Slibují i straší aneb Hra na emoce: Kyberpodvodníci vás oberou rychlostí lusknutí prstu

Způsobů, jak kyberpodvodníci docílí svého, bývá více. Jejich princip lze ovšem shrnout poměrně jednoduše. Sází na vyvolání emocí. Těch dobrých, když obětem slibují, že z nich udělají zámožné boháče, i těch zlých, kdy záměrně vyvolávají strach a paniku, přičemž se tváří, že se dotyčnému snaží pomoci. O jejich peníze jim skutečně jde, ovšem ne o jejich ochranu, ale o jejich krádež.

Bývají to situace, kdy vás může od ztráty leckdy i životních úspor dělit jen velmi málo. A tím je obvykle vaše vlastní rozvaha, s jakou dokážete postupovat při nenadálých momentech. Ty mohou vypadat různě. Tak třeba jako inzerát na investování, které vám má dopomoci k zázračnému zbohatnutí.

Kdo bývají podvodníci na druhé straně?

Podle Marka Macháčka to bývají lidé z okraje společnosti, v tíživých životních situacích, z nichž nevidí jiné východisko, případně už dříve trestaní.

Rozpoznat je od odborníků dnes bývá tzv. „na první dobrou“ mimořádně složité. Obvykle mluví plynně česky a často za sebou mají důkladný výcvik, který jim pomůže znít věrohodně.

Peníze snadno a rychle — jen ne pro vás

Jeden z nejvíce obvyklých scénářů bývá následující: Na internetu vyplníte dotazník a dříve či později se vám po jeho odeslání rozezní telefon. V něm se ozve zdánlivě erudovaně znějící „odborník“. Ty uvozovky bychom si i mohli odmyslet. Odborník to leckdy skutečně je. Jen v jiném oboru, než byste čekali.

Často i velmi sofistikovaně vám vysvětlí, že způsob investování, jaký právě dotyčný či společnost, již zastupuje, nabízí, je ten nejlepší možný a vykreslí vám perspektivní budoucnost, že se jednomu chce radostí poskočit. Ovšem později domnělý budoucí boháč obvykle i dost hlasitě spláče nad prodělkem.

A variant, v jakých se s podvody můžeme setkat, je pořád více než dost. Naletět můžete i při prodeji dále nepotřebných věcí z domova. Domnělý kupec vám odešle odkaz, jehož otevřením máte potvrdit přijetí požadované částky. Místo toho, abyste peníze dostali, ho ovšem, laicky řečeno, pozvete do svého účtu s přáním, aby v něm byl jako doma. „Vždycky se najde někdo, kdo si zkrátka nepřečte, na co kliká. Vždycky se klientů ptám: ‚Už jste někdy potvrzovali, že vám přišla výplata?‘ Tohle je podobný nesmysl. Je to ale bohužel funkční trik podvodníků, který vymysleli před třemi lety a od té doby jsme se v centrech kyberbezpečnosti nezastavili,“ vysvětluje specialista na finanční kyberbezpečnost Marek Macháček z Komerční banky, který se finančními podvody zabývá už 11 let:

„Pamatuji si případ, kdy podvodníci jedné paní řekli: ‚Falešný bankovní poradce vaší banky si na vás chce vzít úvěr. Abyste mu v tom zabránila, jděte do banky a vezměte si ten úvěr vy. Když pak peníze vložíte do bitcoinmatu na bezpečný účet, tak to se anuluje, půjčku tak vrátíte.‘ Paní udělala, co jí řekli, a podvodníkům na účet vložila nakonec 800 000. Příliš pozdě zjistila, že jí nevolal nikdo od nás, že se nic takového neděje a že dluží stovky tisíc korun a je bez peněz.“

Strach a obavy nás přimějí k lecčemu

Druhou emocí, na níž kyberpodvodníci sází, je právě strach. V takovém případě vám zavolají, aby vám naléhavým tónem sdělili, že vaše peníze nejsou v bezpečí. Vysvětlují, že se vám kdosi naboural do bankovního účtu. A to skutečně hrozí, nebezpečí ovšem číhá právě na druhé straně telefonu.

