirkulující v trubkách směrem k sousedovi přes naše patro hřeje). Tedy 30% fix má opodstatnění (můžeme diskutovat, jestli to má být přesně 20% nebo 30%, ale více nemá smysl).
Zbytek by měl čistě dle spotřeby bez jakýchkoliv dalších korekcí. Jestli má někdo méně či více výhodnou polohu (jih/sever/střed/kraj), to je již obsaženo v ceně bytu (druhé patro s okny na jih má vyšší hodnotu než severní osmé patro). Každá prodávaná nemovitost má dnes povinně Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB) – či ho lze v některých případech nahradit fakturami za energie. Každý kupující bytu tedy předem ví, do čeho jde a je čistě na něm, zda si za lepší polohu bytu (nejen z hlediska teplených ztrát) připlatí či nikoliv.
Největším zlem je ovšem korekce spotřeby, která ve 21. století zaměřeném na úspory, odpovědnost a spravedlnost nemá opodstatnění. Několik zásadních argumentů proti smyslu průměrných nákladů:
Jak je tedy možné počítat průměrnou spotřebu a někomu nakazovat, kolik musí minimálně protopit? Typický životní cyklus zahrnuje tři etapy: mládí, rodina, stáří. V mládí nám obvykle stačí těch 18°C a v bytě jen přespáváme (tedy téměř vůbec netopíme). S rodinou (a zejména malými dětmi) roste nárok na tepelnou pohodu a posouváme se třeba ke 20°C a doma trávíme více času (min. manželka na mateřské). A ve stáří je leckomu málo i těch 22°C a doma tráví většinu dne. Proč si MMR myslí, že by všichni měli topit stejně, je velkou záhadou. Nazývat někoho parazitem jen proto, že topí méně (protože se nechce saunovat nebo doma netráví tolik času), je stejné jako nazývat parazitem živnostníka.
Český trh s nemovitostmi prochází výraznými změnami. Zatímco ceny nemovitostí po covidové pandemii prudce vzrostly a hypotéky zdražily, mnoho lidí bylo nuceno volit nájemní bydlení. Počet lidí žijících v nájmu se zvýšil z 1,9 milionu v roce 2011 na současných 2,5 milionu, jak ukazují data Erste Group.
Hledáte bydlení, které vám nezruinuje rozpočet? Přemýšlíte, kde v České republice můžete měsíčně zaplatit nejméně za pronájem bytu? Sestavili jsme přehled měst a regionů, kde jsou nájmy nejlevnější. Ale i těch, kde za nájem dáte největší část příjmů (odpovídajících průměru pro danou lokalitu). Ukážeme, kolik lidí platí jak vysoké nájemné a jestli v menším městě vždycky vydáte za bydlení méně než ve velkoměstě. Víte, co snižuje nájem a jak na něm ušetřit?
Téma bydlení ve stáří se stává čím dál naléhavějším. Data ukazují dramatické rozdíly v životní úrovni seniorů ve vlastním bydlení a těch v nájmu. Zatímco majitelé nemovitostí vydávají na bydlení v průměru 21 % svých příjmů, v nájmu to může být i ke 40 % měsíčních příjmů. V domácnostech seniorů jsou rozdíly mezi oběma skupinami ještě vyšší. Jaké jsou reálné možnosti pořízení vlastního bydlení v různém věku, jak využít hodnotu nemovitosti jako zdroj příjmů ve stáří a na co myslet při přípravě bydlení na seniorský věk? Dozvíte se právě tady.
Jak velkou část svého příjmu dáváte na bydlení? Zatímco průměrná česká domácnost vydá na nájem, energie a další související náklady kolem 24 % příjmu, některé skupiny obyvatel jsou zatíženy mnohem víc (a jiné mnohem méně). Například nájemníci dávají 37 % svých příjmů, kdežto vlastníci jen okolo 20 %. Podívejte se, jak se liší náklady na bydlení podle regionů, typu bydlení, podle příjmů obyvatel i dle socioekonomického postavení. Zjistěte také, kde se v Česku žije nejlevněji (v poměru k příjmům) a kde jsou lidé zatíženi náklady na bydlení nejvíc.
