Slovník osobních a rodinných financí

Daň z nabytí nemovitosti: majetková daň, 4% z kupní ceny nemovitosti (nebo z ceny obvyklé – bere se vyšší hodnota), platí kupující při nákupu nemovitosti, daňové přiznání je kupující povinen podat do 3 měsíců od konce měsíce, v němž byl proveden vklad na katastru

Daň z nemovitosti: majetková daň z rodinných domů, bytů, chat, pozemku, atd. (všech nemovitostí zapsaných v katastru), platí majitel nemovitosti, který k 1/1 daného kalendářního roku nemovitost vlastní, daňové přiznání je třeba podat do 31/1 na FÚ dle lokality nemovitosti (nikoliv dle trvalého bydliště majitele), přiznání se podává jen v roce po koupi nemovitosti (případně po změně nemovitosti - přístavba domu, změna typu pozemku, atd.), daň je splatná do 31/5 daného kalendářního roku (je-li vyšší než 5 000 Kč, je možné platbu rozdělit na dvě splátky – druhá splátka je splatná do 30/11), složenku s vyměřenou daní posílá FÚ během května, možno platit i přes SIPO

Daň z příjmu fyzických osob: přímá daň, 15% ze základu daně (pro zaměstnance ze super-hrubé mzdy, tedy 20,1% z hrubé mzdy), daňovým rezidentům v ČR se daní příjmy ze zdrojů v tuzemsku i v zahraničí (daňovým nerezidentům jen příjmy ze zdrojů v tuzemsku), předmětem daně jsou příjmy ze závislé činnosti, samostatné činnosti, kapitálového majetku, nájmu a z ostatních zdrojů, daňové přiznání za předchozí kalendářní rok je třeba podat do 31/3 (zaměstnancům bez souběžného zaměstnání u více zaměstnavatelů podává přiznání na FÚ zaměstnavatel, jinak je třeba přiznání podat osobně), přiznání je „vyúčtováním“ již zaplacených záloh na daň, lze uplatnit mnoho daňových slev (na poplatníka, děti, studenta, vyživovanou manželku, atd.) a snížení daňového základu (zaplacené úroky za hypotéku, příspěvky do penzijní připojištění nad 12 000 Kč/rok, atd.), FÚ vrací případný přeplatek obvykle do 31/5

Dluh: povinnost dlužníka vyrovnat závazek vůči věřiteli, za „dobré“ dluhy lze považovat ty, kde půjčené peníze byly rozumně investovány (např. hypotéka na vlastní bydlení), „špatné“ dluhy reprezentují především peníze půjčené na spotřebu (např. půjčka na dovolenou, vánoční dárky či jiné zbytné záležitosti)

Doplatek na bydlení: snad nejvíce zneužívaná a demotivační sociální dávka vůbec, zahrnuje doplatek na bydlení (dávka v hmotné nouzi) a příspěvek na bydlení (sociální podpora), nárok na dávku má každý, komu 0,3-0,35 jeho příjmu nestačí na pokrytí tzv. normativních nákladů na bydlení (stanovuje MPSV), stačí si draze pronajmout byt (či pokoj na ubytovně), nastavit vysoké zálohy na energie, přestat pracovat a stát vše zaplatí

Exekuce: vymáhání dluhu od dlužníka pro věřitele, provádí exekutor na základě exekučního titulu (rozhodnutí soudu, rozhodčí nález), pakliže dlužník neuhradí své dluhy dobrovolně po dokončeném nalézacím řízení (přezkum oprávněnosti nároků věřitele soudem či rozhodcem), obstavuje se mzda, sociální dávky, bankovní účty a movitý i nemovitý majetek dlužníka v přiměřené výši k vymáhanému dluhu

Finanční plán: pomáhá realizovat životní investice (nákup nemovitosti) či dlouhodobé záležitosti (úspory na důchod), nástavba rodinného účetnictví, odhaduje, kolik peněz budeme kdy v životě potřebovat na realizaci našich dlouhodobých cílů a jak dlouho na to budeme muset šetřit

Hmotná nouze: stav, kdy příjem jednotlivce či domácnosti nedosahuje ani životního minima, zahrnuje 3 dávky: příspěvek na živobytí (doplatek do životního minima), doplatek na bydlení a okamžitou jednorázovou finanční pomoc

Hrubá mzda: odměna za práci sjednaná v pracovní smlouvě, tedy před zdaněním a odvody placené zaměstnancem (daň z příjmu 15% ze super-hrubé mzdy, sociální pojištění 6,5%, zdravotní pojištění 4,5%) a zaměstnavatelem (sociální pojištění 26%, zdravotní pojištění 9%)

Chudoba: měří se dle čistého měsíčního příjmu domácnosti, hranice chudoby začíná na 10 000 Kč pro jednotlivce bez rodiny a roste s počtem dětí v domácnosti (pro 3 děti orientačně 29 000 Kč), aktuálně v ČR „trpí chudobou“ 10% populace

Inflace: všeobecný růst cen v ekonomice, obvykle se měří na roční bázi tzv. spotřebním košem, kde se sleduje změna cen vážené palety zboží, služeb a dalšího, opakem je deflace (pokles cenové hladiny), inflační cíl většiny centrálních bank (včetně ČNB) je 2%

Insolvence: neschopnost dlužníka dostát svým závazkům

Investice: uložení peněz do aktiv, která nám budou přinášet hodnotu po velmi dlouhou dobu, opakem je spotřeba