„Podvodník se snaží vzbudit nějakou emoci, strach nebo nátlak, že se něco děje, že musíte rychle něco udělat – musíte peníze buď vybrat, vložit do bitcoinmatu, někomu je odevzdat nebo někam poslat na bezpečný účet,“ vyjmenovává nejčastější požadavky podfukářů Marek Macháček.

Zásadní je vědět, že existují reální bankovní specialisté, kteří se zaměřují na ochranu peněz bankovních klientů. A skutečně vás v případě podezřelých převodů peněz budou telefonicky kontaktovat. V případě, že se podezření potvrdí, mohou transakcím zabránit zablokováním účtů. „Varujeme vždy, když máme podezření,“ potvrzuje specialista na finanční kyberbezpečnost. A apeluje na všechny, aby při jakýchkoli hovorech o financích s neznámými lidmi byli maximálně obezřetní. „Ověřte si, co můžete. Spousta lidí mi řekne, že jim volající tvrdili, že mají licenci. Ale nevědí od koho ani k čemu. Spoustě lidí stačí sdělení nic neříkající informace, kterou berou jako míru toho, že je všechno, jak má být. Takový dojem jim my, specialisté na kyberbezpečnost, kompletně rozbijeme jednoduchými otázkami. A klienti se pak diví, jak vůbec mohli dojít do bodu, kdy chtěli poslat balík peněz cizím lidem. A proto se ozýváme, proto to s nimi chceme řešit.“

Ovšem důležité je vědět, co po vás skuteční profesionálové z bank nikdy nebudou chtít:

•  sdílet vaše přístupové údaje k internetovému bankovnictví
•  převést peníze na cizí účet

Kdykoli po vás volající jedno z toho bude požadovat, buďte si jistí, že máte co dělat s kyberzločincem. Ideální je v takovém případě hovor ukončit a nahlásit ho bance. „My to nahlásíme na Finanční analytický úřad a ten to řeší s policií,“ říká Marek Macháček.

Marek Macháček, specialista na kyber bezpečnost v Komerční bance

Problematice finanční kyber bezpečnosti se věnuje 11 let. Je jedním z necelé stovky specialistů, kteří chrání finance Čechů. Jen za první tři čtvrtiny letošního roku se jim podařilo uchránit 4 miliardy korun.

Troufnout si mohou i na vás

Možná si při čtení našich řádků říkáte, že vám by se nic podobného stát nemohlo. Ovšem to je velmi častý omyl, kterého se dopouští řada z nás. Kyberpodvodníci bývají o krok napřed. Pryč jsou doby, kdy své oběti kontaktovali lámanou češtinou s dojemnými historkami.

„Třeba v době pandemie volali podvodníci v noci běžným doktorům nebo i veterinářům, jejichž čísla jsou k dohledání na internetu. A chtěli po nich čísla karet, přístupové údaje s tím, že jejich peníze jsou v nebezpečí. A ti doktoři byli zkrátka při pandemii úplně vyčerpaní, takže jim dávali, co chtěli... Ti lidi chránili životy jiných v nejhorších podmínkách a podvodníci se neštítili ani takových zvěrstev,“ vzpomíná Marek Macháček.

Jsou pohotoví, skvěle připravení a důmyslní. A mnohdy i nečekaně cyničtí. „Stává se, že mnozí kyberzločinci dostanou peníze od lidí a hovor končí slovy: ‚Právě jste naletěli, stali jste se obětí podvodu. Můžete to ohlásit na policii,‘“ říká dále odborník.

Pravdou zůstává, že nejčastějšími cíli podobných „podnikavců“ zůstávají senioři, případně děti. K obětem dále v mimořádně četném počtu patří i osamělé ženy, které i přes neustávající varování věří historkám o službě v armádě, osudové lásce a podobně.

Jak se bránit? Nikdy nejednejte pod nátlakem. Pokud si nejste jistí, vyslechněte si názor zkušenějších. Vůbec nejlepší je ověřit si informace v bance, v níž máte účet. Před ztrátou těžce vydělaných peněz vás mnohdy může ochránit jen už v úvodu zmíněná rozvaha. „Policie občas podvodnická call centra rozbije a účastníky chytí, ale to jsou kapky v moři. A ani tak okradení klienti své peníze obvykle zpět nedostanou.“