Možná si říkáte, že máte přehled o bydlení v České republice. Nejdražší byty jsou v Praze a nejdražší bydlení (běžné výdaje na bydlení jako procento z celkového příjmu) jsou také v Praze. Ale co ostatní města a regiony? Jak to vypadá v nich? Že nemáte ani tušení? Nevadí. Přinášíme vám přehlednou statistiku v obou oblastech: kde kolik stojí metr čtvereční bytu, a kde dáte kolik ze svého příjmu na vše, co je spojené s bydlením (bez započtení úvěrů a příspěvku na bydlení).
KOMENTÁŘE k článku Rozúčtování topných nákladů 2016
nespravedlivé rozúčtování nákladů topení v peneláku, Komentoval(a): Milan Bořík
Vážení,mělo by se také z ohledňovat to že na to abych nemusel topit jsem do bytu investoval jednak SV zateplilo celý dům včetně bytů krajních to už musíme platit, a mi jsme si nechali zasklít lodžii(6m).A stačí aby v zimě vysvitlo slunce a vturánu je na balkoně 25-30 stupňů a když se otevřou balkonové dveře do bytu tak máme v bytě tepla tolik že nemusím použít radiátor.Tak nechápu proč bych měl doplácet někomu jinému na topení.S pozdravem Bořík Milan Most
nespravedlivé rozúčtování nákladů topení v paneláku, , Komentoval(a): Ladislav Boček
Ten kdo to vymyslel to je ale hlava skopová. Nejen že platím prázdné byty ve vchodě ( 3+1 a to hned 3 volné ) Jsem sám důchodce a nemám peněz na vyhazování,,, proč mám dělat sponzora druhým .
nespravedlivé rozúčtování nákladů topení v paneláku, , Komentoval(a): Ladislav Boček
Ten kdo to vymyslel to je ale hlava skopová. Nejen že platím prázdné byty ve vchodě ( 3+1 a to hned 3 volné ) Jsem sám důchodce a nemám peněz na vyhazování,,, proč mám dělat sponzora druhým . Sám jsem v pronájmu 1+1 byt .
Spravedlivé rozúčtování tepla .... ?, Komentoval(a): Markéta Kučerová
Pane Jermáři, přečtete si něco o šíření tepla a prostupech tepla v panelových domech např. od odborníků, kteří se touto problematikou zaobírají zodpovědně po většinu svého života. A také o fungování společné otopné soustavy. Bude se vám to jistě hodit. Škoda, že jste to neudělal dříve, než jste se pustil do sepisování takovýchto článků. Vezměme kupříkladu byt, ve kterém jeho majitel jen přespává, jak píšete, a navíc miluje oněch 18°C (což je dost neobvyklé). Nedávno mi totéž tvrdila jedna členka našeho výboru, a přitom seděla v mém bytě v pokoji ve 20ti°C v bundě, zatímco my všichni ostatní jsme měli tričko, a vůbec jí nebylo horko. Divné, že? Ale připusťme, že si někdo opravdu libuje v teplotách okolo 18°C. Na rozdíl od vás si myslím, že naopak právě člověk libující si v teplotě 18°C do paneláku nepatří, protože většina obyvatel paneláku potřebuje teploty vyšší, minimálně oněch zmiňovaných 20°C a tudíž, když sousedí s bytem otužilce, poskytuje mu zdarma své zaplacené teplo. Pravda, otužilec musí toto teplo odebírat proti své vůli, protože ono tam přijde chtě nechtě, a pokud vyžaduje teplotu okolo 18°C, musí nutně teplotu ve svém bytě snižovat větráním. Čímž zase zvyšuje náklady celého domu a plýtvá teplem, které zaplatí někdo jiný :-).