Mateřská: neboli peněžitá pomoc v mateřství, dávka z nemocenského pojištění (je třeba být min. 270 dnů z předchozích dvou let zaměstnána), 70% redukovaného vyměřovacího základu, vyplácí se po dobu 28 týdnů (37 týdnů v případě dvojčat), na mateřskou dovolenou se nastupuje obvykle 6-8 týdnů před porodem a navazuje na ni „rodičovská“

Minimální mzda: 11 000 Kč, nejnižší možná hrubá mzda za plný úvazek

Nezabavitelné minimum: část čisté mzdy, kterou nelze obstavit exekutorem a která musí vždy zůstat dlužníkovi (pro jednotlivce bez vyživovaných osob s minimální mzdou cca 9 500 Kč, s vyšším platem a počtem vyživovaných osob nezabavitelné minimum roste)

Osobní bankrot: neboli oddlužení, sanační způsob řešení úpadku (závazky dlužníka převyšují jeho majetek a očekávané budoucí příjmy), lze řešit jednorázovým zpeněžením majetku či splátkovým kalendářem po dobu 5 let od odsouhlasení osobního bankrotu tak, aby došlo k uhrazení aspoň 30% dluhu, při splnění všech podmínek oddlužení jsou zbylé závazky po 5 letech prominuty

Přebytek: měsíční (či roční) příjmy převyšující výdaje domácnosti, nutný základ pro zdravé rodinné finance, tvorba přebytku by měla být osobní ctí každého jedince v produktivním věku

Příjem: výplata, důchod, dividendy, stipendium, sociální dávky a další – zkrátka veškerý příjem jednotlivce či domácnosti

Rezerva: pohotovostní rezerva peněz pro nenadálé události (porucha pračky, ztráta zaměstnání, nemocenská, úraz), výše rezervy by měla odpovídat 3-6 násobku průměrných měsíčních výdajů domácnosti, tyto peníze je nejvhodnější držet na spořícím účtu bez výpovědní lhůty tak, aby byly vždy k dispozici (nevhodný je termínovaný vklad či investice do méně likvidních aktiv stejně jako přechovávání hotovosti doma z důvodu rizika krádeže)

Rodičovská: neboli rodičovský příspěvek, dávka státní sociální podpory, 220 000 Kč vyplácených měsíčně po dobu 2-4 let rodiči celodenně pečujícímu o dítě, obvykle navazuje na „mateřskou“, délku čerpání (a z toho plynoucí výši měsíční dávky) je možné měnit 1x každé čtvrtletí, max. měsíční dávka činí 11 500 Kč

Rodinné účetnictví: vedení příjmů a výdajů domácnosti (nákladů na provoz domácnosti), příjmy tvoří výplata, výdaje náklady na bydlení (nájem, energie, telefon, internet, atd.), dopravu (MHD, provoz auta), stravu (obědy v restauracích, nákupy potravin pro domácnost), domácnost (nábytek, domácí spotřebiče), oblečení, děti (hračky, kroužky, škola), ostatní (drogerie, jiné drobnosti), cílem vedení domácího účetnictví je efektivnější nakládání s penězi (kontrola výdajů – neutrácím za něco příliš?, předcházení nedostatku peněz a následným půjčkám či přehled o úsporách – za jak dlouho jsem schopen našetřit tolik a tolik), pro vedení účetnictví je optimální excel, ale postačí i papír s tužkou (rozhodně netřeba specializované programy)

Sociální pojištění: odvádí se z hrubé mzdy (zaměstnavatel 26%, zaměstnanec 6,5%), kryje náklady nemocenského pojištění (nemocenská), důchodového pojištění (státní důchod) a státní politiky zaměstnanosti (podpora v nezaměstnanosti), platí se dle výše mzdy nikoliv dle rizikovosti či výše budoucího důchodu, tedy se spíše než o pojištění jedná o daň

Spotřeba: projídání peněz, které nepřináší dlouhodobý užitek, opakem je investice

Super-hrubá mzda: skutečný náklad na zaměstnance, skládá se z hrubé mzdy a odvodů placených zaměstnavatelem (sociální pojištění 26%, zdravotní pojištění 9%)

Výdaje: náklady na živobytí, dělí se na nezbytné (bydlení, doprava, strava, domácnost, atd.) a zbytné (veškeré kratochvíle a pro život zbytné záležitosti), nejsme-li schopni dosáhnout přebytku či aspoň vyrovnaného rozpočtu, je nutné začít snižovat zbytné výdaje, na zbytné výdaje si nikdy nepůjčujeme

Zdravotní pojištění: odvádí se z hrubé mzdy (zaměstnavatel 9%, zaměstnanec 4,5%), kryje náklady na veřejnou zdravotní péči, platí se dle výše mzdy nikoliv dle zdravotní rizikovosti, tedy se spíše než o pojištění jedná o daň

Životní cyklus: mládí (studium), dospělost/produktivní věk (práce), stáří (důchod), během mládí a stáří žijeme na dluh (v mládí nás živí rodiče, na stáří stát a naše úspory), během dospělosti bychom měli tvořit přebytek (splácet mládí výchovou dětí a šetřit na stáří)

Životní minimum: institut sociální podpory, zákonem stanovená minimální hranice příjmu na domácnost, pod kterou nastává stav hmotné nouze (dospělý jednotlivec 3 410 Kč, první dospělá osoba v domácnosti 3 140 Kč, druhá a další dospělá osoba v domácnosti 2 830 Kč, dítě dle věku 1 740-2 450 Kč)