Rychlejší a bez nutnosti chodit na úřad.
Takové má být zanedlouho vyřizování stavebního povolení. Poslanci totiž v
polovině července schválili nový stavební zákon, který stanovuje přísnější
lhůty na vydání stavebního povolení a počítá i s digitalizací celého řízení.
Platit má od července 2023.
O novém zákonu se mluvilo už několik let,
prosadit se ho ale podařilo až nyní. Přestože má řadu odpůrců, stavebníkům
přináší několik výhod. Dají se shrnout do jediné věty:
Nový stavební zákon zjednoduší a zrychlí stavební řízení.
K zmíněnému zjednodušení a zrychlení vede několik kroků. Mezi nejdůležitější patří zkrácení termínů stavebního řízení.
Zatímco dosud měl stavební úřad na posouzení vaší žádosti 60 dnů, nově se tato lhůta zkrátí na 30 dnů. Tedy alespoň u jednoduchých staveb, mezi které patří běžné rodinné domy.
U ostatních staveb je lhůta pro rozhodnutí 60 dnů. A u staveb, u kterých je potřeba posouzení vlivu na životní prostředí EIA, je limit 120 dnů.
Samozřejmě platí, že za určitých okolností se mohou zmíněné termíny prodloužit, a to až:
Přestože se tedy i nové stavební řízení může protáhnout, oproti současnosti bude mnohem rychlejší. Také díky tomu, že si úřady nově nemůžou vaši žádost přehazovat.
Stavební úřady navíc čeká několik zásadních změn.
První z nich se týká začlenění různých orgánů pod stavební úřad. Díky tomu pak nemusíte obíhat tolik institucí, abyste získali potřebná vyjádření.
Do stavebních úřadů se nově začlení například orgány:
Místo samostatného stavebního a územního řízení vás čeká jen jedno řízení o povolení stavby.
Některé úřady ale i nadále zůstanou mimo strukturu stavebních úřadů. Týká se to například Agentury ochrany přírody a krajiny, která se vyjadřuje ke stavbám v chráněných krajinných oblastech a národních parcích.
Tyto úřady se musí k vaší žádosti vyjádřit do 30 dnů. Pouze v odůvodněných případech můžou tuto lhůtu zdvojnásobit.
Pokud v daném termínu nevydají své vyjádření ani závazné stanovisko, znamená to, že souhlasí.
Stejně důležitá je i další změna ve struktuře stavebních úřadů. Nově totiž skončí obecní stavební úřady, které přejdou pod stát.
Vše bude vypadat následovně:
Vaše žádost o stavební povolení tak poputuje ke krajskému úřadu. Pokud jí nevyhoví, můžete se odvolat ke Specializovanému a odvolacímu stavebnímu úřadu. Ten poté musí ve věci rozhodnout.
Nehrozí tedy, že by jen vše vrátil s připomínkami ke krajskému úřadu a řízení by se protahovalo.
Zároveň tento úřad o vaší žádosti rozhodne v případě, že krajský úřad nedodrží předepsané termíny.
Právě zrušení městských stavebních úřadů vzbudilo poměrně velké spory. Podle kritiků budou nyní o stavbách rozhodovat úředníci, kteří neznají místní specifika.
Zastánci této novinky naopak tvrdí, že se tím zamezí možné podjatosti místních úředníků. Navíc tak má vzrůst zastupitelnost úředníků. Což přispěje k dalšímu zrychlení stavebního řízení.
„Benefitem může být také jednotný a předvídatelný výklad stavebních předpisů. Podmínkou je nicméně zajištění přechodu dostatečného počtu kvalitních úředníků a organizační zajištění této soustavy,” upozornil ve svém článku advokát Pavel Černý z kanceláře Frank Bold Advokáti, která spolupracovala na původním návrhu nového zákona.
Výraznou novinkou je také plánovaná digitalizace. Od července 2023, kdy začne nový zákon platit, můžete o stavební povolení požádat elektronicky.
Místo papírové žádosti s desítkami příloh můžete vše podat on-line, a to včetně projektové dokumentace. Podáním dokumentace můžete také pověřit projektanta.
A samozřejmě i nadále můžete podat žádost v klasické papírové formě.
Součástí nového on-line systému bude také Portál stavebníka. Právě na něm můžete podávat žádosti pomocí on-line formulářů nebo sledovat informace o aktuálním stavu řízení či o vydaných rozhodnutích.
Za pozornost stojí ještě jedna věc. A to rozdělení staveb na:
Kromě jednoduchých staveb, mezi které patří i zmíněné rodinné domy, je pro většinu lidí důležitá ještě první kategorie. Tedy drobné stavby. Spadají sem například:
Právě u nich nemusíte jako u jediných žádat o stavební povolení.
Přestože nový zákon už podepsal prezident, platit začne až od července 2023. Jeho cílem je hlavně zrychlit výstavbu. Díky tomu by mohl postupně klesat vysoký rozdíl mezi poptávkou po nových nemovitostech a jejich nabídkou.
A nové bydlení by tak mohlo být dostupnější.
Chcete vědět, kde v České republice utratíte nejméně za vlastní bydlení v porovnání s vaším ročním příjmem? S rostoucími cenami nemovitostí se stále více lidí zajímá o to, které oblasti nabízejí nejvýhodnější podmínky. V tomto článku se dozvíte, jak si různé regiony stojí a kde můžete při nákupu bytu či domu ušetřit nejvíce.
Dosáhnout na úvěr na bydlení se podaří jen pětině českých domácností. Vyplývá to z aktuálního vyjádření viceguvernéra České národní banky Jana Fraita. Ten v rozhovoru pro SZ Byznys popsal současnou situaci na hypotečním trhu i výhled do budoucna.
Rozhodujete se mezi novým domem a novým bytem? Zvažujete, co je pro vás výhodnější? Češi dnes čelí nejen vysokým cenám nemovitostí, ale také dilematu mezi výběrem bytu a (často ne o tolik dražšího) domu. Co preferují ostatní? Staví se víc bytů nebo rodinných domů? A jak se vyvíjela situace za posledních 25 let? Možná jsme zažili přelomový rok. V čem, a který to byl?
Průměrná cena bytů v České republice poprvé v historii překročila hranici 5 milionů korun. Tento psychologický milník přišel asi o čtvrt roku dříve, než odborníci předpokládali. Jak reagovat na rostoucí trh?
Obyvatelé Pardubického kraje se podle průzkumů cítí mezi nejvíce přetíženými v oblasti výdajů na bydlení. Skutečnost se však ukazuje až diametrálně odlišná. V porovnání s jinými kraji je ve výdajích na bydlení Pardubický kraj relativně levný. Subjektivní pocit přetížení je ovšem na Pardubicku vysoký. Proč? Na pocitu přetížení se podepisuje řada faktorů. Které to jsou, a proč tak silně působí zrovna v relativně levném Pardubickém kraji? A které kraje jsou pro bydlení opravdu drahé?
KOMENTÁŘE k článku Stavební řízení bude rychlejší. Poslanci schválili nový stavební zákon
Zatím nejsou přidány žádné komentáře. Podělte se s námi o Váš názor.