Re: Markéta Kučerová, Komentoval(a): Petr Jermář
Dobrý den, děkuji za reakci. Ze starších panelových staveb má zhruba 80% bytů centrální a 20% individuální vytápění. U dnešních novostaveb (a starších cihlových bytovek) je to naopak (80% vlastní kotel, 20% centrál). Ať už považujeme rozúčtování topných nákladů za spravedlivé či nespravedlivé, není to tak jako tak diskriminace poloviny lidí? Protože tam kde si každý topí sám žádné dorovnání mezi sousedy neprobíhá. A přitom by jeden řekl, že prostupy tepla jsou nezávislé na způsobu vytápění (individuální/centrální)...
Nespravedlivé teplo, Komentoval(a): Monika Chaloupková
Dobrý den, máme v domě souseda, který má 3+1 v zimě má puštěný topení na plno a k tomu otevřený okno, Vždy doplácel za topení zhruba okolo 20.000.- Chodím do práce od 07.00-19.00 skoro každý den. Přijdu domů a zatopím jen co potřebuji a ráno zase odejdu tak vypínám topení na minimimum. Nevím proč bych měla doplácet za někoho komu je to evidentně jedno ....
RE:, Komentoval(a): Petr Jermář
Dobrý den, plně s Vámi souhlasím - poděkujte Ministerstvu pro místní rozvoj, které nás těmito socialistickými výdobytky obohacuje.
Lobing pro teplárny, Komentoval(a): Věra Heřmanová
Dobrý den, po obdržení vyúčtování mě málem ranilo, koeficien 1,478, to znamená o téměř 50% navíc, léta si vedu evidenci spotřeby, za r. 2016 jsme měli spotřebu vyšší než v r. 2015 o 2400 Kč, další nárůst o 2500 díky přepočtu a nedoplatek 4900 Kč, byt na sever, topíme hlavně v kuchyni a obýváku, teplota je 21-22°C, v ložnici topíme méně do 20°C.
V dalším pokoji je občas vnučka,je na jih teplota cca 20°C.
Sousedíme se schodištěm,pak dvě ložnice a dětský pokoj,nikdo na mě nemůže doplácet a přesto jsme trestáni! Nevím na co jsou měřáky,nová okna,dům jsme nezateplovali. Co Vy na to?
Re:, Komentoval(a): Petr Jermář
Dobrý den, já jsem obecně pro rozumný sociální stát. Ale měl by ho platit právě stát z vybraných daní. Přitom neustále je tady skryto spousta dotačních transferů (rozúčtování tepla, donedávna regulované nájemné, atd.), kdy stát nutí jednu část občanů dotovat tu druhou nad rámec daní i ze své kapsy. Pravidla rozúčtování topných nákladů jdou bohužel navíc na ruku teplárnám. Kdyby si každý platil jen svoje, dobře by si rozmyslel, jak moc potřebuje topit a celková spotřeba by klesla. Vy bohužel nikdy nebudete vědět, kolik za teplo zaplatíte. Protože to více závisí na tom, kolik protopí vaši sousedé a ne Vy osobně.
co s tím uděláme?, Komentoval(a): Pavlína
Dobrý den, u nás to samé, pár bytů v domě topí hodně, v bytech mají 23 a víc stupňů. Nutno říct, že to ani nejsou krajní byty. Ostatní protopíme minimum ( průměrná teplota 20-21 st) a výsledkem je, že polovina z bytů je pod průměrem víc jak těch 20 % a zbytečně doplácí. Tento způsob roozúčtování připadá většině lidí nespravedlivý, dokonce i těm, co topí hodně! Nejde s tím něco dělat??? P.
RE: Co s tím uděláme?, Komentoval(a): David
Nevolit levici, která má v programu přerozdělování peněz (od pracujících k nepracujícím, od zodpovědných k nezodpovědným, od spořivých lidí k plýtvačům). Tahle regulace je jen dalším skrytým transferem, kdy stát nařizuje zodpovědným lidem dotovat notorické plýtvače. Teplárnám se to líbí také, neboť se více protopí. Jo, kdyby si měl každý platit svoji útratu sám, to by rázem poklesla spotřeba tepla v republice i o 10%.